Bezdrátová sluchátka se stala nedílnou součástí našich životů, ať už je používáme pro poslech hudby, telefonování nebo při sportování. Výběr sluchátek, stejně jako každého elektronického zařízení, se podřizuje technologickému pokroku, který jde mílovými kroky vpřed. Ne všechna sluchátka se však hodí pro různé účely.
Pokud si chcete problematiku bezdrátových sluchátek nastudovat, nebo se jen ujistit v některých parametrech, pokračujte ve čtení. Následující článek nabízí aktuální specifikace kategorií, do kterých se dnes bezdrátová sluchátka dělí. V dalších odstavcích se dočtete, jaké parametry si zasluhují při výběru vhodného zařízení vaši pozornost a jaké jsou naopak spíše přidruženou charakteristikou.
Obecně lze u sluchátek rozlišit dva základní typy konstrukcí - buď se zakončením přímo do uší, nebo s mohutnějším provedením přes hlavu, kde jsou obě sluchátka pevně spojena. Bezdrátová sluchátka lze podle jejich vlastností rozdělit do několika skupin. Nejčastěji se sluchátka rozlišují podle kontaktu s uchem posluchače. Volit můžete mezi sluchátky do uší, na uši a kolem uší.
Intraaurální sluchátka jsou charakteristická právě tím, že se vkládají přímo do ucha, a zkracují tak vzdálenost mezi zdrojem zvuku a ušním bubínkem. Menší vzdálenost znamená také menší zkreslení okolním šumem, zvuk tak může být potenciálně kvalitnější. V minulosti se nejčastěji používala pecková sluchátka, která se vyznačují tím, že jsou volně vložena v uchu posluchače a typicky mívají zakulacený tvar.
Všeobecně se bezdrátová sluchátka pecky považují za nejdostupnější, ale také nejméně kvalitní druh sluchátek. Druhým typem intraaurálních sluchátek jsou dnes velmi hojně využívané špunty. Ty mají na svém konci speciální gumový nástavec, který dokonale tlumí okolní zvuky, takže posluchač je úplně izolován od rušivých vlivů. Výrobci často dodávají ke sluchátkům i sadu vyměnitelných nástavců, aby sluchátka vyhovovala co nejširší skupině uživatelů.
Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka
Bezdrátová sluchátka na uši se umisťují přímo na ušní boltec posluchače a svojí velikostí jej nepřesahují. Jsou rozměrnější než intraaurální, přesto bývají často velmi dobře skladná a poměrně lehká. Jejich největší nevýhodou je pravděpodobně relativní nepohodlnost, na kterou si uživatelé často stěžují. Konstrukční řešení jsou různá - buď jde o dvě samostatná sluchátka, která jsou méně častá, nebo jsou obě spojená lehkou konstrukcí přes hlavu. Vzhledem k tomu, že se tento typ sluchátek opírá přímo o uši, je vhodné si jej předem vyzkoušet.
Vzhledově jsou podobná supraaurálním, na první pohled však působí značně masivněji. Náušníky přesahují ucho a opírají se o lícní kosti. Díky tomu je zajištěno vyšší pohodlí a dobrá izolace vnějšího hluk. Poměrně dobré odhlučnění jim přisoudilo uplatnění nejen mezi běžnými uživateli, ale také v audiostudiích, u DJs a všude, kde na kvalitě zvuku opravdu záleží. Sluchátka jsou zpravidla pevně spojena sluchátkovým páskem. V 95 % případů se však jedná o sluchátka uzavřená, a to s důrazem na požadavek izolace vnějších zvuků.
Bezdrátová sluchátka lze podle technologie připojení rozdělit do dvou hlavních skupin. Každá z technologií má své výhody a nevýhody, proto najde každá své uplatnění pro trochu jiné účely. Nejpoužívanější technologií je komunikační protokol Bluetooth, který je univerzální a dá se připojit zpravidla ke všem smartphonům a notebookům. Na trhu jsou také sluchátka s RF (Radio Frequency). Před koupí sluchátek doporučujeme ověřit, zda zařízení, se kterým je chcete spárovat, podporuje danou technologii připojení.
Sluchátka využívající pro připojení protokol Bluetooth umožňují připojení bez speciálního vysílače ke všem zařízením, která Bluetooth podporují. V praxi tedy jejich provoz vypadá tak, že je jednoduše propojíte se svým multimediálním zařízením a volně se pohybujete v jeho blízkém okolí. Dosah signálu se u této technologie pohybuje okolo deseti metrů. Přenos se zakládá na využití určitého způsobu kódování signálu, které zajišťují kodeky. Momentálně (říjen 2021) nejnovějším standardem je technologie Bluetooth 5.2, která nabízí větší rychlost přenosu a lepší stabilitu připojení. Důležitým parametrem pro výběr se však stává jen tehdy, pokud tuto verzi podporují jak sluchátka, tak také zdroj hudby (smartphone, notebook,…).
Ke komplikaci může dojít, pokud hledáte bezdrátová sluchátka ke stolnímu počítači (desktop). V takovém případě záleží, jestli váš počítač Bluetooth podporuje. Pokud ne, řešení naleznete v dokoupení externího Bluetooth USB adaptéru. Takový adaptér se může pohybovat cenově od stokoruny až po tisíce.
Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty
Sluchátka fungující na principu přenosu signálu přes rádiové frekvence (RF) potřebují vysílač signálu. Vzhledem k odlišnému způsobu přenosu přes rádiové frekvence, než jakým pracuje technologie Bluetooth, je dosah vysílače ve volném prostoru až v řádech stovek metrů. Signál projde skrze překážky, ale rychle ztrácí na síle. Nevýhodou radiových frekvencí je snižující se kvalita zvuku v závislosti na vzdálenosti od vysílače a všeobecný šum, který audio obsah velmi ovlivňuje. Šum mohou způsobovat silnoproudá elektrická zařízení v okolí vysílače, například sloupy vysokého napětí, tramvaje a podobně.
Signál poslaný z multimediálního zařízení do sluchátek musí být před odesláním přeložen (kódován) do formy, ve které se dá dobře přenést. Když pak doputují data do sluchátek, musí být opět přeloženy (dekódovány) do formy, kterou už lze přehrávat. O tento proces se starají kodeky, které definují, co se má se signálem dít. Při kompresi původního formátu v zájmu zmenšení původního souboru dojde ke kompresi (zmenšení souboru), ale bez ztráty dat. Taková komprese je optimální, co se kvality hudby týče, ale soubory jsou větší. Pro zajištění malých souborů se zvukem a jejich snadný přenos slouží ztrátové kodeky. Ty ořežou kvalitu hudby, ale zachovají ji na takové úrovni, že většině uživatelům víc než vystačí. Jedná se jednak o starý univerzální kodek SBC, ale také o moderní aptX a AAC. Výrobky společnosti Apple používají vlastní kodek AAC.
Pokud chcete do sluchátek investovat v řádech tisíců a ne stokorun, pak zohledněte při výběru také kodek, který sluchátka podporují. Na trhu se začaly objevovat hudební aplikace, jako je Tidal, které podporují přehrávání hudby ve formátu FLAC. Při volbě sluchátek pro poslech hudby ze služeb Spotify nebo Apple music si vystačíte s podporou kvalitativně horších kodeků (aptX, AAC), potenciál kodeků aptX HD, LDAC a podobných nevyužijete.
Uvážený výběr bezdrátových sluchátek vyžaduje znalost celé řady zásadních parametrů.
Nutnost nabíjení se řadí mezi nevýhody bezdrátových sluchátek. Ta mají na rozdíl od varianty s kabelem integrovanou baterii, která tvoří zdroj energie. Kapacita baterie je udávána v miliampérhodinách (mAh) a větší počet mAh často značí delší výdrž a mnohdy také vyšší hmotnost. Vzhledem k tomu, že kapacita baterie neříká nic o její výdrži na jedno nabití, uvádějí výrobci skutečnou výdrž zařízení v provozu. Jak je ale už zvykem, skutečná výdrž se často uvádí podle teoretických hodnot a v případě 50% hlasitosti. Je tedy potřeba brát ji s rezervou. Reálnou výdrž baterie zjistíte zpravidla pouze z uživatelských recenzí.
Čtěte také: Zahrady v Láhvi
Výdrž baterie se hodně liší mezi jednotlivými typy sluchátek. Špunty a pecky mívají standardně výdrž okolo 3 až 8 hodin a rezervu dalších několik desítek hodin v nabíjecí krabičce. Zatímco velká bezdrátová sluchátka s konstrukcí přes hlavu nabíjíte nejčastěji připojením příslušného kabelu, u bezdrátových špuntů a pecek je nejrozšířenějším způsobem dokovací krabička s integrovanou powerbankou. I ona má v sobě svůj vlastní akumulátor a nabíjí se přes kabel. Malá sluchátka jednoduše vložíte do krabičky, která je pak dokáže nabíjet. Tento systém má také výhodu v tom, že můžete pecky nebo špunty bezpečně schovat dovnitř a zmenšuje se tím riziko jejich ztráty nebo poškození. Sluchátka přes hlavu běžně dosahují 30, výjimečně až 100 hodin.
Je základním technickým parametrem, který nám říká nejvíce o schopnostech sluchátek. Měří vlnové délky tónin, které jsou prostřednictvím sluchátek přenášeny do uší. Frekvence se udává v hertzích (Hz) a měla by být doplněna údajem o hodnotě útlumu v decibelech (dB). Lidské ucho je schopné vnímat rozsah 16 Hz až 20 000 Hz (20 kHz), což je ideální hladina, kterou při výběru sluchátek hledáme. Neznamená to však, že pokud výrobce uvádí rozsah větší, třeba 5 Hz až 40 000 Hz, že by tvořil zbytečný výkon. Pokud je frekvenční rozsah větší, než je ten slyšitelný, je v okrajových pásmech slyšitelného zvuku menší zkreslení. Útlum by měl dosahovat co nejnižších hodnot, optimálně ± 3 dB.
Impedance měří elektrický odpor sluchátek a je vyjádřena v ohmech značených řeckým písmenem omega (Ω). Jednotka ohm je charakteristikou elektrického odporu. Bezdrátová sluchátka běžně dosahují impedance mezi 16 a 50 ohmy.
Přítlak měří, jakou silou tlačí mušle na uši posluchače. Tento údaj ovlivňuje zejména pohodlí při poslechu, ale také izolaci od okolních zvuků. Vyšší přítlak znamená nižší pohodlí, lepší izolaci a sluchátka také lépe drží na uších. Nižší přítlak je vhodný pro běžné nošení nebo práci u stolu, vyšší se naopak hodí pro sporty. Hodnota se měří v newtonech (N), ale většina výrobců hodnotu přítlaku neuvádí.
Citlivost je veličina bezprostředně závislá na výkonu. Měří vlastně, jak hlasitě jsou sluchátka schopná hrát při určitém výkonu. Citlivost je tedy vyjádřena v decibelech k miliwattům. Standardně sluchátka dosahují hodnot okolo 95 dB a profesionální modely se dostávají i přes 115 dB.
V případě koupě sluchátek od specializovaných výrobců audiotechniky se často setkáte s hodnotou akustického tlaku udávanou v decibelech (dB), která je trochu přesnější než charakteristika citlivosti, jinak se však jedná pro uživatele o jeden a ten samý parametr.
V podstatě se jedná o odchylku naměřenou v procentech, která určuje, jak moc se kvalita zvuku snížila na cestě mezi zařízením a posluchačem. Hodnotu této charakteristiky uvádějí zejména specializovaní výrobci. U profesionálních zařízení se pohybuje i pod úrovní <0,1 %. Samozřejmě platí, že čím nižší míra zkreslení, tím kvalitnější a lépe poslouchatelný obsah se k posluchači dostává.
Měnič je nejdůležitější částí každého zařízení pro zvukovou reprodukci. Je to součástka, která vytváří mechanické vlnění vzduchu, tedy zvuk. Lidově bychom měnič nazvali reproduktorem. Z teorie reprodukce zvuku platí, že čím větší frekvenční rozsah má měnič pokrýt, tím hůře jej pokrývá. Proto mají kvalitní reproduktory i 3 druhy měničů - pro basy, střední frekvence a výšky.
I když se zdánlivě jedná o jednoduchá zařízení bez zvláštních ovládacích prvků, opak bývá pravdou. Už jsme naznačili, že se ve sluchátkách může skrývat určité množství speciálních funkcí, které zpříjemní užití přístroje a samotný poslech. Při pátrání na trhu narazíte na různá vylepšení. Nejčastěji se u tohoto příslušenství využívá ovládání pomocí tlačítek nebo dotykových panelů.
Klíčovým pravidlem k výběru vhodných sluchátek je rozhodnutí, k čemu budou sluchátka sloužit, není totiž bezdrát jako bezdrát. Ne všechna sluchátka se však hodí pro různé účely. Některá jsou lepší pro běžné použití, jiné oceníte během cvičení ve fitku.
Níže jsou uvedeny některé z doporučených modelů bezdrátových sluchátek:
tags: #ekosystem #xiaomi #sluchatka #recenze