Prevence vzniku divokých skládek odpadu v České republice

V České republice se potýkáme s problémem divokých skládek odpadu. V ČR snižovat produkci odpadů neumíme. Zato máme plán, jak vyhodit do nepotřebných spaloven 25 miliard korun.

Plán odpadového hospodářství ČR

Česká vláda schválila nový Plán odpadového hospodářství (POH ČR). Tento strategický dokument definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi pro období let 2025-2035. Plán na více než 400 stranách vyhodnocuje stav a vývoj odpadového hospodářství v ČR, analyzuje toky jednotlivých druhů odpadů a modeluje možné scénáře a prognózy vývoje produkce a nakládání s komunálními odpady.

Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v následujících deseti letech budou ke splnění cílů potřeba investovat do odpadového hospodářství až 159 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že současné investice do odpadového hospodářství se pohybují kolem 5 miliard korun ročně, hovoří POH ČR o nutnosti ztrojnásobit investice do nakládání s odpady. Přičemž celá čtvrtina potřebných investic má jít do výstavby zařízení na pálení odpadů.

První Plán odpadového hospodářství ČR připravila v roce 2001, v časech opoziční smlouvy za sociálně demokratické vlády Miloše Zemana, firma AEA Technology. Připravit ucelený vládní strategický dokument o nakládání s odpady vyžadovaly evropské směrnice a mělo se tak ujasnit směřování státu v oblasti odpadového hospodářství ve vztahu k cílům Evropské unie, do které se vláda snažila vstoupit.

V ČR už byly budované zabezpečené skládky odpadů na evropské úrovni, které nahradily dosavadní divoké zasypávání různých jam v okolí měst a obcí. Měli jsme i vybudovaný systém svozu komunálních odpadů svozovými společnostmi. Čekalo nás však plnění prvních cílů pro třídění odpadů, k čemuž byl zákonem zaveden systém zpětného odběru, kdy výrobci přispívají obcím na třídění a recyklaci vytříděných obalů.

Čtěte také: Jak se chovat v divoké přírodě

Avšak již první POH ČR obsahoval strukturální problém. Honba za stále vyšším hrubým domácím produktem znamenala stále vyšší spotřebu zboží, s níž souvisí stále vyšší produkce odpadů. Odklonit produkci odpadů od rostoucí ekonomiky neuměly ani země západní Evropy. ČR si však tento cíl dala ve Státní politice životního prostředí z roku 2001: chtěla snížit produkci komunálních odpadů ze 400 kg na osobu v roce 2000 na 350 kg na osobu v roce 2005.

Návrh POH ČR však se snižováním produkce komunálních odpadů vůbec nepočítal. Obsahoval dva scénáře vývoje, oba kalkulovaly s nárůstem produkce odpadů a oba scénáře se mýlily. V roce 2005 jsme totiž v ČR produkovali již 530 kg komunálních odpadů na osobu.

EU věděla, že je špatně ničit cenné suroviny tím, že se uloží na skládky. Směrnice EU proto požadovaly po členských zemích omezit skládkování biologicky rozložitelných odpadů, které lze snadno přeměnit na kompost zlepšující kvalitu půd, nebo na bioplyn nahrazující dovážený zemní plyn. Šestý Akční environmentální plán EU požadoval snížit do roku 2010 množství skládkovaných odpadů o 20 procent oproti roku 2000.

Finální verze POH ČR schválená vládou v roce 2003 tlak na výstavbu spaloven odpadů nakonec neobsahovala. Naopak bly doplněn cíl zajistit do roku 2010 recyklaci 50 procent komunálních odpadů. Odklon od nakládání se směsným komunálním odpadem k třídění a recyklaci komunálních odpadů byl dovršen. Právě schválený Plán odpadového hospodářství opět počítá s tím, že ČR musí do roku 2035 splnit závazný cíl EU snížit podíl skládkovaných odpadů na 10 procent.

Horší to je s cílem Evropské unie snížit produkci směsných komunálních odpadů, tedy odpadů zbylých po třídění, o 50 procent do roku 2030. Tento cíl si stanovila EU, tedy i Česká republika jako členský stát Unie, v Akčním plánu na snížení znečištění. Pro ČR je ale nezávazný a náš stát jej neplánuje plnit, protože v optimistickém scénáři navrhuje snížit produkci směsných komunálních odpadů o 27 procent v roce 2030 a 44 procent do roku 2035.

Čtěte také: Přístupy k ochraně divoké přírody

Co se týče snížení produkce obalů, ani tady POH ČR nereflektuje - dokonce pro náš stát závazné - cíle snížit produkci obalů. Nařízení Evropské komise o obalech požaduje, aby členské státy snížily produkci obalů o 5 procent do roku 2030, 10 procent do roku 2035 a 15 procent do roku 2040. Cíle jsou měřeny vzhledem k produkci obalů z roku 2018, kdy se u nás vyprodukovalo 1,297 milionů tun obalů.

Problém však je, že produkce obalů u nás neustále roste. Zatímco v roce 2003 se vytvořilo 720 tisíc tun obalů, v roce 2013 jsme překročili milion tun a v roce 2018, ke kterému se cíle pro snížení produkce obalů počítají, jsme vyprodukovali skoro 1,3 milionu tun obalů. Od té doby produkce neklesá a poslední údaje z roku 2023 ukazují, že už produkujeme kolem 1,4 milionu tun. V roce 2030 přitom budeme muset produkovat o 12 procent méně, tedy pouze 1,232 milionu tun obalů.

Výsledek je stejný jako před pětadvaceti lety: snižování produkce ignorujeme, množství odpadů poroste, skládkování musíme snížit. POH ČR hovoří o nutnosti investovat až 34,7 miliard Kč do nových spaloven a dalších 9,6 miliardy Kč do rekonstrukce stávajících zařízení. Dalších 8,9 miliard má jít do spaloven nebezpečných odpadů. Na nakládání se směsným netříděným odpadem by mělo jít až 65,3 miliardy Kč. Potřebné investice do třídění, dotřiďovaní a recyklace jsou přitom nižší a měly by stát až 54,3 miliardy Kč.

Ani oněch 266 tisíc tun směsných odpadů přitom není nutné spalovat. POH ČR zcela ignoruje možnosti dotřiďování směsných komunálních odpadů. Tedy technologii, která je v zahraničí běžná. Například ve Švédsku mezi Uppsalou a Stockholmem dotřiďují 100 tisíc tun směsného komunálního odpadu ročně. Z odpadu, který se dnes v ČR považuje za nerecyklovatelný a vhodný pouze k likvidaci ve spalovně, Švédi vytřídí přes 9 procent plastů a kovů k recyklaci, čímž ušetří 1,2 milionů eur.

Česká republika nemá moderní Plán odpadového hospodářství. Pod tlakem energetiků sází na emisně problematické a velmi drahé spalovny odpadů, které nerudovskou otázku „kam s odpady?“ neřeší. Skutečným řešením je prevence vzniku odpadů, obsažená ve strategii nulového odpadu - zero waste, kterou následuje stále více měst a obcí od Mnichova přes chorvatský ostrov Krk až po Barcelonu.

Čtěte také: Aktuální stav divoké zvěře v ČR

Těm nejlepším se daří snížit produkci směsných odpadů pod 100 kg na osobu a rok. V ČR zatím žádné certifikované zero waste město nemáme.

Příklad znečištění: Přírodní památka Na Plachtě 3

Přírodní památka Na Plachtě 3 na jižním okraji Hradce Králové je na ploše deseti hektarů znečištěna odpadem, který sem byl navezen v 80. a 90. letech minulého století. Přírodní památka je unikátní florou a především faunou. Roste v ní na 720 druhů vyšších rostlin, 107 druhů hub, 69 druhů mechů a žije 2250 druhů živočichů. Z toho 107 druhů patří mezi ohrožené, silně ohrožené či kriticky ohrožené druhy, 19 druhů je evropsky významných.

Aby Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) mohla přistoupit k asanaci území, je nezbytné znát přesný rozsah odpadů a případný vliv na podzemní vody, na což nejlépe odpoví průzkum analýzou rizik. „Prvním krokem bylo zajistit finance, projekt a dodavatele analýzy. Musíme moc poděkovat městu Hradec Králové, které poskytlo dotaci 300 tisíc korun na kofinancování analýzy, jejíž rozpočet je dva miliony korun. AOPK ČR je v současnosti před podpisem smlouvy s dodavatelem analýzy rizik, která se v terénu uskuteční během letoška. První vrtné a výkopové průzkumy začnou již po zimě. Haldy a kupy odpadů zarůstají náletem invazních dřevin, jako je akát, pajasan žlaznatý či pámelník. Náletové dřeviny by také komplikovaly průzkum, který má stanovit množství a charakter uložených odpadů. AOPK ČR proto nyní nechává tyto nálety plošné vyřezat.

Prevence vzniku divokých skládek

Radnice Prahy 15 nechá zlikvidovat nepovolené skládky, především v okolí Botiče. "Od začátku roku 1999 se nám již podařilo odstranit třináct černých skládek z celého území městské části. Radnice na to z rozpočtu vyčlenila 3,1 milionu korun." informoval novináře vedoucí odboru životního prostředí Ivan Holešinský. "Volné, zapomenuté kouty v okrajové části města svádějí k odkládání odpadů. Bojujeme s tím, ale je to nekonečná bitva," soudí starosta Jan Nádvorník.

Jak se radnice stará a prevenci vzniku smetišť? "Rozměrný odpad mohou lidé odkládat do kontejnerů umístěných o víkendech u radnice, tři krát ročně objíždějí Prahu 15 mobilní sběrny nebezpečného odpadu nebo jej mohou lidé přinést do PP Ekologie," uvedl vedoucí. Cílem radnice je vybudovat sběrný dvůr, kam by obyvatelé přinášeli celé spektrum odpadů zdarma. Dosud se nepodařilo najít vhodný pozemek.

Kompostování jako alternativa

Zařízení pro odpady ze zeleně jsou výjimkou. bioodpady z obcí dovést ke zpracování. průmyslových produktů nebo paliv. hnojivo. dřevní štěpky bioetanol nebo biobutanol. pyrolýzní bioolej, využitelný jako motorové palivo. investičně náročná a jsou budována soukromými investory. republiky? zpracovat. zpracovat kompostováním. jsou uváděny do provozu na základě souhlasu Krajského úřadu. investice střední kompostárny dosahovala několika milionů korun. přiměřenou síť kompostáren, aby se snížily přepravní náklady. vodohozpodářského zabezpečení. praxí (NSR, Rakousko).

Dodržovat min. dodržovat min. nebo kompostovat ve vacích. přístřešků nebo objektů. než 40 °C. zařízení 60 dnů. odpadů. kompostování. na základě § 10 odst. 2 zákona o odpadech. k údržbě a obnově zeleně na území obce. nepotřebují k využití tohoto systému smlouvu. komunitní kompostárně rostlinné zbytky bez poplatku. na komunitní kompostárnu nejsou považovány za odpad. umožňují jejich umístění i v blízkosti bytových domů. v kompostérech nebo na zakládkách na zahradě. své zahradě.

Tabulka: Investice do odpadového hospodářství dle POH ČR

tags: #divoké #skládky #odpadu #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Více o regulaci el. sítě
• Podvody s emisemi: Jak na to?
• Efektivní recyklace
• Jak se zbavit odpadu efektivně?
• Tipy pro environmentální výchovu