Greenpeace: Historie, Aktivity a Kontroverze


05.03.2026

Organizace Greenpeace slaví 50 let od svého založení a od vyplutí prvního plavidla Greenpeace proti jaderným testům na ostrově Amčitka v USA.

Vznik a První Akce

Organizace Greenpeace vznikla v kanadském Vancouveru, kde se uvnitř mírového hnutí začala utvářet skupina lidí, kteří chtěli kromě kampaně proti válkám usilovat i o ochranu životního prostředí.

Vznikla iniciativa Don’t Make a Wave Committee (komise Nedělejte vlny), která se stavěla proti plánovanému testu jaderné bomby na ostrově Amčitka v Aljašce.

Její členové a členky sehnali starou loď Phyllis Cormack, kterou přejmenovali na Greenpeace a na které vyplula dvanáctičlenná posádka přímo na místo plánovaného výbuchu, aby mu zabránila. Loď Greenpeace nedoplula do svého cíle, protože ji zastavila bitevní loď amerického námořnictva.

Po jejím návratu jí však i přesto vítaly tisíce lidí. Příběh lidí, kteří jeli zastavit jadernou explozi, vyvolal celosvětovou debatu, která znamenala začátek konce jaderných testů.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Ikonické Kampaně na Mořích

Ikonické kampaně Greenpeace se často odehrávaly na mořích. Lodě Greenpeace konfrontovaly velrybářské flotily, které dostaly populace některých druhů velryb na pokraj vyhynutí.

Podle odhadů dosahoval počet plejtváků obrovských sotva šesti tisíc kusů. Svět obletěly záběry velrybářů střílejících harpuny přes protestující aktivisty, kteří bránili destruktivnímu lovu vlastními těly.

V roce 1982 pak na nátlak Greenpeace Mezinárodní velrybářská komise schválila zákaz komerčního lovu velryb.

Evakuace z Atolu Rongelap

Testy amerických jaderných zbraní v Tichomoří v okolí atolu Rongelap měly nezpochybnitelný negativní vliv na místní domorodé obyvatele, na které se snesl radioaktivní spad.

Marshallovy ostrovy se obrátily na Greenpeace, aby evakuovala lidi z atolu do bezpečí. Obrovská logistická operace se povedla a loď Greenpeace jménem Rainbow Warrior dokázala během několika měsíců přestěhovat stovky lidí do jejich nového domova v neznečištěné a bezpečné části souostroví.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Útok na Loď Rainbow Warrior

O něco později měla loď Rainbow Warrior vést flotilu plavidel na protest proti francouzským testům jaderných zbraní u atolu Mururoa, ovšem v předvečer odjezdu vybouchly postupně dvě nálože, které na loď kotvící v přístavu v novozélandském Aucklandu připevnili agenti francouzské tajné služby.

Posádka loď rychle opustila kromě portugalského fotografa Fernanda Pereiry, který v potápějící se lodi zahynul. Teroristický útok na loď Greenpeace, který měl krycí jméno Operation Satanique, odkrylo rozsáhlé vyšetřování novozélandské policie.

Ukázalo se totiž, že bombový útok byl schválen z nejvyšších pater francouzské politiky a věděl o něm i tehdejší prezident Froncois Mitterrand.

Greenpeace v Československu

Na území Československa se již v 80. letech odehrály dva protesty Greenpeace. V roce 1984 pronikl mezinárodní lezecký tým Greenpeace na teplárnu u Karlových Varů, aby zde upozornil na znečištění ovzduší a kyselé deště.

Na komínu vyvěsili aktivisté písmeno T - na dalších místech v Evropě pak vyvěsili jejich kolegové další písmena, která dávala dohromady nápis STOP. V roce 1987, na první výročí od utajované havárie v jaderné elektrárně Černobyl, pak organizace Greenpeace vyvěsila transparent proti stavbě elektrárny Temelín na balkoně Národního muzea v Praze.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Jen několik dní po listopadových událostech přijel na Václavské náměstí v Praze duhový autobus Greenpeace Rakousko. Bylo to poprvé, co Greenpeace oficiálně působilo za Železnou oponou.

Zájem lidí byl obrovský - na nálepky Greenpeace se stály fronty a petici proti elektrárně Temelín podepsalo 80 tisíc lidí. Autobus poté jezdil po republice a mapoval místa s toxickým znečištěním a starou ekologickou zátěží.

Ochrana Antarktidy

Antarktida je kontinent, který není trvale obydlený a na její území si v minulosti dělalo nároky hned několik sousedních států či světových mocností.

Organizace Greenpeace prosazovala, aby byla unikátní panenská příroda Antarktidy přísně chráněna. Vzhledem k tomu, že k budoucnosti Antarktidy se mohly vyjadřovat jen subjekty, které zde prováděly výzkum, organizace Greenpeace zde založila svou vlastní vědeckou stanici World Park Base.

Během svého několikaletého působení kromě výzkumu upozorňovala organizace Greenpeace na znečištění pocházející z ostatních stanic a zamezila stavbě francouzského letiště v sousedství hnízdiště tučňáků.

V roce 1991 se podařilo prosadit novou smlouvu o Antarktidě, která na 50 let zaručila velmi přísnou ochranu, zákaz těžby nerostů a další průmyslovou činnost na celém kontinentě.

Ochrana Ozonové Vrstvy

V 90. letech vědci zjistili, že používání freonů vede k ničení ozonové vrstvy a že je potřeba tyto chemické látky používané ve sprejích a při chlazení nahradit.

Kancelář Greenpeace v Německu se spojila s vědci z Dortmundu, s nimiž dala dohromady plán na technické řešení bez freonů. Následně našla starou továrnu na ledničky, která byla před krachem a přesvědčila vedení, aby začalo s výrobou testovacích prototypů.

S rozjezdem projektu pomohly příspěvky dárců Greenpeace. Technologie se osvědčila a patent byl dán celosvětově volně k užití. Chladničky s technologií Greenpeace tak začaly vyrábět velké firmy, díky čemuž se stala řešením problémů s ozonovou dírou.

Greenpeace v České Republice

V ČR se Greenpeace dlouhodobě věnuje především uhelné energetice, která je největším zdrojem znečištění ovzduší a skleníkových plynů. První polistopadová vláda Petra Pitharta schválila územní ekologické limity povrchové těžby uhlí, které měly ochránit lidská sídla před rozšiřováním dolů.

Těžaři se však rozhodli zničit další vesnici - Libkovice - s tím, že zde budou těžit hlubinně. I přes občanské protesty a blokády Greenpeace Libkovice padly a staly se mementem bezohlednosti uhelného průmyslu. Paradoxně se zde ovšem nikdy netěžilo.

Uhelné společnosti chtěly prolomit limity těžby prakticky od chvíle, kdy vešly v platnost. Po dlouholeté kampani Greenpeace, místních lidí a mnoha dalších spojenců se v roce 2015 podařilo zachránit město Horní Jiřetín před rozšířením dolu ČSA. Vláda ovšem posvětila prolomení na dole Bílina.

Od té doby se organizace Greenpeace aktivně zapojuje do diskuze o konci uhlí v České republice, například v Uhelné komisi prosazovala nejprogresivnější scénář, který byl na stole. Nyní Greenpeace prosazuje konec těžby a spalování uhlí v Česku v roce 2030.

Boj Proti Toxickým Látkám

Dalším velkým tématem Greenpeace v Česku byly toxické látky. Organizace Greenpeace úspěšně usilovala o omezení vypouštění toxických látek do řek a zapojila se do kampaně za evropskou legislativu omezující nebezpečné látky REACH.

Několik odebraných vzorků z řeky Labe s výskytem nebezpečných látek pocházející z praní textilu pomohlo nastartovat globální kampaň Detox, která pomohla očistit od problematických chemikálií světový textilní průmysl.

I díky Greenpeace jsou dětské hračky bezpečnější, protože neobsahují ftaláty a kojenecké lahve neobsahují nebezpečný bisfenol A.

Organizace upozorňovala také na zamoření chemických továren a jejich nedostatečnou ochranu před úniky toxických látek do životního prostředí. Ukázkovým příkladem byla Spolana Neratovice, kterou organizace Greenpeace tlačila k sanaci objektů zamořených dioxiny a zároveň upozorňovala na nedostatečnou ochranu před přírodními živly.

Při povodních v roce 2002 došlo v areálu k ekologické havárii. Firma jakýkoli problém v areálu odmítala, ale organizace Greenpeace přinesla letecké fotografie, které ukazovaly zaplavení areálu vodou, únik chemikálií a výbuchy v areálu.

Aktivity Greenpeace výrazně přispěly ke zpřísnění pravidel pro chemický průmysl a k sanaci ekologických zátěží.

Kampaň Plast je Past

V nedávné doby vedla organizace kampaň Plast je past, která pomohla zviditelnit téma plastového odpadu a přispěla k zákazu těch nejzbytečnějších jednorázových plastů, které nejvíce zamořují přírodu.

Energetická Krize a Kampaň Energie Lidem

Energetická krize ukázala, jak nebezpečná je závislost na fosilních zdrojích, především na ruském plynu, říká Zahide Senterzi, šéfka české Greenpeace. Neziskovka proto spolu s partnery spustila kampaň Energie lidem, která pomáhá nejvíce ohroženým a zranitelným skupinám.

Financování a Fungování Greenpeace

Z poboček, které jsou finančně nezávislé - což platí i pro Greenpeace Česká republika - se část darů posílá do mezinárodní organizace, která z nich pak platí provoz našich lodí, vědecké zázemí organizace v britském Exeteru, pobočku Greenpeace EU a zároveň přispívá finančně na jednotlivé kampaně.

A prioritní kampaní je třeba ochrana pralesů - pak tyto peníze putují i do zemí, jako je Brazílie, Indonésie či Demokratická republika Kongo, kde pobočky Greenpeace potřebují více peněz, než kolik si vydělají individuálním fundraisingem.

Většina peněz skutečně jde na aktivity, protože putují k lidem, kteří tu práci udělají. Zároveň máme pravidlo platové vyrovnanosti - takže například já nesmím mít vyšší plat než dvojnásobek nejnižšího platu u nás v organizaci. Snažíme se tak udržet jistou harmonii.

Témata a Priority Greenpeace

Vaše kampaně jsou zaměřené na nejrůznější ekologická témata. Nejvíc táhnou oceány a pralesy, Amazonie. A to přes to, že ani jedno tady v Česku nemáme a jde o globální, mezinárodní kampaně. Klima. Je totiž velmi komplikované, komplexní.

Rozhoduje se to na mezinárodních plénech Greenpeace. Zabýváme se tím, co je právě označeno jako nejpalčivější problém. Prioritu mají problémy, které ohrožují život na planetě, ale i formu života. Nyní je to změna klimatu a úbytek biodiverzity.

Témata vyhodnocujeme podle vědeckých poznatků, spolupracujeme s vysokými školami. Aktuálně jsme například velmi řešili témata ochrany pralesů nebo plán založení sítě oceánských rezervací na třiceti procentech jejich rozlohy.

Kritika a Kontroverze

Činnost a kampaně Greenpeace se setkávají i s kritikou a kontroverzemi. Někteří lidé a organizace nesouhlasí s metodami, které Greenpeace používá, a tvrdí, že jejich aktivity mohou mít negativní dopad na ekonomiku a společnost.

Například, happening Greenpeace uspořádala letos v květnu před sídlem ministerstva zemědělství v Praze, krátce po spuštění své kampaně Nekácejte.cz. Lesy ČR dnes uvedly, že dbají ochrany lesa, hospodaří v souladu se zákonem a řídí se schválenými lesními hospodářskými plány.

Na hlavním transparentu Greenpeace před vchodem do budovy ředitelství podniku stálo "Lesy ČR zabíjejí staré lesy". Greenpeace zejména vadí kácení v biologicky cenné lokalitě Východní Krušnohoří v okolí Litvínova a Telnice a pokračování v těžbě ve Ždánickém lese na jihu Moravy.

"V obou případech jde o staré cenné lesy, které překypují biodiverzitou a vyskytují se v nich chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů.

Volba Filipa Turka Ministrem Životního Prostředí

Andrej Babiš dnes předal prezidentu Petru Pavlovi seznam nominantů na ministerská křesla. Nově má Ministerstvo životního prostředí připadnout Filipu Turkovi místo původně navrhovaného Petra Macinky.

Greenpeace Česká republika dlouhodobě poukazuje na to, že Motoristé představují pro vedení tohoto resortu zásadní riziko: jejich program i zájmy jsou v přímém rozporu s ochranou přírody, klimatu a veřejného zdraví.

„To, že se ministrem životního prostředí má stát zástupce Motoristů - ať už Petr Macinka nebo Filip Turek - znamená přímé ohrožení ochrany přírody v České republice. V tomto ohledu se nic nemění.

Strana, která odmítá obnovitelné zdroje, chce rušit ekologické dotace a oslabovat pravidla chránící klima a krajinu, nemůže vést resort, jehož úkolem je hájit zdravé prostředí pro lidi a přírodu. Ministerstvo životního prostředí musí řídit někdo, kdo chápe jeho poslání a staví se za ochranu klimatu, vody, krajiny a zdraví lidí, ne někdo, kdo v ochraně životního prostředí vidí nepřítele.

Nominace Filipa Turka na funkci ministra životního prostředí i přes to, že prezident označil jeho postoje za neslučitelné s výkonem funkce ministra, ukazuje, že Motoristé a část vznikající vlády považují resort za méně významný. Ministerstvo životního prostředí je ale klíčové pro budoucnost země.

tags: #greenpeace #posli #nam #naapd #co #to

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]