Greenpeace: Nejspinavější mezi stovkou studií?

Rozhovor s erudovaným vědcem, jaderným fyzikem a zakladatelem Charty 77 Františkem Janouchem, který má pověst člověka pevných názorů, přináší zajímavý pohled na současné dění v Evropě a energetickou politiku.

Energetická situace v Evropě

Naše stará dobrá Evropa má skutečně problémy. Jsou však spojeny ne s její integrací, ale s nacionalistickými anachronismy a výstřelky, jaké se ozývají např. z našeho Hradu či z Budapešti. V dnešním globálním světě mají malé státy jako je naše země pramalou šanci se aktivně zapojit do globálních struktur, pokud se nestanou součástí nějakých větších celků.

Role jaderné energie

Co se týče jaderné energie - již po druhé v uplynulých desetiletích hraje tento důležitý zdroj energie jakousi zástupnou úlohu. Poprvé se tak stalo v polovině sedmdesátých let, kdy skončil vietnamský konflikt a milionová armáda mladých protestujících Američanů ztratila najednou smysl svého života. Falešní proroci se zaměřili ne proti 50-60 tisícům jaderných hlavic (každá z nich mnoho-mnoho násobně silnější než bomby v Hirošimě či v Nagasaki), ale proti jaderné energii.

Již před 33 lety varoval Andrej Sacharov, že bez jaderné energetiky Západ nemůže zůstat svobodným. Angela Merkelová vede svou zemi do energetické pasti! Vážím si paní kancléřky za její snahu vyřešit problémy EU, ale vůbec si jí nemohu vážit za její naprosto nevzdělaný boj proti jaderné energii.

Česká republika a energetika

Jsme ale velmi schopní výrobci a exportéři elektřiny. Energie je základem všeho. Bez dostatku energie nejen nemůžete svítit, vytápět svá obydlí, přemísťovat se z místa na místo a vyrábět cokoliv, bez dostatku energie nebudou fungovat ani základní občanské a politické svobody. Naše volby jsou přece založeny i na pohybu kandidátů, na přenosu jejich vystoupení, na televizní a rozhlasové agitaci, na jejich kampani v novinách - společným jmenovatelem je dostatek energie.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Švédský příklad

Švédští politici se rozhodli v roce 1982 „vystoupit“ z jaderné energetiky do roku 2010. Tenkrát vyrábělo Švédsko kolem 45% elektřiny v jaderných elektrárnách. Podtrhnu: byla to nejlevnější elektřina a navíc nejčistší. V roce 2009, tedy 27 let po rozhodnutí, totiž švédské jaderné reaktory dodávaly do sítě skoro stejných 45% elektřiny, jako v roce 1982!

Jaderná energetika dělá také zemi nezávislou. Přerušení dodávek plynu či nafty by vyvolalo během několika dnů či týdnů velké problémy. Jaderné elektrárny vyměňují palivo jednou za rok až dva a nebylo by problémem předzásobit se uranem na několik let dopředu.

Kritika Zelených a Greenpeace

Zelení, Jihočeské matky, Greenpeace často prezentují mínusy atomových elektráren. Argumentaci staví na základní nedůvěře vůči oboru jako takovému, ve kterém - podle nich - hraje příliš velkou roli lidská chyba a lhaní dozorových orgánů, jež prý nejsou a nemůžou být v malém českém rybníku nezávislé. Prý nás ale do budoucna spasí alternativní zdroje energie a chytré přenosové sítě. Jde o velice primitivní myšlení. Dokonce se mi chce říct - absenci myšlení.

Přirozeně jsou jaderné technologie složité. Ale jde současně o nejlépe spravovaná a mezinárodně kontrolovaná průmyslová odvětví. Někdy si kladu přiléhavou otázku, proč vlastně vámi jmenované organizace nebojují proti jaderným arzenálům, které jsou největším rizikovým faktorem na naší planetě, ale soustřeďují se na protesty proti jaderné energii, která zachránila mnohem více lidských životů, než při několika málo jaderných haváriích zmařila.

Proč vámi zmíněné organizace nebojují proti kouření, které v Evropě způsobuje ročně úmrtí stovek tisíc osob? Rok co rok! Co se týče alternativních zdrojů energie, v žádném případě se bez nich neobejdeme. Jsou zatím ale příliš drahé a nespolehlivé. Budoucnost - mluvím o stovkách let - bude patřit jaderné energetice založené jak na štěpení jader těžkých, tak i na fúzi jader lehkých a na alternativních zdrojích: myslím, že větší úlohu bude hrát slunce než vítr.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Radioaktivita a uhelné elektrárny

Hovoří se o prolomení limitů na těžbu uhlí v Česku. Ale uhelné elektrárny jsou přece mimo jiné producentem radioaktivního popílku. Jak je to vlastně s radioaktivitou kolem nás, v běžném životě? Radioaktivita byla a je součástí života i jeho vzniku na zeměkouli.

Ano, při spalování uhlí se do atmosféry dostává mnoho škodlivin, včetně radioaktivních látek.

Větrné elektrárny a krajina

Nedávno jsem psala o záměru jednoho investora postavit dvě větrné elektrárny u vesnice Lomy na Třebíčsku. Nedaří se mu to, proti jsou skoro všichni včetně krajských úředníků. Zástupce investora mi tvrdil, že větrníky nedevalvují krajinu a je v nich budoucnost. Ať se podívám na Německo a Skandinávii, tam tyto projekty naopak podporují.

Uvedl jsem již, že od roku 1982 se ve Švédsku struktura dodávek elektřiny do sítě příliš nezměnila: zhruba 45% jádro, 45% hydro. Větrné elektrárny se staví hlavně v příbřežní zóně a offshore. Přece jenom stometrové kolosy s pouhou 20-25% účinností nevyvolávají u Švédů, velice citlivých k zachování přírody a krajiny, nějaké velké sympatie.

Švédsko má sice ohromné zdroje hydroenergie, ale již před čtvrtstoletím se zákonodárci usnesli, že nebudou stavět další přehrady na švédských řekách, aby nedevastovali krajinu. Odhaduji, že v tomto století alternativní zdroje výroby elektřiny, včetně biomasy, nepřesáhnou ve Švédsku 25%. Švédsko má však pro výrobu elektřiny z větru mnohem výhodnější podmínky, než máme my ve vnitrozemí. Nejsilnější pohyby vzdušných mas totiž vznikají na pobřeží a než dojdou do střední Evropy, jsou značně oslabeny. A Švédsko má mořské pobřeží přes 3000 kilometrů dlouhé!

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Švédský jaderný program

Zmínil jsem se již, že Švédský Riksdag nedávno změnil své rozhodnutí z roku 1982 o „vystoupení“ z jaderné energetiky do roku 2010, protože se zjistilo, že se Švédsko bez jaderné energie neobejde. Mimo jiné i proto, že jaderná elektřina je velice levná a kompenzuje relativně drahou pracovní sílu, a tak dělá dokonalé a často pověstné švédské výrobky konkurenceschopnými v zahraničí.

Švédsko značně pokročilo ve výzkumu ukládání vyhořelého paliva a o místo, kde bude takové úložiště nakonec vybudováno, se dokonce strhla mezi komunami soutěž: oblast, která bude vybrána (je to Forsmark, asi 250 kilometrů severně od Stockholmu), bude mít na desítky, a snad i stovky let zajištěno velké množství pracovních příležitostí, což ve švédské provincii není triviální.

Švédsko má dnes v provozu 10 velkých energetických reaktorů ve třech elektrárnách - Ringhalls, Oskarshamn a Forsmark.

Fukušima a jaderná bezpečnost

Ve Fukušimě elektrárna vlastně „dojela“ na neschopnost vyrábět pro vlastní spotřebu. Ti pečliví a vynalézaví Japonci, zvyklí na zemětřesení, podcenili tsunami. Neměli záložní zdroje napájení ochráněné proti tak vysoké přílivové vlně, která přišla. A přitom se dala předpokládat. Mít ochráněné dieselgenerátory, svět by oblétly „pouze“ obrázky zničených měst a aut plovoucích v ulicích. Reaktory by díky chlazení jen snížily výrobu do doby, než by byla elektrárna opět připojená do sítě.

Chtěl jsem tím zdůraznit, že lidstvo není pojištěno proti nějakým velkým přírodním či kosmickým katastrofám. Nesmíme ale ani zavírat oči před tím, že opakované kontroly ve Fukušimě vytýkaly nízkou ochranu rezervních generátorů před případnými mořskými vlnami - vedení elektráren však ve snaze ušetřit pár milionů dolarů toto zajištění odkládalo.

Náklady na likvidaci jaderných elektráren a jaderný odpad

Jedním ze silných argumentů proti jádru je názor, že zatím nikdo přesvědčivě nespočítal, kolik bude stát likvidace jaderných elektráren, až doslouží. Že tento faktor vlastně zastánci jádra nevplétají do konstrukcí finančních přínosů takového získávání energie. Kladl jsem jednou otázku, kolik stojí vybudování větrné elektrárny, jaká je její životnost a kolik bude stát její ekologické odstranění. Nikdo mi na mou otázku neodpověděl.

Takzvaný jaderný odpad obsahuje ještě velké množství energie - vždyť dnešní reaktory spotřebovávají nejvýše 3-4% energie, která je v uranu. Konkrétně k vaší otázce: ve Švédsku stojí kilowatthodina vyrobená v jaderné elektrárně přibližně stejně, jako kilowatthodina vyrobená ve vodní elektrárně. Do ceny jaderné elektřiny jsou však započítány i náklady na uložení odpadu. Tyto prostředky, uložené na zvláštním státním „nedotknutelném“ účtu, jsou dnes již astronomické. Financoval se z nich např. výzkum nejlepšího a nejbezpečnějšího uložení vyhořelých palivových článků v Oskarshamnu. Kromě toho - švédské jaderné elektrárny byly stavěny s rozpočtem plné návratnosti vynaložených investic za 25 let.

Jaderný průmysl v České republice

Dřív se ve Škodovce Plzeň vyráběly segmenty pro jaderný průmysl. Musím vás opravit. Žádná z malých zemí nevyrobila tolik moderních reaktorů, ne nějakých segmentů, jako naše země. Celých 24 kusů!!! Většinou šlo o typy VVER 440 a VVER 1000. Bohužel jsme si nechali koncern ŠKODA zprivatizovat a potom i po částech rozprodat. Závod jaderného strojírenství privatizátoři prodali ruské bance. To nebylo z hlediska českého státu moudré.

Současný stav jaderné energetiky ve světě

Co se zájmu o jadernou energetiku týče: ve světě je dnes v provozu 435 jaderných energetických reaktorů, 63 je ve výstavbě a ještě několik desítek je v různých stádiích příprav k zahájení výstavby. Jaderná energetika tedy rozhodně není v nějakém v penzijním věku. A každé zdražení barelu nafty či kubíku zemního plynu ji nepřímo podporuje.

Závěrem

Před 35 lety jsem přiměl svého kolegu a přítele Andreje Sacharova, aby napsal článek o jaderné energetice. Nazval ho „Jaderná energetika a svoboda Západu“.

tags: #greenpeace #nejspinavejsi #mezi #stovkou #studie

Oblíbené příspěvky:

• Rotační kompostér: efektivní cesta ke kompostu
• Koše na tříděný odpad
• Průvodce kompostováním
• Ekologická zátěž v České republice
• Odpadkové koše z nerezu