Jak správně třídit bioodpad v domácnosti

Ze zpředcházejícího článku víme, proč bychom měli bioodpady sbírat odděleně od ostatních odpadů. Dnes si přiblížíme jednotlivé druhy bioodpadů, ukážeme si, co do biopopelnice patří a co ne, nebo jaké povinnosti a možnosti v oblasti třídění bioodpadů ukládá obcím zákon.

Není to tak dávno, co se biologicky rozložitelné komunální odpady netřídily a končily v popelnici na směsný odpad, ze které putovaly na skládky. Vzhledem k tomu, že až 40 % směsného odpadu může tvořit právě bioodpad, dostávalo se na skládky značné množství odpadů, které mohlo mít jiné a lepší využití.

Nicméně od roku 2015 mají obce povinnost zajistit místo pro oddělené soustřeďování bioodpadů alespoň rostlinného původu a od roku 2020 je tato povinnost celoroční, doplněná o třídění jedlých olejů a tuků. Třídění bioodpadu má svoje pravidla, která sice nejsou nijak složitá, ale je důležité o nich vědět, abychom se vyvarovali zbytečných chyb.

Rostlinný a živočišný bioodpad

Biologicky rozložitelné odpady, zkráceně bioodpady, lze charakterizovat jako ty druhy odpadů, které jsou schopné anaerobního nebo aerobního rozkladu. V současné době se v České republice třídí zejména biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, čili zelený odpad, jako je tráva, listí nebo větve. Jedná o bioodpad ze zahrad a kuchyňský odpad rostlinného původu.

V případě, že máte zahradu, můžete bioodpady vyhazovat na kompost, i když kompostování je možné i v bytových domech, což si ukážeme v dalších článcích. Pokud ale pro vás není kompostování alternativou, je nutné využít obecní síť pro sběr bioodpadu.

Čtěte také: Domácnost bez odpadu: Inspirativní čtení

Zpravidla se bioodpad odkládá do hnědých popelnic na bioodpad, někde se třídí do pytlů, které se sváží, dále to mohou být velkoobjemové kontejnery, které jsou přistavovány v předem stanovených termínech nebo sběrné dvory. Možnosti se v různých městech nebo městských čtvrtích mohou lišit, proto je dobré obrátit se na městský či obecní úřad a informovat se. Další možností je kompostování prostřednictvím komunitních zahrad, které jsou zejména ve velkých městech dnes už poměrně běžné.

Druhou složku bioodpadů představuje kuchyňský odpad (slupky od brambor, zbytky jídel atd.) a odpad ze stravoven (gastroodpad). V některých městech byly spuštěny projekty na třídění kuchyňského odpadu živočišného původu, které nabízí jejich sběr prostřednictvím různých nádob. I tak ale není třídění živočišné složky bioodpadů zatím u nás moc rozšířené, a proto je třeba mu věnovat zvláštní pozornost.

Co do biopopelnice patří a co ne

Obecně lze říci, že pří třídění je důležité dbát na to, abychom třídili správně a kvalitně. Kvalitně vytříděné odpady dosahují vyšší finální využitelnosti, což vede i k lepší finanční efektivnosti. Platí to i případě biologicky rozložitelných odpadů, u kterých jsou častým problémem zejména plastové sáčky. V průmyslových kompostárnách, které upravují velké objemy odpadu, není možné rozlišit, zda jsou sáčky v bioodpadu kompostovatelné nebo plastové, takže je materiál automaticky vyřazen ze zpracování.

Co tedy patří do popelnice na bioodpad? Jsou to zbytky ovoce a zeleniny, jadřince a pecky, dále čajové sáčky a kávová sedlina, květiny a jejich odumřelé části, tráva a větve keřů i stromů, nebo piliny a kůra či štěpka. Naproti tomu odkládat do biopopelnice bychom neměli: maso a živočišný odpad (kosti, odřezky, šlachy, uzeniny atd.), mléčné výrobky, vajíčka, a to včetně skořápek, zvířecí trus, moč a hnůj jako podestýlka domácích zvířat včetně exkrementů, peří nebo chlupy a vlasy, uhynulá zvířata, cigarety a nedopalky a odpady, které patří do jiných tříděných nádob, například jedlé oleje a tuky.

Třídit dohromady nebo zvlášť?

Podle zákona obec splní povinnost odděleného sběru, pakliže soustřeďuje alespoň bioodpady rostlinného původu. Případně může nastavit systém komunitního kompostování, který namísto režimu nakládání funguje v režimu předcházení vzniku odpadů.

Čtěte také: Život Bez Odpadu

Ministerstvo životního prostředí v metodickém návodu uvádí, že obec, která třídí i bioodpady živočišného původu, si může zvolit, zda je bude soustřeďovat odděleně od odpadu rostlinného původu, nebo společně s ním. „Nastavení systému závisí zejména na zařízení, na které jsou odpady dále předávány ke zpracování,“ vysvětluje MŽP.

Podle ministerstva je možné systém nastavit i tak, že bude odděleně sbírán potravinový a kuchyňský odpad, a to rostlinného i živočišného původu) od ostatních bioodpadů rostlinného původu ze zahrad (tzv. zeleného odpadu). „Tento systém je ovšem realizovatelný pouze v případě zajištění odpovídajícího koncového zařízení pro nakládání s potravinovými odpady,“ doplňuje ministerstvo. Obec ale vždy musí podle vyhlášky č. 273/2021 Sb. zajistit zcela oddělený sběr jedlých olejů a tuků.

Jak vzdělávat občany

Stejně jako u ostatních tříděných odpadů, i v případě bioodpadů je třeba soustavná osvěta, která občany naučí, jak s těmito odpady správně nakládat. Bioodpad je biologicky rozložitelný odpad rostlinného nebo živočišného původu, který vzniká především v domácnostech a zahradách. Patří sem například zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky( vyjma plastových pyramidek), posekaná tráva, listí či větve. Obsah hnědé nádoby na bioodpad není dále nijak tříděn a míří rovnou kompostárnu. Proto, pokud bioodpad obsahuje co nemá, dojde ke znehodnocení obsahu celého svozového vozidla a odpad následně nemůže být využit a končí na skládce.

V rámci zkvalitnění systému nakládání s bioodpadem město Plzeň plánuje postupně stáhnout volně přístupné hnědé nádoby z ulic a nahradit je individuálními nádobami na konkrétní adresu, tj. budou evidovány na jméno občana. Prosíme občany, aby neodkládali zahradní odpad do hnědých nádob určených pro kuchyňský bioodpad, ani vedle těchto nádob. Občané města Plzně si mohou bezplatně pronajmout hnědou nádobu na bioodpad o objemu 240 litrů. Cena jednoho svozu: 90 Kč bez DPH (tj. Od letošního roku vstoupila v platnost další z ekologických změn, které se týkají každé domácnosti v Česku.

Protože nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Bioodpad je navíc jediným druhem odpadu, který lze v domácích podmínkách snadno kvalitně zrecyklovat a přeměnit na cenné organické hnojivo. Nevytříděný bioodpad skončí buď na skládce nebo ve spalovně. Na skládce se rozkládá bez přístupu vzduchu a vedlejším produktem tohoto pomalého anaerobního rozkladu jsou toxické kyselé výluhy a skleníkové plyny spoluzodpovědné za prohlubování klimatické změny. Ale ani spalovna není pro jeho likvidaci ideální, protože kvůli vysokému obsahu vody špatně hoří. S organickým materiálem se tu nakládá jako se zdrojem, protože jej lze snadno vytřídit a proměnit- v přírodní organické hnojivo nebo v energii. Buď se zkompostuje nebo se využije v bioplynové stanici.

Čtěte také: Stáhněte si průvodce bez odpadu

Pokud jde o kuchyňský odpad, neváhejte v případě veškerého organického odpadu rostlinného původu, jako jsou slupky od ovoce a zeleniny, včetně těch od citrusových plodů a banánů. Začít třídit (kuchyňský) bioodpad je snadné, vydržet u toho už může být těžší. V první fázi půjde hlavně o to naučit se bioodpad správně separovat a ukládat. Právě na úspěšnosti tohoto prvního kroku záleží, zda nakonec třídění bioodpadu propadnete, nebo zda vaše bioodpadová anabáze skončí dřív, než začala.

Proto si pořiďte mezisklad! Neváhejte a investujte do nákupu kuchyňské nádoby na bioodpad, kterou můžete umístit přímo na kuchyňskou linku, kde ji budete mít stále na očích a po ruce. Kuchyňské nádoby bývají vyrobené z materiálů, které jsou hygienicky nezávadné, odolné proti korozi i mechanickému poškození a téměř bezúdržbové, protože je lze mýt v myčce. Víko dokonale těsní, takže se k obsahu nedostane nežádoucí hmyz. Nechybí uhlíkový filtr a odvětrávací otvory, které zajišťují cirkulaci vzduchu bez nepříjemného zápachu. Nádobu můžete v kuchyni doplnit odpadkovým košem určeným speciálně ke třídění organických zbytků z kuchyně. Ten zajistí, aby vás vytříděný odpad doma co nejméně obtěžoval a aby proces skutečného kompostování začal opravdu až tam, kde má (například v kompostárně).

V případě, že je sáček zničený, postupujte následovně: Papírový natrhejte na drobné kousky a zkompostujte, biodegradabilní plastový raději vyhoďte do směsného odpadu. Pro vyhazování bioodpadu do tzv. kompostejnerů (hnědých popelnic) v Praze totiž momentálně platí, že se sem nesmí vyhazovat žádné sáčky, dokonce ani ty, které jsou biologicky rozložitelné, a to bez ohledu na to, zda jsou vyrobené z papíru nebo z biodegradabilního plastu. Ani vyhazování sáčků vyrobených z kompostovatelného plastu do komunitních kompostérů se moc neosvědčilo.

Následující graf (pořízený v rámci studie Perútková, E. - Třídění bio odpadu (výsledky průzkumu), 2019, trideni-bio-odpadu.vyplnto.cz) ukazuje, jakými způsoby se bioodpad u nás momentálně využívá. Způsoby A - C mají tu výhodu, že se bioodpad zpracovává a využívá přímo v místě svého vzniku. Nemusí se nikam vozit, takže odpadá zátěž pro životní prostředí spojená s dopravou (která je v případě varianty D viz níže).

Pokud bydlíte v bytovém domě a vaše obec nabízí svoz bioodpadu, můžete si objednat tzv. kompostejner neboli hnědou popelnici a bioodpad začít ukládat do ní. Nový odpadový zákon, který platí od ledna 2021, obce finančně motivuje ke snižování objemu směsného komunálního odpadu a připravuje je tak na úplný zákaz skládkování recyklovatelných, biologicky rozložitelných a energeticky využitelných odpadů, který začne platit v roce 2030. A protože právě bioodpad tvoří 30 - 40 % směsného komunálního odpadu, obcím se vyplatí občany v jeho třídění podporovat. Jedním z účinných způsobů, jak to udělat je zlevnit hnědé popelnice (například v Praze je od ledna 2022 svoz bioodpadu pro občany zdarma).

Bioodpad se z hnědých popelnic sváží buď do kompostárny nebo do bioplynové stanice. Vytvořený kompost se pak zpravidla používá ke hnojení městské zeleně nebo na polích. V bioplynové stanici vzniká bioplyn, který se využívá na výrobu tepla a energie nebo jako palivo, a digestát - skvělé hnojivo. Pokud se bioodpad sváží do bioplynové stanice, je možné do odpadových nádob vyhazovat i živočišné zbytky.

Místo ekologických proklamací zkuste udělat konkrétní krok, který u vás ve firmě změní prostředí a možná i myšlení lidí. Pusťte se společně do třídění organických zbytků ze svačin a obědů, vyrobte si (přímo v kanceláří) vlastní kompost a začněte přihnojovat pokojovky.

Stačí, když do zahradního kompostéru, ve kterém zatím zpracováváte hlavně trávu a spadané listí, začnete přidávat také organické zbytky ze svačin a bioodpad, který vznikne při vaření ve školní kuchyni. Zvýší se tak množství a kvalita kompostu, který společně s dětmi vyrobíte, takže jej budete moci použít k pěstování.

Na tomto zadání pracujeme už od roku 2005 a rádi se s vámi podělíme o nápady i příklady dobré praxe, které jsme za ta léta shromáždili. Každý z nás produkuje odpady a to v zásadě každý den. Nejlepší by samozřejmě bylo, aby nevznikaly, ale protože to není možné, je nutné s nimi správně zacházet. Podle zákona o odpadech musí obce zajistit minimálně místa pro odkládání papíru, plastů, skla, kovů a od 1. dubna do 31 října i sběr bioodpadů rostlinného původu. Kromě toho musí obec zajistit i sběr nebezpečných odpadů. Obvykle se v dnes v domácnostech do nádob třídí papír a plasty, někde se začali také sbírat kovy.

Kontejnery na tříděný odpad se staly běžnou součástí našich měst a obcí. Odpady třídí většina domácností. V ČR se stále skládkuje drtivá většina komunálních odpadů, tedy odpadků z našich popelnic, ale také trávy, listí a větví z úpravy městské zeleně nebo odpadků z košů u zastávek a zbytků po úklidu silnic a chodníků. Podle rozborů složení komunálních odpadů tvoří bezmála polovinu komunálních odpadů bioodpad, tedy kuchyňské zbytky, tráva, nebo listí. Tento odpad na skládkách hnije, přičemž se tvoří zápach a výluhy, které mohou kontaminovat podzemní vody. U nás však naopak míra skládkovaných bioodpadů stále roste.

Obce by mohly změnit systém poplatku tak, aby se domácnostem vyplatilo odpadům předcházet, anebo je třídit. Většina obcí však vybírá poplatek takzvaně za hlavu s argumentem, že se tak sníží množství černých skládek. Výsledkem je, že černých skládek neubývá a lidé ztratili motivaci k důslednému třídění. Navíc se slovy „když už si tu popelnici platíme, tak ať je plná", končí v popelnicích i to, co by tam dříve nekončilo. V Rakousku se obcím a regionům daří účinnou propagací domácího a komunitního kompostování (kompostoviště pro komunitu lidí, například bytový dům) snížit zastoupení bioodpadů v popelnicích z v EU standardní poloviny až na jednu třetinu.

I třídění odpadů by mělo doznat značných změn. Chuť třídit odpad závisí na vzdálenosti k nejbližšímu kontejneru. Pokud by domácnosti měly svůj kontejner přímo u domu, spíše se do třídění zapojí. Takto funguje například pytlový systém sběru. Rodina třídí plasty do pytle, který je jednou za čas odvezen přímo od domu. Lidé by navíc měli dostat, tak jako v Rakousku nebo na Slovensku, možnost třídit také bioodpady. Speciální kontejnery, které zabrání kompostovatelnému odpadu aby zapáchal, stojí již v Plzni nebo Uherském Hradišti.

Organický materiál / bioodpad je „živý“ materiál, který podléhá rozkladu. V uzavřeném koši se na dně může tvořit výluh, ve kterém odpad začne hnít. Do kontejnerů se bioodpady často dostávají v igelitových sáčcích a další navršený materiál je neprodyšně uzavře. Nemají tak dostatek vzduchu pro tzv. aerobní rozklad, který probíhá v kompostu, bioodpad hnije a zapáchá. Abychom tomuto stavu předešli, je vhodné bioodpad ukládat do nádob, které umožňují jeho provětrávání. Velmi dobře se osvědčily koše BioMat, které jsou snadno omyvatelné, mohou stát na zemi, nebo se mohou zavěsit na dceře kuchyňské linky.

Kompostovatelný plast sám o sobě pro kompost nemá žádný přínos, bakterie jej pouze rozloží na CO2 a H2O. Neuděláte proto chybu, pokud sáček dáte do směsného odpadu, na skládce se rozloží. Pokud půjde s odpadem do spalovny, bude energie sáčku efektivně využita pro výrobu tepla.

Cestou rozhodně nemusí být jen koupené nádoby. Pakliže nevyprodukujete bioodpadu během týdne moc a nádobu nevynesete víckrát než jednou do týdne, pak postačí obyčejná nádoba na třídění papíru. Koš je obvykle perforovaný, odpad tak dýchá, navíc je levný a běžně dostupný! Jen pozor na octomilky! Je jen na nás, zda bude nádoba na bioodpad závěsná, volně stojící na lince, vedle kuchyňské linky, nebo pod ní (např. pod dřezem), příp. Podle jejich vyhodnocení pak obce mohou na svém území rozmístit hnědé popelnice, menší obce pak třeba zvolí větší kontejner, jiné mají veřejnou kompostárnu nebo sběrný dvůr, kde můžeme bioodpad vytřídit.

Pakliže máte zahradu (ať už vlastní, či sdílenou s dalšími obyvateli, například ve vnitrobloku), určitě je ideálním místem pro vyhození bioodpadu kompost, který je snadné si vyrobit, nebo opět můžete sáhnout po speciálních nádobách - tzv. kompostérech.Do vlastního kompostu dokonce můžete vyhazovat více druhů odpadu než do bioodpadu sváženého obcí. Domácí kompostér je alternativou koše na bioodpad, jehož obsah pak odneseme na místo sběru bioodpadu.Velkou výhodou je, že odpadne jeho vynášení, ale čeká nás samosebou také údržba domácího kompostéru.

Třídění bioodpadu je určitě na místě. Podle průzkumů tvoří bioodpad v průměru cca 18 % vyhozeného odpadu v popelnicích se směsným odpadem. To je přece mnohem lepší, ekologická cesta, jak bioodpad znovu vrátit do oběhu a efektivně jej opět použít.

tags: #domácnost #odpad #a #bioodpad #třídění

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry kontejnerů na tříděný odpad
• Regionální rozvoj a životní prostředí
• Využití kompostu v zahradě
• Co je CIM Ministerstvo Emise?
• Jarní péče o túje