Nuklid je látka skládající se z atomů se stejným protonovým i neutronovým číslem. Izotopy jsou atomy, jež vykazují stejný počet protonů, ale rozdílný počet neutronů. Stále se jedná o chemický prvek. Izotopy prvku se odlišují svými fyzikálními vlastnostmi, nikoliv chemickými. Rozdílný počet nukleonů v jádře způsobuje rozdílnou hmotnost a poměr mezi protonovým a neutronovým číslem, který rozhoduje o stabilitě jádra.
Jádra s rozdílným číslem hmotnostním jsou považovány za radioaktivní a nazývají se radionuklidy. Radionuklidy se mohou přeměňovat emisí částic, elektronovým záchytem (EZ) nebo izomerním přechodem (IP), přičemž přeměna je doprovázena zářením gama.
Neutrony se mohou přeměňovat emisí pozitronů (částic s kladným nábojem známé jako pozitrony), což jsou pozitronové zářiče. Pozitrony jsou anihilovány při kontaktu s elektrony, obvykle emitovaných v úhlu 180°. Tento jev se nazývá anihilační záření.
Radioaktivní přeměna podléhá exponenciálnímu zákonu, který se řídí poločasem přeměny (T1/2). Pronikavost každého záření se liší podle jeho druhu a energie.
Zeslabení záření beta vrstvou látky o tloušťce od několika milimetrů do několika centimetrů. Zeslabení záření gama, desetinásobnému zeslabení může být např. až několik centimetrů olova. Čím vyšší je energie emitovaného záření, tím větší je pronikavost alfa a beta a tím větší je zeslabení záření gama.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Energie emitovaného záření se udává v kiloelektronvoltech (keV) nebo v megaelektronvoltech (MeV). Aktivita radionuklidu (aktivita) se vyjadřuje v becquerelech (Bq), což je 1 jaderná přeměna za sekundu.
Výroba radionuklidů
Radionuklidy se vyrábějí ozařováním stabilních jader částicemi, vyrábějící jádro. Kromě požadované jaderné reakce se mohou vyskytovat vedlejší přeměny. Výtěžek při výrobě a čistotu požadovaného radionuklidu mohlo být ovlivněno energií dopadající částice a čistotou terčového materiálu. Radionuklidy se vyrábějí v jaderném reaktoru, například xenon-133, nebo pomocí generátoru, který se přeměňuje na dceřiný radionuklid obvykle s kratším poločasem přeměny.
Pro výrobu radionuklidů je důležitý výtěžek při výrobě a čistota požadovaného radionuklidu, stejně jako minimalizace nečistot. Radionuklidy se vyrábějí zpracováním a výrobou radiofarmak v požadovaném množství a kvalitě. Terčový materiál, v tekutém nebo pevném stavu, je ozařován svazkem částic. Terče jsou obvykle vyrobeny z vysoce čistého hliníku nebo titanu, aby se zabránilo interakcím. Okénka terčů jsou obklopena chladicím systémem a slabou vrstvou kovu, což může ovlivňovat radionuklidovou čistotu vyrobeného radionuklidu. Radionuklidová čistota hraje roli v dalším postupu výroby.
Některé radionuklidy se připravují v širokém měřítku v laboratořích, jiné se dodávají specializovanými výrobci nebo laboratořemi.
Stanovení poločasu přeměny
Měření poločasu přeměny se provádí pomocí scintilačního detektoru (pevný krystal nebo kapalina) nebo polovodičového detektoru. Měření se provádí ve vhodném zředění, aby se minimalizoval vliv náhodných koincidencí u scintilačního detektoru. Měření se provádí tak, aby se vyloučila ztráta materiálu během manipulace, a vzorky se plní do ampulí nebo uzavřených zkumavek, které neoslabovala sledované záření. Měření probíhá celkově po dobu rovnou asi třem poločasům přeměny, a výsledky se korekce odchylek.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Stanovení druhu a energie záření
Stanovení druhu a energie záření se provádí pomocí spektrometrie nebo sestavení lmvky zeslabení. V případě, že není možné použít spektrometr pro záření gama, maximální energie záření beta poskytuje pouze přibližnou hodnotu. Pro správného měření je dodržení konstantních geometrických podmínek detektoru. Zářič je chráněn tak, jak je popsáno výše, a měří se četnost impulzů pro každou fólii. Stejným způsobem je graf vynesen pro referenční přípravky, což umožňuje totožnosti beta zářičů.
Radionuklidová čistota
Radionuklidovou čistotu je gama spektrometrie. Energie záření gama často překryty spektrem hlavního radionuklidu. Radionuklidové nečistoty (např. kobalt-60 v kobaltu-57) musí být vhodná pro humánní použití. Radionuklidová čistota mění s časem a musí být zcela provedeny v době použitelnosti.
Pro stanovení poločasu přeměny spektrometru gama se vyžaduje stanovení poločasu přeměny. Radionuklidy určením jejich energií a intenzity jejich záření gama a rtg-záření detektoru. nižší energetické rozlišení. rtg-záření a závisí na druhu zářiče a na vzdálenosti detektoru od zářiče. zářičů různých radionuklidy. energií emitovaných na přeměnu z jedné energetické hladiny na druhou. detekcí píků jiných radionuklidy, než které jsou očekávány. scintilačním nebo polovodičovém spektru zářiče klesá s jeho poločasem přeměny.
Radioaktivní přeměna a její vlastnosti
Radioaktivní přeměna je samovolný děj, při kterém dochází k přeměně nestabilního jádra určitého prvku na stabilnější jádro jiného prvku. Pravděpodobnosti se častěji užívá pojmů intenzita a relativní zastoupení emisi částic nebo s tím spojeného záření. Tyto údaje o radioaktivním obsahu musí být vztaženy k časovému pásmu (SEČ, GMT) a k datu a, pokud je nezbytné, i k času, kdy bylo měření provedeno.
Měření pomocí primárního standardního zářiče je obvyklé. Radionuklidy s velmi krátkým poločasem přeměny, tj. vyžadují specializovaná zařízení a techniky. U nízkoenergetické zářiče beta se měří detektory s kapalnými scintilátory. Kapalným scintilátorem by měla být provedena korekce na zhášecí efekt. Měření jsou provedena, kdekoliv je to možné, za stejných podmínek (tj. druhy roztoků) pro zkoušený vzorek i pro standardní zářič.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Korekce měření
Při měření radioaktivity je nutné provést korekce na pozadí, mrtvou dobu detekčního zařízení a náhodné impulzy. Korekce na pozadí se provádí odečtením radioaktivity prostředí a rušivých signálů vznikajících v samotném zařízení. Korekce na mrtvou dobu se provádí podle vzorce, kde t je mrtvou dobu v sekundách. U některých přístrojů je tato korekce prováděna automaticky. Korekce četnosti na mrtvou dobu se provádí dříve než korekce na pozadí. Pokud je poločas přeměny krátký, je nutné během tohoto měření počítat s přeměnou. Výsledkem je korigovanou na pozadí atd. které pocházejí hlavně z náhodné povahy jaderných přeměn. Uváděné údaje musí být provázeny údaji o datu, je-li to nutné, času, kdy bylo měření provedeno. Tyto údaje o radioaktivním obsahu musí být vztaženy k časovému pásmu (SEČ, GMT).
Chemická a radiofarmaceutická čistota
Pro stanovení chemické čistoty se používá tenkovrstvá a papírová chromatografie, tak, jak je předepsáno v obecných statích pro chromatografii. Pro stanovení chemické čistoty se používá nosič, pokud je to uvedeno v jednotlivých článcích. Měření jednotlivých částí chromatogramu se provádí nastříháním proužků a měřením jednotlivých částí chromatogramu, nebo (neradioaktivních) vhodnou chemickou metodou, integrálně přístrojem s automatickým vyhodnocováním nebo digitálním počítačem. Měrná radioaktivita se mění s časem a musí být vztažena k referenčnímu datu, a je-li třeba i k času.
Biologická distribuce
Předepsána fyziologická distribuce. distribuci u lidí a tím vhodnost pro zamýšlené použití. distribuci, kterým musí radiofannaka vyhovovat. nejsou cílovým orgánem nebo tkání. tří zvířat se intravenózně podá zkoušený přípravek. pohlaví, rod, hmotnost alnebo věk zvířat jsou specifikovány v článku. injekce je radiofarmakum určené pro humánní použití. rekonstituje podle předpisu výrobce. podáním přípravek zředit. použije se vena caudalis. jako jsou vena saphena, vena femoralis, vena jugularis nebo vena penile. jsou ze zkoušky vyloučena. povrchu těla zvířat. způsobem usmrtí a pitvají. změří radioaktivita vybraných orgánů a tkání. nebo tkáni. injekčním podání. radioaktivity ve zvážených vzorcích vybraných tkání (radioaktivita/hmotnost).
Sterilita
Pro zajištění sterility se provádí zkouška na sterilitu (2.6.1) a kontrola ozáření. Použití plně validovaným postupem je v takoví ch případech metoda výběru. Pokud je poločas radionuklidu velmi krátký (tj. vzorkování šarže na sterilitu se nepoužívá. Validace postupu (5.1.1), postup validace je rozhodující a je obecně dáno validovaným výrobním systémem. Pro radiofamiak je zkouška na pyrogenní látky předepsána. Zkouška na endotoxiny je uveden v jednotlivém článku. Pro snížení limitu ozáření pracovníků se upřednostňuje metoda membránové filtrace.
Uchovávání radioaktivních látek
Uchovávání radioaktivních látek se řídí mezinárodním předpisům týkajících se uchovávání radioaktivních látek. Změna označení může být v určitých případech změněno, např. obsahujících radionuklidy s krátkým poločasem přeměny. kde je to vhodné, zvláštní podmínky uchovávání.
tags: #emise #nukleonu #jev #definice
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]