Malý pustý ostrůvek Magawíš u egyptské Hurghády má zajištěný neustálý přísun odpadků. Směr mořských proudů a větru udělaly právě z tohoto ostrova skládku. Příčinou je turismus v egyptských letoviscích i zvyky samotných Egypťanů. V Hurghádě ale roste počet lidí, kteří s problémem chtějí něco dělat.
Dnešní akci má na povel Soha Ramlíová z nevládní organizace Hepca: „Budeme sbírat hlavně odpadky plastové. Dřevo a organický odpad ne, ten nevadí. Plasty pocházejí hlavně z výletních lodí, které vozí lidi na šnorchlování, ale také z pláží na pevnině.“
Jede s námi i Mustafa Abdalláh. Má tady v okolí Hurghády na starosti kotvící úvazy na korálových útesech pro výletní lodě. „Ostrov Magawíš leží jižně od resortů a od města. A každá plastová lahev, kterou tam někdo vyhodí do vody, skončí tady na pobřeží,“ říká s tím, že jiné ostrovy prý tak velký problém s odpadky nemají. A Mustafa s kolegy by rád, aby ho jednou neměl ani Magawíš.
„Děláme teď osvětovou akci pro kapitány výletních lodí. Vysvětlujeme jim, jak ničivé jsou plastové odpadky pro zdejší přírodu. Chceme prosadit nový zákon. Plastový odpad je naplavený v každé sebemenší zátoce.“
Z lodě nás k ostrovu dopravil malý člun, ale poslední dva metry stejně musíme brodit vodou. Vystupujeme na písečné pláži ostrova, na který je jinak vstup přísně zakázaný. Fasujeme velký pytel na odpadky i gumové rukavice a brzy je jasné, že se tu nudit nebudeme. Prakticky v každé malé zátoce obrovská hromada PET lahví, plastových kanistrů, plastových lan, starých pneumatik, pantoflí, kelímků, a pozor - také injekčních stříkaček.
Čtěte také: Oceán a Greenpeace
Egypt se učí od Evropy
„Určitě je to užitečné. Příroda Rudého moře je pro nás zdrojem příjmu, tahle akce je pro Egypt rozhodně přínosná,“ myslí si Abdalláh Mahmúd, turistický průvodce, který právě odnáší pytel nasbíraných odpadků směrem k lodi. Na Magawíši uklízí už po čtvrté. Pokaždé tu najde stejnou, ne-li větší nadílku PET lahví a dalších „ozdob“ zdejší přírody.
„Musíme snížit spotřebu plastových kelímků nebo lahví. I na tom se ale v Hurghádě pracuje. Já dělám hlavně s turisty z Německa, Švýcarska a Rakouska. Jejich mentalita je mnohem dál než naše. Respektují přírodu, respektují svoje okolí. Podle výzkumu Eurostatu až dvě třetiny plastového komunálního odpadu nejde recyklovat. Mimo jiné proto, že je vyrobený z více druhů plastu. Mezi dnešními dobrovolníky je i manželský pár z Polska, který se v Hurghádě usadil. „Šance na změnu určitě je. Ještě před několika lety tu lidi neměli popelnice. Zásluhou nevládní organizace Hepca ale lidé začali měnit své chování.
Greenpeace a Rainbow Warrior
Rainbow Warrior opět vyplouvá. Ještě před tím, než se vydá do dalšího boje, zavítá do domovského přístavu v Amsterodamu. Legendární loď hnutí Greenpeace je už třetí v řadě. Oblékla se ovšem do zcela nového hávu. Pojďme se projít po její palubě.
Za útokem, který znamenal konec první plachetnice Rainbow Warrior, stáli agenti francouzské tajné služby. Na palubě dvojstěžníku se objevuje kapitán Joel Stewart a ukazuje mi všechny technické vymoženosti, které loď - postavená tentokrát přímo na míru - má. Joel Stewart je z nové lodi nadšený. Spokojenost neskrývá ani biolog a šéf týmu Christian Bussau. „Vše bylo vyrobeno tak, abychom ukázali, že i loď může být šetrná k životnímu prostředí. Investice ve výši 23 miliónů eur se podle Christiana Bussaua vyplatila i z dalších důvodů.
Vybavení lodi je strohé a účelové. Kajuty ani společenská místnost nejsou nijak komfortní. Hlavním cílem je boj. „Pojedeme tam, kde dochází k znečišťování a ničení životního prostředí. Dalšími zastávkami nového Duhového bojovníka budou podle kapitána Joela Stewarta Amsterodam, Londýn, Marseille.
Čtěte také: Dobrovolníci ve vědě
Greenpeace je největší světovou ekologickou organizací, její metody přímé akce však mnohé pobuřují. „Nejsme žádní teroristé. Snažíme se upozornit na problémy. Třeba na únik toxických látek do Dunaje v Maďarsku. Naším cílem je používání čistějších technologií,“ ohrazuje se proti kritice Rien Achtenberg.
Další iniciativy a aktivity
Mezinárodní organizace Greenpeace zkoumá antarktické mořské dno v místech, kam předtím údajně lidská noha nikdy nevkročila. Na populárním řeckém ostrově začal úklid moře. Na řeckém ostrově Alonissos odstartoval v týdnu generální úklid před sezonou. Dobrovolní potápěči se vydávají k mořskému dnu v největším chráněném mořském parku v Evropě, aby ho zbavili odpadu.
Podvodní čištění provedla v rybářském přístřešku Naxos skupina dobrovolníků z organizace Aegean Rebreath za podpory Nadace Stavrose Niarchose a skupiny Attika Group pod záštitou místní samosprávy. Dobrovolníci také vyčistili pláž Laguna a nasbírali stejně velké množství odpadků.
,,Zdá se, že vliv turistického ruchu a nejen to. Náš závěr je obecně takový, že Naxos je velmi rušný ostrov," říká šéf organizace George Sarelakos . "Je šokující, že na tak malém prostoru je tolik odpadu," říká starosta Naxosu a Malých Kyklad Dimitris Lianos .
"Pokaždé, když se ponořím do moře, abych sbíral odpadky, divím se všem těm občanům, kteří je nezodpovědně hází do moře, a pokaždé si zoufám, jaký problém může být na jiných místech, která jsme nenavštívili," vyznává pan Sarelakos. Čištění pod vodou však není jednoduchá záležitost. "Vyžadují specializaci a know-how," vysvětluje pan Sarelakos.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Souběžně s čištěním byla na ostrově slavnostně otevřena první stanice pro sběr mořského odpadu. Jeho popelnice byly umístěny v rybářském přístřešku, aby rybáři mohli vyhodit staré sítě a všechny odpadky, které nasbírají z moře.
„V roce 2021 jsme slavnostně otevřeli 10 stanic pro sběr odpadu na stejném počtu ostrovů, čímž jsme zvýšili počet ostrovů hostujících tento projekt na 15," říká pan Sarelakos. Účelem této sítě je výměna osvědčených postupů, místních zkušeností a samozřejmě přenos těchto zkušeností na centrální úroveň.
Závislí na uklízení
Michaela Brandnerová a Jiří Dolanský v devíti zemích světa posbírali přes 5500 kilogramů vyhozených odpadků. Společně se v roce 2018 odstěhovali kvůli práci do Barcelony. Volný čas trávili procházkami kolem pobřeží. Postupně si začali všímat, že jejich oblíbené barcelonské vlnolamy jsou plné odpadků.
„První úklid jsme uspořádali 8. června 2020, pamatuji si to přesně, protože je to Světový den oceánů,“ vzpomíná pro Ekonews.cz usměvavý Jirka. Kromě sbírání odpadků pořádají přednášky pro děti i studenty.
Na cestu po světě se vydali loni. S uklízením pokračuje pár i na cestách, ale oproti sbírání odpadků v Barceloně je situace komplikovanější. „Netušili jsme, jak těžké tady bude najít obyčejný odpadkový koš,“ vysvětluje Jirka. Pro místní je i kvůli tomu běžné odpadky házet z oken autobusu nebo na zem při chůzi městem.
S kolemjdoucími se prý kvůli tomu někdy pohádají. „Víme, že úklidy odpadků nejsou řešení, je to ale první krok,“ říká Jirka. Jako stěžejní vidí oba vzdělávání nejmladší generace o tom, jak se k odpadu mají chovat a že ho mají vytvářet co nejméně. Právě oni mohou inspirovat své rodiče a starší generaci.
„My se jednou vrátíme zpět do Evropy, ale rádi bychom za deset let přijeli zpět sem a viděli změnu. Lidí, kteří se snaží něco změnit ve vztahu k životnímu prostředí, potkávají čím dál více. Dobrovolníky na úklid vyhledávají pomocí internetového dotazníku na sociálních sítích, ale také v místních organizacích.
tags: #dobrovolníci #greenpeace #čištění #oceánu
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]