Ketogenní dieta (zkráceně také keto dieta) je forma stravování, která velmi výrazně omezuje příjem cukrů (tzv. sacharidů). Strava při ketogenní dietě sestává především z tuků doplněných o zdroje bílkovin a složitých cukrů - zeleniny a masa.
Již roku 1911 se objevuje studie popisují pozitivní vliv hladovění na projevy epilepsie. Vyvinuta byla již ve 20. letech 19. století jako účinná forma léčby farmakorezistentní epilepsie hlavně u dětí (kdy tělo pacienta nevykazuje odezvu na léky) a tato léčebná metoda byla během 90. let 20. století znovu zpopularizována.[1][6][7] Samotná ketogenní dieta byla navržena až později jako způsob náhrady hladovění za déle udržitelný způsob stravování se stejnými účinky. Za autora diety i rozšíření jejího názvu je považován Russel Wilder z Kliniky Mayo (Minnesota, USA), který ji poprvé využil k léčbě epilepsie v roce 1921.
Další odborníci tuto praxi následovali ať už přímo využíváním krátkodobé hladovky nebo ketogenní diety. Popularita diety ale klesla s vyvinutím účinných antiepileptik koncem 30. let 20. V 60. letech 20. století byla dieta znovuobjevena při výzkumu metabolické aktivity mozku při hladovění a ustanovena byla tzv. klasická ketogenní dieta.[33] V roce 1972 pak vydal kardiolog Robert C. Atkins knihu Dr Atkins' New Diet Revolution, která seznamuje čtenáře s tzv. Atkinsonovou dietou. Charlieho příběh dietu natolik zpopularizoval, že došlo k raketovému nárůstu odborných studií zaměřených na tuto problematiku.
S dalším klinickým výzkumem pak narostla popularita ketogenní diety v 90. letech 20. V roce 2002 byly pak také zveřejněny výsledky klinických testů Atkinsonovy diety (sám autor svou dietu odbornou studií nepodpořil a odmítal výzkum provést). Potvrzen byl její pozitivní vliv na snížení hmotnosti pacientů.[34] Popularita hlavně druhého vydání knihy tak zvýšila zájem o alternativní způsob hubnutí, který neomezuje tuky, jak bylo v té době v módě.
Ketogenní dieta je založená na principu nahrazení jednoduchého cukru glukózy jako hlavního zdroje energie pro organismus za produkty rozkladu tuků - ketony.[13][14] Při příjmu cukrů (sacharidů) pod 50 gramů denně tělo sníží vylučování inzulínu a začne spotřebovávat zásobní cukr glykogen. Pokud ani glukoneoneze v játrech nestačí pokrýt spotřebu těla a organismus nezískává další cukry z okolí, přejde tělo plně na získávání energie ketogenezí.[1] Tento způsob výživy simuluje stav podobný hladovění a v těle navozuje stav ketózy.[15][14]
Čtěte také: Efektivní odpadové hospodářství v českých obcích
Při ketóze, jsou mastné kyseliny oxidovány v mitochondriální matrix jater za vzniku ketonů jako je acetoacetát (ACA), D(-)3-hydroxybutyrát (D-βHB, β-HB) a aceton. Při této dietě dochází k relativně malé produkci ketonů, která je považována za relativně bezpečnou (tzv. nutriční ketóza). Tento metabolický stav nazýváme nutriční ketóza. Tento stav je označován jako bezpečný, pokud jsou ketony produkovány v přiměřeném množství a koncentraci bez výraznějších změn v krevním pH.
Během ketogeneze a nízké odezvy organismu na glukózu z důvodu její nízké hladiny je i vylučování inzulínu na nízké úrovni. Tyto faktory snižují pobídky pro tukové a glukózové zásoby. Další hormonální změny mohou vést ke zvýšenému rozpadu tuků na mastné kyseliny. Mastné kyseliny jsou následně metabolizovány na acetoacetát, který je později konvertován na beta-hydroxybutyrát a aceton (základní produkované ketony v těle při dodržování keto diety).
Studie potvrzují pozitivní vliv diety na různé choroby (primárně epilepsií) a její neuroprotektivní efekt, byť jeho princip není plně prozkoumaný. Potvrzen je pozitivní vliv krátkodobého užití diety na pokles hmotnosti (vliv na zvýšení využití tuků uložených v těle, snížení chuti k jídlu vlivem efektivnějšího zasycení), snížení hladiny cholesterolu, redukce rizika vzniku kardiovaskulárních chorob a pomoc při léčbě diabetu II.
Kromě výrazného úbytku váhy a tukových zásob jsou vědeckými publikacemi podloženy další výhody spojené s dodržováním keto diety. Nízkosacharidová a zejména ketogenní dieta snižuje pocit hladu. Tento fakt je podložen několika studiemi, jejichž závěrem bylo, že lidé, kteří konzumují méně sacharidů, přirozeně začínají jíst méně a tím pádem přijímají méně kalorií a snižují váhu bez větší námahy.
Dalším důvodem počátečního výraznějšího úbytku váhy je to, že při low carb dietě se organismus zbavuje přebytečné vody. To je pro člověka, který se chce zbavit přebytečných kilogramů, určitě povzbuzující a zůstane při dietě déle. Takové snižování je spojeno zejména se zvyšováním HDL cholesterolu.V další studii z roku 2018 se dostáváme k závěru, že při keto dietě se snižuje hladina cukru v krvi, a to snižuje riziko komplikace ve spojitosti s inzulínem. Podle Nadace epilepsie v USA dodržování keto diety vede ke snižování záchvatů zvláště u lidí, kteří neadekvátně reagují na běžné metody léčby.
Čtěte také: Zážitky ze školy v přírodě
Podle této studie z roku 2012 snížení příjmu sacharidů v případě keto diety může u některých lidí vést ke zlepšení stavu akné. Omezení sacharidů ve stravě se také spojuje s cukrem v krvi a krevním tlakem. Low carb dieta je efektivním nástrojem na snižování krevního tlaku, který zvyšuje riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění.
Keto dieta má několik známých variací, které se liší hlavně celkovým kalorickým příjmem nebo rozložením živin.
Ačkoli je dieta efektivní při léčbě farmakorezistentní epilepsie u dětí, je udržování tohoto typu jídelníčku náročné a dieta není vhodná pro všechny pacienty.[21] Pokud je vhodně sestavená a kontrolovaná, nemá závažné vedlejší účinky. Hlavně v prvních dnech a týdnech diety se mohou dostavovat typické negativní vedlejší efekty související s nízkým příjmem cukrů jako nevolnost, zvracení, bolest hlavy, únava a zácpa, které obvykle samy odezní do několika týdnů.
Nevyvážená ketodieta - jídlo je zdrojem pouze bílkovin a tuků, chybí komplexní cukry (např. vláknina) ve formě zeleniny. Některé zdroje uvádějí, že keto dieta může být vnímána jako rizikový faktor z hlediska srdečně cévních onemocnění (rozpor s předchozím tvrzením). Studie hovoří o tom, že lidé při dodržování keto diety přijímají nadměrné množství nasycených mastných kyselin, které jsou často spojovány právě s rizikem výskytu srdečně cévních onemocnění.
Pokud se keto dieta nedodržuje správně a výběr potravin není pestrý, hrozí také deficit makronutrientů, a to zejména některých vitamínů, minerálů a stopových prvků. Z důvodu nadměrné metabolizace tuků se zmiňuje také zhoršení funkce jater u lidí, kteří už nějaký problém mají. V případě, že je ve stravě příliš mnoho bílkovin, mohou nastat komplikace s ledvinami.
Čtěte také: Alternativa masa Beyond Burger
Jak bylo uvedeno výše, keto dieta je vhodný stravovací přístup v případě, že člověk chce v krátké době zhubnout pár kilogramů a využít další výhody, které ketóza nabízí. Dodržování keto diety však není jednoduché. Problém vzniká v případě, že člověk musí měnit kompletně své stravovací návyky. Zbavit se jídel jako pečivo, sladkosti, džusy a další běžně konzumované potraviny není snadné. Tyto potraviny je třeba nahradit alternativou, která spadá do „keto-friendly konceptu“.
Je důležité myslet i na to, že nejsou tuky jako tuky a je nežádoucí ve velké míře konzumovat zpracovávané, přesolené nebo uzené potraviny. I při keto dietě by strava měla být pestrá a obsahovat důležité složky jako vlákninu, vitamíny a minerály.
Při dodržování diety je vhodné si jídlo plánovat předem a snažit se, aby výsledné jídlo vyšlo jako keto-friendly. Příležitostně mírnější low carb jídlo by vás z ketózy „vyhodit“ nemělo. Rovněž jsou důležité vitamíny a minerály, které se dají na dnešním trhu jednoduše zakoupit. Dávejte si však pozor na kvalitu doplňků a slazené alternativy.
Adaptace na ketogenní stravu trvá několik dní, a zejména v prvních chvílích se můžete setkat s nepříjemnými pocity podrážděnosti či únavy. Po několika dnech by však měly tyto projevy ustoupit.
Keto dieta může být z krátkodobého hlediska účinnou podporou redukce hmotnosti, dlouhodové vlivy však nejsou prozkoumány a kvůli vysoké míře omezení může po ukončení vést k jojo efektu. Při keto dietě je důležité dbát na výběr vhodných tuků.Keto dieta není vhodná pro každého a zejména při některých stavech je nezbytné probrat její zařazení s lékařem.
Níže najdete i ukázku vzorového jídelníčku přrvzatou z dřívějšího článku od RNDr. Tomáše Novotného.
Následující tabulka shrnuje potraviny vhodné a nevhodné pro ketogenní dietu.
| Potravina | Vhodnost pro keto dietu |
|---|---|
| Maso (včetně ryb a mořských plodů) | Vhodné |
| Vejce | Vhodné |
| Sýry | Vhodné |
| Máslo | Vhodné |
| Tvaroh | Vhodné |
| Řecký jogurt | Vhodné |
| Ořechy a semínka (lískové, makadamové, konopné) | Vhodné (s mírou) |
| Bobulovité ovoce (ostružiny, jahody, borůvky) | Vhodné (s mírou) |
| Listová zelenina (saláty, okurky, celer, ředkvičky) | Vhodné |
| Květák, zelí, cuketa | Vhodné |
| Avokádo | Vhodné |
| Sladkosti, zákusky, cukrovinky | Nevhodné |
| Slazené nápoje | Nevhodné |
| Cereálie a pečivo | Nevhodné |
| Přílohy (brambory, rýže, těstoviny, luštěniny) | Nevhodné |
| Většina ovoce | Nevhodné |
| Kukuřice a mrkev | Nevhodné |
tags: #ketogenní #dieta #principy #a #výhody