Chcete začít recyklovat bioodpad z domácnosti přímo v kuchyni? Pusťte na něj žížaly! Dejte se do vermikompostování, vaše rostliny (i popelnice) to ocení.
Vermikompostování: Žížaly v hlavní roli
Vermikompostování spočívá v krmení žížal rostlinnými zbytky, skořápkami, kávovou sedlinou, čajem apod. Nepřidáváme zbytky živočišného původu! Budete také potřebovat násadu kalifornských žížal, které odvedou veškerou práci a kuchyňské zbytky promění v úžasný kompost, a ještě dodají cenné tekuté hnojivo, žížalí čaj.
Toto vynikající kapalné hnojivo doporučujeme smíchat s vodou v poměru 1:1 a použít na rosení nebo zálivku pokojovek.
Jak na vermikompostér?
Kompostovací nádobu můžete koupit, nebo vyrobit. Skládá se z několika pater a spodní nádoby na sběr tekutiny. Jednotlivá patra musí být perforovaná. Do horní nádoby přidáváte odpad. Když ji naplníte, přidáte nahoru další patro a plníte ho. Mezitím žížaly odvádějí svou práci. Důležité je udržovat obsah vlhký.
Typy kompostérů
Nepatříte-li zrovna k domácím kutilům, kompostér si kupte. V našem e-shopu najdete několik typů vermikompostérů, každý z nich má svůj příběh. Všechny jsme osobně vyzkoušeli, jeden z nich dokonce sami vyrábíme. K nejpopulárnějším modelům vám navíc přidáme násadu žížal zdarma, takže se budete bez dalších nákladů nebo shánění moci hned pustit do práce!
Čtěte také: České supermarkety a bio
EkoWormGrow
Naší vlajkovou lodí je vermikompostér EkoWormGrow. Vyrábíme ho přímo v naší dílně na základě mnohaletých zkušeností z odolného modřínového dřeva ošetřeného lněným olejem. Kompostér může být dvou- nebo třípatrový, dno jednotlivých pater je osazené pevnou poplastovanou kovovou mřížkou, která žížalám umožňuje mezi patry „cestovat“. Nosný rám je z vrchní strany osazený geotextílií vytvářející filtr pro překapávání žížalího čaje, k jehož zachytávání slouží plastová nádoba umístěná pod kompostérem. Víko kompostéru tvoří pevná biodeska, která se dá snadno odklápět, což zajišťuje snadný přístup do kompostéru.
VermiHut
Osobní vztah máme i k vermikompostéru VermiHut, jehož nižší verze k nám v roce 2004 připlula z Ameriky a stala se skutečným průkopníkem vermikompostování v Čechách. Čtvercový plastový kompostér neztratil ani po letech nic ze své praktičnosti a výkonnosti, díky nimž patří ke stále vyhledávaným modelům.
Urbalive
K oblíbeným kouskům patří vermikompostér Urbalive, který pro českou Plastii navrhl designér Jiří Pelcl. V roce 2017 obdržel kompostér prestižní ocenění Red Dot Award a o dva roky později i titul Winner v soutěži Good Design. Z uvedeného vyplývá, že u tohoto kompostéru rozhodně nebudete muset řešit klasický problém „kam s ním“, protože si ho rádi vystavíte přímo v kuchyni. Vybírat můžete ze čtyř odstínů - antracit, hnědá, zelená, slonová kost. Jeho méně známou designovou sestrou je vysoká pěstební nádoba Urbalive, ve které si můžete zázračné účinky vermikompostu hned vyzkoušet.
Jak začít s vermikompostováním?
Na rozjezd žížalí farmy budete potřebovat základní asi půlkilogramovou násadu kalifornských žížal, která by měla obsahovat asi 300 jedinců v různém stádiu vývoje i další druhy rozkladačů (chvostoskoky, stínky, svinky, hlístice, roztoče, stonožky i mnohonožky). Kalifornské žížaly jsou hybridem speciálně vyšlechtěným pro vermikompostování. K jejich základním charakteristikám patří, že nejraději ze všeho jedí a rozmnožují se, což je pro účinnou práci vermikompostéru ideální.
Ubytování pro žížaly
Chcete žížaly ve vermikompostéru ubytovat tak, aby maximálně prosperovaly? Na podstavec s výpustným ventilem umístěte první patro a na ně dejte podestýlku z trávy, listí, roztrhaného a navlhčeného papíru, půdy, rašeliny, hoblin nebo kokosového vlákna. Do podestýlky vložte násadu žížal a uvítací menu - pár kousků drobně nakrájeného bioodpadu (kousky by měly být menší než pět centimetrů). Shora kompostér uzavřete víkem, které zajistí tmu, klid na práci, zabrání vysychání materiálu a případnému vyletování mušek.
Čtěte také: Materiály pro ekologické tašky
Vlhkost a teplota
Lůžko, které jste tak pro žížaly ve vermikompostéru vytvořili, se snažte udržovat přiměřeně vlhké a provzdušněné (nejčastějším problémem bývá nadbytečná vlhkost, protože kuchyňský odpad, kterým žížaly krmíte, obsahuje zpravidla hodně vody). Pokud chcete zjistit, zda je vlhkost ve vermikompostéru správná, můžete použít měřič vlhkosti a kyselosti půdy. Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici. Optimální vlhkost ve vermikompostéru by se měla pohybovat od 55 do 70 %. Pokud se ukáže, že je ve vermikompostéru příliš sucho, napravte to pomocí rozprašovače. Častějším problémem je ale vysoká vlhkost, kterou můžete kompenzovat, když do kompostéru natrháte např. kartón od vajíček. Kromě toho dokážete tímto kombitesterem po přepnutí změřit také pH, tedy kyselost nebo zásaditost půdy, což se hodí, pokud ve vyrobeném vermikompostu pěstujete rostliny.
V dobře rozjetém vermikompostéru se veškerá přebytečná vlhkost odvádí do zásobníku na dně. Odtud ji můžete průběžně čerpat pomocí kohoutku ve formě tzv. žížalího čaje.
Kalifornské žížaly zvládají teploty od +5 do +25 °C. Nejpracovitější (a také nejšťastnější) jsou při teplotách okolo 20 °C, takže pro ně najděte vhodné místo uvnitř, například na chodbě nebo v kuchyni. Pokud budete chtít vermikompostér umístit venku na terase, myslete na to, že ho buď bude nutné tepelně izolovat nebo na zimu a v létě (kdy teploty klesnou pod bod mrazu nebo se vyšplhají přes třicítku) „uklidit“ dovnitř.
Čím krmit žížaly?
Nadrobno nakrájený bioodpad servírujte žížalám na podestýlku a jemně jej zakryjte. Zpočátku krmte jen jednou až dvakrát týdně a potravu žížalám važte. Původně kilogramová násada žížal by měla (po třech měsících) v rozjetém vermikompostéru zkonzumovat zhruba 0,5 kg bioodpadu denně.
Žížaly si pochutnají na slupkách od zeleniny a ovoce, kávové sedlině, sáčcích od čaje, zbytcích pokojových rostlin či papírových ubrouscích od svačiny, chlebových kůrkách, částečně zkompostovaném listí nebo trávě a nadrobno nadrcených skořápkách od vajíček. V žádném případě je nekrmte masem, mléčnými výrobky, tuky nebo oleji.
Čtěte také: Proč jsou loga důležitá pro bio potraviny?
Do kompostéru přihazujte postupně další bioodpad, dokud se první patro nenaplní. Potom do něj (přímo na zpracovávaný obsah) vložte druhé patro, kam budete odteď dávat krmení. Až se naplní, přidáte stejným způsobem třetí patro a hotový kompost z prvního patra “sklidíte”. Způsoby, jak při sklizni oddělit žížaly od kompostu, najdete zde. První patro vyprázdníte a znovu použijete.
Kompostování kuchyňského odpadu
Pokud si připravujete alespoň část jídel doma, jistě víte, kolik odpadu při vaření vzniká. Ne vše ale musí skončit v koši. Zkuste kompostování. Mnohé kuchyňské zbytky se díky němu dají proměnit v něco, co se dá znovu a velmi prakticky použít. Kompostování kuchyňského odpadu není nic složitého a nepotřebujete k němu žádné odborné znalosti.
Co patří do kompostu?
Do kompostu patří téměř veškerý bioodpad z kuchyně. Především různé slupky a odřezky z ovoce a zeleniny. Do kompostu můžete dát i plody, které jsou zkažené nebo začínají plesnivět. Kompostovat se dají i neuvařená zrna, jako je rýže, kroupy nebo pšenice, také ovesné vločky, semínka nebo kousky starého pečiva. U těch ale pozor, protože zbytečně přitahují nevhodné konzumenty v podobě různých škůdců. Vhodné jsou i vaječné skořápky, když je trochu podrtíte. Nevadí ani různé rostlinné polotovary, například mandlové nebo sójové mléko, tofu nebo tempeh.
Pokud jde o odpad z vařeného jídla, můžete ho v menším množství na kompost také dát a platí pro něj stejná pravidla - je-li na zeleninové bázi, mělo by to být v pořádku. Pokud ale jídlo obsahuje nějaké živočišné produkty, nebo je v něm hodně oleje (je například smažené), raději ho do kompostu nedávejte. Naopak se nemusíte bát do kompostu přidat i vlasy nebo chlupy (lidské i zvířecí).
Co nepatří do kompostu?
Tyto druhy odpadu se rozkládají příliš pomalu a důsledkem je, že kompost nepříjemně zapáchá. Když je přidáte do kompostu, mohou také zpomalit proces rozkladu ostatních složek a vytvořit v kompostu nerovnováhu. A v neposlední řadě přitahují různé hlodavce nebo jiné škůdce.
Hnědý a zelený materiál
Je častým omylem myslet si, že zbytky z vaší kuchyně stačí k tomu, abyste si vyrobili bohatý kompost. Organický odpad z domácnosti má vysoký obsah dusíku a je známý jako „zelený “ kompostovací materiál. Pro úspěšné kompostování je ale potřeba ho ještě smíchat ve vyváženém poměru s „hnědým“ materiálem, který má vysoký obsah uhlíku. To je například sláma, seno, dřevěné třísky nebo piliny. Skvělým a snadno dostupným „hnědým“ materiálem je shrabané suché listí. A pokud právě nemáte žádnou organickou hnědou hmotu k dispozici, můžete použít papírové ubrousky nebo kapesníky, lepenku nebo popel ze dřeva.
Jak kompostovat v bytě?
Pokud žijete v bytě ve městě a nemáte žádný venkovní prostor, nejlepší volbou je speciální nádoba zvaná vermikompostér, ve kterém se o zpracování vašeho odpadu postará speciální druh žížal. Pokud nechcete utrácet za vermikompostér, máte alespoň balkon a nehodláte kompostovat ve velkém, můžete využít i starší kyblík, do kterého vyvrtáte po stranách a na dně několik otvorů. Aby mohl pod kyblíkem cirkulovat vzduch, je dobré ho umístit kousek nad zemí a dát pod něj například starší tác. Do něj bude odtékat voda vznikající během kompostovacího procesu (takzvaný kompostový čaj), která je skvělá na zalévání rostlin.
Do kbelíku střídavě dávejte vrstvu zelené hmoty (vhodného kuchyňského odpadu) a hnědé hmoty (suché listí, natrhané ubrousky...). Obsah jednou nebo dvakrát týdně promíchejte, aby se hezky provzdušnil. Pokud je hodně mokrý, přidejte suché listy nebo natrhané ubrousky, je-li naopak příliš suchý, trochu ho pokropte vodou. Když kbelík celý naplníte, můžete začít plnit další nebo jen čekat, až se vše uvnitř rozloží, což trvá přibližně dva měsíce.
Kompostování na zahradě
Na zahradu nebo dvorek můžete pořídit speciální kompostér, případně si nějaký vyrobit sami například ze starých palet. Umístěte ho ideálně tam, kde není přímé slunce a kde nebude vystavený přímému dešti a větru. Na jeho dno dejte vrstvu vzdušného hnědého odpadu, ideálně větvičky a listí, a na ni přidejte tenčí vrstvu zeleného odpadu. Že je kompost správně založený, poznáte podle toho, že se po pár dnech začne zahřívat. Pomoci tomu ještě můžete přidáním trochy chlévského hnoje. Hlavně ale kompost dál pravidelně zásobujte vhodným odpadem a pamatujte na to, že by měl mít pestré složení, dostatek vláhy a vzduchu. Pro urychlení celého procesu do něj můžete přidat menší množství hlíny, hotového kompostu, červy nebo žížaly. Za pár měsíců se pak můžete těšit na výborné hnojivo, díky kterému budou vaše rostliny prosperovat.
Jak urychlit kompostování?
- Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
- Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
- Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.
Výhody kompostování kuchyňského odpadu
Když z kuchyňského odpadu vyrobíte kompost, získáte přírodní a na živiny bohatý půdní doplněk, který zlepšuje strukturu půdy, usnadňuje proudění vzduchu a pomáhá zadržování vody, což významně ovlivňuje kvalitu úrody.
Kompostování podporuje udržitelné zahradnické postupy. Uzavírá cyklus tím, že recykluje zbytky potravin a vrací je zpět do půdy, čímž snižuje závislost na syntetických hnojivech a chemických přísadách.
Také jde o praktický způsob, jak se dozvědět o životním prostředí a dopadu našeho každodenního jednání. Je to také vynikající příležitost pro vzdělávání dětí, které se tak dozvědí více o tom, jak to v přírodě funguje.
Alternativní metody kompostování
Bokashi
Bokashi je japonská metoda, která na rozdíl od běžného kompostování, co vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu, funguje na principu anaerobní fermentace. Pro domácí kompostování budete potřebovat bokashi nádobu, která disponuje dvojitým dnem a výpustním kohoutem. Jedná se o poměrně jednoduchý proces, kdy se zbytky z kuchyně (včetně vaječných skořápek) skládají do kbelíku a prokládají bokashi směsí obsahující sušené bakterie. Každou vrstvu je třeba důkladně stlačit, aby se z ní dostal vzduch. V kbelíku se zbytky fermentují a tekutina je odváděna falešným dnem do spodní nádoby. Až se kbelík naplní, uzavřete jej a nechte 2-4 týdny plně zkvasit.
Po fermentaci vznikne předkompost, který můžete přidat do velké hromady kompostu, nebo zakopat do země, kde se dokončí celý rozklad, což může trvat v závislosti na ročním období, typu, teplotě a vlhkosti půdy jeden až dva měsíce. Kompost tedy vznikne až po zapracování do půdy. Má však mnohonásobně vyšší hnojivý efekt než klasický.
Tekutinu, která vzniká fermentací, můžete už po 14 dnech stáčet a používat jako hnojivo pro pokojové rostliny. Předtím ho ale musíte zředit 1 : 100 (1 dcl na desetilitrovou konev). Nezředěnou šťávu je možné využívat pro čištění odtoků v koupelně a kuchyni, zamezuje totiž vzniku pachů a zároveň dokáže potrubí vyčistit od řas a škodlivých bakterií.
Elektrický kompostér
Pro ty, kteří milují různé elektrické vychytávky a hračky, bude zajímavý některý z elektrických kompostérů. Jejich výhodou je, že na rozdíl od většiny běžných kompostérů umí zpracovat i živočišný odpad. Práce s nimi je jednoduchá a veškerou práci a péči odvedou za vás. Jsou osazeny pachovými filtry, které zaručí, že v kuchyni neucítíte ani minimální zápach.
tags: #dávkování #potravin #kompost
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]