Evropská Unie a Ekologická Strategie: Cíle a Výzvy

Stav životního prostředí v Evropě není dobrý, varovala agentura EEA. Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší bylo dosaženo významného pokroku, avšak celkový stav životního prostředí v Evropě není dobrý. Přírodní prostředí podle zprávy i nadále čelí degradaci a dochází rovněž k nadměrnému využívání a úbytku biologické rozmanitosti. Výhled je přitom u většiny environmentálních trendů znepokojivý a představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě, uvedla ke zprávě EEA.

Evropská unie je podle zprávy světovým lídrem v ochraně klimatu, neboť od roku 2005 snížila emise skleníkových plynů a spotřebu fosilních paliv a zároveň zdvojnásobila podíl obnovitelných zdrojů energie. V posledních deseti až patnácti letech došlo rovněž k výraznému zlepšení kvality ovzduší a zvyšování míry recyklace odpadu a účinného využívání zdrojů.

"Tato zpráva nám jasně připomíná, že Evropa musí pokračovat v nastoupeném kurzu, a dokonce urychlit své ambice v oblasti klimatu a životního prostředí," reagovala na zprávu místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Nedávné extrémní povětrnostní jevy podle ní dokládají, jak křehká je "naše prosperita a bezpečnost v době, kdy dochází k degradaci přírodního prostředí a zesilují dopady změny klimatu".

Zelená Dohoda pro Evropu

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality.

Dohodu představila několik dní po svém nástupu do funkce předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v prosinci 2019. Boj s klimatickými změnami tehdy označila za svou hlavní prioritu.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

V polovině ledna 2020, tedy necelé dva měsíce před vypuknutím pandemie koronaviru, podpořili klimatický plán Ursuly von der Leyenové poslanci Evropského parlamentu, a to jasnou většinou. Poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo) tak EP schválil plán obsahující pět desítek kroků, které se mají týkat řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství.

Konkrétnějších obrysů Green Deal nabral v červenci 2021, kdy Evropská komise představila dosud největší soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU v oblasti klimatu s názvem „Fit for 55“, který je páteří Green Dealu. Název odkazuje na cíl EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent. Do poloviny století by se pak mělo dosáhnout uhlíkové neutrality. To však neznamená, že emise budou nulové - vždy nějaké budou, ale jejich vznik by měla vyvažovat další opatření.

Klíčové Cíle Zelené Dohody

• Cíl 55 % snížení emisí do roku 2030: Evropská unie se zavázala snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. V roce 2025 bude tento cíl zákonně vynucován, což znamená zpřísnění emisních limitů pro průmysl a energetiku.
• Obnovitelné zdroje energie: V rámci Zelené dohody pro Evropu se počítá s výrazným nárůstem podílu obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2025 se očekává přijetí nových směrnic, které budou klást důraz na urychlení výstavby solárních a větrných elektráren.
• Nová směrnice o ochraně přírody (Biodiversity Strategy for 2030): Evropská komise plánuje přijetí nových pravidel pro ochranu přírodních oblastí, což zahrnuje nejen zajištění ochrany ohrožených druhů, ale i obnovení přírodních biotopů, jako jsou mokřady, lesy nebo řeky.
• Směrnice o odpadech a plastovém odpadu: Evropská unie plánuje přijetí nových pravidel pro oběh plastů a dalšího odpadu. V roce 2025 by měla vstoupit v platnost směrnice, která bude ukládat povinnosti pro firmy i obce v oblasti recyklace a minimalizace plastového odpadu.

Dopady na Českou Republiku

Brusel - Česko v posledních desetiletích výrazně pokročilo v oddělování environmentální zátěže od hospodářského růstu. Země však zůstává jednou z nejnáročnějších ekonomik EU z hlediska spotřeby energie, uhlíku i zdrojů, a to zejména kvůli silné průmyslové základně a závislosti na fosilních palivech.

Zelená transformace přináší České republice řadu výzev, které ještě zhoršila ruská agrese proti Ukrajině, jež má na Česko významný dopad, píše se v jedné z částí dokumentu. Navzdory těmto překážkám ale země i nadále pokračuje ve snaze o dekarbonizaci své ekonomiky a plnění evropských klimatických cílů do roku 2030. Klíčovou roli přitom hrají nové politiky na podporu udržitelné dopravy, renovací budov a investice do čisté energie i recyklace.

Národní strategie v oblasti energetiky se pak zaměřuje na omezení závislosti na ruských fosilních palivech a posílení výroby domácí čisté energie. "Tyto kroky jsou nezbytné pro zajištění energetické bezpečnosti země a urychlení přechodu k čistším technologiím," uvádí zpráva EEA.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

Při popisu situace v Česku zpráva uvádí, že český energetický sektor postupně přechází z pevných fosilních paliv na zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž stále se spoléhá na jadernou energii. "Stále je ale zapotřebí zlepšit energetickou účinnost a spotřebu," dodává dokument. Emise skleníkových plynů se od roku 1990 snížily o 47,8 procenta a Česká republika podle zprávy pracuje na splnění cíle EU v oblasti snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 procent.

Přibližně 14 procent českých domácností stále používá k vytápění pevná fosilní paliva, přičemž uhlí tvoří zhruba 12 procent topného paliva, uvádí agentura EEA. Nedávná energetická krize přitom vedla některé domácnosti k tomu, aby v používání uhlí pokračovaly nebo na něj přešly kvůli vysokým nákladům na alternativní způsoby vytápění.

Dopravní sektor je pak z hlediska dekarbonizace nejméně pokročilý, s rostoucí spotřebou energie a více než devadesátiprocentní závislostí na fosilních palivech. Česko má podle nové zprávy třetí nejnižší podíl registrací nových bateriových elektromobilů v členských státech EU.

Legislativní Změny v ČR v roce 2025

• Zákon o odpadech v ČR: V rámci implementace evropských směrnic se v ČR očekává přijetí nového zákona o odpadech, který bude klást důraz na cirkulární ekonomiku. Tento zákon bude stanovovat povinnosti pro firmy a domácnosti v oblasti recyklace a opětovného použití materiálů.
• Zelené investice v ČR: V České republice budou muset finanční instituce i firmy přizpůsobit své investiční strategie těmto pravidlům. Očekává se zvýšení podpory pro ekologické projekty, jako jsou obnovitelné zdroje energie, zelené budovy a cirkulární ekonomika.
• Zákon o změně klimatu: Česká republika bude muset implementovat legislativu zaměřenou na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, v souladu s cíli EU. V roce 2025 budou zavedeny konkrétní cíle a opatření, jak snížit emise v průmyslu, dopravě a energetice.

Kritika Zelené Dohody

Zelená dohoda má své kritiky. Průmyslové lobby má k plánu Komise výhrady jako k příliš tvrdému, někteří ekologové jej na druhou stranu považují za málo ambiciózní. Ke známým českým kritikům patří bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, který řekl, že stále trvající energetická krize je primárně způsobena touto dohodou. Klaus v minulosti řekl, že doufá, že se Česko nenechá poškodit „experimentem Zeleného údělu“.

Kritika zaznívá i z europarlamentu. „V řadě zemí Evropské unie způsobilo zavedení už stávajících opatření byrokratickou noční můru farmářům a ohrozilo ekonomický život na venkově,“ stojí například v dřívějším textu Evropské lidové strany (EPP), do které patří Ursula von der Leyenová a pod který se podepsala většina ze 43 členských stran včetně českých lidovců.

Čtěte také: EU a klimatická nouze

Některé části Zelené dohody se nelíbí ani farmářům, kteří loni svými protesty ochromily řadu zemí. EK pod jejich tlakem v určitých oblastech částečně ustupuje, například upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství. Šéfka EK také doporučila stáhnout návrh EK na omezení používání pesticidů. Evropští zemědělci rovněž od Komise získali částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem.

Podle kritiků je také dohoda zbytečná bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína (necelých třicet procent světových emisí), USA (asi čtrnáct procent) a Indie (necelých sedm procent). Evropská unie jako celek se na emisích podílí 9,6 procenta.

Globální Kontext

Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.

Čína

V září 2020 generální tajemník Si Ťin-pching na 75. Valném shromáždění OSN oznámil, že Čína postupně dosáhne uhlíkového maxima a uhlíkové neutrality. V říjnu 2021 vydala Státní rada „Stanoviska Ústředního výboru ČKS a Státní rady o úplném, přesném a komplexním provádění nové koncepce rozvoje a zajištění vrcholných emisí oxidu uhličitého a uhlíkové neutrality“.

Na podzim roku 2024 Čína svůj plán aktualizovala. Cílem nyní je, aby do roku 2030 nefosilní paliva (větrná, solární, vodní, pobřežní větrná a jaderná energie) tvořila 25 procent celkového energetického mixu.

Spojené Státy

USA představily vlastní verzi Green dealu na pouhých čtrnácti stránkách. Půlka popisuje aktuální ekologické problémy a následky v případě, že se nebudou řešit, až druhá polovina nabízí možnosti, jak řešení problémů napojit na ekonomiku, zaměstnanost, sociální nerovnost a další.

Indie

Indie má Národní akční plán pro změnu klimatu (NAPCC), který obsahuje osm cílů zaměřených na zmírnění změny klimatu a adaptaci na ni. Země se například rozhodla zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie ve své energetické síti. Plánuje dosáhnout 500 gigawattů instalované kapacity z obnovitelných zdrojů do roku 2030, což je součástí jejího širšího cíle zajištění udržitelné energie.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu

Zastřešujícím dokumentem Evropské unie pro adaptaci na změnu klimatu je Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu - nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM/2021/82 final), který 24. února 2021 přijala Evropská komise. Strategie stanoví, jak se může Evropská unie přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se klimaticky odolnou do roku 2050.

Revidovaná strategie má čtyři hlavní cíle: učinit přizpůsobení chytřejším, rychlejším a systematičtějším a posílit mezinárodní aktivity v oblasti adaptace na změnu klimatu.

• Chytřejší adaptace: Opatření v oblasti adaptace musí vycházet z kvalitních dat a nástrojů pro hodnocení rizik, které budou dostupné všem.
• Rychlejší adaptace: Strategie se proto zaměřuje na vývoj a zavádění adaptačních řešení, která pomáhají snižovat klimatická rizika, zvyšovat ochranu před klimatickými dopady a zajišťovat dostupnost sladké vody.
• Systematičtější adaptace: Evropská komise bude nadále aktivně začleňovat otázky klimatické odolnosti do všech relevantních oblastí politiky.
• Posílení mezinárodních aktivit v oblasti klimatické odolnosti: EU navýší podporu mezinárodní klimatické odolnosti a připravenosti prostřednictvím poskytnutí zdrojů, stanovením prioritních opatření a zvýšením účinnosti.

tags: #Evropská #unie #ekologie #strategie

Oblíbené příspěvky:

• Rizika spojená se školou v přírodě
• Symbiotické vztahy bakterií v přírodě
• Rozhodnutí NSS k ochraně ovzduší
• Kalendář přírody - podzim
• Design rozdělovačů s přírodním nádechem