Dluhopisy jsou vhodným nástrojem financování obchodních společností a jejich projektů. Jsou vhodné pro firmy, které např. potřebují vypořádat společníky, financovat akvizice či rozvoj, nakupovat nemovitosti nebo technologie apod. Emise korporátních dluhopisů je jednou z možností, jak získat do společnosti potřebný kapitál.
Dle zákona § 2 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech lze emisi dluhopisů definovat takto: "Emisí dluhopisů se rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek a majících stejné datum emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téže emise, s nimiž jsou spojena stejná práva, se přidělí stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN)".
Vydávání dluhopisů není jen pro velké a nadnárodní společnosti. Banky při poskytování financování hledí především na zajištění (ideálně majetkem), historické výkony a ekonomické údaje. Přínos nové investice pak nemusejí posoudit dle investorových představ. Počáteční velkou byrokracií to u bankovních produktů nekončí.
Korporátním dluhopisům v dnešní době nahrávají nízké úrokové sazby na bankovních spořících produktech. Běžní investoři proto hledají další možnosti, jak lépe zhodnocovat své naspořené peníze. Emitent přitom nemusí slibovat přehnaně vysoké zisky.
Existují různé způsoby, jakými se dluhopisy vydávají:
Čtěte také: Vše o emisních normách
Výše zmíněný prospekt cenného papíru je informační dokument pro investory, upisovatele cenného papíru. Musí obsahovat údaje nezbytné pro investory k posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a dluhů, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace emitenta.
Právní úprava prospektu je obsažena v § 34 a § 35 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Obsahové náležitosti prospektu stanoví Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1129 ze dne 14. června 2017.
Dluhopisy mohou být také:
Vydání podlimitních dluhopisů do 1 mil. EUR trvá cca do týdne. Vždy záleží na součinnosti emitenta, pokud je rychlá, může to být i dříve. Vydání dluhopisů s prospektem trvá déle, jelikož je nutné sepsat prospekt cenného papíru a tento nechat schválit ČNB. Dluhopisy s prospektem lze vydat za cca 2-3 měsíce.
Zákon o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT) rozlišuje dva základní režimy. Prvním je „veřejná nabídka“, definovaná jako „jakékoli sdělení širšímu okruhu osob“. Tato definice je záměrně velmi široká. Opakem je „neveřejná nabídka“.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Důsledky této volby jsou zásadní. Veřejná nabídka zpravidla vyžaduje vypracování a schválení rozsáhlého a nákladného dokumentu - prospektu cenného papíru - Českou národní bankou. Tento proces může stát statisíce korun a prodloužit emisi o měsíce.
Pro emise bez prospektu jsou klíčové dva modely: tzv. podlimitní emise s objemem do 1 milionu EUR, které lze nabízet veřejně, a nadlimitní emise nad 1 milion EUR, které musí proběhnout formou neveřejné nabídky.
Zákonná definice veřejné nabídky operuje s pojmem „širší okruh osob“, který ale sama blíže nespecifikuje. To v praxi vytváří značnou nejistotu. ČNB uplatňuje především test „podstaty nad formou“. Nezáleží pouze na tom, kolika lidem nabídku formálně zašlete, ale jaká je povaha oslovené skupiny a váš vztah k ní.
Hlavním indikátorem je pro ČNB orientační hranice 20 oslovených osob, které nejsou kvalifikovanými investory. Pokud oslovíte více než 20 takových osob, je vysoce pravděpodobné, že ČNB bude vaši nabídku považovat za veřejnou. Výjimkou jsou tzv. kvalifikovaní investoři.
Pokud jde o úzký, dlouhodobý a důvěrný vztah, ČNB je nemusí považovat za „veřejnost“. Pokud jde ale o běžný dodavatelsko-odběratelský vztah bez hlubší vazby, riziko posouzení jako veřejnosti trvá.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Samotná registrace nemusí stačit. Pokud je registrace otevřená komukoli bez dalšího omezení, ČNB bude takovou nabídku s vysokou pravděpodobností považovat za veřejnou.
Pro emise s objemem nad 1 milion EUR, u kterých se chcete vyhnout povinnosti tvořit prospekt, existuje klíčová výjimka. Nabídku lze provést neveřejně, pokud je v každém členském státě EU určena méně než 150 nekvalifikovaným investorům.
Kriticky důležité je proto vedení pečlivé a průběžné evidence všech učiněných nabídek. Musíte dokumentovat každé oslovení, a to včetně těch, která byla investorem odmítnuta. Při distribuci je nutné se vyvarovat jakýchkoli nekontrolovaných kanálů.
Zatímco u podlimitních emisí do 1 milionu EUR jsou online platformy běžným nástrojem, u neveřejných nabídek představují obrovské riziko, protože mohou snadno vést k překročení hranice veřejné nabídky.
Analýza skutečných rozhodnutí a stanovisek ČNB odhaluje několik klíčových oblastí, kde emitenti nejčastěji chybují. Některé subjekty se snaží regulaci vyhnout tím, že opakované přijímání peněžních prostředků od veřejnosti formálně nazývají „smlouvou o zápůjčce“. ČNB však opakovaně zdůrazňuje, že posuzuje skutečný ekonomický obsah transakce, nikoli její formální název. Za toto jednání, označované jako tzv. černé bankovnictví, ČNB v nedávné době uložila pokuty ve výši 10 a 15 milionů korun.
Další kritickou oblastí je vydávání více emisí jedním emitentem v krátkém časovém sledu. U podlimitních emisí do 1 milionu EUR platí, že se sčítají celkové hodnoty protiplnění všech veřejně nabízených cenných papírů stejného druhu za posledních 12 měsíců. Stejný princip platí i pro neveřejné nabídky. Počet oslovených osob v rámci limitu 149 investorů se sčítá napříč různými emisemi jednoho emitenta, pokud mají emise shodné charakteristiky.
Ne nutně. ČNB uplatňuje princip objektivní odpovědnosti, zejména u profesionálů na finančním trhu. Špatná právní rada vás odpovědnosti nezbaví, i když může být polehčující okolností. Proto je klíčové spolehnout se na experty s prokazatelnou praxí v této oblasti.
Při posuzování nedovolené nabídky nebo přijímání vkladů je primární samotný akt získávání peněz od veřejnosti bez licence. Účel využití prostředků není pro posouzení viny rozhodující, i když může hrát roli při hodnocení závažnosti a výše sankce.
Z praxe ČNB lze vysledovat několik typických pochybení, která vedou k zahájení správního řízení a uložení sankcí. Nejčastějším a nejzávažnějším prohřeškem je provedení veřejné nabídky bez schváleného prospektu. Často k němu dochází neúmyslně, například špatným nastavením distribuce nebo podceněním pravidel pro sčítání emisí.
Dalším častým problémem je zavádějící marketing, zejména zneužívání formulace „prospekt schválený ČNB“ k vyvolání falešného dojmu, že ČNB garantuje bezpečnost investice.
Novela zákona o dluhopisech účinná od 1. 1. 2024 zavedla pro veřejné emise do 1 mil. EUR výrazně přísnější informační povinnosti, někdy označované jako „miniprospekt“. Emitenti musí v emisních podmínkách a na svém webu zveřejňovat podrobné informace o své finanční situaci, vedení a účelu emise. Dohled nad plněním těchto povinností vykonává ČNB.
Emisní podmínky jsou klíčovým dokumentem, který definuje práva a povinnosti emitenta i vlastníků dluhopisů. Musí obsahovat identifikaci emitenta, druh a formu dluhopisu, jmenovitou hodnotu, informace o výnosu a termínech splatnosti. U podlimitních emisí do 1 mil. EUR přibyla od roku 2024 povinnost uvádět i podrobnosti o vedení firmy, její finanční situaci a účelu emise.
Proces emise dluhopisů bez prospektu je výrazně rychlejší a levnější. Zatímco emise s prospektem může trvat 6-7 měsíců, neveřejná emise se dá zvládnout přibližně za 5-6 měsíců. Náklady na právní poradenství se u neveřejné emise pohybují typicky v řádu 100 000 - 150 000 Kč, oproti 200 000 - 300 000 Kč u emise s prospektem.
Pro neveřejnou nabídku (private placement) nad 1 mil. EUR zákon výslovně webové stránky nevyžaduje. Pro veřejnou podlimitní emisi do 1 mil. EUR je však od roku 2024 povinné na webu zveřejnit emisní podmínky a účetní závěrky. V každém případě je transparentní webová prezentace klíčová pro budování důvěry investorů.
Porušení emisních podmínek může vést k tzv. zesplatnění celé emise, tedy povinnosti okamžitě splatit jmenovitou hodnotu všech dluhopisů. O tomto kroku obvykle rozhoduje schůze vlastníků dluhopisů, jejíž svolání a pravomoci jsou definovány v emisních podmínkách.
Ne. Investice do korporátních dluhopisů, ať už nabízených veřejně či neveřejně, nejsou pojištěny Garančním systémem finančního trhu. V případě úpadku emitenta nese investor plné riziko ztráty své investice. Je klíčové tuto skutečnost investorům transparentně komunikovat.
Novela zákona o dluhopisech účinná od 1. 1. 2024 zavedla pro veřejné emise do 1 mil. EUR výrazně přísnější informační povinnosti, někdy označované jako „miniprospekt“. Emitenti musí v emisních podmínkách a na svém webu zveřejňovat podrobné informace o své finanční situaci, vedení a účelu emise. Dohled nad plněním těchto povinností vykonává ČNB.
Novela zákona od daních z příjmů zruší s platností od 1. 1. Jde o dluhopisy, které byly vydány před 1. 1. 2013. Výhoda spočívala v tom, že daň z úroku z jednokorunových dluhopisů se zaokrouhlovala na nulu, čímž byl dluhopis efektivně osvobozen od daně. Novela se nedotýká dosud vyplacených úroků, ale až úrokového příjmu od emitenta po 1. 1. 2020.
tags: #emise #jednokorunových #dluhopisů #informace