Individuální dárcovství je v české ochraně přírody stále spíše doplňkovým zdrojem financování, přestože jeho význam nepochybně roste a například pro některé nevládní neziskové organizace je i zcela zásadní.
Analýza dat z daňových přiznání fyzických a právnických osob a dárcovských platforem Darujme.cz a Donio.cz ukazuje, že za posledních deset let se objem darovaných prostředků uplatněných v daňových přiznáních téměř ztrojnásobil.
Zatímco v roce 2012 činila tato částka 4,4 miliardy Kč, v roce 2022 už dosáhla 12,5 miliardy Kč (fyzické i právnické osoby). Samotné fyzické osoby v roce 2022 darovaly 4,1 miliardy Kč, přičemž reálná částka může dosahovat výše až 10 mld.
V roce 2023 věnovalo přes tyto platformy 78 milionů Kč na ochranu zvířat a životního prostředí 66 tisíc dárců. Pozitivní ovšem je, že i v tomto sektoru můžeme sledovat nárůst objemu darovaných prostředků, i když se jedná sice jen o necelých 8 % z celkových darů (které činily 1,024 mld. Kč).
Pro srovnání v roce 2020 věnovalo na ochranu zvířat a životního prostředí přibližně 23 tisíc dárců 27 mil. Naprostá většina těchto darů prošla přes platformu Darujme.cz, kterou využívá opravdu mnoho environmentálních neziskovek.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Individuální fundraising jako důležitá součást multizdrojového financování proto představuje klíčovou cestu k finanční stabilitě a nezávislosti, i když se stále potýká s řadou bariér.
Přesto máme v Česku mnoho příkladů environmentálních nevládek, které mají s individuálním fundraisingem hluboké zkušenosti a je pro ně důležitým zdrojem příjmů. Například Green, peace financuje svoji činnost pouze z darů, Hnutí Duha má vytvořenou stabilní základnu trvalých dárců, o aktivitách České společnosti ornitologické, kde třináctým rokem vedu fundraising, budu podrobněji psát dále.
Dárci přispívají České krajině na obnovu přírody pomocí pastvy velkých kopytníků, Arnice na péči o stromy nebo na boj proti toxickým látkám okolo nás, ČSOP na programy Místo pro přírodu či Zvíře v nouzi, Čmeláku na výkupy pozemků v Novém pralese.
Dárcovství ze závěti
Sedmnáct českých dobročinných organizací propaguje mezi českými dárci možnost daru ze závěti. Nová webová stránka www.zavetpomaha.cz mapuje právnické otázky v této oblasti, trendy a statistiky ze zahraničí, příběhy českých dárců, nejčastější mýty a studii, podle které dar ze závěti považuje 58 % českých seniorů za správnou věc.
Na webu neziskovky vybízejí k tomu, aby sepsáním poslední vůle dárci zabezpečili především svou rodinu i své blízké. Teprve poté je čas díky daru ze závěti podpořit činnost vybrané dobročinné organizace.
Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku
„Jedná se o témata velice citlivá a osobní. Chceme k nim proto přistupovat s opatrností, nakládat s nimi s citem, důstojností a velkou dávkou empatie,“ řekl Jan Gregor, předseda koalice Za snadné dárcovství.
„S dary ze závěti se v Česku setkávám již několik let. Při osobním jednání s takovými dárci mě vždy překvapí, jakou úlevu a pocit klidu v nich rozhodnutí vypořádat své majetkové poměry vyvolává.
Mluvčí kampaně Tomáš Vyhnálek vysvětluje: „S dary ze závěti se v Česku setkávám již několik let. Při osobním jednání s takovými dárci mě vždy překvapí, jakou úlevu a pocit klidu v nich rozhodnutí vypořádat své majetkové poměry vyvolává. Nejčastěji se jedná o dárce, kteří znají konkrétní dobročinnou organizaci a jsou jasně rozhodnuti, jakou část majetku chtějí předat svojí rodině a jakou část věnovat na dobrou věc.“
Pokud v ČR nemáte dědice a nezanecháte závěť, dědí po vás stát. V minulých letech tak státu propadlo bezmála 150 milionů korun ročně.
Podle výzkumu profesora Jamese Russella z USA se lidé, kteří sepíšou závěť ve prospěch dobročinné organizace, dožívají vyššího věku než zbytek populace.
Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus
Zatímco v Anglii, USA či Kanadě sepíše závěť přes polovinu obyvatel, v Česku jde stále o citlivou věc spojenou s mnoha dogmaty. „Lidé se bojí, že pak dříve zemřou nebo, že naštvou své příbuzné,“ vypráví Vyhnálek.
Ve světě se Mezinárodního dne dědictví zúčastní přes tisícovku významných neziskových organizací. V mnoha zemích už kampaně z dřívějších let přináší plody. Ve Velké Británii odkázali lidé na charitu v loňském roce 2,24 miliardy liber (83 miliard korun v celkem 113 000 závětech).
Podle průzkumů se většinou jedná o ženy, které za svého života dobročinnou organizaci podporovaly ať již formou darů, nebo například dobrovolnictvím. Pomohla k tomu kampaň i Legacy10, které se podařilo prosadit pro dárce slevy na dědické dani.
Do kampaně se zapojilo i 250 notářů, kteří v druhém zářijovém týdnu se svými klienty hovoří o možnostech daru ze závěti pro neziskové organizace.
I když v Česku je dar ze závěti spíše ojedinělý, na stránkách www.zavetpomaha.cz je shromážděna více než desítka příběhů českých dárců, kteří se rozhodli pro tuto formu daru. K darování existuje několik možností, nejde však o složitý proces.
Webové stránky www.zavetpomaha.cz podrobně popisují legislativu, která se v letošním roce změnila. Vedle závěti je možno své majetkové poměry uspořádat například dědickou smlouvou nebo odkazem. Web odpovídá i na nejčastější dotazy, se kterými se členové koalice Za snadné dárcovství setkali. Jedná se například o společné jmění manželů, neopominutelného dědice a poplatky za sepsání závěti.
„Chceme upozornit českou veřejnost, že dar ze závěti je jinde ve světě vnímán jako přirozené pokračování podpory neziskových organizací. I proto se heslem kampaně stal slogan: Pomáhám za života, budu i po něm. Je to přirozená cesta jak pokračovat v dobrých skutcích,“ uvedl Tomáš Vyhnálek.
Možnosti individuálního fundraisingu
V zahraničí se s využitím dárcovství pro ochranu přírody setkáváme mnohem častěji, a to dokonce i mimo nevládní sektor. Fundraisingové kampaně na ochranářské a výzkumné projekty tam kromě neziskových organizací pořádají i univerzity a jiné výzkumné organizace, muzea, zoologické nebo botanické zahrady.
Příkladů individuálního fundraisingu na ochranu přírody mimo neziskový sektor je v Česku totiž výrazně méně, i když i ty existují. Uvést lze například „DMSkovou“ iniciativu Národního parku České Švýcarsko na obnovu populace lososa obecného nebo zoologické zahrady s jejich programy adopce zvířat, ale i fundraisingem na záchranu volně žijících zvířat in situ (např. ZOO Praha úspěšně fundraisovala na pomoc volně žijícím zvířatům postiženým požáry v Austrálii; v ZOO Zlín prostřednictvím speciálního vstupného 4Nature můžete rozhodnout, který z programů na ochranu zvířat podpoříte ad.). Jsou to ovšem spíše výjimky.
Obecně se většina nevládních organizací v Česku i v zahraničí z hlediska finančních zdrojů dlouhodobě opírá hlavně o granty, dotace, případně o firemní dary. Tento model však přináší značnou nejistotu a omezuje flexibilitu i stabilitu organizace.
Nesporná výhoda dotací a grantů jsou často velké objemy peněz (v řádu až milionů či dokonce desítek milionů Kč), které se přes ně dají získat, samozřejmě, pokud umíte „napsat projekt“. Navíc ty „velké“ projekty bývají často víceleté, zajišťují tedy určitou jistotu, kdy organizace může plánovat na delší období. Díky tomu umožňují realizovat i specifické aktivity jako jsou dlouhodobé výzkumy, ochranářská opatření, výstavba infrastruktury aj.
Dary jednotlivců mohou být využity tam, kde jsou zrovna nejvíce potřeba, a to bez ohledu na právě vypsaná dotační témata. Odpadá zde nutnost předfinancování, naopak individuální dary samy mohou posloužit k předfinancování či spolufinancování projektů, poskytují rychlejší dostupnost financí, což umožňuje organizacím okamžitě reagovat na aktuální výzvy.
Největší výhodou individuálního fundraisingu je, z mého pohledu, možnost budování pevných vztahů s podporovateli a vytváření dárcovské komunity, o kterou se organizace může kdykoli opřít. Kromě finanční podpory přinášejí dárci (a u členských organizací samozřejmě i členové) mnoho dalších klíčových výhod, které posilují postavení a dopad „jejich“ neziskovek.
Velká a aktivní členská a/nebo dárcovská základna zvyšuje důvěryhodnost organizace a dává jí silnější hlas při jednáních s úřady, politiky či firmami. Počet dárců a podporovatelů je zároveň ukazatelem společenského významu tématu, což může ovlivnit i zájem médií.
Mnozí dárci se navíc zapojují dobrovolnicky, pomáhají s organizací akcí, chodí na brigády, šíří osvětu nebo se stávají ambasadory ochrany přírody ve svém okolí. V neposlední řadě pak dárcovská podpora a rozvíjející se vztahy s dárci přinášejí další motivaci pro zaměstnance, a to nejen fundraisery, ale i odborníky věnující se tématům, na které jsou fundraisingové výzvy zaměřené.
Ze všech těchto důvodů by individuální fundraising měl být součástí portfolia finančních příjmů (nejen) neziskových organizací. Ostatně, velmi dobře se doplňuje s grantovým financováním, kde je většinou potřeba kofinancování a nezřídka i předfinancování celého projektu. Psaní projektů a fundraisingových výzev lze tedy vhodně zkombinovat. Jen pozor na zcela jiný styl formulace textů v případě grantových žádostí a fundraisingových výzev.
V ideálním případě by se „psaní projektů“ měli věnovat jiní lidé, než kteří pečují o dárce a organizují dárcovské kampaně.
Organizace, která to myslí s individuálním dárcovstvím vážně, musí nejprve sehnat vhodného fundraisera nebo tuto práci svěřit někomu zevnitř organizace. Dobrý individuální fundraiser by měl být především empatický a měl by umět navazovat a udržovat vztahy s dárci - naslouchat jim, chápat jejich motivace a umět s nimi komunikovat upřímně a s respektem.
Důležitá je i schopnost vyprávět příběhy a přenášet emoce tak, aby dárce oslovil a vtáhl jej do tématu. Měl by být zároveň analytický - musí umět sledovat data, vyhodnocovat kampaně a přizpůsobovat strategie na základě výsledků. Hodí se i kreativita při vymýšlení kampaní a samozřejmě trpělivost a vytrvalost, protože budování důvěry trvá, ale vyplácí se.
Dobří fundraiseři jsou stále nedostatkové zboží, ale dobrou zprávou je, že jdou vychovat. Jednak v Česku existuje už několik vysokých škol, které nabízejí studium zaměřené na fundraising, často v kontextu neziskových organizací (např. VŠE, VŠEM nebo FHS). A pak si lze fundraisingové vzdělání doplnit v rámci speciálních, i dlouhodobých kurzů pořádaných např. Českým centrem fundraisingu, Světem neziskovek nebo Nadací pro rozvoj občanské společnosti.
Individuální fundraising nelze dělat bez kontaktů a čím více jich v organizaci máme, tím lépe. Samozřejmě jsou tím myšleny kontakty na osoby, které mají zájem o naši činnost. Mnoho organizací už více nebo méně kontaktů má (dosavadní členové, dobrovolníci, zákazníci, podporovatelé), ale vyplatí se zavést jejich systematický sběr. Základem jsou on-line formuláře na odběr newsletterů na webu a archy na sběr podpisů na akcích pro veřejnost.
Pokud organizace pořádá petice, je to také vynikající zdroj kontaktů. Jen nikdy nezapomeňte dobře ošetřit souhlasy se zasíláním dalších informací.
V České společnosti ornitologické jsou nejlepšími zdroji kontaktů projekty občanské vědy - lidé se účastní jednoduchých výzkumných projektů, do kterých dodávají svá pozorování a díky tomu můžeme nashromáždit skutečně velký objem dat - a také kontaktů.
Jak jednou máme kontakty, musíme o ně začít pečovat - posíláme jim novinky, pozvánky na akce, informace o tom, co děláme. A ve správný čas, po důkladné přípravě, tyto kontakty použijeme jako adresáty fundraisingové kampaně, tedy je požádáme o dar.
Prvním darem to ale nekončí, naopak jím teprve vše začíná. Naprostým základem je poděkování - to by mělo přijít co nejdříve po daru. Dále je potřeba dárce průběžně informovat o dopadech jejich podpory a tím udržovat jejich důvěru. Pokud to lze, je dobré dárcům (zejména těm významnějším) přímo ukázat, jak jejich dary pomohly - třeba je pozvat na exkurzi.
Často se telefundraising používá u žádostí o trvalý dar (tzv. konverze jednorázových dárců v dárce trvalé). V každém případě je jak telefon, tak osobní setkání skvělou příležitostí, jak dárce informovat, zeptat se ho na jeho názor, vtáhnout ho více do děje. A o to jde především - dárce totiž musíme vnímat jako parťáky, spoluhráče, v žádném případě ne, jen jako zdroje financí.
Individuální fundraising v České společnosti ornitologické (ČSO)
V ČSO hraje individuální fundraising důležitou roli. V souladu s celkovými trendy sledujeme v ČSO setrvalý nárůst dárcovství - od roku 2017 stoupl objem darů 7x a počet dárců se zvednul 3x. Přibližně třetina dárců pochází z členské základny ČSO a dvě třetiny jsou nečlenové. Dárci pocházejí z celé České republiky, i když nejvíce jich je z Prahy a Středočeského kraje.
V průběhu roku ČSO organizuje obvykle 3-4 různé fundraisingové kampaně. Mezi oblíbená témata dárcovské podpory patří v ČSO ochrana sýčků a dalších ptáků zemědělské krajiny nebo podpora psí jednotky zaměřující se na vyhledávání otrávených návnad a jejich zvířecích obětí. Dary pomohly spolufinancovat i obnovené a rozšířené vydání Pražského ptactva Veleslava Wahla, významného ornitologa a bojovníka proti fašismu i komunismu.
Nejúspěšnějším fundraisingovým tématem ČSO je zcela jistě program budování ptačích parků, kdy darované peníze umožní vykoupit pozemky v ptačích parcích a zajistit správu těchto parků. Do ptačích parků směřuje cca 75 % všech darovaných prostředků.
Téma výkupu pozemků do vlastnictví ČSO a zakládání nových ptačích parků dárcům prostě dává smysl, chtějí být součástí obnovy krajiny. A především už s ČSO mají dobré zkušenosti - dary doposud pomohly založit sedm ptačích parků, dárci dostávají pravidelnou zpětnou vazbu, do ptačích parků se kdykoli mohou podívat ať už sami nebo v rámci mnoha organizovaných akcí pro veřejnost. Na vlastní oči vidí, že jejich dary jsou skutečně využité k obnově krajiny a jak příroda v ptačích parcích vzkvétá - ostatně v případě nejstaršího ptačího parku Josefovské louky už vzkvétá téměř dvacet let a výsledky jsou opravdu znát.
V roce 2024 proběhly dvě kampaně na výkupy pozemků v nových ptačích parcích - nejprve se na jaře podařilo vybrat 2,25 mil. Kč na ptačí park Rzy. Během vánoční kampaně se pak dárci složili na spolufinancování ptačího parku Střimická výsypka částkou 5,7 mil.
Individuální fundraising má prostě v ochraně přírody obrovský potenciál - a dobrá zpráva je, že ho v Česku začínáme naplno objevovat. Už to není jen „hezký doplněk“, ale stává se zásadním pilířem financování mnoha environmentálních organizací. Stále víc lidí chce přírodě pomáhat aktivně, nejen slovy, a právě dar je pro mnohé tím nejsnazším a nejúčinnějším způsobem, jak se zapojit.
Organizace, které se individuálnímu fundraisingu věnují s péčí a důvěrou v dárce, často získávají víc než jen finance - budují kolem sebe silnou komunitu lidí, kterým na přírodě záleží, zvyšují si nezávislost a stabilitu a získávají cennou motivaci pro svoji každodenní práci pro ochranu přírody. V době, kdy se přírodní prostředí potýká s bezprecedentními tlaky, je podpora jednotlivců nejen vítaná, ale naprosto klíčová.
Proto má smysl individuálnímu fundraisingu věnovat pozornost, čas i péči.
tags: #greenpeace #darovaci #kampan
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]