Environmentální problém hluku: Dopady na zdraví a životní prostředí

Hlukové znečištění ve venkovním prostředí, zejména hluk ze silniční dopravy, zůstává závažným problémem, který ovlivňuje zdraví a dobré životní podmínky milionů lidí v Evropě. Dvacet procent evropské populace (což odpovídá více než 100 milionům lidí) je dlouhodobě vystaveno hladinám hluku, které jsou pro jejich zdraví škodlivé.

Podle nejnovějších odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je více než každý pátý obyvatel EU vystaven chronicky škodlivé úrovni hlukového znečištění, přičemž ve městech je toto číslo ještě vyšší. Hlavním viníkem je silniční doprava - jak ve městech, tak na venkově - následovaná hlukem z železnic a letišť.

Dopady hlukového znečištění na zdraví

Dlouhodobá expozice hluku může mít na zdraví nejrůznější dopady, včetně obtěžování, rušení spánku, negativních účinků na kardiovaskulární a metabolický systém, ale i způsobovat poruchy kognitivních funkcí u dětí. Na základě současných dat odhadujeme, že hlukové znečištění ve venkovním prostředí se ročně podílí na 48 000 nových případech ischemické choroby srdeční a 12 000 předčasných úmrtí.

Dále odhadujeme, že 22 milionů lidí trpí chronickým obtěžováním hlukem a u 6,5 milionu osob vede hluková zátěž ke značnému chronickému narušení spánku. Podle odhadů trpí v důsledku hluku z letecké dopravy 12 500 školáků poruchami čtení.

Mnohem více předčasných úmrtí je samozřejmě spojeno se znečištěním ovzduší než s hlukovým znečištěním. Zdá se však, že hluk má větší dopad na indikátory týkající se kvality života a duševního zdraví. Podle některých zjištění Světové zdravotnické organizace (WHO) je hluk druhou největší environmentální příčinou zdravotních problémů, a to hned po znečištění ovzduší (suspendovanými částicemi).

Čtěte také: Ekologické Aspekty Práce

Hluk působí i na naše srdce a cévy. Kanadští vědci v jiném výzkumu na milionu respondentů doložili zvýšený výskyt infarktů myokardu a srdečních selhání u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v hlučném prostředí. „Čím větší je hluk, tam kde žijí, tím vyšší je riziko infarktu,“ shrnuje Šuta. Hladinu „bezpečného“ hluku přitom zatím vědci neznají.

Lidé, kteří žijí v hlučném prostředí, mají častěji problémy s nadváhou. Souvislost prokázala studie vědců Národního institutu SYRI. Existuje také vazba s depresivními příznaky, které mohou negativní efekt hluku ještě umocňovat.

„Hluk se projevuje buď přímo poškozením sluchových receptorů a narušením spánku, nebo nepřímo, kdy negativně ovlivňuje duševní pohodu, každodenní život a ve výsledku se může zhoršovat psychika lidí až k depresím,“ doplnila Anna Bartošková z Masarykovy univerzity.

Problémy s implementací směrnice EU o hluku ve venkovním prostředí

Zpráva rovněž identifikuje problémy s implementací směrnice EU o hluku ve venkovním prostředí. V některých zemích stále ještě chybí velká část dat pro potřeby zpracování hlukových map a akčních plánů. Problémy s hlukem nelze řádně hodnotit a řešit, pokud jednotlivé země, regiony a města nebudou vytvářet hlukové mapy nebo akční plány podle požadavků uvedené směrnice.

Opatření ke snížení hlukového znečištění

Jednotlivé země, regiony a města přijímají za účelem řešení problémů s hlukem různá opatření. Například pokládání nízkohlučného asfaltu na vozovky, používání tichých pneumatik na vozidlech veřejné dopravy, budování rozsáhlejší infrastruktury pro elektrická vozidla ve městech, podpora aktivního cestování, například chůze nebo jízdy na kole, zavádění pěších zón atd.

Čtěte také: Environmentální problémy: Sucho v Česku

Značný počet měst a regionů rovněž zavedl takzvané tiché oblasti, kam se lidé mohou uchýlit před hlukem města. Jedná se většinou o zelené plochy, například parky nebo chráněná území.

Podle našeho názoru je možné zvýšit dopad opatření k omezování hluku a současně optimalizovat náklady a vynaložené úsilí pomocí navrhování kombinovaných strategií pro omezování hluku a znečištění ovzduší z dopravy.

Pro plnění cíle stanoveného v akčním plánu pro nulové znečištění by se opatření musela zaměřit nejen na oblasti, které se potýkají s akutními problémy s hlukem, ale také na oblasti, ve kterých hladiny hluku nejsou tak vysoké. Cestou k plnění tohoto cíle by mohla být kombinace opatření, včetně nových nebo přísnějších nařízení o regulaci hluku ze silniční dopravy, lepšího územního plánování a plánování dopravy a také výrazné omezení silniční dopravy ve městech.

Ekologická organizace Environmental Action Germany (Deutsche Umwelthilfe) navrhuje jako účinné opatření proti hluku z dopravy zavedení rychlostního limitu 30 kilometrů za hodinu v zastavěných oblastech.

K nejoblíbenějším opatřením ke snížení hladiny hluku ve městech patří nahrazení staršího dláždění ulic hladším asfaltem, usměrňování dopravních toků a snížení nejvyšší povolené rychlosti na 30 kilometrů za hodinu. Některá města rovněž realizovala projekty zaměřené na maskování hluku z dopravy tím, že do center měst umístila zdroje příjemnějších zvuků, např. tekoucí vodopády. Existují rovněž opatření zaměřená na zvyšování povědomí a změnu chování lidí směrem k využívání méně hlučných druhů dopravy - využívání kola, chůze a využívání elektrických vozidel.

Čtěte také: Více o celoplanetárních problémech

Role Evropské agentury pro životní prostředí (EEA)

EEA je pověřena shromažďováním veškerých informací, které země předkládají podle směrnice o hluku ve venkovním prostředí. Aktuální stav znalostí o zdrojích hluku a o expozici obyvatel hlukové zátěži v Evropě z velké části vychází z této databáze. Na základě těchto dat vytváříme řadu zpráv a hodnocení. Pomáhají sledovat pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cílů v oblasti hlukového znečištění, a mohou rovněž poskytovat informace, na kterých budou založeny budoucí akční programy pro životní prostředí.

Kromě nedávno zveřejněné zprávy o hlukovém znečištění ve venkovním prostředí v Evropě existuje celá řada předchozích zpráv o hluku, které vypracovala EEA, například „Quiet areas in Europe - The environment unaffected by noise pollution“ (Tiché oblasti v Evropě - životní prostředí bez hlukového znečištění) 2016, „Unequal exposure and unequal impacts: Social vulnerability to air pollution, noise and extreme temperatures in Europe (Nerovnoměrná expozice a nerovnoměrné dopady: sociální zranitelnost vůči znečištění ovzduší, hluku a extrémním teplotám v Evropě), 2018.

Rovněž je možné konzultovat informace o hlukovém znečištění pomocí prohlížeče hlukového znečištění EEA nebo z informačních listů jednotlivých zemí, které se týkají hluku.

Cíle Evropské unie

Boj proti hluku je součástí cíle Evropské komise dosáhnout nulového znečištění. Do roku 2030 chce komise snížit podíl obyvatel, které dlouhodobě obtěžuje hluk z dopravy, o 30 procent oproti úrovni z roku 2017.

EU stanovuje prahové hodnoty hlukového znečištění ve směrnici o hluku v životním prostředí (END). Neurčuje však konkrétní limity hluku ani nepředepisuje opatření, která musí členské státy zahrnout do svých akčních plánů pro hluk. To spadá do kompetencí jednotlivých členských států.

EU rovněž reguluje emise hluku přímo u zdroje, například prostřednictvím legislativy, která stanovuje limity pro hlučnost vozidel. Za prahové hodnoty se považují úrovně hluku od 55 decibelů (dB) během dne, večera a noci (Lden) a od 50 dB v noci (Lnight). Hladina 55 dB odpovídá mírnému hluku, asi jako klidná ulice v obytné čtvrti nebo běžný rozhovor.

tags: #environmentalni #problem #hluk

Oblíbené příspěvky:

• Recenze výsuvných košů Blanco Select
• Fakta o klimatických změnách
• Průvodce výběrem pračky
• Kompost a jeho složení
• Komunální odpad a jeho zpracování