Greenpeace a jeho právní oddělení v České republice

Většinou jen místí člověk se zájmem o přírodu ví, jaké poklady jeho okolí skrývá. Né vždy se pak ochrana unikátních druhů živočichů, rostlin a nebo lokalit hodí “do krámu” stavitelům, průmyslníkům, zastupitelům či jiným zodpovědným osobám. Z letití zkušenosti víme, že stát nemá oči všude a to ani složky, které mají na starost právě ochranu přírody.

Z toho důvodu tu po léta byla možnost pro spolky a podobné organizace účastnit se řízení, která přírodu v jejich okolí mohla ovlivnit. Veřejná kontrola rozhodování správních úřadů: občané, kteří mají právo se prostřednictvím spolků účastnit povolovacích řízení dotýkajících se kvality životního prostředí v místě jejich domovů, přispívají k včasné nápravě nezákonných rozhodnutí správních úřadů.

Zelený kruh je asociace, která sdružuje 85 významných ekologických nevládních organizací (mj. Frank Bold, Greenpeace, Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická) působících v České republice. Asociace se věnuje plošnému monitorování zákonů a politik, koordinuje legislativní kampaně a poskytuje aktivní podporu při advokační činnosti zaměřené na zachování kvalitní ochrany životního prostředí a vysoké úrovně občanských práv v rozhodovacích procesech. Dlouhodobě se zabývá problematikou účasti veřejnosti na rozhodování o záměrech a projektech s dopadem na životní prostředí.

Zelený kruh se také věnuje koordinaci výběru nevládních expertů a expertek do mezioborových pracovních skupin a poradních orgánů a komisí vlády a koordinuje vznik společných připomínek, pozic a veřejných vyjádření ekologických organizací k významným situacím v ochraně životního prostředí.

Právní bitvy Greenpeace

Společnost ČEZ žalovala spolek Greenpeace, který podle jejího názoru zneužil její reklamní spot. Zatímco u soudu prvního stupně zastání našla, druhostupňový soud i Nejvyšší soud daly za pravdu Greenpeace. Ucelený a detailní výklad toho, co obnáší svoboda projevu, kdy vzniká nové dílo a jaká je jeho ochrana, pak do případu vnesl Ústavní soud.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Podstatou celého sporu byla upravená verze reklamního spotu společnosti ČEZ s názvem “Rozsvícení vánočních stromů”. S takovou úpravou svého spotu společnost ČEZ nesouhlasila a proti zneužití reklamního klipu se rozhodla bránit. A uspěla. Alespoň tedy v prvním stupni, kdy Městský soud v Praze uložil ekologické organizaci zdržet se neoprávněného užití spotu a společnosti ČEZ se omluvit. Městský soud ve svém rozhodnutí sice obecně připustil použití zákonné licence, ovšem nikoliv v tomto případě.

Vrchní soud v Praze měl na věc jiný názor a žalobu ČEZu zamítl. Podle něj je upravený reklamní spot ironickým ve vztahu k původní verzi. Zdůraznil také svobodu slova.

S obdobnou úvahou uzavřel celou kauzu i Ústavní soud, podle něhož jsou humor, nadsázka, ironie i sarkasmus nutnou součástí společenského dialogu a přispívají ke svobodné výměně názorů. Naopak zásah do svobody takových projevů je třeba posuzovat s obezřetností.

Ústavní soud zdůraznil zejména nutnost zkoumat projevy v celém svém rozsahu a nikoliv izolovaně. Je tedy podle něj rozdíl, zda jde o psaný text, komiks či spot. Podstatný je také jeho záměr, tedy zda například výsledný počin představuje přínos do veřejné diskuze o společenských otázkách, nebo naopak směřuje pouze k nenávisti.

Podle Ústavního soudu bylo při shlédnutí pozměněného spotu od počátku jasné, že nejde o oficiální reklamu společnosti ČEZ, ale snahu někoho jiného upozornit na dopady její činnosti na životní prostředí. Společnost takové velikosti a významu je navíc povinna snést únosnou míru kritiky své činnosti, která navíc skutečně životní prostředí významně ovlivňuje.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Významným momentem nového rozhodnutí se stala zákonná licence a její výklad Nejvyšším soudem, který se v něm do jisté míry odchýlil od zákona. Ačkoliv by se zákonná licence pro karikaturu a parodii měla podle (výslovného znění) zákona použít pouze pro autorské právo, lze ji podle Nejvyššího soudu obdobně využít i pro práva s autorským právem související. Ústavní soud v této souvislosti doplnil, že soud se od doslovného znění zákona za určitých okolností smí (a musí) odchýlit.

Nález Ústavního soudu byl pozoruhodný ještě v jednom ohledu, a to, když v souvislosti s vysvětlením významu parodie, nadsázky a humoru citoval některé slavné klasiky, mezi nimi i Umberta Eca.

Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.

Greenpeace a Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)

Hnutí Greenpeace varuje, že chystaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy TTIP poškodí evropské spotřebitele, například kvůli geneticky modifikovaným potravinám z USA. Zveřejnilo kvůli tomu tajné dokumenty z vyjednávání. Šéf unijního vyjednávacího týmu Ignacio Garcia Bercero ale prohlásil, že se v připravované dohodě nehodlá evropská strana vzdát svých pravidel a dokumenty nepředstavují konečné verze dohody, nýbrž představy obou vyjednávacích stran.

USA staví Evropskou unii pod tlak, vyplývá podle médií ze zveřejněných dokumentů k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP). Washington například hrozí, že zablokuje exportní úlevy pro evropský automobilový průmysl. Chce totiž přimět EU k většímu odběru amerických zemědělských produktů. USA prý rovněž napadají evropské principy ochrany spotřebitelů, které nyní obyvatele EU chrání před geneticky modifikovanými potravinami či masem s růstovými hormony, napsal list Süddeutsche Zeitung na svých internetových stránkách.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

O TTIP diskutují zástupci Evropské komise s americkou stranou od roku 2014. Smlouva by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu.

Některé země EU ale mají proti dohodě námitky a bojuje proti ní i řada aktivistů a jiných skupin. Podle nich TTIP omezí demokratická práva Evropanů, zatímco koncerny budou mít ještě větší vliv na vznik zákonů. Kritizován je také způsob vyjednávání, který je podle mnohých značně netransparentní. Zatímco EU své návrhy zveřejňuje, USA zachovávají své postoje v tajnosti.

Zveřejněné texty ale přinášejí i podrobný náhled na americkou vyjednávací taktiku a postoje. Děláme to proto, abychom vyprovokovali diskusi a přinesli transparentnost do skandálně netransparentního jednání. Je to opravdu neuvěřitelné. Výsledky těchto jednání se dotknou skoro miliardy lidí v Evropě a Spojených státech, a to ve všech oblastech života.

„Bohužel zveřejněný text potvrzuje obavy milionů obyvatel EU, že TTIP oslabí jejich práva, ať už na ochranu životního prostředí a zdraví, nebo práva spotřebitelská či zaměstnanecká. Zároveň posiluje práva a moc korporací na úkor veřejného zájmu. Pochybné vyjednávání o smlouvě by mělo být okamžitě zastaveno a v budoucnu by dalším jednáním měla předcházet veřejná debata,“ uvedl Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace.

Podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Ignacia Garcia Bercera se Evropská unie nehodlá vzdát svých pravidel pro geneticky modifikované potraviny. Stejné prohlášení učinila i eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. „Žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň naší ochrany zákazníků, bezpečnosti potravin či ochrany prostředí. Obchodní dohody nezmění ani naše zákony o geneticky modifikovaných potravinách,“ uvedla eurokomisařka. „Jakákoli obchodní dohoda EU může regulaci změnit jen tak, že ji posílí,“ dodala.

V Americe se potraviny například prodávají, dokud někdo neprokáže jejich závadnost. Evropa uplatňuje opačný přístup. Nejdříve proběhne test bezpečnosti, až pak může výrobek na trh. Amerických 170 druhů geneticky modifikovaných plodin a hormonálně upravovaná masa by tento systém nevpustil.

Bercero i Malmströmová shodně zdůraznili, že dosud utajované dokumenty k jednáním o dohodě, které nyní hnutí Greenpeace zveřejnilo, jsou takzvané konsolidované texty, a ne konečné verze dohody. „Je to text, který obsahuje představy obou vyjednávacích partnerů. V žádném případě text neodráží výsledek rozhovorů,“ uvedl Bercero. Malmströmová řekla, že zmíněné konsolidované texty udávají jen vyjednávací pozici a nic jiného.

Úřad německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela také prohlásil, že pravidla pro prodej geneticky upravených potravin se nezmění. Tyto potraviny podle úřadu budou muset být nadále jasně označeny a ochranné a zdravotní standardy pro lidi, zvířata i prostředí nebudou TTIP nijak zpochybněny.

Místopředseda Evropského parlamentu Alexander Graf Lambsdorff pak podle agentury DPA kritizoval senzační tón zpráv, které o uniklých dokumentech informovaly. Celou záležitost vnímá jako dělání z komára velblouda.

Vyjednavač za USA Michael Froman označil interpretaci uniklých dokumentů za zavádějící až chybnou. „Těšíme se na věcnou diskusi o tom, čeho chceme pomocí TTIP dosáhnout a čeho ne,“ dodal. USA podle něj od počátku jednání považovaly za svůj prvořadý cíl dosažení hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. Důležité jsou prý ale i „transatlantické hodnoty“.

Německá kancléřka Angela Merkelová podle DPA i nadále požaduje rychlé uzavření dohody TTIP. Bavorský premiér a předseda vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer podle listu Süddeutsche Zeitung prohlásil, že budoucnost plánované dohody TTIP zcela závisí na transparentnosti a ochraně spotřebitelů.

„Dokud u TTIP nebude transparentnost, nedám k ní jako předseda strany souhlas,“ řekl Seehofer, jehož CSU tvoří s křesťanskodemokratickou CDU kancléřky Angely Merkelové stranickou unii. „Záleží mi na zachování vysokých spotřebitelských standardů,“ dodal.

V současnosti tuto dohodu podporuje jenom pětina Němců podle aktuálních průzkumů veřejného mínění.

Vyjednávači v Evropě a ve Washingtonu usilují o dokončení klíčových částí dohody TTIP do konce tohoto roku.

Právní rámec účasti ekologických spolků v řízeních

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „ZOPK“) od svého vstupu v účinnost zaručuje v ustanovení § 70 občanským sdružením, jejichž hlavním předmětem činnosti podle stanov je ochrana přírody a krajiny (podle aktuální úpravy obsažené v občanském zákoníku jde o zapsané spolky, proto je v dalším textu k jejich označení použit pojem „ekologické spolky“), právo na informace o všech zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny.

Současně ZOPK v tomtéž paragrafu založil ekologickým spolkům právo stát se účastníkem zahajovaných správních řízení, což od roku 2004 v čl. 9 odst. 3 paralelně stanoví i Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), publikovaná pod č. 124/2004 Sb.m.s.

Až do 31. 12. 2017 se možnost účastenství ekologických spolků týkala všech správních řízení, v nichž mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Od 1. 1. 2018 byla tato možnost (mj. s odkazem na zjištěné případy zneužití účastenství) zúžena pouze na řízení vedená podle ZOPK, což byl stav trvající až do konce roku 2023, kdy byla možnost účastenství ekologických spolků rozšířena i na řízení podle jiných předpisů, jsou-li v nich vydávány správní akty nahrazující rozhodnutí vydávaná podle ZOPK (typicky např.

Ekologické spolky svého práva účastnit se zahajovaných správních řízení zhusta využívaly, mnohdy k nelibosti ostatních účastníků, někdy i k nelibosti orgánů veřejné správy, před nimiž bylo řízení vedeno.

Jednou ze specifických otázek, kterou se soudy ve svých rozhodnutích zabývaly, byla i otázka účastenství ekologických spolků v řízeních o uložení pokuty za spáchaný přestupek, popřípadě (dříve) pokuty za správní delikt.

V tomto směru zastávala judikatura dlouhodobě názor vyjádřený zejména v rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 28. 3. 2017 č. j. 7 As 311/2016- 31, že ekologické spolky se řízení o uložení pokuty na základě § 70 ZOPK účastnit nemohou, neboť „z důvodu specifické povahy správního trestání by možnost účasti ekologických spolků představovala nevhodnou a nečekanou ingerenci soukromoprávních subjektů do práv obviněného v takovém řízení, se kterou česká koncepce správního trestání nepočítá.

NSS současně uzavřel, že „§ 70 ZOPK směřuje na budoucí zásahy, tedy že se má jednat o řízení rozhodující o tom, zda má nebo nemá v budoucnu dojít k nějakému zásahu do přírody a krajiny, nikoliv o řízení vyjadřující se zpětně k zásahu, který již proběhl.“ Citované hodnocení převzala i komentářová literatura.

Rozsudek NSS ze dne 28. 3. 2017 č. j. 7 As 311/2016-31 je v právní praxi dobře znám, méně je však již známo, že byl napaden včasnou ústavní stížností, která byla nálezem ze dne 18. 12. 2018 sp. zn. II.ÚS 1685/17 sice zamítnuta, ovšem ne proto, že by se Ústavní soud se závěry NSS o nemožnosti účastenství ekologických spolků v řízeních o správních deliktech a přestupcích bezezbytku ztotožnil, nýbrž proto, že neshledal dostatečně závažná porušení základních práv dotčeného ekologického spolku.

Ve věci účastenství však Ústavní soud v předmětném nálezu vyjádřil právní hodnocení odlišné od NSS, totiž že ustanovení § 70 ZOPK účast ekologických spolků v sankčním řízení umožňuje, aniž by přitom docházelo k porušení práv obviněných.

K tomu došlo v roce 2023, kdy Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) usnesením rozhodla, že ekologický spolek Greenpeace Česká republika není účastníkem řízení vedeného ČIŽP ve věci odpovědnosti za přestupky podle § 88 odst. 2 písm. n) a p) ZOPK přičítané státnímu podniku Lesy České republiky, s. p. v souvislosti s jeho činností na území EVL Východní Krušnohoří a na území NPR a EVL Praděd a spočívající v porušení podmínek rozhodnutí o výjimkách a za absenci povinného souhlasu podle ZOPK.

Usnesení ČIŽP o vyloučení z účastenství bylo potvrzeno i Ministerstvem životního prostředí (MŽP), s tím, že § 68 zákona č.

Proti rozhodnutí MŽP se Greenpeace Česká republika neúspěšně bránil žalobou u Městského soudu v Praze.

Ekologický spolek ovšem proti rozsudku Městského soudu v Praze podal kasační stížnost a NSS, který o ní rozhodl dne 29. ledna 2025 rozsudkem č.j. 2 As 371/2023-34, mu dal zapravdu, přičemž se s odkazem na právní hodnocení, „dřímající“ do té doby v nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2018 sp. zn. II.ÚS 1685/17, zcela odklonil od závěrů vyjádřených dříve v jeho vlastním rozsudku ze dne 28. 3. 2017 č. j. 7 As 311/2016-31 a fakticky je odmítl jako naprosto nesprávné.

Přitom uvedl, že v projednávané věci je třeba posoudit, zda řízení o spáchání přestupku podle ZOPK je řízením podle téhož zákona, neboť tato úvaha je pro závěr o účastenství environmentálního spolku v řízení o přestupku spáchaném podle ZOPK stěžejní.

V tomto ohledu NSS uzavřel, že nemá pochybnost o tom, že formulace použité zákonodárcem v § 70 odst. 2 a § 70 odst. 3 ZOPK je třeba vnímat jednotně, tedy tak, že ve všech řízeních vedených podle ZOPK ve smyslu § 70 odst. 3 tohoto zákona mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona.

V návaznosti na to zdůraznil, že Greenpeace Česká republika se domáhal účasti v přestupkovém řízení, v němž bylo společnosti Lesy České republiky, s. p. kladeno za vinu spáchání přestupků podle § 88 odst. 2 písm. n) a p) ZOPK a uvedl, že nemá pochybnost o tom, že správní orgán v řízení o přestupku podle § 88 ZOPK vede řízení také podle tohoto zákona, nikoli pouze podle zákona o přestupcích.

Bez použití ZOPK řízení o odpovědnosti za přestupky podle § 88 odst. 2 písm. n) a p) ZOPK vést nelze.

Podle názoru NSS lze tedy uzavřít, že přestupkové řízení vedené s Lesy České republiky, s. p. podle ZOPK je řízením podle téhož zákona ve smyslu jeho § 70 odst. 3.

S odkazem na uvedené dospěl NSS k závěru, že se Městský soud v Praze dopustil procesního pochybení, které mohlo mít vliv na zákonnost jeho rozsudku, že současně rozhodnutí MŽP o odvolání podaném Greenpeace Česká republika proti usnesení ČIŽP o jeho vyloučení z řízení je nezákonné.

Proto NSS napadený rozsudek i rozhodnutí MŽP zrušil s tím, že MŽP musí v dalším řízení o odvolání Greenpeace Česká republika znovu rozhodnout, vázáno přitom názorem NSS.

Lze tak uzavřít, že ve světle předmětného nového rozhodnutí NSS se nejen Lesy České republiky, s. p., nýbrž i další vlastníci lesů mohou do budoucna dočkat stavu, kdy se do řízení o přestupcích podle ZOPK, které s nimi bude zahájeno (budiž při tom připomenuto, že ZOPK pokrývá každý les několika vrstvami ochranných pravidel), jako účastník přihlásí ekologický spolek.

GMO a právo na informace

Greenpeace dnes předalo evropskému komisaři pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele Markosi Kyprianou petici s podpisy 1 milionu občanů EU. Ti požadují povinné značení mléka, masa, vajec a dalších živočišných výrobků ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy (GMO).

tags: #greenpeace #právní #oddělení #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Přehled pravidel biogeografie a ekologie
• Tipy pro přespávání venku
• Český systém třídění odpadu
• Klidné bydlení v ČR
• Úzkost a Strach