Emise ruských automobilů a změny v homologačních předpisech

Ruské orgány pozvolna přehodnocují homologační předpisy pro nová auta, které výrazně změkčily po začátku války na Ukrajině. Západní sankce totiž zamezily přílivu řady potřebných komponentů.

Aktuální stav, kdy ruská auta nemusí mít ABS, katalyzátory, airbagy nebo systém nouzového volání, je výsledkem vládní vyhlášky, která vznikla v reakci na zpřísňující se protiruské sankce po napadení Ukrajiny.

Lhůta platnosti opatření o změkčení některých požadavků na bezpečnostní a ekologickou výbavu nových aut měla původně uplynout 1. února letošního roku, ale na jeho začátku byla prodloužena na 1. června.

Nyní se nicméně Rusové rozhodli zajít ještě dále. Automobilce UAZ bylo totiž povoleno, aby začala prodávat i modely Hunter a Buchanku bez jakékoli emisní normy Euro, přesněji řečeno s takovou, které se říká Euro 0. Prodej takových aut byl v Rusku zakázán v roce 2005, v Evropě pak dokonce již v roce 1992. Na trh tak de facto míří stroje času, které vás vezmou o sedmnáct či dokonce třicet let zpátky.

Nicméně, některé standardy by se měly začít vracet, v první řadě například znovuobnovení povinnosti vybavovat auta protiblokovacím systémem brzd, takzvaným ABS. Změna by měla platit od podzimu. Od stejného data má být zakázáno prodávat vozy s motorem ekologické třídy nižší než Euro 2, tedy emisní normy, která začala v zemích EU platit v roce 1996.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Výrobce vozů Lada, ruský koncern AvtoVAZ, se kvůli zpřísnění emisních limitů v Evropské unii rozhodl zastavit export těchto aut do Evropy. Všechny nové osobní vozy nyní při první registraci v EU totiž musí splňovat normu Euro 6c a od září pak ještě přísnější normu Euro 6d-TEMP.

Moskva zavádí emisní normy EU se zpožděním. V Rusku nyní platí emisní norma Euro 5, která byla v zemích EU závazná do roku 2015.

Ruský koncern uvádí, že opatření je pouze přechodné. "Plánujeme se na evropský trh za několik let vrátit," říká představitel koncernu AvtoVAZ. Dodává, že firma plánuje ve spolupráci s Renaultem vytvořit model Lady určený pro globální trh.

Je tu ovšem máme ještě jeden dopad sankcí, o kterém se dosud moc nemluvilo - ten ekologický. Do Ruska totiž nemohou proudit nejen nová auta, ale také mnohé komponenty. To tamnímu autoprůmyslu zkomplikovalo život a na chvíli výrobu prakticky zcela zastavilo, nyní je ale produkce mnohých aut opět v provozu. Jen z nich nesjíždějí vozy s certifikací Euro 5, nýbrž takové, jenž plní emisní normu Euro 2.

Nové verze ruských aut budou tedy méně bezpečné a také méně ekologické, jelikož bez řízených katalyzátorů se z Eura 5 či 6 zřítí na úroveň normy Euro 2, která platila v Evropě v letech 1996 až 2000.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Jak je přitom známo, emise neznají hranic. Pokud tedy jeden stát bude zelený až do morku kostí, zatímco ten sousední bude na vše kašlat, pak při prvním zavanutí větru budou lidé v prvním zmíněném dýchat jen o málo méně znečištěný vzduch jako v tom druhém. Evropská unie tedy de facto jedním svým rozhodnutím jde proti všemu, co v posledních letech tak sveřepě hlásá. A nejde jen o přímo nebezpečné emise sledované normami Euro, v Rusku se nyní budou prodávat obecně méně efektivní auta, která popírají i snahy o potlačení klimatické krize a dosažení uhlíkové neutrality.

V Bruselu by se tedy měli zamyslet nad tím, zda sankce zaměřené na dovoz některých automobilových komponentů náhodou nepřináší jen zlo. Rusko se bez nich obecně zvládá obejít, tamní auta budou akorát víc znečišťovat vzduch. Ten ovšem následně budeme dýchat rovněž, navíc s prázdnější kapsou, neboť mnohé evropské firmy byly z dodávek dílů do Ruska dobře živy. Něco takového podle nás nedává smysl.

Lze pak už jen dodat, že Hunter osazený motorem plnícím normu Euro 0 je k dispozici od 1 375 000 RUB (cca 553 tisíc Kč). Je tak pouze o dvacet tisíc rublů (8 100 Kč) levnější než provedení s jednotkou odpovídající certifikaci Euro 5, kterou Hunter a Buchanka používají od roku 2016. UAZ Hunter se nově v Rusku nabízí s motorem neplnícím ani emisní normu Euro 1. Ta začala v zemích Evropské unie platit již v roce 1992, máme zde tedy stroj času. Nikoli však v pozitivním slova smyslu.

Protiruské sankce nutí tamní výrobce aut improvizovat, problém s tím však nikdo nemá. Zákazníci ruského gigantu AvtoVAZ, toho času (stále ještě) ve francouzských rukou, brali různé soudobé bezpečnostní či elektronické vychytávky spíše jako nutné zlo, bez kterého je možné se bez problémů obejít. Ba co víc, takto „ochuzená“ vozidla by teoreticky měla být levnější.

Jeho hlavní želízko v ohni, tedy povolžský gigant AvtoVAZ, výrobce automobilů Lada, se proto bude muset zařídit po svém. Rusové proto už dříve avizovali, že připravují verze automobilů, které si vystačí s menším počtem zahraničních součástek. Opatření, které má být dočasné pro zachování výroby, se nedotkne modelů postavených na platformě B0 aliance Renault-Nissan, tedy modelů Xray, Largus, Logan a Sandero. A nedotkne se ani Lady Vesta, která je vyvinuta na ruské platformě. To však neznamená, že zůstanou ve výrobě.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Rusům tedy nezbude nic jiného, než vyrábět jejich staré modely Lada Granta, Lada Niva Legend a Lada Niva Travel. Podle portálu Ladaonline.ru přijdou tato auta o více elektronických komponentů.

Nové „sankční“ Lady by se měly dostat k zákazníkům v květnu. Západní sankce a propad rublu totiž bere vítr z plachet prodeje nových aut.

Den, na který se dlouho čekalo. Europoslanci v úterý ve Štrasburku definitivně dali zelenou ambicióznímu plánu na zákaz výroby aut se spalovacími motory od roku 2035 v celé Evropské unii. Od tohoto data se mají vyrábět už pouze osobní auta a dodávky s nulovými emisemi, což má prakticky znemožnit koupit si v EU nové auto poháněné benzinem nebo naftou.

Na podrobnostech nových pravidel, která od roku 2035 výrazně prodraží jakékoliv emise z nových vozů, se dohodly státy EU ještě v závěru českého předsednictví. Tato dohoda také zahrnuje průběžné cíle - do roku 2030 se mají emise snížit o 55 procent u nových aut oproti předloňským hodnotám.

Ke snížení emisí má podle Evropské komise pomoct i nová emisní norma Euro 7. Ta je třeba podle ministra dopravy Martina Kupky z ODS pro Česko ale zatím nepřijatelná. Euro 7 má sjednotit limity pro benzinová a naftová auta, vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům. Kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou by měla Euro 7 zajistit do roku 2035 snížení emisí oxidů dusíku o 35 procent, u pevných částic pak o 13 procent. U nákladních aut a autobusů má jít o 56 procent emisí oxidů dusíku a 39 procent pevných částic.

Nová pravidla schválená v rámci balíčku „Fit for 55“ se nemají vztahovat na výrobce, kteří vyrobí ročně méně než 1 000 vozidel se spalovacím motorem.

"Zastavme šílenství!" prohlásil o "zákazu spalovacích motorů" Jens Gieseke, německý křesťanský demokrat z poslaneckého klubu evropských lidovců.

"Klimatický balíček je spravedlivý. Od roku 2035 bude možné prodávat pouze auta s nulovými emisemi. Bude to dobré i pro trh," uvedla jménem evropských socialistů Sara Cerdasová z Portugalska. Dodala, že je důležité investovat do nových čistých technologií. Argumentovala i vlivem emisí na úmrtnost, přičemž právě doprava odpovídá za čtvrtinu emisí v Evropě.

"Již nyní jsou provozní náklady elektromobilů nižší než u aut se spalovacím motorem," upozornil předkladatel, nizozemský europoslanec Jan Huitema.

"Automobilky si už vybraly," poukázal na rostoucí podíl elektrických vozidel ve výrobě místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá i za klimatickou politiku EU. "Podívejte se, co dělají naši konkurenti. Čína vyrábí stále více dostupných, kvalitních aut. Musíme být konkurenceschopní," zdůraznil.

"Máme revoluční dohodu, která usmiřuje auta a klima," nadšeně prohlásila francouzská europoslankyně ze strany Zelených Karima Delliová.

"Toto je správná cesta, na které EU bude vést, místo aby zaostávala. Chceme-li vést, musíme stanovit jasná pravidla," zdůraznil jménem klubu Zelených Bas Eickhout z Nizozemska.

Zcela opačné stanovisko přednesla Sylvia Limmerová (Alternativa pro Německo), která upozornila na emise z uhelných elektráren a z výroby baterií, provázející "čistá" auta.

"Česká vláda sama sobě zabila průmysl, který tvoří deset procent hrubého domácího produktu České republiky," tvrdila Kateřina Konečná (KSČM) o roli českého předsednictví při uzavření prosincové dohody o nové normě. Jménem Levice v Evropském parlamentu také apelovala na další členy EP, aby zvážili, jak budou hlasovat.

"Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti (návrhu) v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu," zdůraznil rizika normy i další český europoslanec, Alexandr Vondra (ODS) z řad Evropských konzervativců a reformistů.

Za šanci pro další zdokonalení spalovacích motorů se v debatě přimlouvali i europoslanci ze Slovenska, kde je také silný automobilový průmysl.

Luděk Niedermayer (TOP 09) z klubu evropských lidovců označil výsledek hlasování za důkaz, že české předsednictví vyjednalo dobrou dohodu, která získala většinu jak mezi členskými státy, tak v EP.

tags: #emise #u #ruských #automobilů

Oblíbené příspěvky:

• Žebříček spaloven odpadu
• Komunální odpad Šternberk
• Jak zvládnout krizi ve vztahu?
• Průvodce tříděním odpadu v Hejnicích
• Program ZŠ Trmice Škola v přírodě