Dovoz odpadu ze zahraničí a česká legislativa

V únoru se média doslova hemžila informacemi o nálezech uskladněného komunálního odpadu z Německa. Jde ovšem pouze o nelegální skládky, které byly nalezeny.

Skutečné množství odpadů z okolních zemí, uskladněných v opuštěných teletnících, se nedá ani odhadnout. Je zřejmé, že nejvíce odpadů se nachází v dojezdové vzdálenosti od německých hranic. Nejde většinou o "obyčejný" komunál, ale spíše o výstupy z třídicích linek, které jsou obtížně uplatnitelné na trhu - starý textil či směsné plasty s velkým množstvím příměsí.

Je notoricky známo, že dovoz odpadů přes hranice státu za účelem jeho odstranění je zakázán. Je však povolen dovoz za účelem dalšího využití. Na tom je založen celý mechanismus nelegálních dovozů.

Firmy mají povolení na dovoz obnošeného ošacení za účelem dalšího prodeje, nebo dovoz PET suroviny pro recyklaci. Místo toho naloží odpady, které ovšem deklarují jako něco jiného. V Čechách si pronajmou třeba zchátralý zemědělský objekt, do něho odpad uloží - a zmizí.

V Německu stojí odstranění tuny odpadu (spalovny, MBÚ a další technologie) v přepočtu kolem 3000 Kč a více (některé spalovny až 8000 Kč za tunu). Při celkovém (odhadnutém) množství 15 000 tun nelegálně dovezených odpadů by náklady na jejich odstranění v Německu dosáhly částky kolem 45 mil. Kč (počítáno s nejnižší cenovou hladinou).

Čtěte také: Dovoz odpadu a české spalovny

Německá firma si najde (ochotný) český subjekt, nejlíp s IČO a povolením pro nakládání s odpady. Údajně se takové firmě platí 50-60 euro za tunu odpadu.

Když se obchod podaří uzavřít, bude mít německá strana náklady pouze kolem 24 mil. Kč, takže ušetří kolem 21 mil. Kč (700 tisíc euro). Česká strana přiveze tyto odpady do Čech. Najme si už zmiňovaný teletník třeba na rok. Cena za nájem je zanedbatelná, takže firmě zůstává slušný "vejvar" necelých 24 mil. Kč.

Pokud je firma dejme tomu slušná, nebo ztratí nervy a uloží odpady na oficiální skládce, zaplatí za tunu kolem 900 Kč. Její zisk se v případě odstranění 15 000 tun odpadu sníží na nějakých deset milionů korun.

To na živnostníka rozhodně není špatné a hrozba pokuty kolem 300 tisíc korun je naprosto zanedbatelná. Mluvčí České inspekce životního prostředí Eva Rolečková si v tisku povzdechla: "S dohledáváním těch firem je opravdu problém. Snaží se nám to co nejvíc ztížit."

Pokud inspekce firmu nenajde, nemůže zahájit správní řízení a uložit jim pokuty. Nelegálně dovezený odpad tak musí na své náklady odstranit majitel pozemku/objektu nebo obec. Tomu, kdo to způsobil, se nestane nic.

Čtěte také: Výdělek z nelegálního dovozu odpadu

Česká republika má v oblasti odpadového hospodářství velmi přísnou legislativu. Pravomoci kontrolních orgánů státní správy a zejména celních úřadů jsou dostatečné (viz článek na str. 25). V roce 2005 zjistily celní orgány celkem 36 případů porušení předpisů v oblasti přeshraniční přepravy odpadů. To znamená tři případy za měsíc, což je při frekvenci kamionů na našich silnicích v podstatě směšné.

Odborníci vesměs zastávají názor, že pokud by jednotlivé kontrolní složky fungovaly dostatečně, nemohl by současný stav nastat. Předsedkyně sněmovního podvýboru pro hospodaření se surovinami a odpady Jitka Gruntová říká: "Osobně bych několikanásobně zvedla pokuty. Nelegální dovozy z členských států Evropské unie na území České republiky velmi usnadnilo zrušení celní služby přímo na hranicích."

Nicméně v takové situaci jsou všechny země EU. Se zvyšujícím se počtem případů nelegální přepravy odpadů přijala celní správa "opatření ke zvýšení kontrolní činnosti v uvedené oblasti". Zavedení nepřetržitého dohledu na hraničních přechodech znamená vytvoření překážek volnému obchodu, a to Evropská komise povoluje jen za mimořádné situace. Přesto celní služba dále přitvrzuje.

K situaci kolem dovozů musely zaujmout stanovisko i české odpadářské společnosti. Některé z dovezených odpadů totiž skončily na běžných skládkách. Ing. Libor Luňáček ze společnosti Regios, a. s., říká: "K nám přivezl tyto odpady právoplatný český podnikatelský subjekt, který měl přidělené IČO a vlastnil živnostenské listy pro nakládání s odpady. Při přejímce odpadů podepsal smluvní prohlášení, že jedná-li se o odpad ze zahraničí, porušuje zákon o odpadech a musí si být vědom sankcí a postihu vyplývajících ze zákona.

Vzhledem k charakteru odpadu (jednalo se o standardní odpad označený jako O-ostatní, který nevykazoval žádné známky po nebezpečných vlastnostech) nebyl důvod, proč ho nepřijmout. Z naší strany nebyl porušen žádný zákonný předpis. Společnost, jakou je ta naše, nemá jiné zákonné možnosti, jak zjistit původ odpadu. Jedinou možností, jak se bránit, je právě smluvní prohlášení dodavatele odpadu.

Čtěte také: Vietnam a dovoz plastového odpadu

Vždy předpokládáme, že dodavatel odpadu uvede přesné a pravdivé informace, které jsou ze zákona vyžadovány. Pracovníky skládky je pak ověřen charakter odpadu fyzickou kontrolou. Zřejmě není potřeba zdůrazňovat, že odpad textilu, koberců nebo odpad podobný komunálnímu nerozlišíte, zda pochází z Německa či z ČR.

V současné době daleko intenzivněji spolupracujeme s inspekcí životního prostředí. Dáváme si zejména pozor na nové české podnikatelské subjekty, které chtějí uzavřít smlouvu na větší dodávky odpadů. Dále se při přejímce odpadů zaměřujeme na SPZ nákladních vozidel, i když cizí poznávací značka ještě v žádném případě nemusí znamenat porušování zákona. Zahraničním zájemcům o dodávky odpadů důrazně vysvětlujeme pravidla naší legislativy.

Společnost .A.S.A. (jejíž součástí je Regios, a. s.) vydala tiskové prohlášení, v němž v podstatě shrnuje postoj velkých českých odpadářských firem. Středočeský kraj, na jehož území se našlo několik černých skládek, se dovozům chce bránit také. Po nálezu odpadu ve starém hangáru v Milovicích řekl tiskový mluvčí Martin Kupka: "Kraj v tomto případě může dělat poměrně málo. Svou roli musí teď sehrát hlavně policie a Česká inspekce životního prostředí. Kraj může především informovat. Náměstek hejtmana pro životní prostředí, zemědělství a informatiku Ing. Vilém Žák upozorní obce a města na nebezpečí rozšíření dalších podobných případů na celém území kraje. Jde nám o to, aby obce byly pozornější v případě, že se na jejich území objeví větší množství kamionů.

Z nelegálních skládek hrozí i další rizika. Jde například o nebezpečí požáru, a to nejen od úmyslného zapálení, jak se možná stalo v severočeské Libčevsi. Vzhledem k tomu, že nelegální odpad tvoří starý textil a papír, může dojít k samovznícení.

Celní správa ČR zvýšila od středy 1. března intenzitu a rozsah kontrol nákladních vozidel a přepravovaného zboží na úkor ostatních svých kontrolní činnosti. Dosud byla odhalena pouze vozidla s českou imatrikulací, nyní se jednalo také o zahraniční vozidla. Navíc se objevují snahy přesvědčit kontrolní orgány, že vozidla vjíždějí na území ČR pouze z důvodu zkrácení trasy či levnějšího nákupu pohonných hmot.

K zamezení nelegální přeshraniční přepravy odpadů na území ČR, zejména ze Spolkové republiky Německo a Rakouska, hlídky mobilního dohledu nepřetržitě operují v bezprostřední blízkosti vybraných hraničních přechodů (Hatě, Folmava, Mikulov, Všeruby, Hevlín, Rozvadov, Strážný, Lísková, Studánky, Pomezí nad Ohří, Dolní Dvořiště, Svatý Kříž, České Velenice, Broumov, Nová Bystřice, Aš, Halámky, Vojtanov, Rumburk, Cínovec, Hora Sv.

Celní správa ČR zprovoznila speciální telefonní linky na operační střediska. Cestou těchto linek obdrželi celníci od veřejnosti již několik podnětů. Celní správu ČR můžete kontaktovat i pomocí elektronické pošty.

Bc. Společnost .A.S.A. "Kontroly ČIŽP velmi výrazně poukázaly na jasné legislativní nedostatky při způsobu nakládání s odpady ze zahraničí. V případě, že tento odpad doveze na skládku český právní subjekt, který je navíc vlastníkem platného živnostenského listu pro nakládání s odpady, tak neexistuje důvod, proč tento odpad na skládkách neuložit.

Takovýto odpad není odpadem nebezpečným ( tj. nevykazuje žádnou nebezpečnou vlastnost ), což by bylo jediným důvodem pro nepřijetí k uložení na skládce komunálních odpadů. Vzhledem k tomu, že dovážené odpady ze zahraničí jsou typu textilií, koberců, směsných obalů nebo mají podobu běžného komunálního odpadu, nemají bohužel pracovníci na skládkách žádný legislativní důvod, proč takovýto odpad nepřijmout.

Není v možnostech žádné specializované odpadové společnosti, aby na vstupu do skládkového tělesa tento nezákonný odpad identifikovala. Abychom nezákonnou činnost maximálně omezili, přijaly společnosti ze skupiny firem .A.S.A. Všechny své zákazníky jsme požádali o tzv. prohlášení, že odpady dovážené na naše skládková zařízení nepocházejí ze zahraničí.

Legislativa ČR upravující přeshraniční přepravu odpadů

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů, v platném znění. Nařízení je v České republice závazné v celém rozsahu a přímo použitelné.
• Nařízení Komise (ES) č. 1418/2007, o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice, v platném znění. Toto nařízení je důležité pro případy, kdy jsou odpady „zeleného“ seznamu vyváženy z EU do států, které nepřijaly rozhodnutí OECD. Nařízení 1418/2007 bylo již třikrát novelizováno (nařízením č. 740/2008, nařízením č. 967/2009 a nařízením č. 1) nový zákon o odpadech č.
• K realizaci zákona o odpadech nebyly vydány zatím žádné prováděcí vyhlášky.
• Vyhláška č. 381/2001 Sb., ve znění vyhlášky 503/2004 Sb., vyhlášky 168/2007 Sb. a vyhlášky č. 374/2008 Sb. Důležitá je příloha 1 - Katalog odpadů.
• Vyhláška č. 374/2008 Sb., kterou je v návaznosti na nařízení 1013/2006 stanoven rozsah informací a dokumentace podle části 3 přílohy II, vyžadovaných Ministerstvem životního prostředí pro jednotlivé typy přeshraniční přepravy. Dále vyhláška 374/2008 Sb. Přeprava odpadů, která musí být provázena určitými informacemi. Přitom není nutno podávat oznámení příslušným orgánům dotčených států a čekat na jejich souhlas. Přeprava odpadů, ke které je nutno podat oznámení.
  1. Země určení (článek 2 odst.
  2. Zařazení odpadů do tzv. „barevných“ seznamů (má význam pouze u přepravy odpadu k využití).
  3. Zařazení odpadu dle Katalogu odpadů. Zařazování do „barevných“ seznamů má většinou zásadní význam pro volbu režimu při přepravě odpadů k využití. Zařazování dle Katalogu odpadů (příloha č. 1 vyhlášky č.
  4. Oznámení o zamýšlené přepravě se podává pomocí formuláře oznámení podle přílohy IA nařízení 1013/2006 a průvodního dokladu uvedeného v příloze IB příslušnému orgánu místa odeslání (v případě přepravy odpadu z ČR do zahraničí se tedy oznámení podává Ministerstvu životního prostředí České republiky). V příloze II části 1 nařízení 1013/2006 je uveden seznam informací a dokumentace, které mají být uvedeny buď přímo ve formuláři oznámení, nebo v jeho příloze. Z přílohy II části 3 vyplývá, že každý dotčený příslušný orgán (tedy i MŽP) může vyžadovat doplňkové informace a dokumentaci, které souvisejí s posouzením oznámení v souladu s nařízením 1013/2006 a požadavky vnitrostátních právních předpisů. Vnitrostátním právním předpisem, který stanoví rozsah informací a dokumentace podle části 3 přílohy II pro jednotlivé typy přeshraniční přepravy, je v ČR vyhláška č.
• Pokud je oznámení řádně podané a navíc byly dodány všechny doplňkové informace podle požadavků všech dotčených příslušných orgánů, je oznámení považováno za řádně provedené a příslušný orgán místa určení zašle potvrzení o přijetí oznámení podle článku 8 odst.

  Poznámka: Kopie smlouvy není obligatorní náležitostí podle přílohy II, části 1 a 2. Ve skutečnosti však předložení kopie smlouvy příslušné orgány vždy požadují. Doporučujeme proto, aby oznámení obsahovalo příslušný počet kopií smlouvy (pro každý dotčený příslušný orgán jednu).

  Poznámka: Při tranzitní přepravě odpadů přes ČR se české subjekty mohou účastnit přepravy pouze jako dopravci, nemohou vystupovat ani jako oznamovatelé, ani jako příjemci odpadu.

Spolupráce obcí v příhraničních oblastech

Česká právní úprava umožňuje českým obcím spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Dokonce svazky obcí mohou spolupracovat se svazky obcí jiných států. To vyplývá z § 55 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

Předmětem činnosti svazku obcí může být mimo jiné shromažďování a odvoz komunálních odpadů a jejich nezávadné zpracování, využití nebo zneškodňování v souladu s § 50 zákona o obcích.

Nařízení č. 1013/2006 ve svém čl. 30 upravuje dohody pro příhraniční oblasti. Nařízení umožňuje ve výjimečných případech (pokud to odůvodňují zeměpisné nebo demografické podmínky), aby členské státy uzavřely dvoustranné dohody o zjednodušení postupu oznamování u přeprav zvláštních toků odpadů do nejbližšího vhodného zařízení v příhraničních oblastech mezi členskými státy.

Již z bodu 20 preambule nařízení č. 1013/2006 vyplývá, že by členské státy měly v rámci přepravy odpadů určených k odstranění zohlednit zásady blízkosti a soběstačnosti na úrovni Evropské unie. Ty jsou uvedené v čl. 16 směrnice č. 2008/98/ES.

Zásada blízkosti ve stručnosti znamená, že se má odpad odstraňovat nebo využívat v některém z nejbližších vhodných zařízení. Z výše uvedeného vyplývá, že obce mohou v příhraničních oblastech spolupracovat při přeshraniční přepravě odpadů, a to v souladu se zásadou soběstačnosti a blízkosti. To je také v souladu s judikaturou Soudního dvora EU, který např. Pro přepravu směsného komunálního odpadu stanovuje nařízení č.

V souladu s čl. 11 odst. 1 písm. i) nařízení č. 1013/2006 mohou příslušné orgány státu přijímajícího odpad při řízení o udělení souhlasu s přepravou směsného komunálního odpadu za účelem jeho využití vznést námitky, jako by se jednalo o přepravu za účelem jeho odstranění.

Jednou z takových námitek, tedy jedním z důvodů zákazu dovozu za účelem odstranění, je samotná skutečnost, že se jedná o směsný komunální odpad sebraný v soukromých domácnostech, tj. dovoz tohoto typu odpadu může být v současné době vlastně kdykoli zakázán, usnesou-li se tak příslušné úřady. To je v souladu s judikaturou Soudního dvora EU. Například v rozsudku C-315/20 ve věci Regione Veneto v. Plan Eco S.r.l. se uvádí: „… v souladu s čl. 3 odst. 5 a čl. 11 odst. 1 písm. i) nařízení č. 1013/2006 a za účelem zajištění dodržování zásad soběstačnosti a blízkosti zakotvených v článku 16 směrnice 2008/98 a provedených výše uvedenými ustanoveními nařízení č.

Při režimu přepravy směsného komunálního odpadu je v souladu s nařízením č. 1013/2006 vyžadována finanční záruka nebo odpovídající pojištění. Jejich výši schvaluje příslušný orgán místa odeslání. Finanční záruka nebo odpovídající pojištění má pokrývat dopravní náklady a náklady na využití nebo odstranění, pokud přepravu nelze dokončit podle plánu nebo pokud se jedná o nedovolenou přepravu.

Každý členský stát ve svých vnitrostátních právních předpisech uvádí výši a způsob výpočtu finanční záruky, resp. odpovídajícího pojištění. Taková finanční záruka nebo odpovídající pojištění jsou finančně nákladné. Pro obce by jejich sjednání bezpochyby znamenalo finanční zatížení, na které by musely vyčlenit finanční prostředky.

V České republice se dle § 54 zákona o odpadech vyžaduje finanční záruka podle zákona o bankách. Možnost uzavřít dohodu ve smyslu čl. 30 nařízení č. 1013/2006 využilo např. Finsko a Švédsko.

Jedná se konkrétně o dohodu mezi Švédskem a Finskem o přepravě odpadů náležejících k určitým tokům odpadů v příhraničních oblastech obou zemí, podepsanou v Torniu dne 4. 9. 2015. Vstoupila v platnost dne 31. 7. Tato dohoda se vztahuje na přepravu odpadů mezi švédským krajem Norrbotten a finským krajem Laponsko a na přepravu odpadů z finské provincie Alandy do Švédska.

Dohoda dopadá na veškerý odpad, který není nebezpečným odpadem, a na nebezpečné odpady, pro které je obec povinna zajistit nakládání s odpady v zemi odeslání (tedy i na komunální odpad). V dohodě jsou pro takovou přepravu odpadů uvedeny odchylky od nařízení č. průvodní doklad se nezasílá - na rozdíl od čl. 16 písm. b), d) a e) nařízení č. Dohoda tedy zmírňuje ohlašovací postup pro přepravu některých odpadů do nejbližšího vhodného zařízení, pokud se toto zařízení nachází v příhraniční oblasti mezi těmito členskými státy.

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že obce mohou spolupracovat při přeshraniční přepravě odpadů. Taková možnost je v souladu se zásadou soběstačnosti a blízkosti a nevylučuje ji ani nařízení č. 1013/2006. Spolupráci, které se budou účastnit také české obce, předpokládá i zákon o obcích.

Je však nutné upozornit, že přeshraniční přeprava odpadů směsného komunálního odpadu spadá pod nejpřísnější režim přepravy odpadů, přičemž mimo jiné členské státy mohou vznášet proti takové přepravě námitky. Česká republika zakázala dovoz jakéhokoliv odpadu za účelem odstranění a za určitých okolností také dovoz odpadu za účelem energetického využití. Dále může být překážkou pro samotné obce zajištění finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění, což je může vzhledem k jejich nákladnosti od takové spolupráce odradit.

Právní předpisy a dokumenty

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů
• Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování
• Correspondents‘ Guidelines No. 1 - 12 (Pokyny přijaté kontaktními subjekty ke sjednocení interpretace některých ustanovení nařízení 1013/2006 v členských státech)
• Evropská Komise (Seznamy kontaktních subjektů a příslušných orgánů členských států, celních úřadů vstupu a výstupu atd.)
• Zařízení k využití odpadů s předchozím souhlasem (pre-consented recovery facilities) (Odkaz na stránky OECD, na kterých lze vyhledat databázi tzv.)
• Nové nařízení o přepravě odpadů 2024/1157

Přeshraniční přeprava odpadů (dovoz odpadů do ČR, vývoz odpadů z ČR a tranzit odpadů přes ČR) se řídí přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství, který s účinností od 12. 7. 2007 nahradil nařízení (EHS) č. 259/93.Tímto přímo použitelným právním předpisem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů ze dne 14. června 2006, o přepravě odpadů (dále jen „nařízení 1013/2006“). Nařízení 1013/2006 bylo za dobu své platnosti několikrát novelizováno.Konsolidovaná verze slouží pouze k informativním účelům a nemá právní účinky, právně závazná jsou jednotlivá změnová nařízení.

Závěrem

Problematika přeshraniční přepravy odpadů je poměrně složitá, mimo jiné např. proto, že rozlišuje režimy přeshraniční přepravy nejen podle charakteru odpadů, ale i podle účelu přepravy a podle zemí, do nichž nebo z nichž se přeprava uskutečňuje. Dokumenty obsažené v této rubrice nabízejí přehledný úvod do problematiky přeshraniční přepravy odpadů, stručného průvodce labyrintem právních předpisů a pokyny a doporučení pro ty, kdo jsou nebo chtějí být na přeshraniční přepravě odpadů zúčastněni.

tags: #dovoz #odpadu #ze #zahraničí #zákon #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Mapa poškození lesů imisemi
• Dostupná a Udržitelná Budoucnost Bydlení
• Proces odpařování vody
• Vzdělávání v Nezamyslicích
• Sklárna Josefův Důl - historie