Česká republika stojí před zásadní změnou v regulaci průmyslových činností. Připravovaná novela zákona o integrované prevenci (IPPC) reaguje na novou evropskou legislativu, která významně posiluje ochranu životního prostředí a lidského zdraví a zároveň stanovuje jasnější mantinely pro fungování průmyslu v éře dekarbonizace a oběhového hospodářství.
Hlavním cílem návrhu zákona je zajistit řádnou a včasnou transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024 do českého právního řádu. Směrnice novelizuje dosavadní rámec regulace průmyslových emisí a skládkování odpadů a představuje klíčový legislativní nástroj EU na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Směrnice reflektuje nové vědecké poznatky o dopadech průmyslového znečištění na životní prostředí a lidské zdraví a klade důraz na propojení politik ochrany ovzduší, vody, půdy a klimatu. Základní filozofií změn je posun od formálního plnění limitů k reálnému zlepšování environmentální výkonnosti zařízení. Emisní limity v integrovaných povoleních se tak nově stanovují na nejnižší reálně dosažitelné úrovni s využitím nejlepších dostupných technik, nikoli automaticky na horní hranici povoleného rozmezí.
Významnou novinkou je rozšíření působnosti integrované prevence na další sektory. Vedle tradičně regulovaného průmyslu se nově zahrnuje například těžební činnost, výroba baterií či širší okruh chovů hospodářských zvířat. U zemědělských chovů dochází ke změně metodiky posuzování kapacit, nově vyjádřených v dobytčích jednotkách, což povede k rozšíření okruhu zařízení podléhajících přísnějším environmentálním požadavkům.
Směrnice i novela zákona kladou důraz na modernizaci povolovacích procesů. Postupně se zavádí elektronické povolování, umožňující podávání žádostí, správu dokumentace a zveřejňování vybraných informací v digitální podobě.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Další klíčovou oblastí je systematické řízení environmentálních dopadů provozu. Provozovatelé stávajících zařízení budou povinni do 1. července 2027 zavést systémy environmentálního řízení (EMS), které umožní průběžné sledování spotřeby zdrojů, vzniku odpadů a emisí. Provozovatelé v energeticky náročných odvětvích musí do 30. 6. 2030, ostatní později, zahrnout do EMS plány transformace zaměřené na dekarbonizaci a oběhové hospodářství.
V souladu s Aarhuskou úmluvou a judikaturou Soudního dvora Evropské unie směrnice novela posiluje práva veřejnosti na přístup k informacím a účast v rozhodovacích procesech.
Národní plán obnovy (dále též jako „NPO“) je od roku 2021 plánem reforem a investic České republiky ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím finančních prostředků tzv. Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Česká republika plánuje prostřednictvím Národního plánu obnovy čerpat v letech 2021-2026 prostředky ve výši zhruba 179 mld. Kč ve formě grantů a 19,4 mld. Kč ve formě půjček.
Členským státům Evropské unie má pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími. NPO je rozdělen do 7 tematických pilířů, které se dále člení na komponenty zahrnující konkrétní reformy a investice.
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 2a (2019) [akt. Rozvojová oblast Olomouc - seznam obcí: Bělkovice - Lašťany, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Olomouc, Přáslavice, Samotíšky, Tovéř, Velká Bystřice, Velký Týnec, Křelov-Břuchotín, Skrbeň, Příkazy, Šternberk (pouze k. ú. (bez k. ú. Savín a Nová Ves u Litovle), Mohelnice, Náklo, Uničov;11 ZÚR OK navrhují vymezení a upřesnění specifických oblastí pro území, ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Význam problémů těchto oblastí přesahuje hranice uvedených obcí a ovlivňuje vyvážený udržitelný rozvoj zejména okrajových částí Olomouckého kraje s přesahem vlivů i do sousedních krajů. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
tags: #ekologické #regulace #Česká #republika #přehled