Jednou z nejčastějších otázek při koupi nového či ojetého vozidla je: benzín nebo diesel? Tuto otázku si již ve svém životě kladl každý řidič, který někdy řešil koupi auta. Každý z nich má své výhody i nevýhody a mnoho řidičů má za roky zkušeností své jasné preference.
Je jedno lepší než druhé? Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně, protože oba typy motoru mají své pro i proti. Jde hlavně o to, jak plánujete auto využívat. Při výběru je třeba zvážit několik parametrů.
Motorová nafta, též diesel, je směs kapalných uhlovodíků získaných destilací a rafinací z ropy. Její kvalita je určována cetanovým číslem, které ovlivňuje její vznětlivost. Benzín je též tvořen uhlovodíky a je vyroben z ropy. Jeho kvalita se určuje oktanovým číslem, které ovlivňuje spalování - čím vyšší, tím lepší.
Auto s benzínovým motorem je vhodné především na opakované krátké cesty a přerušovanou jízdu v městském provozu. Pořizovací cena takového vozu je většinou nižší, což lze říci také o náhradních dílech a servisu motoru. Motor má lepší akceleraci a při jízdě budete mít pocit, že jedete mnohem rychleji, než ukazuje tachometr. Benzínový miláček zpravidla také slibuje vyšší komfort při jízdě, nižší hlučnost a vibrace, a v neposlední řadě také nižší cenu za povinné ručení.
Co se týče jízdy v zimě, u benzinového motoru je pouze malá šance, že budete mít problém nastartovat.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Nevýhody spatřujeme ve vyšší spotřebě paliva, které je navíc za cenu přibližně o korunu dražší, než pro dieselové motory. Tento rozdíl však nyní není tak markantní a dá se předpokládat, že se cena těchto komodit do budoucna zcela srovná.
Pokud auto využíváte naplno a dokážete bez problému najet 20 000 km a víc, vyplatí se vám investovat do vozu s dieselovým motorem. Většina těchto vozů má nižší spotřebu paliva, které je navíc levnější než benzín. Vaše investice se vám tedy v dlouhodobém horizontu může vrátit. Na rozdíl od benzínových aut, diesely si lépe poradí s vyšší zátěží, takže se hodí při častém převážení většího nákladu nebo počtu osob, jsou efektivnější při nízkých a středních otáčkách a motor má delší životnost.
Velké pozitivum vidíme v pomalejším poklesu ceny vozu, která je stabilnější než u benzínových aut.
Dieselový agregát se rozhodně nehodí pro městské popojíždění a neustálé zastavování na semaforech. Nejenže se tím zvyšuje spotřeba, ale motor se tímto způsobem zbytečně ničí.
Negativa dieselů spatřujeme ve vyšší pořizovací ceně, vyšších nákladech na servis, nižším jízdním komfortu a vyšší ceně povinného ručení.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Emise výfukových plynů, zejména pak emise oxidu uhličitého, jsou jedním z hlavních témat současnosti. Podle jejich hodnoty se i mění výrobní cykly a nastavení legislativy z pohledu EU. Emise oxidu uhličitého (CO2) se udávají v gramech na jeden ujetý kilometr s kombinovanou spotřebu určenou podle nového měřícího cyklu WLTP.
Ačkoli se většina ekologických problémů spojených s dieselovými motory týká především starších modelů, které ještě nebyly vybaveny filtry pevných částic a dalšími prvky redukujícími emise, diesely obecně produkují mnohem více NOx než benzínové agregáty. Benzínové motory mají ovšem na triku vyšší emise CO2, takže jde vlastně jen o otázku času. Emise NOx mají sice větší okamžitý vliv na naše zdraví, ovšem emise CO2 mohou v dlouhodobém horizontu nepříznivě ovlivnit klima celé planety.
Že jsou dieselové motory v otázce emisí vždy o něco pozadu za benzínovými protějšky, je obecně známá věc. Ani nový diesel s nejlepší normou Euro 6d není tak dobrý jako starší auto na benzín. A to znamená, že nadšení pro budování „čistých“ dopravních zón ve městech (s povolenkou na normu Euro 6d) poněkud ztrácí smysl. Protože reálně tam budou jezdit auta, která s „čistými“ výfukovými plyny nemají moc společného.
Výzkum provedla iniciativa The Real Urban Emission (TRUE). Studie a její zpracování bylo zaměřeno na množství skutečných emisí škodlivých látek extrahovaných z motoru. Veškerá pozornost se soustředila na látky, které naše tělo zatěžují nejvíce - oxidy dusíku a již „slavný“ prach PM 2,5. Neboli mikročástice, které se nám ukládají v plicích. Jejich testy byly prováděny u všech výfukových norem, proto byly ověřeny všechny EURO normy platné v Evropské unii.
Výsledky ukazují, že pokud jde o naftu, do normy Euro 5 neexistuje jediný akceptovatelný výsledek hodnocení. Podle normy Euro 6 se pro střední měřítko (žlutý semafor) kvalifikovala jen hrstka vozidel. Teprve EURO 6d TEMP je první normou, u které můžeme vidět alespoň jakési zlepšení. Z toho plyne celkem jasný závěr. I nejstarší benzinové vozy mají „zdravější“ výfukové plyny než nejmodernější naftové. A jak je vidět, nafta v tomto reálném klání prohrává na celé čáře, i nejnovější proti starému benzínu.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Aditivovaná nafta skutečně vylepší emise a může reálně pomoct projít emisemi. Je ale potřeba na aditivované naftě najezdit aspoň 100 km. Pro dosažení nejlepšího výsledku doporučuje výrobce aditiva jezdit aspoň 30 min v otáčkách nad 3000 ot/min. Takže před STK a měřením emisí je nejlepší přidat do plné nádrže (nebo aspoň do 50 l) extrémní čistič palivového systému JLM a projet se po dálnici, aby bylo motor možné držet ve vyšších otáčkách. Je ale důležité podotknout, že žádná přísada do nafty nevyřeší technický problém v motoru.
V poslední době často diskutované emisní normy mají docela dlouhou historii. Ta úplně první začala platit v americké Kalifornii roku 1968. Nás ale zajímají především ty "naše", tedy evropské normy. Značí se "Euro" a číslem (např. Euro 3). Pozor, nepleťte si normu pro osobní automobily s normou pro nákladní vozy a autobusy. Ty se značí stejně, ale číslice je římská (např. Euro IV).
| Rok | Norma | Oxid uhelnatý (g/km) | Oxidy dusíku (g/km) | Pevné částice (g/km) |
|---|---|---|---|---|
| 1993 | Euro 1 | 2.72 | - | 0.14 |
| 1997 | Euro 2 | 2.2 | - | - |
| 2001 | Euro 3 | 2.3 | 0.15 | - |
| 2006 | Euro 4 | 1 | 0.08 | - |
| 2011 | Euro 5a | 1 | 0.06 | 0.005 |
| 2013 | Euro 5b | 1 | 0.06 | 0.0045 |
| 2015 | Euro 6b | 1 | 0.06 | 0.0045 |
| 2018 | Euro 6c | 1 | 0.06 | 0.0045 |
| 2019 | Euro 6d - TEMP | 1 | 0.06 | 0.0045 |
| 2021 | Euro 6d | 1 | 0.06 | 0.0045 |
| Rok | Norma | Oxid uhelnatý (g/km) | Oxidy dusíku (g/km) | Pevné částice (g/km) |
|---|---|---|---|---|
| 1993 | Euro 1 | 2.72 | - | 0.14 |
| 1997 | Euro 2 | 1 | - | - |
| 2001 | Euro 3 | 0.66 | 0.5 | 0.05 |
| 2006 | Euro 4 | 0.5 | 0.25 | 0.025 |
| 2011 | Euro 5a | 0.5 | 0.18 | 0.005 |
| 2013 | Euro 5b | 0.5 | 0.18 | 0.0045 |
| 2015 | Euro 6b | 0.5 | 0.08 | 0.0045 |
| 2018 | Euro 6c | 0.5 | 0.08 | 0.0045 |
| 2019 | Euro 6d - TEMP | 0.5 | 0.08 | 0.0045 |
| 2021 | Euro 6d | 0.5 | 0.08 | 0.0045 |
Dost možná si říkáte, proč jsou normy Euro 6b a Euro 6d stejné? To je z toho důvodu, že se měnila testovací metodika. Do té se začaly zahrnovat i testy v reálném provozu. Byla povolena určitá tolerance ohledně toho, jak velký může být mezi laboratorním testem a zkouškou v provozu rozdíl.
V posledních měsících se hodně diskutuje o normě Euro 7, která by měla být schválena ještě letos a platila by od roku 2025. Zatím se neví, jak moc bude přísná, ale je dost dobře možné, že pro spalovací motory, tak jak je známe, bude likvidační. V Bruselu totiž bohužel nesedí technici, ale úředníci, na které má obří vliv zelená lobby. Mluví se dokonce o tom, že úroveň vypouštěných pevných částic bude tak přísná, že bude pod úrovní, kterou současné přístroje dokáží naměřit. Navíc se počítá s tím, že by se znovu měnila testovací metodika a auta by musela normu plnit i s přívěsem a při jízdě do kopce.
Pro své kalkulace vycházejte z faktu, že nafta je dnes o přibližně dvě koruny dražší, než benzín. To se ale může kdykoli změnit jak směrem nahoru, tak dolů. Nezapomínejte také na skutečnost, že servis dieselového auta je náročnější, a tudíž i nákladnější.
Pro výpočet, po kolika kilometrech se vám diesel vyplatí, proto použijte velmi zjednodušený vzorec. Vezměte cenu nového auta v dieselové motorizaci a od ní odečtěte cenu auta v benzínové motorizaci. Výsledek si někam opište.
Pak vezměte cenu benzínu a vynásobte ji spotřebou benzínového auta, od toho pak odečtěte číslo, které vám vyjde po vynásobení ceny nafty a spotřeby naftového auta. Druhý výsledek si také někam opište. Pak vezměte první výsledek, vydělte ho druhým výsledkem a celé to pak vynásobte stovkou.
Rozhodnutí mezi benzínovým a dieselovým autem tedy závisí na více faktorech, které je třeba zvážit. Konečné rozhodnutí tedy záleží hlavně na tom, jak často a na jaké účely chcete auto používat.
tags: #emise #motoru #diesel #benzin #srovnání