Emisní normy, limity a měření emisí: Co potřebujete vědět

24.12.2025

V poslední době jsou emisní normy velmi diskutovaným tématem. S emisními normami to není úplně jednoduché. Jsou rozdělené zvlášť pro osobní auta, motocykly, lehké užitkové vozy, autobusy a nákladní auta. A samozřejmě jsou jiné normy pro benzinové a pro naftové motory.

Emisní normy Euro pro naftové motory

Níže je uvedena tabulka emisních norem Euro pro naftové motory, která ukazuje, jak se limity postupně zpřísňovaly.

Rok	Norma	Oxid uhelnatý (g/km)	Oxidy dusíku (g/km)	Pevné částice (g/km)
1993	Euro 1	2,72	-	0,14
1997	Euro 2	1,0	-	0,08
2001	Euro 3	0,66	0,50	0,05
2006	Euro 4	0,50	0,25	0,025
2011	Euro 5a	0,50	0,18	0,005
2013	Euro 5b	0,50	0,18	0,0045
2015	Euro 6b	0,50	0,08	0,0045
2018	Euro 6c	0,50	0,08	0,0045
2019	Euro 6d - TEMP	0,50	0,08	0,0045
2021	Euro 6d	0,50	0,08	0,0045

Limit CO2

Ve roce 2020 se k výše uvedeným limitům přidal ještě univerzální limit CO2, kterého smí vůz vypustit maximálně 95 gramů na každý ujetý kilometr. Překročení tohoto limitu znamená pokutu ve výši 95 eur za každý gram navíc u každého takového prodaného auta. Na druhou stranu se ale emise počítají za všechna auta prodaná po celé EU, takže třeba plug-in hybridy, které mají tyto emise kolem 50 g/km, významně sráží průměr automobilky. Stejně tak elektromobily, které lokálně nevypustí ani gram.

Takový koncern VW musel za rok 2020 zaplatit pokutu ve výši 170 milionů eur, protože se do limitu zkrátka nevešel. I Toyota jako průkopník hybridních motorů musela zaplatit pokutu. Sice relativně malou (cca 40 milionů eur), ale pořád nebyla schopna splnit emisní limity, a to má silně elektrifikované portfolio automobilů se skvělou pověstí.

Úspěch Tesly

Nejvíc vysmátá je v tuto dobu Tesla - automobilka, která na to šla velmi chytře a ekonomicky přežila díky víře investorů a prodeji emisních "odpustků" ostatním automobilkám. Skutečné emise elektromobilů totiž EU neřeší, stačí jí, když nejsou vypouštěny lokálně, na to, kde se vzala elektřina na nabíjení, se nikdo neptá. Má to svoji logiku, protože nejškodlivější jsou skutečně částice vypouštěné, bohužel s CO2 se to má tak, že to škodí údajně nejvíc planetě jako celku. Pro lidské zdraví jsou nebezpečné spíš malé částice, kvůli kterým mají všechny naftové (a v poslední době i benzinové) motory DPF filtry.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Automobilky si za to mohou samy

Nelze samozřejmě ze všeho vinit Brusel. Automobilky příliš dlouho klimbaly a neprotestovaly proti stále přísnějším normám. Až když se inženýři z vývojových center motorů začali ozývat, že je docela problém postavit motor, který bude efektivní, spolehlivý a zároveň čistý, začali ti největší hráči naznačovat, že brzy dojdeme na fyzikální limity. Jenže to už byla v Bruselu u vesla tvrdá levice, která neslyší na fakta a řídí se spíš dojmy a zelenou ideologií. Norma Euro 7, jejíž podoba má být jasná do několika měsíců, by pak měla zahubit spalovací motory prakticky definitivně.

STK a měření emisí

Dříve to tak nebylo, ale nyní musíme před technickou prohlídkou nechat změřit emise v našem automobilu. U nových vozů se prování jednou STK a měření po 4 letech a poté každý druhý rok. Cena STK se pohybuje kolem 700 až 1 000 korun a měření emisí od 700 do 1200 korun.

Využití automobilů v podnikání a emisní limity

Využití automobilů v podnikání je běžnou praxí nejen u osob samostatně výdělečně činných, ale i u společností. S příchodem nízkoemisních vozidel jako jsou např. Od 1. 1. 2024 došlo v této oblasti k zavedení nové kategorie tzv. "bezemisních vozidel", do které spadají elektromobily (do konce roku 2024 spadaly elektromobily do kategorie nízkoemisních vozidel). Při rozhodování o tom, zda lze v konkrétním případě využít některou ze snížených sazeb, je nutné vycházet ze 2 předpisů: Zákon 586/1992 o daních z příjmů - konkrétně § 6 odst. V případě nízkoemisních vozidel pak zákon č. 360/2022 o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen „Zákon č. Pro využití sazby 0,5 % musí automobil splňovat definici nízkoemisního vozidla. Tu obsahuje již zmiňovaný zákon č. 360/2022 (na tento zákon odkazuje i ZDP přímo v § 6 odst. 6). Podle § 3 se do 31. 12. 2025 nízkoemisním vozidlem rozumí takové vozidlo, které splňuje zároveň obě dvě níže uvedené podmínky. Od 1. 1. 2026 budou splňovat definici nízkoemisních vozidel pouze vozidla, která neprodukují žádné CO2 (elektromobily).

Podmínka č. Údaj o spotřebě CO2 lze vyčíst jak z Osvědčení o registraci vozidla (neboli tzv. „COC“ listu), tak z velkého technického průkazu („VTP“) - viz obrázek ř. Podmínka č. Údaje lze ověřit pouze dle COC listu (ř. 48) VTP ale uvádí příslušnou emisní EURO normu (např. EURO 5, EURO 6 - viz předchozí screen ř. Přehled emisních limitů norem EURO 5 a EURO 6 je k nahlédnutí na následujících tabulkách (tabulky jsou součástí přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. V tabulkách jsou uvedeny mezní hodnoty, ze kterých se dle 2. Na screenu níže je k nahlédnutí ř. Příkladový automobil dle screenu VTP z textu výše patří do emisní normy EURO 6. Pro výpočet využijeme hodnoty z 2. tabulky - "Mezní hodnoty emisí EURO 6". V tabulce je každý sloupec s příslušnou znečišťující látkou rozdělen na 2 podsloupce PI a CI. Pro správný výběr hodnot je potřeba u vozidla rozlišit zážehový (benzínový - sloupec PI) a vznětový (dieslový - sloupec CI) typ motoru. Další postup bude znázorněn na následujícím screenu: V tabulce s mezními hodnotami emisí EURO 6 vyhledáme sloupec CO a v něm sloupec PI (limity pro zážehový motor). Správný řádek v tabulce vybereme dle prvního sloupce "Kategorie". Kategorii lze vyčíst z VTP - v našem případě se jedná o kategorii M1, proto vybereme řádek s označením kategorie "M". Aby byla splněna 2. Stejným postupem se ověří i další znečišťující látky z COC listu (THC, NMHC, NOx). Klasická vozidla (benzínová, naftová) nikdy nebudou splňovat definici nízkoemisního vozidla (sazba 1 %). Čistý elektromobil splňuje definici vždy (sazba 0,25 %). Hybridní vozidla (např. Při ověřování podmínek doporučujeme nejprve zjistit dle VTP, zda je splněna 1. podmínka definice nízkoemisního vozidla - produkce CO2 je nižší než 50 mg/km. Pokud podmínka splněna není nemůže se nikdy jednat o nízkoemisní (bezemisní) vozidlo a není potřeba zkoumat 2. podmínku. Pokud je splněna 1. podmínka, zkoumáme 2.

Imisní a emisní limity

Imisní limit představuje nejvyšší přípustnou úroveň znečištění (průměr či maximum) vyjádřenou jako hmotnost znečišťující látky na jednotku objemu (µg/m3, ng/m3 apod.) při standardním tlaku a teplotě za daný časový úsek (1 h, 24 h, rok). Imisní limity byly stanoveny za účelem ochrany lidského zdraví, ale také ekosystémů a vegetace.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Proces vnášení jedné či více znečišťujících látek do ovzduší je označován jako emise. Imise je dle Zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definována jako úroveň znečištění a je vyjádřena jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší nebo její depozice na zemský povrch za jednotku času. Konkrétní hodnoty imisních limitů nalezneme v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb..

Množství emisí znečišťujících látek je limitováno emisními limity a stropy, které nalezneme ve vyhlášce MŽP č. 415/2012 Sb. (novelizována vyhláškou č. Kromě hodnoty samotného imisního limitu existuje ještě tzv. dolní mez pro posuzování (Lower Assessment Threshold, LAT)a horní mez pro posuzování (Upper Assessment Threshold, UAT). Obě tyto hodnoty jsou nižší než imisní limit a jsou definovány jako procento imisního limitu pro konkrétní znečišťující látku. Laicky řečeno slouží tyto dvě hodnoty k vyhodnocení, na kolik je třeba danou lokalitu sledovat.

Pokud je v dané lokalitě překročena UAT určité znečišťující látky, je měření v této oblasti povinné. Pokud leží hodnota naměřeného znečištění mezi LAT a UAT, je měření rovněž povinné, ale je možné ho provádět v delších intervalech a z části nahrazovat modelováním.

V zimním období za nepříznivých rozptylových podmínek může docházet k překračování imisního limitu pro suspendované částice PM10. Pro PM10 je stanoven imisní limit pro ochranu zdraví a to ve dvou časových agregacích - 24h průměr a roční průměr. 24h imisní limit má hodnotu 50 µg/m3 a může být překročen maximálně 35x za rok.

Stanovení emisních limitů pro zdroje znečišťování

Emisní limity pro zvláště velké zdroje stanovené v závislosti na jmenovitém tepelném příkonu zdroje pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky obsahuje příloha č. Emisní limity pro zvláště velké zdroje stanovené pro oxid uhelnatý obsahuje příloha č.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

U zdrojů o jmenovitém tepelném výkonu 150 MW a vyšším se zjišťují emise znečišťujících látek podle § 5 písm. U zvláště velkých zdrojů, případně jejich zařízení, o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 100 MW se zjišťují emise znečišťujících látek podle § 5 písm. Zjišťování znečišťujících látek kontinuálním měřením se provádí na každém zařízení při splnění podmínek § 9 odst.

U zdrojů nebo zařízení se neprovádí měření emisí tuhých znečišťujících látek, jde-li o zařízení spalující výlučně zemní plyn, a emisí oxidu siřičitého, jedná-li se o zařízení spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit.

Emise znečišťujících látek podle § 5 písm. b) a c) se zjišťují jednorázovým měřením při obvyklém provozním výkonu zdroje postupy splňujícími požadavky zvláštního právního předpisu3) na každém zařízení podle § 9 odst. 6 od 1.

Provozovatel zdroje, který podléhá povinnosti zajistit kontinuální měření emisí podle § 11 odst. 1 písm. j) zákona, prokazuje dodržení hodnot emisních limitů stanovených v přílohách č. 1 a č. Pokud nejsou u zdroje stanoveny emisní limity oxidu siřičitého nebo organických látek, zjišťují provozovatelé množství emisí výpočtem pomocí emisních faktorů uvedených v příloze č.

Emisní limity pro velké a střední zdroje stanovené v závislosti na jmenovitém tepelném výkonu zdroje pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, tuhé znečišťující látky a oxid uhelnatý jsou stanoveny v příloze č. Dodržování emisních limitů se u velkých a středních zdrojů kontroluje jednorázovým měřením, pokud provozovatel nemá povinnost měřit kontinuálně. Hodnoty emisních limitů stanovené v příloze č.

U malých zdrojů se provádí jednorázové měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrola stavu spalinových cest postupem podle přílohy č. Malý zdroj je provozován s požadovanou účinností spalování paliv a s přípustnou koncentrací oxidu uhelnatého ve spalinách stanovenou v příloze č.

Měření emisí a technická kontrola

Nedílnou součástí pravidelné technické prohlídky vozidla je měření emisí. Tato kontrola má za úkol odhalit, zda vaše vozidlo neuvolňuje do ovzduší více škodlivin, než povolují zákonné normy. Jaké emisní limity musí vaše vozidlo splnit a kolik za měření emisí zaplatíte?

Měření emisí je v České republice povinnou součástí technické kontroly vozidel již od 90. let. Jde o opatření, které má snížit znečištění ovzduší a přispět k ochraně lidského zdraví. Česká republika se u emisních limitů řídí regulačními standardy Evropské unie. Tzv. emisní normy Euro určují, kolik škodlivin smí vozidlo vypouštět do ovzduší. Euro normy se zaměřují především na množství pevných částic (PM; u pevných částic se sleduje i jejich počet - PN).

Emisní normu si snadno ověříte ve velkém technickém průkazu v kategorii Emise v kolonce V9. Pokud velký techničák již nemáte k dispozici, dohledáte si technické údaje o vozidle online na Portálu dopravy, Portálu občana nebo v aplikaci eTechničák. Případně můžete na webu dataovozidlech.cz zadat VIN kód auta a vyhledat položku Stupeň plnění emisní úrovně.

Kontrola emisí v ČR probíhá na stanicích měření emisí (SME). Ty se obvykle nachází ve stejném areálu jako stanice technické kontroly (STK) - bez emisní kontroly totiž nemůžete absolvovat technickou. Interval měření emisí je stejný jako u STK, tedy 4 roky po první registraci vozidla a poté každé 2 roky.

Před měřením dochází k vizuální kontrole, která by měla odhalit viditelné poškození výfukového systému nebo nadměrnou kouřivost motoru. V případě netěsnosti výfuku či jiných zjevných závad, které by ovlivnily kontrolu, není vozidlo k měření vůbec připuštěno. Poté následuje samotná kontrola spalin, při níž je k výfuku připojen analyzátor výfukových plynů (benzínové motory) nebo kouřoměr (dieselové motory). Nedílnou součástí procesu je i diagnostika řídicí jednotky přes OBD zásuvku, která ověřuje funkčnost příslušných elektronických systémů.

Cena měření emisí

Cena za měření emisních limitů se odvíjí od konkrétní SME. Obvykle zaplatíte zhruba 800-1 200 Kč. Měření u naftových motorů občas bývá o cca 100 Kč dražší, ale najdete i stanice, které pracují s jednou cenou.

Co se stane, když na STK emise nesplníte

Pokud emisní systémy vykazují poruchu nebo emise překračují stanovené hodnoty, tak kontrolou na SME neprojdete. Nemůžete tedy ani pokračovat na STK. Technik uvede nalezené závady do protokolu. Pokud chcete s vozidlem jezdit, musíte po odstranění závad absolvovat opakovanou kontrolu. Do té doby je vozidlo technicky nezpůsobilé.