Za posledních deset let byl v ochraně životního prostředí učiněn velký krok vpřed. Investice do čistíren odpadních vod, spaloven, skládek a odsiřovacích zařízení dosáhly v krátkém časem stovek miliard korun. Z návrhu, který si vláda nechala zpracovat, se odhaduje, že dalších 240 miliard bude veřejné i soukromé rozpočty stát jen splnění podmínek pro vstup země do Evropské unie. Nicméně otázkou zůstává, zda se toho nemohlo změnit k lepšímu víc.
Sám fakt, že ekologie dosud není dostatečně většinovým tématem společnosti, se nelíbí ani odborníkům. "Vždy se kvůli ní někomu na něco sáhne, stojí peníze a nepřináší žádný efekt, takový je bohužel pohled většiny lidí," míní vodohospodář okresního úřadu Ivan Vokatý.
Jeho kolega z referátu životního prostředí Rudolf Janek dodává, že je potřeba, aby vedle legislativy fungovala i větší míra odpovědnosti ze strany veřejnosti. "Státní správa všechno neuhlídá, bylo by dobře, kdyby se společnost probudila z letargie. Podle Šoltysové jsou v české společnosti dosud přítomny pozůstatky socialistického způsobu myšlení - všechno je všech, stále nikdo konkrétní za nic neodpovídá. "Přetrvává také apatie typu: vždyť oni to tam za nás vyřeší."
Podobnou zkušenost má i městský ekolog v Hořicích Aleš Kodydek, kterému se nelíbí, že řadu obyvatel města nevzrušuje ani nepořádek v ulicích. "Někteří lidé půjdou s odpadem třeba přes celé město, jen aby si nemuseli zaplatit za odvoz popelnice," upozorňuje na jeden z nejčastějších prohřešků.
Lenka Šoltysová z ČSOP Křižánky klade na jedno z prvních míst přijetí nových zákonů a vznik neziskových organizací, které mohou zásadně ovlivňovat své okolí. Občanské sdružení Popelka přispělo k tomu, že společnost Eurogas ustoupila od průzkumu, po níž by zřejmě následovala těžba zemního plynu, který se nachází pod uhelným ložiskem v lokalitě mezi Lomnicí a Novou Pakou. Krátce poté se Občanské sdružení Zlom postavilo firmě GMS, která měla v úmyslu u Křečovic nedaleko Rovenska provést geologický průzkum ložiska kamene.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
"Byly přijaty nové zákony, které umožňují každému občanovi přímou účast v jednáních, týkajících se jeho prostředí (mj. zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Každý tak má právo a možnost změnit negativní zásahy," konstatuje Šoltysová. V Nové Pace se budou z krabic vyrábět desky Novapak, které naleznou uplatnění jako náhrada za sádrokarton, dřevotřísku, podkladový nebo dekorační materiál. Novopacká linka je jedním z pilotních projektů, financovaných ze systému Ekokom, který před třemi lety vytvořila skupina výrobců obalů a baleného zboží.
V Jičíně i v Hořicích, podobně jako dalších místech, k tomu přispěl přechod na nový způsob vytápění, všechny centrální zdroje tepla, které spravuje město, jsou zplynofikovány. Další zlepšení očekává v souvislosti s chystaným přemístěním autobusového nádraží z centra a vybudování nového průtahu. Za pozitivní považuje i zvýšenou péči o zeleň, která je jedním z nejcitlivějších témat. Plánuje se obměna zeleně ve Strozziho ulici a obnova parku ve Smetanových sadech.
Jakých změn doznala naše společnost na poli ochrany životního prostředí v několika posledních letech? "V poslední době došlo k řadě pozitivních změn. Jsme ovšem teprve na začátku cesty, problém snad ani není v přijímání legislativy, ale v jejím zavádění do praxe," míní Radomír Hyšpler, hlavní inspektor České inspekce životního prostředí v Hradci Králové.
"K omezení škodlivin v ovzduší přispěly především investice do největších stacionárních energetických zdrojů," konstatuje oblastní inspektor ČIŽP. Ze statistik hydrometeorologů vyplývá, že dnes je v České republice množství prachu v ovzduší sedmkrát nižší než před deseti lety. Čtyřnásobně se snížily emise oxidu siřičitého a na polovinu klesly hodnoty oxidu dusíku. Jiří Kopáček z referátu životního prostředí OkÚ Jičín potvrzuje, že kvalita ovzduší se v okrese zlepšila.
Oblastní inspektor ČIŽP uvedl, že se snížil počet nezabezpečených skládek, kterých bylo před osmi lety v kraji ještě několik set. "Většina byla zrušena a zrekultivována, anebo slouží k ukládání inertních materiálů. Na území každého okresu jsou dnes jedna či dvě zabezpečené skládky," poznamenal Hyšpler.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Lidem se nejen lépe dýchá, dalším hmatatelným důkazem změn jsou také čistější řeky. "Stav jakosti vod významných toků je lepší, především v ukazatelích organického znečištění a kyslíkového režimu. Přesto není situace uspokojivá, zejména v eutrofizaci vod a znečištění specifickými látkami," upřesnil Hyšpler.
"Kvalita vody je lepší, především díky tomu, že jsou čistírny odpadních vod finančně dostupnější než před několika lety," připouští Ivan Vokatý, vodohospodář okresního úřadu. Větší komunální čističky dnes fungují na devíti místech okresu - Jičíně, Nové Pace, Hořicích, Bělohradě, Železnici, Vysokém Veselí, Lužanech a v Cerekvici.
Od roku 1998 platí sice nový zákon o odpadech, který měl podpořit recyklaci, ale nijak výrazně se neosvědčil a skládky zůstávají stále nejvýhodnější možností, jak odpad odstranit. Letos se očekává přijetí novely, která má recyklaci a využívání odpadů jako druhotných surovin nebo paliv ještě více zohlednit na úkor skládkování.
"U středních zdrojů se ve velkém přešlo z tuhých paliv na plyn, i když i ten má své zápory. U menších zdrojů, jako jsou domovní kotle, se toho mnoho nedělá. Lidé buď do změny vytápění nechtějí investovat, anebo nemají dostatek peněz," podotýká Kopáček. Naopak co se podle jeho názoru nepodařilo vyřešit, je odpadové hospodářství, zejména problém s umělohmotnými lahvemi.
"Skládky se postupně zaplňují, a nikdo si s tím neví rady. Není nic horšího, než když někdo nutí lidi separovat odpad, a ten pak skončí na skládce. Sběr druhotných surovin by měl navazovat na jejich zpracování. Problém je, že skládkování zůstává ekonomicky stále nejvýhodnější," kritizuje Kopáček současný stav.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Skeptický však zůstává v reakci na otázku, zda pocítil i změny v přístupu veřejnosti k životnímu prostředí. "Přístup lidí je stále stejný, o ekologii se málo mluví a nikoho nezajímá," soudí Vokatý. O narůstající apatii hovoří i ochránci přírody.
Jičín - Alarmujících rozměrů laviny začíná v celorepublikovém měřítku nabývat nelegální těžba dřeva. Zkušenost s touto nelegální činností mají i pracovníci referátu životního prostředí Okresního úřadu Jičín. "I tady se už objevilo několik firem, které od vlastníků skupují les a ten pak doslova dohola vyrabují bez toho, aby zajistily novou výsadbu," uvedl Rudolf Janek, který má na starosti lesní hospodářství v okrese.
Za svou oběť si lesní tuneláři vybírají především staré lidi, kteří získali les v restituci a nezřídka nevědí, co s ním. "Lidé, kteří takto podnikají, v tom umějí chodit. Když už se nám podaří včas odhalit viníka a udělit pokutu, tak se firma zruší nebo přestěhuje do jiného okresu, kde se znovu zaregistruje pod jiným názvem," konstatuje lesní hospodář okresního úřadu.
"Pokud se tento stav nezmění, tak to bude čím dál horší. Ročně se tímto kořistnickým způsobem vytěží v republice několik desítek tisíc kubíků dřeva na ploše okolo pěti set hektarů, tedy zhruba tři až pět procent celkové rozlohy lesů. Jejich počínání však v některých případech budí přinejmenším rozpaky. O co jim jde? Je to ještě boj za zdravé prostředí?
"Akce ekologických aktivistů přitahují i lidi se sklonem k extremismu a exhibicionismu, kteří mnohdy ani nevědí, proti čemu a proč protestují," shodují se ochránci i odborníci, kteří se problematikou životního prostředí zabývají. Jejich akce alespoň vyprovokují k diskusi.
Městský ekolog v Hořicích Aleš Kodydek s tím sice souhlasí, ale netají se výhradami k postupu některých skupin či aktivistů. "Ač jsem sám ekolog, tak s některými akcemi nesouhlasím. Svým počínáním mnohdy způsobí, že se špatný stav zakonzervuje nebo i zhorší.
Vodojem Puntík, který je zásadní pro zásobování Nového Jičína pitnou vodou ze systému Ostravského oblastního vodovodu, prošel komplexní sanací. Zemní vodojem pod stejnojmenným vrchem mezi Novým Jičínem a obcí Rybí má kapacitu 2 500 metrů krychlových a zásobuje významnou část města pitnou vodou z Úpravny vody Nová Ves zdrojově pocházejí z údolní nádrže Šance na Ostravici v Beskydech. Po provedení podrobné diagnostiky železobetonové konstrukce akumulační nádrže a armaturní komory bylo rozhodnuto přistoupit ke komplexní modernizaci. Ta úspěšně proběhla, v současnosti probíhají poslední terénní úpravy v areálu vodojemu. Akce si vyžádala 20 milionů korun.
Komplexní sanací prošly armaturní a akumulační komora. Opravena byla hydroizolace armaturní komory, okapový chodník a odvodňovací skluzy včetně doplnění drenáží okolo objektu, vyměněny byly vstupní dveře a luxfery za okna menšího rozměru s mřížemi. Nová je také provětrávaná fasáda s keramickým obkladem. Pokryta bude zelení, jak definuje nová koncepce vnější podoby vodárenských objektů SmVaK Ostrava vypracovaná ve spolupráci se společnostní KOHL architekti. Vyměněny byly klempířské a zámečnické prvky na fasádě a střeše, jejíž hydroizolace byla také opravena. Odstraněna byla rampa před vchodem a vybudováno nové schodiště do objektu. Vyměněno bylo stávající trubní vystrojení za vystrojení z nerez oceli, dále vzduchotechnické potrubí, rozvaděč, kabelové trasy a hromosvod. Nedílnou součástí této akce byla rekonstrukce telemetrického přenosu provozních dat a instalace zabezpečovacího a kamerového systému.
Pro příjezd k objektu byla vybudována příjezdová komunikace a na ni navazující manipulační plocha.„Stavba byla koordinována s nedávnou modernizací dvoukomorového vodojemu Bernartice - Salaš s celkovou kapacitou 3 000 metrů krychlových, což je další klíčová akumulace pro zásobování Nového Jičína pitnou vodou. Poté, kdy byly sanované komory vodojemu Salaš napuštěny pitnou vodou, mohli jsme se pustit do sanace druhého objektu tak, aby bylo zajištěno spolehlivé a bezproblémové zásobování odběratelů ve městě a okolí kvalitní pitnou vodou,“ říká ředitel vodovodů SmVaK Ostrava Milan Koníř.
Město Nový Jičín je zásobováno pitnou vodou z Ostravského oblastního vodovodu. Voda z Úpravny Nová Ves zdrojově pochází z údolní nádrže Šance a je přivedena gravitačně do vodojemů Skalky, odkud je část pitné vody čerpána do vodojemu Salaš. Z něho je zásobován Šenov, Kunín, část nejvýše položené zástavby Nového Jičína (například také nemocnice) s následným přivedením vody do zásobovacího systému obcí Starý Jičín, Jičina a Janovice. Druhým zdrojem pitné vody je přivaděč Podhradí - Děrné - Střítež, kde zdrojově voda pochází z nádrže Kružberk. Vodojemy Puntík a Salaš, které jsou zásadní pro zásobování města pitnou vodou, aktuálně procházejí významnou modernizací, aby jejich stavební stav a technologická úroveň odpovídaly parametrům moderních vodárenských objektů.
Nový Jičín je v současnosti možné zásobovat pitnou vodou ze dvou zdrojů - z údolní nádrže Šance a kaskády přehrad Slezská Harta a Kružberk. Nebylo tak tomu ale vždycky. První vodovod byl ve městě vybudován již v roce 1892 a voda do města směřovala z lesních pramenů u řeky Odry prostřednictvím čerpací stanice z osm kilometrů vzdálených Bernartic nad Odrou.
Vodojem Skalky s kapacitou 1 000 metrů krychlových vody nad městem ve Svojsíkově aleji je nadále funkční a zásobuje především horní část města, ale také jeho historické centrum včetně náměstí. K historickému vodojemu v areálu přibyly postupně ještě dva vodojemy, jeden s celkovou kapacitou 3 000 kubíků, jeden s objemem 1 000 kubíků.
„Stavba je původní, trubní a armaturní vystrojení vodojemu bylo vyměněno. Změnil se také zdroj vody. Původní zdroje a čerpací stanice v Bernarticích jsou v současnosti odstaveny. Projekt počítal s výrobou 1 600 kubíků vody denně, což znamená 18,5 litru vody za sekundu. Potrubí z Bernartic do Nového Jičína bylo vedeno především v cestách, aby byla usnadněna jeho kontrola a případná výměna. Délka potrubí až k vodojemu činila 8 127 metrů,“ říká vedoucí provozu vodovodních sítí v Novém Jičíně SmVaK Ostrava Miroslav Křivák.
Mateřské centrum Skřítci se věnuje ekologické výchově u dětí, které sotva začnou rozum brát, vychovatelé pro ně připravili kroužek nazvaný Skřítkova zahrádka. Děti se zde každý týden scházejí a nenásilnou a přitažlivou formou získávají kladný vztah k přírodě.
Milena Plevová, Mateřské centrum Skřítci: „Děti se tady učí o zvířátkách, o přírodě, o tom, jak se chovat v přírodě, jak se třídí odpad a podobně. Dnes konkrétně jsme vyráběli krmítka pro ptáčky, měli jsme tady také přímo potravu pro ptáčky.
Eva Vroblová, učitelka ekologické výchovy: „Dělali jsme s dětmi krmítko, které může udělat malé dítě. Chceme, aby je to bavilo. Krmítko je z loje, který jsme roztavili a přidali jsme tam olejnatá semena, slunečnici a len.
Ekologická výchova pro tak malé děti musí být zajímavá, zábavná a přizpůsobená jejich věku. Suchopárné mentorování by je leda odradilo. Eva Vroblová, učitelka ekologické výchovy: „Děti to moc baví a čím dřív začnou, tím dřív je to začne bavit a začnou se tomu věnovat. Když pak přijdou do školy, tak jsou na to lépe připraveni a dokážou lépe reagovat.
Ivana Voráčová, maminka: „Samozřejmě, že si myslím, že jeto dobré, protože si děti i hrají. Je pro ně důležité, aby nějaký vztah k přírodě měly a neseděly jenom u počítače, což je v téhle době dost problém. Tady počítač naštěstí není, takže si myslím, že to je bezva.
Nestátní neziskové organizace (NNO) nevytvářejí zisk, který by mohli přerozdělit mezi své členy. Zahrnují občanská sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy. Především počet občanských sdružení roste jak houby po dešti. Zatímco v roce 1990 jich v ČR působilo 3880, v roce 2010 již 71 000. Jejich aktivity musejí být samozřejmě dotovány. Zdroj dotací je doslova nevyčerpatelný: města, kraje, ministerstva, dotace EU a její operační programy, nadace, nadační fondy, právnické i fyzické osoby.
I v čerpání dotací je český člověk nepřekonatelný. Na tentýž program dokáže finančně vyčerpat mnohé donátory. A to jen proto, že dotační politika státu mu tyto možnosti poskytuje. Ministerstvo životního prostředí v souhrnné zprávě uvádí: „Hnutí Duha obdrželo od roku 2000 do roku 2010 celkem 12,4 milionu Kč., Hnutí Duha Olomouc 2,4 mil.Kč a Hnutí Duha Brno 148 tis.Kč. Celkem tedy 15 milionů Kč. Pro příští léta mají v pokračujících projektech včetně operačního programu Životní prostředí už dnes přislíbeno celkem 10,5 mil. Kč. Z toho na pět projektů vydal rozhodnutí v letech 2008-2009 ministr Bursík, na 3 projekty ministryně Bízková a na jeden projekt z listopadu 2010 ministr Drobil.“
Přerozdělování financí pro NNO je v Čechách dovedeno k dokonalosti. Nadace čerpají dotace ze státních financí, operačních programů EU, pak je dále přerozdělují mezi občanská sdružení. Současně jednotlivé nadace podporují i samy sebe, jak tomu bylo například v roce 2009 u Nadace České spořitelny. Nadaci Partnerství přiřkla 1,5 milionu Kč, Nadaci Via 1 milion Kč. Do těchto finančních toků vstupují dále významné podniky: Skanska, Phillip Morris, nadační fondy, jednotlivci - ať už jako právnické nebo fyzické osoby. Ze zahraničí přitékají finance od mateřských organizací.
V letech 2006-2009 získala od jednotlivých ministerstev Nadace VIA 6 470 000,-, Nadace Partnerství 10 915 140,-Kč a Nadace rozvoje občanské společnosti 472 163 840 Kč (zdroj CEDR). Posledně jmenovaná dále přerozděluje finance z Norských fondů a finance z programu česko-švýcarské spolupráce. Všechny tři jmenované nadace obdržely za tato léta celkem půl miliardy.
Financování nestátních neziskových organizací je zcela neprůhledné. Na stejnou činnost čerpají obvykle z mnoha zdrojů. Systém dotací je nečitelný a umožňuje tunelování veřejných financí. Podivné jsou i ochranářské praktiky Natury 2000. Evropská komise (EU) je závislá na práci nestátních neziskových organizací. Právě ve spolupráci s NNO vznikají Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti. I pro NNO jde o činnost velmi výhodnou. Zajímavou práci zde nalézají velmi zkušení a kvalitní botanici a jiní přírodovědní pracovníci.
Vyhlašování chráněných území je nákladnou operací, o jejímž pozitivním vlivu na biodiverzitu lze pochybovat. Negativní vlivy na ekonomiku jednotlivých zemí jsou naopak zřejmé. Nelze přesně rozlišit, co je skutečnou vůlí a co již devastujícím záměrem Evropské komise. Nestátní neziskové organizace by měly rozvíjet občanskou společnost a občanské aktivity této země. Mnohé NNO svoje poslání naplňují beze zbytku.
| Organizace | Dotace od ministerstev (Kč) |
|---|---|
| Nadace VIA | 6 470 000 |
| Nadace Partnerství | 10 915 140 |
| Nadace rozvoje občanské společnosti | 472 163 840 |
| Ústřední výkonná rada ČSOP | 62 195 000 |
| ZO ČSOP Vlašim | 17 387 000 |
| ZO ČSOP Veronica | 35 769 000 |
tags: #ekologie #Nový #Jičín #problémy