Ekologický chov prasat: Podmínky a zásady

Ekologické zemědělství (EZ) je zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky. Pro ekologické zemědělství jsou charakteristické šetrné zpracovatelské postupy při výrobě potravin s vyloučením použití chemicko-syntetických látek.

Základní principy ekologického chovu

Dle předpisů ekologického zemědělství, k dosažení do značné míry uzavřeného koloběhu látek mezi půdou, rostlinami a zvířaty, musí být chov zvířat v ekologickém zemědělském podniku vždy spojen s pozemky, které ekofarma obhospodařuje. Počet zvířat na jednotku plochy je omezen s cílem zabránění nadměrné zátěže půdy, spodní vody a povrchových toků, jak samotnými zvířaty, tak i statkovými hnojivy.

Přechod na ekologický chov

Při zahájení přechodu konvenčního podniku na EZ se mohou všechna zvířata, která podnik vlastní převést do ekologického zemědělství bez omezení. Při přechodu na ekochov (ECH) se musí veškerá půda pro pěstování krmiv obdělávat dle pravidel ekologického zemědělství.

Povolené druhy zvířat

V systému ekologického zemědělství se v ČR mohou chovat pouze skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíci, drůbež, ryby a středoevropské ekotypy včely medonosné. Ostatní druhy hospodářských zvířat je možno na ekofarmě chovat jako zájmové chovy, které však nejsou předmětem podnikání v ekologickém zemědělství.

Požadavky na chovatele

Osoby chovající zvířata v ekologickém zemědělství musí mít základní znalosti a schopnosti pečovat o potřeby, zdraví a životní podmínky zvířat. V rámci chovu musí být dodržovány zásady welfare zvířat. Ekologicky chovaná zvířata musí být vždy oddělena od zvířat konvenčních.

Čtěte také: Postupy v ekologickém chovu prasat

Hustota chovu

Počty zvířat v ekologickém zemědělství je nutno stanovit tak, aby nebylo překročeno množství 170 kg vneseného dusíku statkovými hnojivy na 1 ha zemědělsky využívané půdy ekofarmy a rok. Nejvyšší přípustné počty zvířat na ha zemědělské půdy ekofarmy jsou uvedeny v příloze č. IV. NK (ES) č. 889/2008.

Ustájení

Co se týká stájí, nejméně polovina minimální ustájovací plochy musí být pevná, bez roštů, se suchou podestýlkou. Počty zvířat ve stáji by měly být takové, aby jim zaručily pohodu a spokojenost. Minimální velikosti prostor ustájení a výběhů pro jednotlivé druhy, respektive kategorie zvířat jsou uvedeny v příloze č. III. NK (ES) č.

Rozmnožování

V ekochovech se přednostně doporučuje pro rozmnožování zvířat aplikovat přirozenou plemenitbu, umělá inseminace je však přípustná.

Výživa a krmení

Výživa a krmení zvířat v ekologickém zemědělství je upravena předpisy EZ. Obecně je však možno konstatovat, že výživa v rámci ekologického zemědělství je spíše zaměřena na dosažení vysoké kvality produkce, než na její maximalizaci.

V rámci ekologických chovů především platí, že základem výživy mláďat savců je mateřské mléko (minimální doba podávání mléka je od 40 dní do 3 měsíců, dle druhu zvířat) a že zvířata se musí krmit výhradně ekologickými krmivy nebo krmivy z přechodného období. Býložravcům má být co možná nejčastěji umožněn pobyt na pastvě, přičemž objemná píce musí u těchto druhů reprezentovat minimálně 60 % denní krmné dávky v přepočtu na hmotnost sušiny. V případě zvířat chovaných k produkci mléka může však tento podíl, ve fázi začátku laktace, klesnout na 50 %. Taktéž drůbež a prasata musí být přikrmována čerstvou, sušenou nebo silážovanou objemnou pící.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Dále je nutno doplnit, že jiné než ekologické krmné suroviny rostlinného, živočišného či minerálního původu a vedlejší produkty rybolovu se mohou ve výživě používat pouze v případě, že jsou uvedeny v příloze č. V. NK (ES) č. 889/2008. Ve výživě zvířat se také mohou používat doplňkové látky a činidla, která jsou uvedena v příloze VI. NK (ES) č. 889/2008.

Zdravotní péče

Elementárním předpokladem pro zabezpečení kvalitní a dostatečné produkce v rámci každého ekologického chovu je zabezpečení optimálního zdravotního stavu zvířat, přičemž péče o zdraví zvířat je v těchto chovech založena především na preventivních opatřeních.

Vlastní prevence je v ekologickém zemědělství založena na celé škále opatření (výběr vhodných plemen, kvalitní krmiva, vhodné a čisté ustájení, dodržování welfare zvířat atd.), preventivní používání tzv. alopatických léčiv je však zakázáno. Pokud, i přes preventivní opatření, dojde k onemocnění či poranění zvířete, musí být každé zvíře adekvátně ošetřeno, při ošetření však mají přednost fytoterapeutické a homeopatické léky a preparáty a povolené doplňkové a minerální látky a stopové prvky (viz přílohy V. a VI. NK (ES) č. 889/2008).

Nicméně v nezbytných případech je povolena i aplikace antibiotik nebo chemických alopatických léků, přičemž aplikace veterinárních léčiv (přípravek, účinná látka, způsob a trvání ošetřování, ochranná lhůta), musí konkrétní podnik zaznamenávat v evidenci a předkládat kontrolní organizaci. Ošetřená zvířata či skupiny zvířat musí být jednoznačně identifikována a označena.

Ochranné lhůty

Ochranná lhůta mezi prvním podáním chemického alopatického léku a získáním bioproduktu z ošetřovaného jedince se však zdvojnásobuje oproti ochranné lhůtě předepsané zákonem. Pokud však ochranná lhůta není jasně definována výrobcem léčiva, dodržovaná ochranná lhůta je minimálně 48 hodin. V případě, že zvíře či zvířata jsou ošetřeny chemickými alopatickými léky nebo antibiotiky více než třikrát v průběhu 12 měsíců nesmí se tato zvířata nebo jejich produkty, které jsou z nich získány, prodávat jako bioprodukty.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Zakázané praktiky

Kupírování s využitím pryžových kroužků či krvavou cestou, ořezávání zubů, krácení zobáků drůbeže, odrohování atd. se v ekologických chovech nesmí provádět, nicméně v případě závažných důvodů (zlepšení zdravotního stavu apod.) může MZe některé zásahy jednotlivým žadatelům předem povolit.

Přechodné období a prodej produktů

Produkty z chovu zvířat je možné prodávat s označením BIO či EKO až po doběhnutí stanoveného přechodného období. Přechodné období obecně činí 24 měsíců. Nicméně například při aplikaci postupného zařazování jednotlivých chovů zvířat do ekologické výrobní jednotky může být přechodné období pro produkty, od nově zařazených druhů konvenčních zvířat, za určitých okolností podstatně zkráceno.

Výběr plemen

Při výběru plemen nebo užitkových typů je především nutno respektovat jejich adaptabilitu, vitalitu a odolnost. Seznam doporučených plemen však doposud neexistuje, v rámci výběru by však měla být preferována taková plemena, která jsou již přizpůsobena daným podmínkám a zvířata konstitučně pevná, odolná, s dobrými mateřskými vlastnostmi a v optimální kondici. Pokud však není možno zabezpečit reprodukci v rámci uzavřeného obratu stáda, nová zvířata by v zásadě měla pocházet z jiných ECH.

Přeprava zvířat

Přeprava zvířat musí být co nejšetrnější a při jejím provádění musí být respektovány příslušné předpisy. Při nakládání, respektive vykládání zvířat se nesmí používat elektrické pomůcky k popohánění, před jízdou či v jejím průběhu je zakázána aplikace uklidňujících alopatických prostředků.

Chov prasat v ekologickém zemědělství

Chov prasat je odvětví zemědělství, které má dlouhou historii a zásadní význam pro mnohé kultury po celém světě. Toto zvíře, vynikající svou schopností efektivně přeměňovat krmivo na maso, představuje klíčový zdroj proteinu a dalších živin pro miliardy lidí.

Prasata jsou vysoce sociální a inteligentní zvířata, která projevují složité chování ve stádní struktuře. V přirozeném prostředí si prasata vytvářejí hierarchie, jsou zvědavá a aktivně prozkoumávají své okolí pomocí čichu a chutě. V chovu je důležité zajistit dostatečný prostor a stimulaci, aby se předešlo stresu a agresivnímu chování, které může vést k zraněním.

Chov prasat zahrnuje několik klíčových aspektů, od šlechtění, přes výživu, management stáda, až po zdravotní péči a hygienu. Základem je zajištění kvalitního krmiva, které splňuje nutriční potřeby prasat v různých fázích jejich života. Důležitá je také správná údržba prostředí, kde prasata žijí, což zahrnuje čistotu, dostatek prostoru a přístup k vodě. Zdraví zvířat je klíčové, a proto se pravidelně provádějí veterinární kontroly a preventivní opatření, jako je očkování a parazitární kontroly.

Doba výkrmu prasat závisí na různých faktorech, včetně genetiky, typu a kvality krmiva, podmínek chovu a cílové tržní hmotnosti. Obecně však lze říci, že prasata jsou obvykle připravena k porážce ve věku mezi 6 a 8 měsíci, kdy dosáhnou hmotnosti přibližně 110 až 130 kilogramů. V průmyslovém chovu může být tento proces urychlen optimalizovanou výživou a řízením růstu, což umožňuje dosáhnout požadované hmotnosti již za 5 až 6 měsíců.

Pastva prasat

Pobyt zvířat ve venkovním výběhu či na pastvině je také jednou z podmínek ekologického chovu prasat, kterou se zásadně odlišuje od konvenčně provozovaných systémů chovu.

Jak vypadá pastvina, na níž se chovají prasata, si dovede představit asi každý, kdo chodí do přírody. Od divokých prasat rozrytá místa na loukách a na okrajích lesa jsou vzhledem k přemnožené populaci divočáků zcela běžná. Přirozeně i domácí prasata v půdě ryjí ve snaze najít zdroj živočišných bílkovin.

Bez ohledu na to, zda prasata ryjí či ne, lze pastvinu využívat jen určitou dobu, respektive maximálně tři roky. Jednak kvůli nezbytné regeneraci porostu a dále z důvodu rizika tzv. stájové únavy. V rámci pastevního managementu se pastviny zořou a osejí se. Z nutričního hlediska se osvědčují zejména luskovino-obilní směsky v kombinaci s jetelotrávami a vojtěškou.

Oplocení pastvin

Nové podmínky pro oplocení všech staveb určených k chovu prasat, včetně pomocných staveb na uskladnění krmiva a steliva pro prasata, ale i pro zajištění venkovních výběhů a pastvin, které jsou v platnosti od 1.

Důvody pro dvojité oplocení pastvin s chovanými prasaty chovatelé nezpochybňují. A to bez ohledu na to, zda pastevní areál provozují „na samotě u lesa“, či na okraji městské aglomerace.

Konstrukce oplocení by měla zabránit úniku pasených zvířat z ohrady, a naopak vniknutí volně žijících zvířat. Dvojitým oplocením pastevního areálu by se mělo minimalizovat riziko přenosu nákaz z volně žijících zvířat na hospodářská.

Jestliže do konce minulého roku mohli chovatelé k ohrazení pastviny používat i elektrické ohradníky, nově musí budovat nákladnější pevné ohrady.

Vybavení pastvin

Stejně jako jiná pastevně chovaná zvířata i prasata musí mít přístup ke zdroji vody. Přitom napajedlo se umísťuje nejlépe nad zpevněnou plochu, aby si pod ním prasata nedělala kaliště. To platí i o krmítkách se zásobníky na krmnou směs, kterou se budou prasata přikrmovat.

V rámci plnění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, jsou nezbytnou součástí vybavení pastviny přístřešky, kam se prasata mohou ukrýt při nepříznivém počasí.

Zdravotní stav zvířat na pastvině musí chovatel pravidelně kontrolovat a pro poraněná nebo nemocná zvířata by měl mít zřízenou kapacitu pro dočasné ustájení. Pokud chovatel v ekologickém chovu prasat nemá dostatek vlastních zvířat na obměnu stáda, může je doplnit jen z jiného ekologického chovu.

Alternativní systémy ustájení

Jedním z hlavních předpokladů úspěšného chovu je vhodný systém ustájení. Měl by vycházet ze základních požadavků zvířete, aby dokázal udržovat pohodu zvířat, jejich dobrý zdravotní stav i užitkové vlastnosti. Prasata jsou hravá, inteligentní zvířata, která si v přirozených podmínkách vytvářejí stabilní sociální skupiny a mají společná místa k odpočinku.

Alternativní systémy ustájení, mezi které patří například venkovní bydlení nebo obohacení životního prostředí, si získávají svůj zájem. V souladu s místní historií ekologického chovu prasat, odlišnými klimatickými podmínkami a národní úpravou ekologického zemědělství, se na ekofarmách v Evropě používají různé systémy ustájení.

V některých zemích jsou chována prasata na pastvině, v jiných zemích jsou prasata v některých fázích života ustájena uvnitř, například kojící prasnice. Chov prasat ve venkovním prostředí je v posledním desetiletí v Evropě stále populárnější. Například v Anglii je takto chováno 20 - 25 % chovných prasat, ve Francii je tento podíl jen 7 - 10 %. Pro kategorii předvýkrmu a výkrmu je nejpoužívanější vnitřní systém ustájení s přístupem do výběhu. V ekologických chovech se prasata určená na výkrm ve třech měsících přemisťují do velkých stájí s hlubokou podestýlkou a výběhy.

Krmení na Ekofarmě Probio

Prasata krmíme různými plodinami II. jakosti. Co nejde na potravinu, jde prasatům. Respektive do šrotu, který se z nich namíchá. Je to například pšenice, žito, hrách, oves, pohanka, čirok, ale i čočka. Dále do směsi přidáváme minerální výživu a bylinky, které mají antiparazitární účinky.

Rozdíly mezi biochovem a velkochovem

Hnůj každoročně zaoráváme společně s porostem druhově bohaté meziplodiny. Jiné zapravení do půdy zatím legislativa nedovoluje.

Podstatně lepší, co se týče životních podmínek prasat, a na vepřovém mase to pak jde poznat. Prasata jsou ustájena na hluboké podestýlce ze slámy, což je znakem welfare. Podestýlku je nutné pravidelně vyhrnovat a znovu nastlat novou. To se v konvenčním velkochovu nedělá.

Ve velkochovu mají prasata přesně stanovenou krmnou směs, tak aby lépe a rychleji přibíraly. Také se pohybují na podstatně menším prostoru, což přispívá k nabírání váhy. Výkrm v biochovu trvá déle.

Základní podmínky chovu

• Zákaz živočišné produkce bez zemědělské půdy.
• Preventivní opatření pro zdraví zvířat (chovatelské postupy, kvalitní krmivo, vhodné ustájení).
• Dvojnásobná ochranná lhůta při použití chemicky syntetizovaných léčiv nebo antibiotik.
• Pravidla pro životní prostor zvířat, výběhy a kvalitu krmiv.
• Krmiva z vlastní zemědělské produkce, případně lokální krmiva.
• Zákaz GMO krmiv.

Chov masného skotu

• Přístup na pastvu v období pastvy.
• Volné ustájení.
• Krmiva z vlastní produkce minimálně 60 %.
• Objemná krmiva minimálně 50 % sušiny v denní krmné dávce.
• Krmné suroviny minerálního původu a doplňkové látky jen ve formě uvedené v legislativě.

Chov drůbeže

• Extenzivní chov, zákaz klecí.
• Stáje s minimálně jednou třetinou podlahové plochy pevnou (bez roštů) s podestýlkou.
• Hřady ve stáji.
• Přístup do výběhu alespoň po dobu jedné třetiny života.
• Vegetace ve výběhu, ochranné zařízení.
• Stáje s snadným přístupem na otevřené prostranství.
• Chov až do dosažení minimálního věku nebo z linií drůbeže s pomalým růstem.
• Vodní drůbež s přístupem k tekoucí vodě.

Chov prasat

• Prasnice chované ve skupinách (kromě období konce březosti a kojení).
• Přístup na pastvu.
• Zákaz vazného ustájení nebo izolování zvířat.
• Intenzita chovu zajišťující dobré životní podmínky.
• Podlahy ustájovacích prostor nesmí být kluzké, minimálně polovina podlahy musí být pevná.
• Krmiva z vlastní produkce minimálně 20 %, případně bio krmivo z regionu.
• Zákaz kupírování ocásku selatům, kastrace selat s anestetiky nebo analgetiky.

tags: #ekologický #chov #prasat #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Moravskoslezský kraj a ovzduší
• Sběr odpadu v oceánech: vede Nizozemsko
• Suezský průplav a životní prostředí
• Recyklace baterií v ČR
• Zkušenosti zákazníků s nákupem