Ekologické Nakládání s Dešťovou Vodou ve Městech: Postupy a Příklady

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou.

Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná - to jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou. Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách.

Je známou skutečností, že dosavadní běžný způsob nakládání s dešťovou vodou v zastavěné krajině je neudržitelný. Byly proto podniknuty změny v legislativě, takže nejhorší řešení - neprodlené odvádění veškerých dešťových vod z povrchů rovnou do řek - není u nových či rekonstruovaných objektů až na výjimky legální. Také dotační program Dešťovka se snaží motivovat k co nejekologičtějšímu nakládání s dešťovou vodou.

Dostát požadavkům legislativy je bezesporu finančně a někdy i technicky náročné. V tomto článku si ukážeme na reálných příkladech, že to jde a že výsledek má často i jiný přínos, než jen ten ekologický. Zaměříme se zejména na využívání dešťové vody, retenční nádrže a protipovodňovou ochranu.

Modrozelená Infrastruktura a Její Význam

„Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Rychlá a účinná absorpce srážek a velmi efektivní hospodaření s vodou v případě sucha. Takto fungují houby, které jsou považovány za ukázkové příklady přizpůsobení se klimatickým změnám, k jejichž projevům patří stále delší období bez srážek, nebo naopak frekventovanější přívalové deště. Právě systém hub je inspirací pro některé inženýry, jak přistupovat k proměně středoevropských měst - využívanou například v některých německých městech.

S ohledem na stoupající teploty a vyšší výpar, srážkové deficity a celkově náročnější klima již města nemohou usilovat pouze o vytvoření „ostrůvků mikroklimatu“, ale přehodnotit celkové plánování. Inženýři, architekti nebo zástupci technických profesí si musejí velmi rychle osvojit nové postupy a opatření směřující k zadržení vody v (městské) krajině.

Příklady Dobré Praxe

Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci

Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Městská část Brno - Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů.

Retenční Nádrž u Budovy Delta v Praze

Budova Delta je jednou z mnoha kancelářských objektů rozsáhlého komplexu v Praze Michli. Kancelářské budovy jsou často k vodnímu režimu města velmi nepříznivé, jelikož se jedná o rozsáhlé plochy, ze kterých se veškerá dešťová voda odvádí kanalizací do řek, aniž by měla příležitost se odpařovat a zasakovat. Delta však ukazuje, že to jde i jinak. Část střechy budovy je pokryta ozeleněnou střešní terasou, kam mohou chodit všichni uživatelé budovy.

Voda, která ze střech odtéká, je svedena potrubím dolů. Zde pak tvoří zajímavý vodní prvek: Z markýzy nad vchodem padá vodopádem do retenční nádrže. Tato nádrž je vysypána valouny a její součástí jsou stromy a rostliny, takže velmi pěkně dotváří prostranství před vchodem za sucha i za deště, kdy se stává vodním prvkem. Retenční nádrž před budovou Delta zde na sebe bere podobu pěkné valouny vysypané zahrádky s travinami a stromy. Ozvláštňuje a zvelebuje vstup do budovy. Při naplnění této nádrže voda odtéká přepadem do další nádrže, která je také vysypaná valouny a je komponována jako říční delta.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Tyto otevřené retenční nádrže umožňují odpařování zadržované vody do okolí, což podpoří přirozený vodní režim krajiny. I tyto nádrže jsou samozřejmě napojeny na dešťovou kanalizaci, ale voda je z nich upouštěna jen pomalu, což pomáhá předcházet přetížení kanalizace a rozvodňování řek.

Nádrž na Dešťovou Vodu pro Zahradnické Učiliště

Nápad zřídit velkou nádrž na dešťovou vodu pro zahradnické učiliště vzešel z projektu výstavby vertikální zahrady, který se tu uskutečnil v loňském roce. Vzhledem ke svislé orientaci a umístění pod přesahem střechy je zapotřebí intenzivní umělé závlahy. Proto byla vybudována podzemní nádrž, ve které se shromažďuje voda ze střechy budovy učiliště. Voda je využívána pro manuální zalévání záhonů a pro automatickou závlahu vertikální zahrady. Bezpečnostní přepad z nádrže je zaústěn do vsakovacího zařízení na pozemku učiliště.

Retenční Nádrž Červený Mlýn v Brně

Nádrž leží na kraji Brna na místě bývalého rybníka nad Červeným mlýnem, pod dálniční křižovatkou ulic Sportovní a Porgesova. Aby se kmenová stoka a následně i brněnská čistička při deštích nepřetěžovala, je před napojením umístěna odlehčovací komora. Když se při dešti zvýší průtok v přivaděči nad určitou mez, zajistí odlehčovací komora odtok přebytečné vody do retenční nádrže Červený Mlýn. Voda z retenční nádrže je do stoky vypouštěna regulovaně a při běžných deštích s určitou prodlevou. Navíc se část vody před odtokem do stoky z nádrže vsákne či odpaří. Do nádrže je svedená také dešťová voda z okolních silnic. Tato voda se tu odpařuje a vsakuje namísto jejího odvodu kanalizací přes čističku do řeky.

Využití Dešťové Vody v Kancelářské Budově Main Point Karlín

Kancelářská budova Main Point Karlín na Rohanském nábřeží je navržena jako velmi šetrná k životnímu prostředí. Dešťovka se ze střechy shromažďuje v nádržích o celkovém objemu 60 m3 a využívá se pro zalévání střešních teras a veškeré další zeleně v budově a jejím pozemku. Zajímavým přírodním prvkem jsou interiérové vertikální zahrady ve vstupních prostorách budovy. Pro chlazení budovy je využívána vltavská voda z podzemního kanálu, který byl v historii vybudován pro průplach přístavu v Libni a nyní prochází pod budovou.

Legislativa a Zelené Veřejné Zakázky (GPP)

Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby.

V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.

Možnosti Zohlednění Ekologických Aspektů ve Veřejných Zakázkách

Mnohé z environmentálních aspektů je vhodné (spolu)naplňovat i veřejnými nákupy. Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací. Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.

Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku.

Úspora Vody a Veřejné Zakázky

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.

Pokud se jedná o služby, zadavatel může požadovat např. V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.

Finanční Aspekty a Dotační Programy

Výdaje za pitnou vodu v České republice dlouhodobě stoupají a podle dostupných dat i odhadů se trend nezastaví. Za rychlým růstem stojí hned několik faktorů. Jedním z nejvýznamnějších je zdražování energií, které jsou nutné pro čerpání, úpravu a distribuci vody. Vodárenské společnosti také investují miliardy korun do modernizace potrubí a čistíren, protože stávající infrastruktura je v mnoha případech desítky let stará. K tomu se přidávají dopady klimatických změn.

Pokud zákazník plánuje využívat dešťovou vodu jen na zalévání zahrady nebo skleníku, vystačí si většinou s jednoduchým systémem. Jakmile se ale rozhodne, že chce vodu z retenční nádrže využívat i na splachování toalet, praní prádla nebo třeba na napuštění bazénu, bez účinné filtrace se už neobejde.

Díky těmto možnostem dokáže jedna domácnost ročně ušetřit desítky kubíků pitné vody. U větších objektů, firemních areálů nebo sportovišť se úspory násobí a snadno dosahují stovek kubíků. Čím vyšší je úspora vody, tím vyšší je i finanční úspora a tím kratší je návratnost celé investice.

Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí pravidelně vyhlašují výzvy na podporu hospodaření s dešťovou vodou. Patří mezi ně například Výzva MŽP č. Díky těmto dotacím lze pokrýt 50 až 85 procent pořizovacích nákladů. V praxi to znamená, že návratnost investice se může zkrátit na méně než 5 let.

V tabulce níže je uveden modelový příklad úspor díky retenční nádrži pro běžnou domácnost:

Výzva MŽP Č. 86

Ministerstvo životního prostředí proto připravilo výzvu č. 86 v rámci Národního programu Životní prostředí (NPŽP). Výzva č. 86 spadá do Národního programu Životní prostředí, který podporuje projekty zlepšující stav životního prostředí v celé České republice. Program vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.

O podporu mohou žádat obce, městské části, dobrovolné svazky obcí i příspěvkové organizace. Okruh žadatelů je však širší. Zapojit se mohou také kraje, školy a školská zařízení, nadace, spolky, církevní subjekty nebo společnosti vlastněné veřejným sektorem.

Dotace směřuje nejen na hospodaření s dešťovou vodou v zastavěném území, ale také na projekty využívající šedou vodu, na zelené střechy nebo na opatření pro řízenou dotaci podzemních vod. Podpora z výzvy č. 86 se nastavuje tak, aby dokázala pomoci malým obcím i velkým městským částem. Mezi podporované aktivity patří budování retenčních nádrží, tedy podzemních plastových či betonových zásobníků, které zachycují dešťovou vodu ze střech, parkovišť nebo komunikací.

Významnou roli hrají také zasakovací a retenční systémy, které podporují vsakování vody do půdy a snižují riziko lokálních záplav. Výzva podporuje i zelené střechy, které zachytávají vodu, ochlazují okolí a zmírňují teplotní extrémy. Zahrnuté jsou také retenční parky a vodní plochy, kde voda přirozeně zůstává a současně poskytuje prostor k odpočinku. Navíc se výzva vztahuje i na projekty, které využívají šedou vodu v budovách, například pro splachování, zálivku nebo praní.

Dešťová voda je v budovách překvapivě široce využitelná díky tzv. biofiltrům. Dotační program podporuje také opatření na řízenou dotaci podzemních vod nebo výměnu nepropustných zpevněných povrchů za propustné.

Podmínky výzvy MŽP č. 86 nastavují pravidla tak, aby se do ní mohlo zapojit co nejvíce obcí a organizací. Dotace pokrývá až 85 procent způsobilých výdajů, což výrazně snižuje finanční zátěž pro žadatele.

tags: #ekologické #nakládání #s #dešťovou #vodou #ve

Oblíbené příspěvky:

• Kompostér Dolní Počernice: Co potřebujete vědět
• Udržitelnost v průmyslu
• Návrat bobra evropského
• Černá skládka u Seménkovic zlikvidována
• Inspirace pro interiér s fototapetami