Kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání je v současnosti jedním z klíčových témat, která řeší nejen školy a zřizovatelé, ale také obce v celé republice. Od září 2026 bude jejich novou povinností zajistit místa v předškolním vzdělávání i pro děti od dvou let. Jak tuto změnu uchopit systémově, legislativně správně a přitom efektivně?
Střední článek podpory uspořádal 24. června 2025 v Praze konferenci s názvem „Dětské skupiny při mateřských školách - záruka kvality pro obce i rodiče“. Konferenci zahájil ministr školství Mikuláš Bek. Ve svém vystoupení zdůraznil význam rozšiřování předškolní péče a označil dětské skupiny při mateřských školách za cestu, jak zvýšit dostupnost služeb tam, kde chybí kapacity.
Dovolujeme si Vás pozvat ke sledování odborného panelu „Role a kompetence školské rady v kontextu novely školského zákona“, který se uskuteční 18. února 2026 od 13.00 hodin a budeme ho vysílat on-line. Diskuse propojí pohledy odborníků, ředitelů škol, zástupců zřizovatelů, rodičů i žáků.
Dovolujeme si Vás pozvat ke sledování odborného panelu „Odkladová novela a její dopady do praxe škol“, který se uskuteční 19. Panel přinese aktuální informace o tzv. odkladové novele a jejím dopadu na každodenní praxi mateřských a základních škol. Zaměříme se na nové pojetí zápisů, hodnocení i podporu plynulého přechodu dětí mezi MŠ a ZŠ.
Střední článek podpory odvysílá v pátek 20.6.2025 živě panelovou debatu k připravované novele školského zákona. Co všechno přinese? V této souvislosti Vás zveme ke sledování živé panelové debaty v pátek 20. června 2025 od 9:00 do 11:00 hodin.
Čtěte také: Sociální a Kulturní Ekologie: Detailní informace
Střední článek podpory připravuje sérii krajských konferencí věnovaných změnám ve financování nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních. Tyto konference jsou součástí širší informační podpory MŠMT navazující na přijatou novelu školského zákona. Považujeme za důležité klíčová témata reformy dále komunikovat a přispět ke společnému pochopení změn, které mají přímý dopad na fungování škol.
Napříč kraji - například v Moravskoslezském, Jihomoravském, Plzeňském kraji a v Praze - se diskutovalo o duševním zdraví žáků, nárůstu krizových situací a nedostatečné síti podpůrných služeb. Upozorněno bylo na zhoršující se zdravotní stav dětí, narůstající případy psychických poruch a onemocnění, chybějící odborníky a dlouhé čekací lhůty.
Střední článek podpory MŠMT uspořádal odborný panel zaměřený na bezpečnost ve školách, prevenci rizik a krizovou připravenost. Setkání, které proběhlo 30. dubna 2025 v Praze, nabídlo vedení škol, jejich zřizovatelům i odborné veřejnosti konkrétní nástroje, příklady dobré praxe a inspiraci pro vytváření bezpečného a podpůrného prostředí.
V Jihočeském, Královéhradeckém a Libereckém kraji zazněla témata modernizace školního stravování, plnění nových nutričních pravidel, udržitelnost a ekologická přívětivost jídelen a využívání regionálních potravin. Školy sdílely příklady úspěšné proměny kuchyní, propojení s výukou i zapojení dětí. Diskutovalo se také o překážkách, jako je nedostatek personálu či vysoká administrativa, a padly návrhy na zlepšení podpory ze strany zřizovatelů.
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo souhrn klíčových dat z aktuální publikace OECD Education at a Glance 2025, která každoročně nabízí podrobný pohled na vzdělávací systémy v členských a partnerských zemích. Letošní ročník se zaměřuje především na oblast terciárního vzdělávání.
Podle zprávy OECD patří Česká republika mezi státy s nejnižším podílem terciárně vzdělaných osob. Terciární vzdělání absolvovalo v České republice pouze 27 % dospělé populace ve věku 25-64 let, zatímco průměr zemí OECD dosahuje 42 %. Zpráva zároveň potvrzuje, že vyšší vzdělání vede k nižší nezaměstnanosti a vyšším příjmům.
Z dat OECD rovněž vyplývá, že vzdělání rodičů má zásadní vliv na to, zda děti úspěšně dokončí vysokou školu. Pokud má alespoň jeden rodič terciární vzdělání, dosahuje tohoto stupně vzdělání 60 % mladých lidí.
V průměru zemí OECD činí tito studenti 77 % nově nastupujících a v České republice je pak tento podíl ještě vyšší (87 %). Většinu nastupujících studentů na vysoké školy tvoří ženy. V průměru zemí OECD nastupuje podle posledních dostupných údajů na vysoké školy 54 % žen, v České republice se pak jedná o 56 % žen.
| Ukazatel | Česká Republika | Průměr OECD |
|---|---|---|
| Podíl terciárně vzdělaných osob (25-64 let) | 27 % | 42 % |
| Nezaměstnanost u osob bez středoškolského vzdělání (25-34 let) | 9,5 % | - |
| Nezaměstnanost u osob se středoškolským vzděláním (25-34 let) | 2,8 % | - |
| Nezaměstnanost u osob s vysokoškolským vzděláním (25-34 let) | 2,4 % | - |
| Podíl žen mezi nově nastupujícími studenty na VŠ | 56 % | 54 % |
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
tags: #ekologicky #odbor #soukroma #skola #kurikulum