Greenpeace Německo a boj proti uhelným elektrárnám

11.03.2026

Energetická společnost Vattenfallen, plně vlastněná Švédskem, se rozhodla prodat své uhelné doly a elektrárny ve východním Německu. Nordická pobočka Greenpeace se přihlásila mezi zájemce o koupi a bude o Vattenfall soutěžit zřejmě s českým ČEZem či EPH.

Důvodem, proč se švédská firma rozhodla prodat uhelné akvizice v Německu, je snaha naplnit švédské klimatické závazky. A to s portfoliem uhelných elektráren není možné. Ostatně důvodem, proč se Švédsko zbavuje své německé akvizice, je právě politika ochrany klimatu.

Greenpeace na tiskové konferenci, na které oznámili záměr koupit německou část Vattenfallu, představili rizika a kontext nákupu. Pao-Yu Oei zmínil, že trendem v západním světě je odklon od energie z uhlí, zejména kvůli ekonomické neefektivitě. Důležité jsou také západní politiky, které upřednostňují nízko či bezuhlíkové technologie.

„Velkou důležitost má německé veřejné mínění. Němci podporují odklon od jádra a od uhlí a naopak obnovitelné zdroje energie mají širokou podporu veřejnosti. A Němci vědí, že útlum uhlí bude znamenat zavírání dolů a elektráren,“ říká Pao-Yu Oei.

Německá vláda si vytyčila rok 2040 jako možné datum, kdy země nebude využívat energii z uhlí. „Pro společnosti, které provozují uhelné doly a elektrárny, tak nastává období právní nejistoty.“

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Podle něho je jednou ze schůdných strategií nového kupce, aby uzavřel staré elektrárny a provozoval jen ty novější, a rozšířil zdroje výroby energie o ty obnovitelné zdroje. Pao-Yu Oei také zmínil, že uhelné elektrárny prostě nelze provozovat bezemisně. Všechny evropské pilotní projekty na jímání uhlíku (CCS, Carbon Capture and Storage) byly zastaveny a není tu žádný, který by byl v provozu.

Švédská pobočka Greenpeace plánuje, že kvůli případnému převzetí založí v Německu nadaci, která postupně utlumí těžbu hnědého uhlí a uzavře doly a elektrárny nejpozději do roku 2030. Vattenfall provozuje v německé Lužici 5 uhelných dolů, které každoročně těží 63 milionů tun uhlí (tedy 1,5 krát více, než celá Česká republika).

V případě, že Vattenfall své doly prodá firmám ČEZ či EPH, je podle Greenpeace velmi pravděpodobné, že noví vlastníci se budou snažit o rozšíření dvou stávajících (Welzow-Süd a Nochten) a dokonce otvírku tří nových povrchových dolů. Případné rozšíření stávajících dolů a otevření nových by smazalo z povrchu zemského osm obcí.

“Česká vláda se včera usnesla, že nebude kvůli těžbě uhlí ničit české obce. Pokud by německý Vattenfall koupil ČEZ, bylo by záslužné, aby se tak nedělo ani v Německu,“ řekl Janek Rovenský z Greenpeace.

Protesty a aktivity Greenpeace

Aktivisté z ekologického hnutí Greenpeace včetně několika Čechů demonstrují v areálu německé uhelné elektrárny Deuben nedaleko Lipska, kterou skrze firmu Mibrag ovládá česká společnost EPH. Aktivisté, mezi kterými jsou i Češi, podle prohlášení hnutí na komíně a před vchodem do elektrárny rozvinuli velké transparenty v němčině a angličtině s heslem "Uhlí zabíjí!".

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Dnešní protest souvisí i se záměrem EPH koupit od švédské státní společnosti Vattenfall hnědouhelné povrchové doly ve východním Německu. Zájem o těžbu v Lužici má mimo jiné i ČEZ.

"Pokud EPH nemá zábrany provozovat 79 let starou elektrárnu v Deubenu, jak ohleduplně by asi postupoval v Lužici? Další desítky let by zabíjel uhelnými emisemi Němce i další obyvatele Evropy, ale v řádově vyšším měřítku," uvedl ředitel české pobočky Greenpeace David Murphy.

Greenpeace nedemonstruje u této elektrárny poprvé. Česká vláda po vzoru Německa vytvořila uhelnou komisi, která má řešit útlum těžby uhlí i celkově využívání obnovitelných zdrojů nebo jádra. V té německé zasedl jako zástupce ekologů mimo jiné Martin Kaiser, člen vedení tamní pobočky organizace Greenpeace.

V Česku vláda vytvořila takzvanou uhelnou komisi, která by se měla zabývat mimo jiné snižováním podílu uhlí na energetice a ekonomice. V plánu je cílit na rok 2050. Je to podle vás dostatečné, nebo příliš pozdě? Je to rozhodně pozdě. Když se podíváme, jaké dopady mělo ohřívání klimatu v posledních letech jenom v Evropě, tak je jasné, že musíme přestat spalovat fosilní paliva co nejdříve. Každá tuna oxidu uhličitého, která se letos dostane do zemské atmosféry, tam zůstane dalších 70 let.

Dnes už má plán na takzvaný "odklon od uhlí" velká část západoevropských zemí. Další státy, třeba Polsko nebo Bulharsko, o tom nechtějí ani slyšet. Věřím, že odpovědnost za ochranu klimatu je v Evropě společná, včetně určení toho, co jsou energetické zdroje budoucnosti.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Společnost McKinsey teď vydala hodnocení německého přechodu k bezuhlíkové a obnovitelné energetice a výsledek není úplně pozitivní. Německu podle ní hrozí po uzavření jaderných a uhelných elektráren výpadky dodávek elektřiny - kvůli chybějícím kapacitám výroby i přenosových sítí. Vláda kancléřky Angely Merkelové úplně zaspala posledních deset let. Ani klimatické cíle na snižování emisí skleníkových plynů nebudou dosaženy. A právě proto se musí co nejrychleji naplnit závěry té uhelné komise, včetně vybudování nových obnovitelných zdrojů energie.

Od roku 2016 je ředitelem německé pobočky environmentální organizace Greenpeace. V minulosti vedl několik projektů a kampaní zaměřených na klimatickou revoluci v Německu, včetně postupného vyřazování jaderné energie.

Na konci září se bude konat klimatický summit OSN. Zažil jsem těch summitů hodně a většinou jsou nesnesitelné. Krásně se tam mluví, ale nic se neděje. Na konci září bude německá vláda schvalovat balíček zákonů na ochranu klimatu.

Emise a znečištění

Podle analýzy satelitních fotografií organizace Greenpeace jsou největším emitentem oxidu dusičitého (NO2) v Evropě uhelná elektrárna a uhelný důl Niederaussem v Německu. Na druhém místě se pak nachází Londýn a jeho znečištěný vzduch dopravou.

Ze získaných dat vyplývá, že největším znečišťovatelem jsou spalování fosilních paliv, zejména uhlí a ropy v elektrárnách a továrnách, a doprava. Použitá data byla získána satelitem Sentinel 5P Evropské kosmické agentury (European Space Agency). Tento satelit data o úrovni NO2 poskytuje od 1. června 2018.

Tisková zpráva Greenpeace přímo říká, že největší koncentrace NO2 v Evropě je v okolí uhelné elektrárny v Německu. Dokument Greenpeace věnující se tématu detailněji ovšem uhelnou elektrárnu Niederaussem jako největšího emitenta NO2 v Evropě přímo nezmiňuje. Hovoří pouze o „německé uhelné elektrárně“.

RWE, provozovatel Niederaussem, závěry dat Sentinel 5P odmítl, protože prý zvažuje pouze lokalitu s nejvyššími emisemi NO2 v 100km okruhu. To je podle RWE v regionu Severní Porýní-Vestfálsko nepřijatelné zjednodušení. V tomto regionu je totiž velký počet zdrojů NO2, průmyslových zařízení, elektráren a také emise v dopravě.

Lidský řetěz proti těžbě

Organizace Greenpeace uspořádala aktivistickou akci, kdy vytvořila lidský řetěz mezi obcemi Kerkwitz v Německu a Grabice v Polsku. Tyto obce spojuje spolu s dalšími 33 podobnými ohrožení zničením kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí. Pod obcemi v německo-polském regionu Dolní Lužice leží totiž miliardy tun tohoto uhlí.

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace České republiky, k tomu uvedl: „Možná máte pocit, že se vás těžba uhlí v Německu nebo v Polsku netýká, ale škody, které způsobuje znečištění z uhelných elektráren, ani klimatická změna, neznají žádné hranice. To samé bohužel platí o ovlivňování politiků a úředníků lobbisty těžebních společností.“

Současná situace elektroenergetiky v Německu

V Německu se před více než čtrnácti lety nastoupila, právě i vlivem intenzivní kampaně Greenpeace, cesta k bezjaderné energetice. Odstavení prvních osmi jaderných bloků v jejím rámci vedlo k tomu, že i při intenzivních dotacích do větrných a fotovoltaických zdrojů se produkce elektřiny z fosilních elektráren v Německu nesnížila. Právě naopak.

A situace se radikálně zhorší v nejbližších letech, kdy se začnou odstavovat velké jaderné bloky v průmyslovém Bavorsku, kde jádro zatím produkuje téměř 50 % elektřiny. Problémem však je, že linie vysokého napětí, které jsou pro přenos elektřiny nutné, se zatím ani nezačaly stavět. Stávající vedení v Německu i v sousedním Polsku i Česku jsou přetížená již nyní.

Je tak jasné, že větrná elektřina k nahrazení jádra v Bavorsku ještě řadu let přispět nemůže. I když už se výkon větrných zdrojů blíží 40 GW a v ideálních podmínkách by mohl nahrazovat většinu německé potřeby. Nejen kvůli neexistujícím vedením vysokého napětí tak však začíná stále častěji nastávat situace, že se musí v ideálních větrných podmínkách část větrných elektráren odstavovat.

Proto se Německo, aby alespoň částečně udrželo cenu elektřiny pro spotřebitele trochu snesitelnou, opět intenzivně vrací od plynu k uhlí.

Dopady na Evropu

V Německu se zavírají jaderné elektrárny, které mohly produkovat léta i desetiletí téměř bezemisní elektřinu. Jejich uhlíková stopa totiž byla vytvořena již při jejich výstavbě. Z velké části byly nahrazeny fosilními zdroji. Ještě intenzivněji bude tento proces pokračovat v následujících letech.

V Rakousku nebyla, také do značné míry kvůli úspěšné kampani Greenpeace, spuštěna dostavěná jaderná elektrárna. Její produkci do značné míry nahradily i uhelné zdroje z Polska a Česka. V Polsku se nedokončila rozestavěná jaderná elektrárna a zastavila plánovaná náhrada uhelných zdrojů jadernými. Všechny tyto nepostavené jaderné zdroje suplují v této zemi zdroje uhelné.

Jediný stát v regionu, kde se organizaci Greenpeace nepodařilo dosáhnout jejích cílů, je Česká republika. Zde se sice v Temelíně podařilo prosadit snížení počtu bloků na polovinu, přesto se však dostavěly dva bloky po 1000 MW. To spolu se zvýšením výkonu v Dukovanech a novými obnovitelnými zdroji přispělo k tomu, že se snížila v Česku absolutní produkce elektřiny z fosilních zdrojů a relativní pak dokonce velice významně. Tím se výrazně naše republika odlišuje právě od Německa a Polska.

Ekologické organizace ve Švédsku stanovily jako hlavní prioritu v elektroenergetice ekologické aspekty a omezení využívání fosilních paliv. To vedlo k tomu, že se smířily se zrušením odchodu od jaderné energetiky. Dokonce souhlasí i s plány na stavbu nových jaderných bloků. Odměnou jim je, že ve švédské elektroenergetice se, stejně jako při produkci elektřiny ve Francii, Švýcarsku a třeba i v kanadské provincii Ontario, využívají fosilní paliva minimálně.

Naopak Greenpeace má jako svoji hlavní prioritu prosazení zákazu jaderné energetiky. A této prioritě podřizuje vše. Ve státech, kde se tuto koncepci podařilo prosadit, jako jsou například Německo, Itálie či Dánsko, vidíme v elektroenergetice velmi intenzivní využívání fosilních zdrojů s příslušnými dopady na produkci emisí.

Podmínky pro ústup od rozvoje jaderné energetiky v Evropě do značné míry vytvořila právě intenzivní kampaň Greenpeace.

Za zákaz jaderné energetiky bojuje Greenpeace i u nás, na Slovensku a v Polsku. U nás, nejen ve své „Energetické [R]evoluci”, prosazuje tato organizace rychlé odstavení bloků v Jaderné elektrárně Dukovany, které by tak musely skončit v následujících pár letech. Tedy v době, kdy se budou odstavovat i jaderné bloky v sousedním Bavorsku. V našem regionu by tak došlo ještě k dramatičtějšímu úbytku produkce i výkonu stabilních a regulovatelných zdrojů. A ty budou muset nahradit z největší části fosilní zdroje a ve velké míře právě zdroje uhelné.

Pokud by se podařilo Greenpeace prosadit i u nás rychlé odstavení Dukovan již nyní a později i Temelína, bude zákonitým dopadem této jejich energetické koncepce nutnost intenzivního využívání fosilních zdrojů a hlavně uhlí. Stejně jako v Německu a Polsku nyní se i u nás budou muset prolomit limity a bourat další vesnice. Jediný rozdíl je, že u nás jsou zásoby uhlí více vyčerpány a určitě i po prolomení limitů nebudou stačit.

Je tak smutným paradoxem, že kvůli nastavení priorit ve své energetické koncepci a kampani, přispívá tato ekologií nejvíce se ohánějící organizace v případě svých úspěchů k intenzivní produkci elektřiny z fosilních paliv.

Berlín - Aktivisté z ekologického hnutí Greenpeace včetně několika Čechů demonstrovali v areálu německé uhelné elektrárny Deuben nedaleko Lipska, kterou skrze firmu Mibrag ovládá česká společnost EPH. Aktivisté podle prohlášení hnutí na komíně a před vchodem do elektrárny rozvinuli velké transparenty v němčině a angličtině s heslem „Uhlí zabíjí!". Součástí jejich plánu byl mimo jiné i pokus o symbolické ucpání komínu obřím látkovým špuntem. To se jim také podařilo. Policie akci sledovala, k žádnému razantnímu zásahu ale nepřikročila.

Jan Rovenský z Greenpeace, který se protestu zúčastnil, telefonicky sdělil, že policisté nechali aktivisty po kontrole dokladů z areálu odejít. Dnešní protest souvisel i se záměrem EPH koupit od švédské státní společnosti Vattenfall hnědouhelné povrchové doly ve východním Německu. Zájem o těžbu v Lužici má mimo jiné i ČEZ.

„Každý subjekt má právo na vyjádření svého ideového postoje, podstatné je, aby akce aktivistů neohrožovaly bezpečný provoz elektrárny," řekl v reakci mluvčí EPH Daniel Častvaj. Podotkl, že elektrárna Deuben byla v nedávné minulosti podstatně zrekonstruována a je plně v souladu se všemi právními předpisy v oblasti životního prostředí, a to včetně zpřísněných hodnot emisních limitů, které vstoupí v platnost až příští rok.

Podle nejnovější studie, kterou zpracoval Institut Energy Brainpool pro ekologickou organizaci Greenpeace, je možné, aby Německo odstavilo 36 nejstarších uhelných elektráren a zároveň stále udrželo bezpečné dodávky energií. Díky tomu je možné snížit objem emisí o 700 milionů tun a snadno dosáhnout klimatických cílů.

Energy Brainpool zkoumal, jak bude evropský energetický trh reagovat, když energetické společnosti okamžitě odstaví „přebytečné“ uhelné elektrárny. K tomu studie předpokládala, že bude celkem 15 GW „nepotřebného“ výkonu převedeno do režimu strategické rezervy, což odpovídá téměř polovině všech hnědouhelných elektráren. Tyto elektrárny by se následně používaly pouze v případě, že na trhu nebude dostatečný výkon. Studie se věnuje i období po roce 2022, kdy mají být v Německu ostaveny všechny jaderné elektrárny.

Ochrana klimatu by měla i svou negativní stránku. Podepsala by se na cenách elektřiny, dle studie však maximálně ve výši 0,6 centu za kWh elektřiny.

Předpovědi Greenpeace byly nejblíže reálnému vývoji co se týče rozvoje obnovitelných zdrojů.

První z grafů ukazuje, jak se rozvíjel instalovaný výkon solárních panelů a je vidět, že Greenpeace byl nejblíž pravdivé hodnotě.

tags: #greenpeace #německo #elektrárna