Ptáci České Přírody: Druhy, Ochrana a Výskyt

Ptáci jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí naší přírody a krajiny.

Mají významný vliv na množství hmyzu, opylování rostlin, redukci škůdců apod. a jsou také zdrojem potravy pro dravce, kteří jsou výše na potravním řetězci.

Ptačí Oblasti a Jejich Význam

Ptačí oblasti (PO) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000.

Jsou vymezovány zejména za účelem ochrany druhů ptáků, uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně volně žijících druhů ptáků 2009/147/ES („směrnice o ptácích“).

V této směrnici jsou uvedeny druhy, které jsou ohrožené vyhynutím nebo citlivé vůči specifickým změnám na stanovišti, případně druhy s málo početnými populacemi, prostorově omezeným místním rozšířením nebo vyžadující zvláštní pozornost z důvodu specifického charakteru jejich stanoviště v rámci území členských států Evropské unie.

Čtěte také: Proč mizí ptáci?

Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona o ochraně přírody a krajiny.

Seznam druhů ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti na území ČR, je uveden v nařízení vlády č. 51/2005 Sb.

V současné době je v České republice vymezeno 42 ptačích oblastí, které zaujímají plochu 717 404 ha (9 % ČR).

Jednotlivé ptačí oblasti jsou v České republice vymezovány vždy pro konkrétní ptačí druhy z přílohy I směrnice o ptácích (nebo v několika málo případech i jako významná tahová či zimní shromaždiště) samostatně formou nařízení vlády, ve kterých jsou specifikovány činnosti, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

Ptáci Zemědělské Krajiny

Ptáci zemědělské krajiny, kterým se lidově (a trochu nepřesně) také říká polní ptáci, je označením pro ptačí druhy s úzkou vazbou na zemědělskou krajinu.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

Jedná se o velmi pestrou skupinu ptáků, vystující se tradičně jak na sušších - stepních - biotopech (koroptev polní), tak i na podmáčených mokřadních stanovištích (bekasina otavní).

Na polích a loukách nalézají potravu, část z nich zde zároveň i hnízdí.

Jak dokládají výsledky z Celoevropského monitoringu běžných ptačích druhů, právě ptáci zemědělské krajiny u nás i v Evropě ubývají nejrychleji.

Jen od roku 1982 se jejich početnost snížila o zhruba o třetinu.

Přitom u celé řady druhů (např. koroptve, chocholouše nebo sýčka) docházelo k poklesu početnosti už v průběhu 20.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

Mezi hlavní důvody úbytku ptáků zemědělské krajiny patří především změny ve způsobech zemědělského hospodaření a v celkovém přístupu ke krajině, zejména odvodňování mokřadních lokalit v posledním století nebo socialistické scelování pozemků.

Mezi možnosti, jak snižovat zbytečné hnízdní ztráty, patří i přímá ochrana hnízd.

Díky výzkumu a praktickým zkušenostem ochránců přírody už dnes dokážeme u spousty ptačích druhů zemědělské krajiny definovat, co je nejvíce ohrožuje a jak je možné zajistit jejich ochranu.

Nepůvodní Druhy Ptáků

Do r. 2018 bylo v České republice zaznamenáno 94 nepůvodních druhů ptáků, většina z nich bez významu pro naši avifaunu.

Z toho 25 druhů ve volnosti zahnízdilo.

Tři druhy vytvořily životaschopné populace (labuť velká, bažant obecný a zdivočelý holub domácí) a totéž platí pro další tři druhy reintrodukované (orel mořský, puštík bělavý a snad i orel skalní).

V blízké budoucnosti by k nim mohly přibýt ještě tři druhy - berneška bělolící (v ČR hnízdí již pět let), husice nilská (11 let) a kachnička mandarinská (11 let).

Vybrané Nepůvodní Druhy Ptáků v ČR

• Berneška bělolící (Branta leucopsis) - začala v České republice hnízdit v r. 2014 po vypuštění jednoho páru do volné přírody.
• Husice nilská (Alopochen aegyptiaca) - se do České republiky dostala ze sousedních západoevropských zemí.
• Kachnička mandarinská (Aix galericulata) - v ČR poprvé zahnízdila v r. 1980, kdy šlo zřejmě o ptáky pocházející z volně žijící vídeňské populace.
• Bažant obecný (Phasianus colchicus) - byl v Evropě vysazen už ve starověku a u nás zdomácněl tak dokonale, že je veřejností vnímán jako původní druh.
• Orel skalní (Aquila chrysaetos) - zahnízdil v ČR asi po 100 letech v r. 2010 díky reintrodukčnímu programu na severní Moravě.
• Orel mořský (Haliaeetus albicilla) - patří k reintrodukovaným druhům, vypouštěn byl v 70. letech 20. stol. na Třeboňsku.
• Puštík bělavý (Strix uralensis) - začal opět hnízdit na Šumavě díky úspěšné reintrodukci.

Všichni ptáci jsou ze zákona o ochraně přírody a krajiny chráněni proti usmrcování, vyrušování (zvláště v období hnízdění), zakázáno je poškozovat jejich hnízda, sbírat vajíčka apod.

Jako ochrana proti nechtěnému hnízdění a pobytu ptactva, je možné použít pouze neletální formy obrany, jako jsou siluety dravců, akustické plašiče apod.

Ptáky násilím nepřesvědčíte, aby nežili ve městě, protože jejich přirozené prostředí bylo lidmi natolik pozměněno, že jim většinou nic jiného nezbývá.

Kromě toho jim městské prostředí poskytuje dostatek potravy (např. jídlo v odpadkových koších, kosené trávníky apod.).

Krkavcovití

Jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce a hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách.

V Česku se vyskytujícími známými druhy jsou např. vrána obecná, havran polní, krkavec velký, kavka obecná, sojka obecná, straka obecná atd.

Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví si velká hnízda ve větvích.

Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec.

Například novokaledonská vrána dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve dokládalo pouze u savců.

Rorýsi

Je řád ptáků, jehož jediným zástupcem na našem území je rorýs obecný.

Ptáci z tohoto řádu jsou jedni z nejrychlejších a nejpohyblivějších ptáků na světě.

Rorýs obecný je bezpochyby jeden z nejzajímavějších ptáků, který se u nás vyskytuje a patří mezi nejlepší ptačí letce vůbec.

Rorýs se kromě hnízdění téměř neustále pohybuje ve vzduchu, kde spí, pije, loví a dokonce se i páří.

Před spánkem vystoupá až do dvou kilometrů, aby pak mohl během spánku volně klesat.

Při tom vypíná jednu polovinu mozku a tou druhou kontroluje let.

Jeho nohy jsou zakrnělé, proto když se dostane na zem, většinou již sám nevzlétne a to se mu stává osudným.

Přirozeně hnízdí ve štěrbinách skal a dutinách stromů a z hnízda musí mít možnost vyskočit a pádem nabrat rychlost, jinak by ani nevzlétl.

V současné době k tomuto účelu využívá hlavně větracích otvorů a jiné štěrbiny na lidských stavbách, protože se významně snížil počet hnízdních možností v krajině.

Velmi citelně dokáže ohrozit populaci rorýsů necitlivé zateplování budov.

Dravci v České Republice

Stavy dravců dosáhly minima začátkem 70. let 20. století.

Hlavním činitelem ohrožujícím dravce na našem území zůstává civilizační tlak spojený s ničením jimi osídleného prostředí.

Většinou negativně působí na uvedené ptačí predátory intenzivní kácení v lesích, k prostředí necitlivá zemědělská výroba a rozšiřování lidských sídel do krajiny.

Naopak jeden z nejvýznamnějších činitelů ovlivňujících dravce v ČR představuje elektrické vedení.

K úrazům a úmrtím dochází jednak v důsledku kolizí letících ptáků s vodiči, jednak v důsledku elektrického výboje při dosednutí na sloup.

Na území ČR je instalováno asi 750 000 „sloupů smrti“, přičemž účinnou ochranou proti úhynům ptáků je zatím opatřena jen jejich malá část.

K častým úhynům hlavně kání lesních a poštolek obecných dochází i po střetu s vozidly, kdy zmiňovaní dravci loví v okolí silnic nebo sbírají živočichy sražené na vozovce.

Zejména ve městech zvyšují úmrtnost dravců nárazy na nástrahy na stavbách a na prosklené stěny.

Přestože snížení odlovu považujeme za jednu z příčin zvýšení početnosti některých dravců v ČR, jejich nelegální odstřel, zejména káně lesní, jestřába lesního, motáka pochopa a orla mořského, pokračuje.

Nadále dochází k vystřelování dravčích hnízd včetně hnízd kriticky ohrožených zvláště chráněných druhů, jako je raroh velký.

tags: #ptáci #české #přírody #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody
• Význam lesního ekosystému uhlí
• Střelec v ohrožení – recenze
• Dojmy z přírody a společnosti - hlubší analýza díla
• Environmentální Manažerské Účetnictví