Jak funguje třídění odpadu v České republice a v zahraničí

12.12.2025

Lidé se dělí na ty, kteří odpady třídí, ty, kteří netřídí, a ty, kteří do kontejnerů na tříděný odpad hází směsný odpad a jiný nepořádek. Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem.

Zákon o odpadech stanovuje povinnost třídění pro domácnosti i firmy a podnikatele.

Jak to probíhá na třídící lince?

Na samotném počátku přiveze svozový vůz materiál posbíraný z kontejnerů po městě. Všechny tyto odpady směřují na jedno klíčové místo, a to je dotřiďovací (neboli třídicí) linka. Před konečným dotříděním se jednotlivé komodity (papír, plasty) skladují v hale.

Svozový vůz vysype papír na velkou hromadu v hale. Vysokozdvižný vozík pak z hromady postupně ukusuje a nakládá papír na nekonečný pás třídící linky. Její obsluha pak třídí papír na tři základní druhy - lepenku, směs novin a časopisů (tzv. deiking) a smíšený papír. Co se nevytřídí - zejména co není papír - jde do tzv. výmětu.

Čtěte také: Třídění a kompostování

Zatímco při třídění plastů lze třídící linky téměř plně automatizovat, u třídění papíru je nejspolehlivější ruční třídění.

Už zde je nutný značný podíl lidské práce. Pracovnice na třídící lince ve Žďáru nad Sázavou například z velkých balíků vytahují fólie, které se sem dostaly jako odpady z výrobky.

Několik pracovníků tady z běžícího pásů vytahuje každý tu svoji frakci: jeden PET lahve bílé, druhý zelené nebo jinak barevné. Třetí vybírá plastové tašky a pytlíky, další obaly od kosmetických výrobků. Tak to jde až na konec linky, kdy na páse zůstává jen docela malý podíl odpadů, které se nepodařilo zařadit do žádné z tříděných kategorií.

Denně se tu odbaví na 60 tun papíru. Třídící linka jede na tři směny. Vytříděný papír se slisuje do balíků, které podle materiálu váží 400 - 600 kg. Balíky se svazují drátem, protože to usnadňuje zpracovatelům papíru oddělení papíru od úvazu.

„Papír se může znovu použít tak šestkrát, sedmkrát. Při každém zpracování se znehodnocují papírová vlákna. Finálním použitím jsou pak ruličky na toaletní papír či proklady do vajec. Ty už recyklovat nejde,“ říká Šimlinger.

Čtěte také: Co dělat, když sousedé znečišťují okolí

Co se děje s vytříděným odpadem?

Tento zbytek buď odchází na skládku jako dále nezpracovatelný, nebo se ještě dále zpracovává.

Pavel Gregor ze společnosti Esko-T, která provozuje třídící linku odpadů v Třebíči, říká: „Zbytek po dotřídění z naší linky odvážíme do Brna.

Počet komodit, které se třídí, stále přibývá. Linky ve Žďáru i v Třebíči například začaly třídit také nápojové kartony od mléka, džusů a vína.

Každý pracovník hází určitou tříděnou složku odpadu do shozů, které ústí přímo do velkých kontejnerů. Zde už se tedy shromažduje skutečně dotříděná, kvalitní surovina, zbavená všech nežádoucích příměsí. Takto dotříděné plasty se již prodávají jako druhotná surovina.

Čím lépe jsou zbaveny všechny nežádoucích příměsí, tím je jejich kvalita, a tedy i cena vyšší. Pokud je surovina kvalitní a podaří se ji dobře prodat, ovlivní to pozitivně náklady odpadového hospodářství obce, či města.

Čtěte také: Důvody pro likvidaci odpadu mimo Zemi

„Naše společnost ESKO-T byla založena svazkem obcí. Všechno, co vyděláme, se vrací obcím svazku,“ poznamenává Pavel Gregor.

Papír roztříděný na noviny, časopisy, kartony, kancelářské papíry atd. odchází do různých papíren, které je používají ve výrobě.

Z každé složky vytříděného papíru se vyrábí jiný druh papíru a musí se také jinak zpracovávat.

Nápojové kartony, které se na lince s papírem také vytřídí, odcházejí do papíren, jež je umějí zpracovat (v Bělé pod Bezdězem nebo Žimrovicích). Tam kartony rozemelou a získají z nich papírovinu, která je velmi kvalitní. Zbytek, obsahující plast a hliníkovou folii, jde buď na skládku, nebo na výrobu paliva.

PET lahve jsou rozhodně v současné době hitem odpadového hospodářství, protože je po nich, jako po druhotné surovině, opravdu veliká poptávka.

Slisované lahve roztříděné podle barev se prodávají až za několik tisíc korun za tunu. Z Vysočiny jich jde velká část do závodu Silon v Plané nad Lužnicí, kde z nich vyrábějí vlákna. Ta se používají na výrobu koberců, isolačních materiálů nebo netkaných textilií.

Velký zájem o vytříděné lahve mají obchodníci z Číny a jihovýchodní Asie, kde nedávno vyrostly velké zpracovatelské kapacity. I z Třebíče a Žďáru proto směřují kamiony s lisovanými PET lahvemi do přístavů, odkud jsou v obrovských námořních kontejnerech odváženy do Číny.

Z fólií (pytlíků a tašek) se opět vyrábějí fólie. Tvrdé obaly od šampónů, různé kosmetiky a jiných výrobků se po dotřídění melou, čistí a dále používají ve výrobě.

Zajímavá je cesta, kterou absolvuje složka, nazývaná směsný plastový odpad, tedy zbytek po vytřídění ostatních dobře využitelných frakcí.

Vyrábějí se z něj výrobky, které možná nejsou na první pohled příliš krásné, ale svou práci zastanou: například zatravňovací dlaždice, „korýtka“ na ukládání kabelů do země, protihlukové stěny nebo třeba i U-rampy.

Směsný plast je však někdy tak znečištěn, že se ho nevyplatí ani recyklovat.

Sklo, o němž jsme se tady zatím moc nezmiňovali, je odváženo přímo do skláren nebo specializovaným úpravcům.

Co se stane, když se do některé vytříděné komodity dostane, co tam nepatří? Jednoduše řečeno: celá ta práce i vynaložené peníze přijdou vniveč.

Odpad je surovina - prodává se dále zpracovatelům, kteří z ní vyrábějí nové výrobky. Kupující celkem logicky požadují, aby byla surovina co nejkvalitnější. Své výrobky totiž musejí prodat, a opět se na nich požaduje co nejvyšší kvalita.

Třídicí linky v kraji Vysočina zpracovávají odpady nejen ze svého regionu. Linka v Třebíči má kapacitu kolem 900 tun za rok a zpracovává odpad od více než 300 tisíc obyvatel, včetně Znojma, Velké Bíteše nebo Jihlavy.

Jak třídit správně

Jestli vyhazujete do kontejneru na papír knihy s pevnou vazbou, pak ji odtrhněte.

Nejvíce nežádoucího odpadu v kontejneru na papír pochází ze sídlišť. „Typicky z míst, kde mají lidé kontejnery cestou na zastávku. Místo do popelnice to prostě hodí do papíru,“ říká Šimlinger.

Nejméně práce je s odpadem od živnostníků a firem. "Papír z obchodních center jsou v podstatě už vytříděné kartony, které se rovnou balíkují," říká Šimlinger.

Taška, z které vytékají nějaké zbytky jídla. Hliníková plechovka. Dřevěná přepravka.

Jak říká vedoucí provozovny Michal Šimlinger, v hromad papíru dovezených na třídící linku už vyndali pneumatiky a kus motoru z osobního auta, matrace také nejsou žádným překvapením. A svoz papíru se už stal osudným několika bezdomovcům. Usnuli v kontejneru zahrabáni do papíru. Svozový vůz je pak ve svých útrobách rozmačkal.

Některé části výmětu jsou vcelku pochopitelné - igelitové tašky, v kterých někdo vyhodil hromadu papíru.

Malé množství ruliček prostě nevadí. Ale není ani žádná tragédie, když se tam dostanou, prostě projdou třídící linkou do výmětu a skončí v Malešicích.

I to se může stát, ale to jen v případě, že popeláři při svozu plastů zjistí, že obsah žlutého kontejneru je znehodnocen a nemohou ho naložit k ostatním vytříděným plastům. Někdo totiž do žlutého kontejneru třeba „uklidil" tašku shnilých jablek nebo zbytek oleje. Takto „upravený" plast bohužel nelze recyklovat.

Třídění odpadu v zahraničí

Co země, to jiný systém třídění odpadu. Dívat se kolem sebe a sledovat systémy třídění se může snadno stát zajímavým cestovatelským dobrodružstvím, a dokonce zábavou!

Itálie

V Itálii se můžeme setkat s tříděním do sběrných nádob dle jednotlivých tříděných komodit, ale také s multikomoditním sběrem odpadu, podobně jako u nás.

A stejně jako u nás je třeba dávat pozor na informace uvedené na sběrných nádobách na tříděný odpad.

Na samolepkách, kterými jsou nádoby označeny, se dozvíme, jaký odpad můžeme do konkrétního kontejneru třídit.

Ve větších městech, jako je Řím, najdeme obyčejně větší i menší kontejnery, které jsou určeny pro společné třídění plastového a kovového odpadu.

Papír a sklo se v Římě sbírají také do příslušných kontejnerů, ty na sklo bývají podobně jako u nás označeny zeleně, ale pravidlem to být nemusí!

V Itálii je třídění odpadu legislativně povinné od roku 2015 - ovšem systém třídění se může lišit region od regionu, ačkoli i mezi nimi lze najít podobná pravidla.

Co se týče třídění skla, v Itálii by se do nádob na jeho sběr neměla na rozdíl od ČR třídit víčka (kovová ani plastová) a sklenice by se před tříděním měly vymývat. Ale stejně jako u nás platí, že do skla nikdy netřídíme keramiku, porcelán ani zrcadla.

Chorvatsko

I tam se samosebou třídí odpad! Jak?

Záleží na tom, kde zrovna jsme - v přímořských letoviscích bývá turistická zkušenost s tříděním odpadu individuální a velmi se různí.

V ubytovacích zařízeních soukromého typu (jako jsou apartmány či ubytování typu Airbnb) bývají koše či pytle na třídění odpadu standardem (na nás tak je dle instrukcí ubytovatelů pouze příslušný odpad třídit, dále se o něj stará pronajímatel).

V Chorvatsku najdeme jak žluté kontejnery na plasty, tak žlutě značené multikomoditní kontejnery, kam lze třídit společně plasty i kovy.

Už několik let v Chorvatsku také funguje systém vratných zálohovaných PET láhví a plechovek.

tags: #hazi #popelari #trideny #odpad