Tomáš Garrigue Masaryk a Mince: Historie a Pamětní Emise

Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident, je jednou z nejvýznamnějších postav české historie. Jeho role státníka, který rozbil okovy habsburské monarchie a přinesl nezávislost, byla zásadní. Masarykova důstojná osoba dodala mladé republice prestiž a respekt, které potřebovala v měnícím se světě. Úctu, jíž požíval v zahraničí, dokládalo spojenectví se světovými mocnostmi, a jeho oblibu doma vyjadřují tituly prezident Osvoboditel a tatíček Masaryk.

I přes téměř padesátiletou přestávku, během níž bylo možné pojímat prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka pouze jako historickou postavu, patří k našim nejzobrazovanějším osobnostem na platidlech. Svého grafického ztvárnění se dočkal v kresbě Maxe Švabinského a rytině Ferdinanda Schirnböcka ještě za svého života a prezidentského mandátu na bankovce Národní banky Československé 100 Kč vzoru 1931. Podruhé byl ztvárněn v rytině ateliéru britské tiskárny Bradbury, Wilkinson & Co. na státovce (de iure bankovce Národní banky Československé) tzv.

Na minci se Masaryk objevil ještě o pár let dříve než na bankovce, a to na jubilejní stříbrné desetikoruně k 10. výročí vzniku Československa z roku 1928. Pomineme-li zlaté obchodní mince, jubilejní jednodukát a pamětní dvojdukát k 5. výročí vzniku Československa z roku 1923, jedná se o vůbec první československou pamětní minci. Na její výtvarný návrh nebyla vypsána soutěž, ale jeho vytvořením byl přímo pověřen autor většiny prvních československých mincí Otakar Španiel. Ten ztvárnil portrét T. G. Masaryka zprava ve velmi nízkém reliéfu, který zaručoval bezproblémovou ražbu.

Technické parametry se nelišily od obyčejné („nepamětní“) desetikoruny, která již byla stanovena právním předpisem, i když se začala sériové vyrábět až v roce 1930. Jubilejní desetikoruny k desetiletí Republiky československé byly raženy v množství 1 000 000 kusů a do oběhu byly vydány na den jubilea, 28. 10. 1928.

Krátce po Masarykově úmrtí 14. září 1937 byly zahájeny přípravy na vydání pamětní stříbrné dvacetikoruny „na paměť presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka“. Technické parametry se nelišily od již obíhající obyčejné dvacetikoruny, z níž vycházel i výtvarný návrh lícní strany od Jaroslava Horejce, pozdějšího autora figury Golema pro filmy Císařův pekař a Pekařův císař. Pro rubovou stranu se uvažovalo o portrétu T. G. Masaryka z již zmíněné jubilejní desetikoruny Otakara Španiela nebo o jiném portrétu z medaile téhož autora.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Nakonec byl vybrán Španielův portrét z desetikoruny, avšak autoři v zájmu formálního obsahu i výtvarného souladu modely obou stran ve dvou etapách upravovali. Pamětní dvacetikoruny k úmrtí prvního československého prezidenta byly raženy rovněž v množství 1 000 000 kusů a do oběhu byly vydány 21. 12. 1937.

V době státoprávních otřesů na konci 30. let obyvatelstvo obě tyto mince tezaurovalo, tzn. nevracelo je zpět do oběhu, a naše nejstarší generace ještě pamatuje, jak střední třída ukrývala po dobu války celé roličky a sáčky těchto mincí s vidinou jejich budoucího zhodnocení. Zajímavé je, že se těchto mincí formálně nedotkla německá okupace ani peněžní reforma v roce 1945 a na území Protektorátu Čechy a Morava, resp. obnoveného Československa formálně platily až do druhé poválečné reformy, tedy do 31. 10. 1953.

Pamětní Medaile Tomáš Garrigue Masaryk

Na počest 175. výročí narození prvního československého prezidenta vznikla oficiální mince z jedné unce ryzího zlata 999,9/1000. Autorem majestátní ražby se stal medailér Mgr. Petr Horák. Averzní stranu věnoval portrétu prezidenta v typické čepici „masaryčce“, který je orámován trikolórou prezidentské standarty a opisem TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK. Tatíčka Masaryka najdete i na reverzní straně medaile, kde sedí na svém oblíbeném koni Hektorovi před zámkem Lány. Bohatou kompozici dotváří ještě velký státní znak a silueta Československa s prezidentskými letopočty 1918-1935. Emisní náklad čítá pouhých 150 medailí. Každý kus je číslován na hraně.

Na aversu medaile je vyobrazena podobizna prvního československého prezidenta, hledícího vpřed. V obličeji jsou zvýrazněna jeho typická poznávací znamení, knírek a kulaté brýle a klobouk, díky kterým je nezapomenutelný. Autorkou této pamětní medaile je uznávaná medailérka, návrhářka a výtvarnice Irena Hradecká, DiS.

Další Pamětní Emise

Existují i další pamětní medaile věnované T.G.M. vyražené do 14karátového zlata v nejvyšší mincovní kvalitě. Medaile byla vyražena u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. Mincovním kovem emise je 14karátové zlato (ryzost Au 585/1000), hmotnost každého exempláře 2 gramy a průměr 18 milimetrů. Detailně zpracovaný motiv zlaté pamětní medaile, již nabízí exkluzivně pouze Národní Pokladnice, vytvořil respektovaný český akademický sochař a medailér Vladimír Oppl, mimo jiné autor české oběžné dvacetikoruny a Řádu T. G. Masaryka. Za své mince a medaile získal Vladimír Oppl četná ocenění.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Zušlechtěná ryzím zlatem a parciálně kolorovaná, v precizní proof kvalitě, přináší portrét Masaryka i Charlotty Masarykové - dvojice, která stála u zrodu moderní české státnosti. Vznikla v dílně Bohemia mincovny, podle návrhu renomovaného výtvarníka MgA. Miroslava Schovance.

Ve výroční den vzniku Československa, 28. října 2025, vychází speciální limitovaná emise dukátů s portrétem T. G. Masaryka od předního českého výtvarníka Jiřího Harcuby. Dukát a další artefakty jsou uloženy v luxusní bílé kazetě se zlatými iniciálami TGM a trikolórou.

Jiří Harcuba studoval na Středním odborném učilišti sklářském v Harrachově, Státní odborné škole sklářské v Novém Boru a posléze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (u známého českého sochaře a architekta prof. Karla Štipla). Po absolutoriu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové navrhoval v letech 1954-1958 ryté a broušené sklo pro Výtvarné středisko (později Ústav bytové a oděvní kultury) a spolupracoval na realizaci rytého a broušeného skleněného sloupu prof. Na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou se následně vrátil jako pedagog a v roce 1970 se habilitoval. O rok později ji však musel z politických důvodů opustit. Následně v letech 1971-1990 pracoval jako samostatný výtvarník v oblasti sklářské a medailérské. Od konce 60. let se začal věnovat medailérské tvorbě, zejména návrhům mincí, medailí, řádů, vyznamenání a plaket. Jen v menší míře realizoval také volnou plastiku a výzdobu budov. Od druhé poloviny 70. Po roce 1989 se vrátil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a v roce 1991 se stal jejím rektorem. Později založil také Mezinárodní školu Dominika Bimana specializovanou na rytí skla.

Poslední Slova T.G.M.

V roce 2025 budou konečně odtajněna slova, která Tomáš Garrigue Masaryk vyřkl těsně předtím, než vydechl naposledy. Až do konce u něj věrně stál syn Jan, který zapisoval otcovy myšlenky na smrtelném loži. Šlo o poselství občanům, nebo snad o rodinné tajemství? Na odpověď si zvědavý lid musí počkat do 19. září 2025, kdy smí být zapečetěná obálka otevřena…

Tabulka: Mince s T. G. Masarykem

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

tags: #emise #tomas #garrigue #masaryk #mince

Oblíbené příspěvky:

• Skanzen Opole
• Curver Flipbin – recenze
• Význam Srdce pro Energii Přírody
• Svislý obraz a příroda v umění
• Co je bioodpad?