Klimatické Změny a Cíle Udržitelného Rozvoje: Česká Republika a Globální Perspektiva

Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj byla přijata na summitu Organizace spojených národů (OSN) 25. září 2015 a její Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) vstoupily v platnost 1. ledna 2016. Procesu přijetí této globální agendy dokumentem Přeměna našeho světa: Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj předcházel tříletý proces vyjednávání, který byl zahájen na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v Riu de Janeiru (tzv. konference Rio+20) v červnu 2012. Tohoto procesu se zúčastnily nejen všechny členské státy OSN, ale také zástupci občanské společnosti, soukromé sféry a akademické obce.

Agendou 2030 stanovených 17 Cílů udržitelného rozvoje navazuje na proces implementace Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), který skončil v roce 2015. MDGs představovaly 8 ambiciózních rozvojových cílů, stanovených na Summitu tisíciletí OSN tzv. Deklarací tisíciletí, které daly základní rámec pro aktivity ČR v oblasti rozvojové spolupráce a promítly se do Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR, i dílčích koncepčních dokumentů v období 2000-2015, jako např. Strategie mnohostranné rozvojové spolupráce ČR.

V návaznosti na úspěch a globální rozsah aktivit v rámci MDGs došlo k jejich rozšíření na 17 Cílů udržitelného rozvoje a přesunutí zodpovědnosti za jejich naplňování z pouze rozvojových zemí na všechny členské státy OSN. Kromě samotné Agendy 2030 ovlivnil vznik nového paradigmatu udržitelného rozvoje v roce 2015 také akční program OSN z Addis Abeby o financování rozvoje, ve kterém se země zavázaly ke spolupráci v oblasti technologií a inovací a potvrdily své závazky k poskytování oficiální rozvojové pomoci. Významný vliv měla dále také Pařížská dohoda, kterou přijaly smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015 a přijetí Sendajského rámce pro omezování důsledků katastrof 2015-2030.

Agenda 2030 v rámci této transformace specifikuje 5 oblastí kritické významnosti:

• Lidé - vymýcení chudoby a hladu ve všech jejich formách a rozměrech a umožnění všem lidem na světě, aby naplnili svůj potenciál v důstojnosti, rovnosti a zdravém životním prostředí.
• Planeta - ochrana planety před jejím poškozením, včetně udržitelné spotřeby a výroby a čerpání přírodních zdrojů a podnikání urgentních kroků v rámci klimatické změny.
• Prosperita - zajištění prosperity a životního naplnění pro všechny, včetně toho, že ekonomický, sociální a technologický rozvoj půjde ruku v ruce s přírodou.
• Mír - zajištění mírumilovných, spravedlivých a inkluzivních společností, které jsou oproštěny od strachu a násilí.
• Partnerství - vytvoření „globálního partnerství pro udržitelný rozvoj“ založeném na posílené globální solidaritě zaměřené především na potřeby nejchudších a nejvíc ohrožených lidí se zapojením všech zemí, aktérů a lidí.

V důsledku změny vnímání rozvoje jako záležitosti rozvojových zemí a uvědomění si, že každá země na světě se potýká s rozvojovými problémy, bylo přistoupeno k univerzálnímu charakteru Agendy 2030. Proto patří i Česká republika ke státům, které se zavázaly implementovat Cíle udržitelného rozvoje na svém území a podpořit ostatní země v jejich naplňování.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Usnesením vlády č. 167 ze dne 14. března 2018 byla gesce agendy udržitelného rozvoje a koordinace implementace Agendy 2030 převedena na Ministerstvo životního prostředí. Hlavní implementační platformou pro Cíle udržitelného rozvoje v ČR je Strategický rámec Česká republika 2030, který vláda schválila 19. dubna 2017.

Klimatická Změna a Mezinárodní Dohody

Při boji se změnou klimatu je zásadní především ochota všech zemí spolupracovat na odstraňování příčin a řešení následků. Dohoda z klimatické konference v Paříži a výsledná Pařížská dohoda přinesla naději na takovouto globální dohodu. Poprvé se Evropa i USA, Čína, Indie a všechny členské státy OSN dohodly na společném postupu proti přibývání skleníkových plynů v atmosféře - a potažmo proti globálním změnám podnebí.

Základní kámen mezinárodní klimatické politiky tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), na kterou navazoval Kjótský protokol (1997) a později Pařížská dohoda (2015). Pařížská dohoda je právně závazná mezinárodní smlouva. Vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Připojilo se k ní 195 smluvních stran (194 států a Evropská unie). Dohoda zahrnuje závazky všech zemí snižovat emise a společným úsilím se přizpůsobovat dopadům změny klimatu.

Pařížská dohoda funguje v pětiletých cyklech stále ambicióznějších klimatických cílů a opatření jednotlivých států. Každá země má každých pět let předložit aktualizovaný národní klimatický plán, tzv. V roce 2023 skončilo na konferenci COP28 první globální hodnocení pokroku s rozhodnutím o urychlení opatření napříč všemi oblastmi - mitigace, adaptace a financování - do roku 2030.

Čína a její Závazky

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku. Čína je v současné době největším zdrojem skleníkových plynů na světě. Ve videoprohlášení pro OSN v New Yorku Si uvedl, že Čína do roku 2035 sníží emise skleníkových plynů v celé své ekonomice o sedm až deset procent a zároveň „bude usilovat o další zlepšení“.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Závazek, který Si oznámil, je prvním případem, kdy Peking veřejně a navíc na půdě OSN představil konkrétní cíle pro snížení emisí na této cestě. „Tyto cíle představují maximální úsilí Číny na základě požadavků Pařížské dohody,“ uvedl Si. Jeho závazek se netýká pouze oxidu uhličitého, ale všech skleníkových plynů (tedy především metanu). Měl by se také odvozovat „od maximálních úrovní“ emisí, jejichž časové určení ale čínský vůdce neupřesnil. Čína byla v roce 2023 zodpovědná za více než čtvrtinu emisí způsobujících oteplování planety.

Si Ťin-pching dále uvedl, že jeho země rozšíří kapacitu větrné a solární energie na více než šestinásobek úrovně z roku 2020. Investovat se má také do zalesňování, kdy se zvýší rozsah lesních porostů na více než 24 miliard kubických metrů. A do třetice se mají stát hlavním dopravním prostředkem v Číně bezemisní vozidla.

Za čtyři desetiletí uložila Čína do stromů a půdy asi sedm miliard tun CO2, tvrdí studie. Kdyby se Číně opravdu podařilo cíl splnit o deklarovaných deset procent, odpovídalo by to asi 1,4 miliardy tun CO2 ročně. To je téměř čtyřnásobek celkových ročních emisí celé Velké Británie.

Konference OSN o Klimatu (COP)

Každoroční konference COP mají za úkol přinést politickou reakci na globální klimatickou krizi. Ani tři dekády pravidelných vyjednávání nejvyšších státních představitelů ale stále nepřinesly to hlavní - snížení, či alespoň zastavení nárůstu koncentrací skleníkových plynů v atmosféře Země.

Hlavní náplní klimatických konferencí OSN je v posledních letech především nastavení konkrétních mechanismů, jež by zajistily uvedení Pařížské dohody do praxe. Právě finanční pomoc rozvojovým zemím dominovala dosud poslední konferenci o klimatu v Egyptě. COP 27 ale v tomto směru přinesl zásadní průlom, konkrétně v otázce tzv. ztrát a škod. Po dlouholetém úsilí rozvojových zemí i nevládních organizací se totiž v Šarm aš-Šajchu podařilo dojednat založení nového fondu, který by otevřel možnost finanční pomoci rozvojovým zemím nejen s adaptací a mitigací, ale i s nápravou klimatických ztrát a škod.

Čtěte také: Realistický pohled na globální oteplování

Nejdůležitějším tématem klimatických vyjednávání je ale především otázka snižování emisí a s ním úzce související potřeba odchodu světa od fosilních paliv. Svět potřebuje globální závazek k odchodu od všech fosilních paliv, příslib kulminace emisí skleníkových plynů nejpozději v roce 2025 a tak příslib rychlejšího rozvoje obnovitelných zdrojů.

Česká Republika a Cíle Udržitelného Rozvoje

Česko v plnění cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN nezaznamenalo zásadní zhoršení. V deseti oblastech, jako jsou klimatická opatření, vymýcení hladu či chudoby, naopak pokročilo. V šesti cílech, týkajících se kupříkladu průmyslu a méně nerovností, stagnuje. Vyplývá to z třetího dobrovolného národního přezkumu ČR.

Členské státy OSN si v roce 2015 vytyčily dohromady 17 cílů udržitelného rozvoje, které se týkají například boje s chudobou, hladem a násilím, změn klimatu nebo úsilí o spravedlivější a ekonomicky stabilnější společnost.

Gestorem udržitelného rozvoje v ČR je od roku 2018 ministerstvo životního prostředí, které je autorem aktualizovaného Strategického rámce Česká republika 2030 s výhledem do roku 2050. Dokument se soustředí na bílá místa v udržitelném rozvoji, schválen byl v loňském roce a slouží jako převodník cílů udržitelného rozvoje OSN na národní úroveň.

tags: #osn #klimaticke #zmeny #cíle

Oblíbené příspěvky:

• Podrobnosti o frýdecké skládce
• Chevrolet Spark 2007: Ekologická daň
• Činnost ochránců přírody a radnice
• Využití psyllia pro zdraví
• Odsiřování