Emise oběhových mincí: Definice a souvislosti

Mince představují legální kovové platidlo státu. Jsou vydávány autoritou určenou zákonem, zpravidla centrální bankou.

Dělí se na oběžné, pamětní a investiční.

Definice a základní pojmy

Mince: Legální kovové platidlo státu.

Oběžné mince: Mince určené pro běžný platební styk.

Pamětní mince: Mince vydávané k určité příležitosti, výročí nebo události.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Investiční mince: Mince z drahých kovů, určené k investičním účelům.

Medaile: Pamětní medaile jsou však na první pohled nerozeznatelné od mincí. Liší se absencí nominální hodnoty, a nejsou proto legálním platidlem.

Slitek: Investiční slitky existují ve dvou základních formách, kterými jsou lité cihly a ražené destičky.

Emitent: Autorita, která vydává mince či medaile. Vydavatel nebývá totožný s výrobcem.

Ryzost: Ryzost vyjadřuje poměrné hmotnostní zastoupení drahého kovu ve slitině. V případě mincí, medailí a slitků je udávána v tisícinách. Označení 999,9 nebo 999,9/1000 náleží ryzímu zlatu s minimem příměsí. Takto označený slitek o hmotnosti 1000 gramů pak obsahuje 999,9 gramů zlata a pouze 0,1 gramu ostatních prvků. Ryzost lze vyjádřit také pomocí karátů (ryzí zlato jich má 24), ale ty se jako jednotka používají především ve šperkařství.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Trojská unce / oz: Trojská unce je jednotkou hmotnosti používanou na světových burzách s drahými kovy. Své jméno dostala nikoli podle bájného města Tróje, ale podle francouzského města Troyes [trua]. Toto sídlo na řece Seině bylo odnepaměti střediskem obchodu a zlato i stříbro v jednotkách odpovídajících trojské unci se zde směňovalo již ve středověku. 1 oz představuje 31,1 g drahého kovu.

Standard / běžná kvalita / b. k.: Běžná kvalita ražby mincí.

Proof / špičková kvalita: Ražba takto označených mincí či medailí probíhá pomocí speciálních leštěných razidel. Výsledný produkt má zrcadlově lesklou plochu a matný reliéf.

Reverse proof: Variace kvality proof.

Emisní náklad: Maximální množství mincí či medailí, které bude vydáno.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Averz / averzní strana: Líc. Nese znak nebo název státu.

Nominální hodnota: U oběžných mincí je nominální hodnota přesným ekvivalentem toho, co si za ně koupíte. V případě pamětních a investičních mincí představuje základní hodnotu, kterou vlastník mince obdrží v případě, že požádá o její výměnu u centrální banky, která garantuje zpětný výkup mincí.

Značka mincovny: Podpis mincovny, která minci vyrazila. Možná se divíte, proč má značka na českých oběžných mincích podobu písmena „b“. Odpověď je jednoduchá. Česká mincovna původně vznikla jako součást jabloneckého podniku Bižuterie a béčko jí zůstalo i poté, co se osamostatnila.

Rámeček - Okrajový lem, který vystupuje nad mincovní plochu.

Historický kontext

V roce 1993, když se Československo rozdělilo na Česko a Slovensko a Česká mincovna teprve vznikala, vyrobily první české mince mincovny v německém Hamburku a kanadském Winnipegu. Schválně se podívejte, jestli jednu takovou „kanadskou“ minci s ročníkem 1993 nemáte v kapse.

Pražský groš (německy Prager Groschen, latinsky grossus Pragensis, polsky grosz praski) byla stříbrná mince, kterou nechal na základě mincovní reformy, zpracované italskými právníky a bankéři, razit od roku 1300 český král Václav II. Mince byla ve své době ve střední Evropě široce užívaným platidlem. Její název pochází z latinského výrazu denarius grossus - tlustý denár.

Numismatika

Numismatika (z lat. nummus = peníz, mince) je nejčastěji chápána jako sběratelský obor, který se věnuje sbírání mincí a medailí. Numismatik je potom člověk, který se tomuto oboru věnuje. Příbuznými sběratelskými obory jsou především: notafilie, filatelistika a faleristika.

Odhaduje se, že v současné době je významně větší množství numismatiků, než sběratelů kterého kolik z ostatních oborů. To je samozřejmě značně nadnesené. Ovšem numismatika jako sběratelský obor krásná i vznešená je! A má mnohou zajímavých vlastností, návazností a souvislostí.

Z pochopitelných důvodů zasahuje numismatika nejhlouběji do historie. Zatímco s první poštovní známkou se setkáváme od roku 1840 (1. května 1840 byla vydána první poštovní známka světa - Penny Black), bankovky se staly běžnější teprve v 17. století (i když myšlenka je to poměrně stará), mince jako platidlo jsou velmi staré a jsou nedílnou součástí lidské civilizace, bez nichž by nevznikla do současné podoby. První mince pochází z období 600 let před našim letopočtem. V tomto období se objevily první mince v království zvaném Lýdie, což je historickým územím v Malé Asii shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.

Numismatika je tak trochu alchymie. Člověk sám sebe proměňuje skrze sbírku, kterou vytváří, stejně tak jako se stavitel, programátor či umělec proměňují skrze svá díla. Numismatika je ale také o historii a poznání společnosti a společenských dějů, dějů, které se neustále opakují znovu a znovu a lidé jsou jimi znovu a znovu překvapeni, jako by nastali poprvé. Prohlížení numismatické sbírky by se dalo přirovnat k četbě knihy. V numismatikovi vyvolává podobné pocity duševního zaujetí, zklidnění. Mohli bychom říci, že prohlížení sbírky je forma meditace či kontemplace.

Příbuzný k oboru numismatiky je sbírání bankovek - notafilie.

Význam mincí

Význam mincí jako peněz je pro lidstvo nesmírný a bez jejich užití ke směně, a tedy obchodu by se nikdy nemohla vyvinout civilizace do současné podoby. Obchod nesmírným způsobem zvyšuje efektivitu lidské práce napříč jednotlivými osobami, časem i lokalitami. Umožňuje se, na základě nabídky a poptávky, specializovat na jednotlivé činnosti (služby, výroba) specializovat nejen jednotlivým osobám, ale i celým obcím či státním útvarům.

Mince byly vytvořeny jako produkt státních i soukromých subjektů. Nebyly však (zpočátku) vládami či vladaři vnucovány. Ke vnucování (použití fyzického či ekonomické násilí) začalo docházet, až při záměrném kažení zrna mince, tj. I když existovaly v jednotlivých historických období různé komodity jako platidlo (tj.

Je třeba zdůraznit, že kovy byly vybraný jako prostředek směny trhem, resp. chováním lidí. Došlo k tomu přirozeně a nejedná se o ničí záměr nebo "design", jde skutečně o důsledek jednotlivých směn, zvážení apod. miliard lidí. I když byly v historii pro ražbu mincí použity různé kovy jako např.

Zlato je krásné s univerzálním půvabem napříč civilizacemi i časem. Zlato je vždy žádané (dnes bychom řekli, že má vysokou tržní hodnotu) a už od dávných dob je součástí historie lidstva. Po celá tisíciletí bylo zlato hnacím motorem jednotlivých civilizací a později i globální ekonomiky. Zlato je ve své čisté podobě tím nejkrásnějším prvkem, který nemá obdoby. Pro svou barvu bývá spojováno se Sluncem a jeho sakrálním významem (Slunce jako Bůh). Zlato je vzácné a téměř veškeré zlato, které kdy bylo "vytaveno" stále existuje. Zlatý předmět může být pohřben tisíce let, aniž by došlo k jeho změně. Zlaté antické mince vytažené z půdy vypadají téměř stejně, jako by byly právě vyraženy. Není divu, že vzhledem k výše řečenému (barva Slunce, nadčasovost, nezničitelnost) bylo zlato spojováno s "posvátnem". Zlato sice magicky probouzí lidský chtíč, je ale naprosto zbytné, a tedy paradoxně může být snadno vyměněno...

I mezi mincemi jsou "stars" a "superstars", tj. hvězdy, či spíše stálice zájmu numismatiků.

Statér z elektronu (Lydie, 6. stol. př. n. l.). Élektrum je přirozeně se vyskytující slitina ze zlata a stříbra, se stopovým množstvím mědi a dalších kovů. V Lýdii byla tato slitina využita k ražbě prvních mincí světa. Tyto mince byly objevem (designem) obyvatel Lýdie. Elektron (electrum) je přírodní slitina zlata a stříbra, která se v hojném množství nacházela zejména v řece Paktolós (viz pověst o králi Midasovi). Tento, na první pohled možná drobný vynález, tato "váhová normalizace" učinila obchod snadnější. A lidská civilizace začala vzkvétat.

Císař Konstantin I., zakladatel města a říše Konstantinopolis zavedl minci o vysoké ryzosti s názvem solidus. Solidus se stal "dolarem starověku" a jednou z nejdéle používaných mincí v historii. Solidus byl udržován v oběhu prakticky v nezměněné formě až do 10. století, ačkoliv v řeckojazyčném světě a později i v byzantské ekonomice byl znám jako nomisma (pl. nomismata). Kdykoliv byla mince přijata do státní pokladny, byla roztavena a znovu vyražena.

Druhy sběratelství mincí

• Ročníkové sbírání - Příkladem je například snaha mít všechny mince korunové měny FJI (pokud si věříte, tak včetně variant), všechny oběhové mince první republiky (zde vám s velkou pravděpodobností bude chybět 5 haléř z roku 1924, protože i s velkým připraveným finančním objemem na něj nemusíte nikdy na trhu narazit). Ročníkových sběratelů mincí je velké množství a tito sběratelé vytváří silný tlak na jejich cenu.
• Geografické sbírání mincí - Geografické sbírání mincí a medailí je sbírání mincí a medailí z určité lokality. Například Řecka, Německa, Španělka (ale oblast si lze vybrat libovolně). Často (z praktického hlediska nezbytně) je toto sbírání vymezeno i časovým obdobím, např.
• Exonumismatika - Exonumismatika je sbírání "specialit", exotických kousků a úlovků. Do exonimismatiky tak můžeme zařadit i sbírání odražků, zkušebních ražeb apod.
• Moderní numismatika - moderní numismatika se věnuje sbírání mincí ražených obvykle po roce 1970 (samozřejmě nejde o žádné kritické datum). Příkladem je sbírání stříbrných pamětních mincí, zlatých pamětních mincí ČNB, stříbrných pamětních mincí ČNB, aktuálních oběžných mincí (z nichž některé jsou i celkem vzácné) apod.

Hodnota mince

Hodnota mince může být dvojí: nominální a materiální.

• Nominální hodnota: ta, kterou určuje stát nebo autorita, která minci vydává.
• Materiální hodnota: dána obsahem kovu, ze kterého je mince vyrobena.

Emise oběhových mincí v eurozóně

Každý členský stát eurozóny předkládá ECB každoročně žádost o schválení objemu emise mincí tohoto členského státu v následujícím roce. Žádost se předkládá nejpozději do 30. 2. Žádost musí být založena na odhadované poptávce po mincích v žádajícím členském státě eurozóny a musí rozlišovat mezi oběžnými mincemi a sběratelskými mincemi.

Členské státy eurozóny nepřetržitě sledují poptávku po mincích.

Do 10 pracovních dnů ECB od doručení oznámení může ECB na provozní úrovni, která nevyžaduje zapojení rozhodovacích orgánů ECB, předběžně posoudit oznámení a poskytnout členskému státu eurozóny, který oznámení podal, nezávazné pokyny.

Pokud Výkonná rada usoudí, že je třeba dodatečný objem emise mincí požadovaný členským státem eurozóny změnit, předloží Radě guvernérů odůvodněný návrh, v němž vysvětlí potřebné změny.

tags: #emise #oběhových #mincí #definice

Oblíbené příspěvky:

• Inspekční endoskopy
• Nakládání s odpady - MENHIR Praha
• Postup pro napojení kameninového potrubí na odpad
• Klimatická konference v Paříži
• Návod na výrobu kompostu