Domy zakomponované v přírodě: Inspirace pro moderní bydlení

V dnešní době se stále více klade důraz na architekturu, design a udržitelnost. Zeleň je ve městech tolik potřebná. Často zde ovšem chybí emoce. Chceme, aby se nám tam dobře žilo a abychom z něj měli skvělý pocit, když si pořizujeme nové bydlení, svůj domov. Nejde proto pouze o samotné rostliny, ale o to, co nám dopřávají - cítit vůně, slyšet zvuky, vidět před očima, jak se mění, ochutnat třeba vlastnoručně pěstované ovoce. Všechny tyto elementy považujeme v přírodě za samozřejmé, v nové bytové výstavbě se jich ovšem nedostává.

Právě to se snaží změnit moderní architektonické projekty, které se inspirují přírodou a snaží se s ní harmonicky splynout. Ukažme si několik inspirativních příkladů domů, které jsou zakomponované v přírodě.

Rezidence Sakura: Zelená oáza v Praze

Rezidence Sakura, která je pojmenovaná po asijských třešních, je v českých i evropských poměrech nevídaným počinem. 32 000 nejrůznějších druhů květin, bylin, keřů a stromů zdobí rezidenční projekt Sakura v pražských Košířích. Rostliny jsou vysázeny v parku a na samotném domě v unikátním systému visutých zahrad.

Developer Realism spolu s architekty ze studia Jestico + Whiles vytvořili netradiční koncept bytového komplexu, kdy mezi stropní desky vložili samostatné „domy" lemované květníky s množstvím zeleně. Ta obíhá jako zahrada ve všech patrech půdorys celého domu a tvoří tak clonu mezi soukromým prostorem obyvatel a exteriéry. Plocha zeleně v rámci projektu představuje zhruba dvě třetiny v poměru k celkové ploše pozemku. Obrovským problémem dnešních měst jsou totiž tzv. tepelné ostrovy, tedy lokality s velkými betonovými či asfaltovými plochami, intenzivní dopravou, ulicemi bez stromů a obecně s nedostatkem zeleně. V takových místech pak teploty za letního horkého dne mohou atakovat hodnoty 50 až 60 °C, na střechách domů dokonce 70 °C. Výstavba ozeleněných budov, které jako Sakura dokážou chladit nejen sebe, ale i své okolí, je proto ve městech nesmírně důležitá.

Návrh systému závlahy a skladby zeleně na budově a v parku připravili zahradní architekti z atelieru Flera. Rostliny vybrali tak, aby v každém měsíci byla část z nich ve vegetativním stadiu. Projekt tím bere ohled na měnící se tvář přírody v průběhu roku. Sakura má vedle estetické funkce také schopnost přírodní tepelné stabilizace.

Čtěte také: Kapsle domy: Ekologická budoucnost bydlení

„Rezidence Sakura se vyznačuje unikátním systémem květníků, který nebyl v českých podmínkách nikdy navržen, natož proveden. Jako průkopníci jsme tak spolu s architekty museli jeho konstrukci včetně vnitřního bednění optimalizovat i během výstavby, aby dokonale vyhovovala konstituci budovy,“ popisuje Lukáš Hrudička, projektový manažer. Květníky mají ocelovou rámovou konstrukci svařenou z profilů jackel. Každý je k objektu upevněn přes patní plech dvojicí kotev. Jednotlivé rámy v podélném směru propojují ocelové profily, které zároveň slouží jako podpora pro vnitřní bednění květníku. To je provedeno z plastových, na míru navržených dílců. Květníky jsou pohledově opláštěny deskami ze sklovláknobetonových panelů, kotvených k ocelové konstrukci přes sekundární hliníkový rošt.

Zavlažování a hospodaření s vodou

Jako hlavní zdroj závlahy na Sakuře slouží retenční nádrže na dešťovou vodu. Pro maximalizaci zužitkování dešťovky developer pracoval s principem tzv. dešťových zahrad, jež zachytávají a akumulují povrchovou vodu ze všech zpevněných ploch v blízkosti budovy. „Jedná se o jednoduchou soustavu zahloubených rigolů osázených rostlinami se schopností reagovat na kolísavou hladinu vody. Dešťová voda je do struh přiváděna otvory v obrubnících, odkud postupně prosakuje do podloží. Velkou část závlahy do sebe rovněž pojmou rostliny a postupně ji zase uvolňují do ovzduší. Přebytečná voda z květináčů se odvádí do retenční nádrže, kde může být později využita,“ říká Lukáš Hrudička.

Projekt Sakura kombinuje hned několik mechanismů pro efektivní zavlažování a hospodaření s vodou. „První princip představuje aplikace hydroakumulační a drenážní vrstvy, jejímž cílem je udržení potřebného množství závlahy ve skladbě zelených ploch a zároveň znovu využití přebytečné vody, kterou drenáže svedou do akumulační nádrže. Tuto vodu pak rostliny využívají mezi fázemi deště či zalévání. Pro úsporné zavlažování výsadby byl použit systém mikrozávlahy, který přispívá ke snížení spotřeby vody. Ten je instalován přímo u jednotlivých skupin trvalek, keřů či stromů. Cykly a rozestupy jsou nastaveny tak, aby umožnily dostatečné vsáknutí vody a minimalizovaly odtok i odpar závlahové dávky, jenž nastává při zalévání postřikovači,“ vysvětluje Lukáš Hrudička.

Terasy bytů se skládají z kombinace thermoborovice a velkoformátových betonových dlaždic a lemuje je pozinkované zábradlí s ocelovou sítí v černé barvě. Střešní zahrady mají 40 cm až 80 cm zeminy a jsou osázeny listnatými stromy - muchovníky a sakurami. Ke každému bytu s předzahrádkou v terénu automaticky náleží sekačka.

Obyvatelé domu mají předplacenou péči zahradnické firmy na všechny veřejně přístupné zelené plochy a stromy, a to po 2 roky od kolaudace, což je doba potřebná pro stoprocentní uchycení a ustálení použité skladby rostlin. Příroda se navíc propisuje i v interiéru, a sice použitím přírodních materiálů jako je dřevo a sklo. Okna v projektu odpovídají standardu pasivních domů. Jižní́ fasáda disponuje přípravou pro venkovní́ předokenní žaluzie. Standardy bytů dále tvoří například podlahové vytápění ve všech místnostech, třívrstvé dřevěné podlahy, terasy z kombinace thermoborovice a velkoformátových betonových dlaždic. Samotný exteriér domu působí stylově a elegantně. Oplechování atiky je vytvořeno z pozinkovaného lakovaného plechu v tlumené antracitové barvě. Ta se odráží i na deskovém obkladu, který je tvořen z vláknocementových desek.

Čtěte také: Bydlení v bytových domech a komunální odpad

Inspirace variabilitou lesní půdy a lesa

Inspirací pro zahradu byla variabilita lesní půdy a lesa, která je dynamická a přirozená. Nejsou zde žádná pevná ohraničení, pouze přechody zakomponované do prostoru, které jemně naznačují, kde jsou hranice.

Dům obklopený vzrostlými stromy byl postaven s úžasným výhledem na svahy Mad River Glen a Zelené hory. Tam si ho jeho majitelé vysnili. Nedaleko se manželé dokonce vzali a každé léto jezdili na relaxační pobyty. Chtěli trávit více času v krajině, kterou si zamilovali a toužili mít vlastní dům v přírodě, kde budou relaxovat. Poté, co si dlouhá léta domy v této oblasti pouze pronajímali, rozhodli se si svůj vysněný dům postavit.

Design domu se přizpůsobil vnějšku a terénní úpravy díky tomu byly nenáročné. Přístup architektů spočíval v použití elementárních architektonických forem uprostřed lehce upravené krajiny.

Vnější paletu tvoří betonové přízemí a obklad Shou Sugi Ban. Jde o prastarou japonskou metodu opalování dřeva, která má za následek ochranu před stárnutím a vnějšími vlivy. Díky této metodě dřevo odolá ohni, hmyzu i povětrnostním podmínkám. Velká okna a dveře spolu s lamelovými dřevěnými stropy vedoucími až do exteriéru spojují dům s okolní přírodou. Vnitřek i vnějšek je zcela propojen do jednoho celku.

Architekti se obrátili na řadu regionálních řemeslníků, kteří pracovali na mnoha věcech, jako třeba ohromující ocelové a dubové schodiště, opálené černé ocelové skříně, extra velké dubové dveře i moderní dýhované skříňky. Interiér propojený s okolní přírodou zvýrazňuje její přirozenou krásu, nedokonalé dřevo, ručně vyráběné dlaždice, černou ocel, beton a kámen. To vše s úžasným výhledem do korun stromů. Zde se sázka na jednoduchost vyplatila. Minimalistický styl, který díky dřevu vůbec nepůsobí chladně je ideální k tak majestátní krajině. Nechává vystoupit do popředí krásu přírody.

Čtěte také: Dva domy a odpady

Rustikální styl: Návrat k venkovu a přírodním materiálům

Rustikální styl bydlení vznikl v 19. století na území Ameriky v dobách kolonizace a osidlování odlehlých částí. Lidé, kteří si stavěli svůj domov daleko od civilizace, nedisponovali žádným nábytkem ani doplňky při vytváření těchto domovů. Automobily neexistovaly, takže rodina měla většinou nanejvýš v tom lepším případě kočár, v tom horším jen koně. Do popředí se proto dostal materiál, který poskytovalo okolí. A tím byl většinou kámen, dřevo, popřípadě kůže.

Tak jako každý styl zařizování interiéru, i rustikální má své typické charakteristické znaky. Přirozený návrat k přírodě zahrnuje přírodní materiály - dřevo a kámen. A ne obyčejné dřevo, ale hlavně masivní, syrové a neopracované. Dřevěné desky na stěnách, dřevěné podlahy, dřevěný nábytek atp. Přirozený neopracovaný povrch vyzdvihuje přírodu nad práci člověka. Rustikální styl není jediný, který je spjat s přírodou. Venkovský či francouzský styl mají své kořeny také v přírodě, ovšem nevyznačují se takovou majestátností jako rustikální styl.

Přiznané dřevěné stropní trámy jsou pravděpodobně základem rustikálního stylu. Vzhledem k tomu, že u nás používané trámy jsou z jehličnatých stromů, je povoleno je namořit na tmavší odstíny, které lépe zapadnou do rustikálního stylu svojí barevnou škálou. Mezi moderní typy materiálů patří různé syntetické materiály, textilie, ale také kovové předměty nebo moderní uhlazené omítky. Není zásada, že tyto materiály nemají co hledat v rustikální místnosti, protože doba nepustí a někdy vyhrává kompromis. Ten v tomto případě znamená výše zmíněné materiály eliminovat, aby byl výsledný rustikální dojem co největší. Jejich úplnému vynechání se asi zcela nevyhneme. V případě omítek je kompromisu dosaženo kombinací omítky s dřevěnými prvky, jako jsou lamely nebo trámy. Omítku si volíme nejlépe bílou nebo rozhodneme-li se jít do barevné stěny, tak použijeme zemité barvy. Zvolíte-li hliněnou omítku, jen zvýrazníte podtón rustikálního stylu.

tags: #domy #zakomponovane #v #prirode #inspirace

Oblíbené příspěvky:

• Emisní pokuty pro automobilky
• Farma Otešice - ekologické hospodaření
• Informace o životním prostředí v lokální politice
• Legislativa o zveřejňování emisí CO2
• Temný svět Rimortis a síla přírody