Témata ochrany přírody a ekologie jsou pro mladé generace prioritou. Ochrana životního prostředí je stabilně oblastí, která mladší lidi nejvíce znepokojuje, přičemž skoro třetina mění své spotřebitelské chování ve prospěch firem s pozitivním dopadem na životní prostředí. Podle aktuální studie World Economic Forum 2022 pak jsou tahounem celé společnosti v oblasti ekologie a udržitelného životního stylu, a dokonce studie mluví o tom, že s sebou strhávají i další generace.
Mladí lidé jsou zastánci ekologického přístupu v oblasti dopravy - sdílení dopravních prostředků - automobilu či kola s více lidmi pro efektivnější využití. Také často dávají přednost těm poskytovatelům sdílených vozů, kteří podporují ekologické pohony.
„Mnoho našich uživatelů jsou mladí lidé z generace Z. Nejčastěji je pak motivuje k využití vedle finanční dostupnosti, kdy nemusí platit drahé pořizovací a provozní náklady, ekologický ohled sdílení, a to, že šetří životní prostředí a planetu. My navíc ve své flotile automobilů využíváme hybridní pohony, které jsou vedle elektromobilů nejekologičtější variantou, ale oproti elektromobilům nabízí i jistotou dojezdu a sami si energii vyrábějí jízdou,“ říká Milan Beutl, ředitel českého zastoupení Anytime carsharing.
Posilujícím trendem je etická a udržitelná móda. Podle průzkumu vyhledávače módy Glami trend udržitelnosti v Česku roste. Při nákupech módy ovlivňuje skoro každého druhého Čecha.
„Výrobci udržitelných módních produktů pečlivě dbají na co nejnižší negativní dopad výroby na životní prostředí. Dbají na ekologické pěstování bavlny, na hospodaření s vodou, spotřebu energií, využití přírodních materiálů a barviv. Hlídá se také ekologičnost oděvních obalů a distribuce zboží,“ říká spolumajitel české značky Styx Ruslan Skopal.
Čtěte také: Studie o dopravě a ovzduší
Zmíněný průzkum dále ukázal, jaká jsou pro české zákazníky tři nejdůležitější kritéria, podle kterých udržitelnost posuzují. „Co znamená pro Čechy udržitelnost? A jaké jsou v tomto tématu nejčastější věci, které mají vliv na jejich nákupy módy? Jsou jimi nejčastěji používání organických či recyklovaných materiálů, výroba šetrná k životnímu prostředí a dobrá kvalita výrobku spojená s dlouhou životností,“ říká Ondřej Hyrš, ekolog a spolumajitel módní značky Vuch.
Velký boom v poslední době zaznamenalo mezi trendy v udržitelnosti také bezobalové nakupování, jež odstartovala propagátorka bezobalové domácnosti Bea Johnson se svou knihou Zero Waste Home. Tvrdí, že ona se svou rodinou vyprodukuje pouze jednu zavařovací sklenici odpadu za rok. Mnoho mladých lidí generace Z má právě k této ekologické cestě blízko.
Snaží se celkově snížit produkci svého osobního a rodinného odpadu, a to zejména díky nakupování stáčené drogerie, bezobalové kosmetiky a potravin ve vratných dózách, které se po vyčištění znovu plní. „Tlak na udržitelnost v módním průmyslu vede výrobce k tomu, aby uváděli, jak ekologická a etická je jejich výroba.
Většina obyvatel České republiky žije ve městech nebo do měst jezdí za prací. Proto jsou negativní dopady dopravy, jako je hluk a znečišťující látky, tak důležité z hlediska životního prostředí a zdraví lidí. A také je to zásadní důvod, proč rozvíjet čistou mobilitu. „S růstem závislosti na dopravě narůstají i její negativní dopady na životní prostředí a kvalitu ovzduší. A doprava je také zásadním zdrojem emisí skleníkových plynů.
Ministerstvo životního prostředí v návaznosti na Národní akční plán čisté mobility vyhlásilo v letech 2016-2019 čtyři úspěšné výzvy z Národního programu Životní prostředí. Z něj podpořilo nákup více než 600 elektrických vozidel pro veřejnou správu. V červnu 2022 byla otevřena výzva z Národního plánu obnovy za celkem 600 milionů korun na podporu nákupu elektromobilů, vozidel na vodík a neveřejných dobíjecích stanic, kde opět mohou žádat obce, kraje, nestátní neziskové organizace nebo státní podniky.
Čtěte také: Životní prostředí a letecká doprava
Dosud MŽP obdrželo žádosti za více než 450 milionů korun, což znamená přes 1300 vozidel a přes 350 dobíjecích stanic. V programu Nová zelená úsporám MŽP také nabízí podporu výstavby neveřejných dobíjecích stanic pro rodinné a bytové domy. Aktuálně jde o žádosti o 30 000 domácích dobíječek.
„Tím ale naše podpora nekončí, do budoucna máme připravené prostředky z Modernizačního fondu, kde plánujeme nadále pokračovat v podpoře veřejného sektoru. Dále chystáme podporu pro veřejnou dopravu, těžkou nákladní dopravu pro podnikatele a podporu vlaků s alternativním pohonem,“ dodal ministr Hladík. Ministerstvo životního prostředí samo jde v tomto ohledu příkladem, a proto končí s nákupem vozidel se spalovacím motorem.
Účastníci Konference čisté mobility si ve dvou dnech vyslechli více než 30 odborných prezentací. Probrali témata jako evropská legislativa, národní strategie v oblasti čisté mobility nebo možnosti finanční podpory rozvoje infrastruktury, vozového parku, ale také výzkumu. Firmy i zástupci státu prezentovali současné trendy v oblasti čisté mobility, a alternativní pohony v nákladní dopravě, nově i z pohledu developerů a leasingových společností. Mluvilo se i o současné práci na aktualizaci Národního Akčního plánu čisté mobility. V závěru programu představili zástupci výrobců automobilů již dostupné, ale také plánované modely bezemisních vozidel.
Život bez možnosti přepravy z místa na místo už si ani nedovedeme představit. Ať už jde o auto, hromadnou dopravu nebo letadlo, některý z druhů dopravy využívá každý z nás téměř denně. A to už si žádá velkou transformaci celého dopravního sektoru. A proto ani dotační podpora tuto oblast nevynechala.
Na podporu všech druhů dopravy (pozemní, vodní, letecká) včetně všech typů dopravních prostředků je připraven dotační program Doprava 2030. Konkrétně se může jednat například o projekty zaměřené na zdokonalení technologií, provozní zlepšení, zavádění inteligentních dopravních systémů nebo udržitelná paliva.
Čtěte také: Letecká doprava a kvalita bydlení
V kontextu klimatické udržitelnosti se nejviditelnějším trendem modernizace dopravy stala její elektrifikace, a to jak osobních, tak dopravních vozidel. Podle odhadů se celosvětově počet prodaných vozidel na elektrický pohon do roku 2030 zvýší na 22%. Nejedná se však výlučně o elektrifikaci aut: Indická společnost Ola masivně investuje do e-koloběžek. Elektrifikaci se samozřejmě nevyhýbají ani nákladní vozidla: Společnost Freightliner Trucks, divize Daimler představila devátého května nový bateriový elektrický Freightliner eCascadia s typickým dojezdem 230 mil.
Proti tomuto trendu však aktuálně stojí startující energetická krize a její projevy v cenách elektřiny: Například u nabíjecích stojanů skupiny ČEZ na začátku července stoupla cena až o 80%, což s ekonomikou provozu elektromobilů dramaticky zahýbe.
Zajímavou alternativou k elektrifikaci jsou bezesporu moderní paliva, jako je bioplyn, který je obnovitelný a uhlíkově neutrální. V posledních měsících se především v méně rozvinutých zemích zvyšuje výroba obilného lihu, coby pohonné hmoty levnější než ropné produkty. Trvalost tohoto trendu je sporná, neboť místním ekonomikám odčerpává suroviny primárně určené pro výrobu potravin.
Plně autonomní vozidla představují zajímavou příležitost k revoluci ve způsobu přepravy osob a zboží. Ať už jde o vozidla pozemní nebo i drony, kromě technických problémů s dosažením plné autonomie úrovně SEA 5, musí provozovatelé řešit i problematiku legislativní. Pro autonomní dopravní prostředky existují různá omezení ve smyslu zakázaných zón.
Autonomní drony dnes už na mnoha místech doručují zboží. Příkladem může být Izraelsko-americká společnost Flytrex, která ve státě Severní Karolína doručuje potraviny v maximální váze 3 kg ze supermarketu Wallmart. Automatizace dopravy není ale výlučnou doménou zemí západního civilizačního okruhu. Budoucnost ukáže, kde se střetne technologický pokrok s regulací.
Zajímavých technologických inovací v dopravě můžeme dnes najít stovky. Byla by ovšem chyba nezmínit koncepci servitizace. MaaS (mobility as a Service) je odpovědí na potřebu široce dostupné dopravy. Představme si MaaS jako mobilitu na vyžádání provozovanou korporacemi, nebo veřejným sektorem. Ta odbourává nutnost dopravní prostředky vlastnit a nabízí za přijatelnou cenu možnost používat je jen ve chvíli potřeby.
Tak aby takováto nová mobilita byla prospěšnou většině obyvatel, musí být v souladu se strukturou měst. Příkladem může být město Tel Aviv. Díky silné politické podpoře mikromobility zde minulý rok radnice spustila systém sdílení jízdních kol Tel-O-Fun, kdy bylo na území města instalováno 150 stanic se sdílenými jízdními koly. Ve většině ulic ve městě je kvůli bezpečnosti rychlost omezena na 30 km/h. Dopravní mix doplňuje podpora nabíjení a provozu elektrických skútrů, adekvátně naplánované centrální autobusové nádraží s dobrou dostupností letiště a městem provozovaný systém sdílených (převážně) elektrických aut.
Současná města čelí mnoha výzvám spojeným s dopravou a ochranou životního prostředí. Dynamický rozvoj technologií, rostoucí počet obyvatel a potřeba snižování emisí znečištění znamenají, že je nezbytné zavádět moderní a ekologická řešení.
Aby se omezil negativní dopad dopravy na životní prostředí, čím dál více měst investuje do ekologických dopravních prostředků. Elektrické a hybridní autobusy se stávají běžnými, protože výrazně snižují emise výfukových plynů a úroveň hluku. Kromě toho získává na významu kolejová doprava, jako tramvaje a lehké metro, jako efektivní alternativa k automobilové dopravě.
Neméně důležité jsou změny v způsobu řízení dopravy. Inteligentní dopravní systémy, které monitorují tok vozidel a optimalizují trasy, umožňují snížení zácp a zlepšení kvality ovzduší v centrech měst. Zavádějí se také řešení spojená s dynamickým řízením dopravy.
Rozvoj digitalizace v sektoru dopravy mění způsob, jakým obyvatelé využívají městskou dopravu. Tradiční papírové jízdenky jsou stále častěji nahrazovány mobilními aplikacemi a bezhotovostními platebními systémy. Jedním z moderních řešení jsou technologie blockchainu a kryptoměny, které mohou zjednodušit transakce spojené s veřejnou dopravou. Příkladem je xrp, který nabízí rychlé a bezpečné platební metody, čímž eliminuje potřebu tradičních bankovních systémů.
Omezení počtu spalovacích vozidel ve městech je jednou z klíčových výzev pro udržitelnou mobilitu. Čím dál více metropolí propaguje cyklistickou a pěší dopravu jako reálnou alternativu k automobilům. Rozšíření cyklistické infrastruktury, včetně vyhrazených stezek, parkovacích míst a systémů pro půjčování bicyklů, podporuje obyvatele k používání ekologičtějších dopravních prostředků. Dále se rozvíjejí programy pro car-sharing a elektrické koloběžky, které představují flexibilní doplněk městské dopravy. Je také třeba věnovat pozornost rozvoji systémů mikromobility.
V reakci na rostoucí problémy se znečištěním ovzduší zavádějí města po celém světě přísné emisní normy pro vozidla a podporují využívání obnovitelných zdrojů energie. Stává se populární vytváření nízkoemisních zón, do kterých mohou vjíždět pouze vozidla splňující určité ekologické normy. Kromě toho se rozvíjejí sítě nabíjecích stanic pro elektrická vozidla, což má urychlit přechod na bezemisní dopravní prostředky.
Objevují se také inovativní projekty spojené s městskou ekologickou infrastrukturou. Investice do moderních technologií, rozvoj veřejné dopravy a podporování udržitelných forem mobility jsou klíčovými kroky směrem k ekologičtějším a příjemnějším městům.
S podporou multimodální dopravy, tedy využitím více druhů dopravy za použití pouze jednoho přepravního dokladu, počítá i aktuální Evropská zelená dohoda (European Green Deal). Podle ní by se emise z dopravy v EU měly snížit o 90 %, aby mohlo být v roce 2050 dosaženo uhlíkové neutrality. Doprava patří k největším znečišťovatelům ovzduší, zároveň však skrývá obrovské příležitosti pro nápady vedoucí k vyšší udržitelnosti a snižování negativních dopadů na životní prostředí.
Evropská komise představila tzv. „automobilový balíček“, který má za cíl podpořit přechod k udržitelnější mobilitě a klimatickou neutralitu do roku 2050. Od roku 2035 budou muset výrobci automobilů snížit emise výfukových plynů o 90 %, přičemž zbývajících 10 % bude kompenzováno nízkouhlíkovou ocelí nebo udržitelnými palivy. Balíček dále zavádí „superkredity“ pro malé cenově dostupné elektromobily vyrobené v EU, čímž motivuje k uvádění na trh cenově dostupnějších modelů elektromobilů. Komise rovněž vyčlenila 1,8 miliardy eur na rozvoj hodnotového řetězce baterií vyráběných výhradně v EU, podporu evropských výrobců bateriových článků prostřednictvím bezúročných půjček a podporu inovací ve všech členských státech.
Máte schůzku na druhém konci města a obchvat je ucpaný? Pomocí sharingové neboli sdílené dopravy si můžete zapůjčit kolo, koloběžku nebo skútr prostřednictvím mobilní aplikace a kolonu předjet. Jednoduše vytáhnete smartphone, otevřete aplikaci a za chvíli máte dopravní prostředek k dispozici. Neosloví-li vás nižší emise a lepší ovzduší, co takhle úspora peněz? Využívání sdílené dopravy může být levnější než udržování vlastního vozového parku. Ušetříte totiž za parkování a servis a vyhnete se stresu, kdy konečně vyměnit pneumatiky. Sdílená doprava by navíc v dlouhodobém horizontu měla ulevit dopravním tepnám a omezit zácpy.
Carsharing je přesně to, co potřebujete, když chcete mít auto, ale nemáte chuť se starat o všechny ty nutné věci kolem. Žádné pojištění, žádné prohlídky u mechanika, žádné „měl bych vyměnit olej, ale radši to nechám na příští týden“. V Praze i v Brně si můžete vybrat z několika poskytovatelů - Car4Way, Anytime, AJO nebo Autonapůl. Pro studenty je tu navíc ještě ryze studentská platforma pro půjčování aut Uniqway.
Ridesharing je super způsob, jak vyrazit na výlet a zároveň ušetřit. Funguje to jednoduše - sdílíte jednu jízdu s dalšími lidmi, kteří jedou stejným směrem, a dělíte si náklady. A kdo ví, možná cestou potkáte nového kamaráda nebo získáte skvělý tip na večeři v novém městě.
Čím dál častěji se totiž v evropských městech objevují i sdílená (a často elektrická) kola a koloběžky. Všechno funguje přes mobilní aplikace. Najdete nejbližší kolo, odemknete ho a po jízdě ho vrátíte tam, kde vám to vyhovuje. Pokud máte rádi vítr ve vlasech, je tu pro vás motosharing. A chcete-li se vydat na vodu, v některých evropských městech najdete i půjčování plavidel, obvykle formou peer to peer, tedy jednotlivci nabízí k užívání vlastní lodě.
Sharingová doprava je nejen praktická, ale také zábavná a ekologicky šetrná. Umožňuje vám užít si všechny výhody moderní mobility bez zbytečného stresu a starostí. Tak proč to nezkusit?
V dnešní době se čím dál tím více podniků snaží implementovat ekologické postupy do svých operací, a logistika není výjimkou. S rostoucím tlakem na snižování emisí a odpadu se logistický sektor musí adaptovat a najít způsoby, jak být šetrnější k životnímu prostředí. Zelená logistika zahrnuje řadu praxí a technologií zaměřených na minimalizaci dopadů dopravní a logistické činnosti na životní prostředí.
Efektivní plánování tras může výrazně snížit množství ujetých kilometrů a tím i emise CO2. Redukce materiálu používaného na balení a přechod na recyklovatelné materiály jsou další klíčové kroky. Investice do vozidel s alternativními palivy, jako jsou elektrické nebo na vodík, je stěžejní pro snížení emisí v dopravě.
Několik předních logistických společností již implementovalo ekologické praktiky. DHL, například, využívá elektromobily a vytvořilo program GoGreen, který klade důraz na snížení emisí CO2.
Ekologické trendy v moderní logistice nabízejí řadu příležitostí pro zlepšení efektivity, snížení nákladů a minimalizaci environmentálního dopadu. Ačkoliv přechod na zelenější operace může vyžadovat značné investice a organizační změny, dlouhodobé výhody pro firmu i pro planetu jsou nezpochybnitelné. Firmy by měly zvážit implementaci těchto praktik, nejen pro své ekonomické a ekologické výhody, ale také pro budování lepšího světa pro budoucí generace.
Železniční nákladní doprava v České republice prošla v dekádě 2009-2019 výraznými změnami. V roce 2009 se v důsledku celosvětové hospodářské krize propadla, následně ale opět rostla, přičemž v posledních pěti letech dosahuje její objem okolo 98 milionů tun přepraveného zboží ročně. S tím souvisí trend přesouvání nákladní dopravy ze silnic na železnici, zejména té mezinárodní (kamionová doprava do zahraničí klesla v období 2013-2018 téměř o polovinu). Tento vývoj je v souladu s Dopravní politikou ČR pro období 2014-2020, která vychází z Bílé knihy EU o dopravě z roku 2011.
Zatímco minulá dekáda patřila ekologickým hotelům a digitálním nomádům, svět cestování vstupuje do nové éry - éry inovací, technologií a futuristických zážitků. Podívejte se, kam míří budoucnost cestování. Některé projekty jsou ještě na na papíře, jiné už se budují či připravují.
Dubaj opět posouvá hranice možného. Uprostřed pouště roste nejambicióznější město světa - bez aut, bez emisí, s futuristickou architekturou. 170 kilometrů dlouhý lineární urbanismus spojuje high-tech architekturu s přírodou, vertikálními zahradami a inteligentní infrastrukturou. Jde o velmi ambiciózní projekt, který se zřejmě nezdaří realizovat v celé šíři. Každopádně je to velmi zajímavý počin. Dokončení se plánuje v 30. letech.
Projekt The Maldives Floating City je prvním trvale obývaným městem na vodě. Maledivy tak definují nový pojem - udržitelný luxus. Švýcarsko sází na koncept „Luxury in Silence“ - tichý, ekologický a maximálně komfortní turismus. Zatímco města bojují s hlukem a přelidněním, Alpy nabízejí prostor k odpočinku, meditaci i strategickému plánování.
Cestování odjakživa fascinovalo lidi - umožňuje objevovat nová místa, poznávat rozmanité kultury a odpočinout si od každodenních povinností. Dynamický rozvoj masové turistiky však přináší také negativní důsledky pro životní prostředí.
Jedním z nejdůležitějších aspektů ekologického cestování je výběr dopravního prostředku. Doprava je zodpovědná za značnou část emisí skleníkových plynů spojených s turistikou, a proto vědomé rozhodnutí v této oblasti může výrazně snížit náš dopad na životní prostředí.
Cestování vlakem je jedním z nejekologičtějších způsobů přesunu na delší vzdálenosti. Železnice se vyznačuje nízkými emisemi CO₂ přepočítanými na jednoho cestujícího a mnoho moderních souprav využívá elektřinu, často pocházející z obnovitelných zdrojů. Autobusy, i když bývají spojovány s dlouhými a méně pohodlnými cestami, jsou ve skutečnosti poměrně nízkoemisní alternativou.
Letecká doprava je jedním z největších „viníků“, pokud jde o emise CO₂ v cestovním ruchu. Přestože je letadlo často nejrychlejší volbou, jeho uhlíková stopa je nesrovnatelně vyšší než u vlaku či autobusu. Krátké lety, zejména na vzdálenosti, které lze snadno překonat vlakem, jsou obzvlášť nešetrné k životnímu prostředí.
Cestování na kole je nejvíce ekologické řešení, zcela bez emisí CO₂ (kromě energie, kterou čerpáme z jídla!). Ačkoliv vyžaduje více času a úsilí, nabízí jedinečnou možnost blízkého kontaktu s přírodou, poznávání místních komunit a objevování méně frekventovaných tras.
V souvislosti s ekologií se stále častěji mluví o trendu „slow travel“, tedy vědomého, pomalejšího cestování. Tato myšlenka spočívá v tom, že se člověk vzdá intenzivního navštěvování mnoha míst v krátkém čase ve prospěch klidného, hlubšího poznávání jedné lokality. „Slow travel“ vybízí k volbě ekologičtějších dopravních prostředků, delšímu pobytu na jednom místě a k navazování bližších vztahů s místní komunitou.
Volba místa ubytování je dalším klíčovým prvkem ekologického cestování. Po celém světě vzniká stále více zařízení, která se mohou pochlubit certifikáty potvrzujícími jejich ekologické standardy. Příklady takových certifikátů jsou Green Key, EU Ecolabel či LEED. Tato zařízení často využívají řešení snižující spotřebu energie a vody, čerpají z obnovitelných zdrojů, minimalizují množství odpadu a pečují o místní biodiverzitu.
tags: #doprava #a #ekologické #trendy