Co pro vás znamená komunální odpad? Pro většinu lidí je to obsah černého kontejneru, do kterého patří vše kromě plastů, papíru nebo skla, na které jsou speciální kontejnery. Kromě toho máme ještě bio odpad. Ten tvoří 40-60% našeho odpadu a nemusí nutně skončit v komunálním - můžeme ho využít kompostováním. Jak to vlastně funguje?
Kouzlo, nebo též nevyhnutelnost kompostování, bylo našim předkům dobře známo. Čím víc se ale naše území urbanizovalo, tím méně lidí kompostovalo. Proč? Protože ve městě najdete koše na každém kroku. Mimo město bylo kompostování nejen řešením otázky kam s rozložitelným odpadem, ale i odpovědí na to, kde obstarat hnojivo. Tím se kruh uzavřel - kompost našel svoje využití ve zkvalitňování půdy pro rostliny a plodiny, kterým zajišťuje ten nejlepší základ, jaký mohou rostliny dostat - maximálně úrodnou půdu plnou živin a minerálů, což se potom odráží na růstu a kvalitě rostlin.
Zahradní kompostování je všem pravděpodobně známé i přes to, že jste ho třeba ještě nikdy nezkoušeli. Vhodné je pro ty, kteří mají k dispozici pozemek, nejlépe zahradu. To, čeho chceme zahradním kompostováním dosáhnout, je odbourání biologických látek v odpadu a převést je na humusové látky. Ty jsou pro rostliny a plodiny maximálně prospěšné, jak jsme již zmiňovali. Aby bylo kompostování efektivní a rychlé, je třeba připravit vhodnou potravu a prostředí pro bakterie. Ke svému životu potřebují vodu, kyslík a potravu ve formě bioodpadu.
V přírodě vzniká kompost neustále - jsou jím vrstvy starého listí a odkvetlých rostlin, větví a plodů. Měsíce a roky příroda tvoří úrodnou půdu pro další růst lesa. Při zahradním kompostování dochází k tomuto procesu v mnohem menším prostředí a za použití výživnějších surovin, kterými jsou v našem případě zahradní a kuchyňský odpad. Kompost, ve kterém se nachází velké množství zeleninových, ovocných a jiných kuchyňských zbytků, je proto maximálně úrodný a využitelný. Obsahuje mnoho prospěšných látek, za které vám vaše rostlinky, ovoce a zelenina poděkují svojí chutí, výživovými hodnotami a často i velikostí svých plodů.
Zřídit si ho může každý - stačí mít na terase nebo na zahradě trochu místa, nejlépe na stinném místě v nějakém skrytém koutě, aby nebyl příliš nápadný. Domácí kompostér lze sestavit několika způsoby. Na terasách v bytech se nejlépe osvědčí speciální kompostér (plastový kompostér), ale lze jej použít i na zahradách.
Čtěte také: Životní prostředí a hnojení
Dalším způsobem, jak si pořídit zahradní kompostér, je jednoduše navršit a shrabat hromadu zeminy nebo vykopat jámu, která se zakryje větvemi. Je také dobré si sami připravit dřevěný kompostér, který bude velikostně odpovídat vašim individuálním potřebám. Domácí kompostér, ať už plastový nebo dřevěný, je skvělou domácí výrobnou hnojiva a recyklátorem organického odpadu. Co v něm ale můžete kompostovat?
Chcete si sami postavit dřevěný kompostér? Je to velmi jednoduché! Stačí se vybavit několika užitečnými předměty. Nejdůležitější bude samozřejmě dřevo. Můžete použít zbytky prken nebo jiný druh odpadu po renovaci, ale stejně dobře poslouží i nové kusy dřeva. Uspořádejte desky nebo palety do obdélníkového tvaru o velikosti, která vyhovuje vašim potřebám. Složte je na hromadu a vytvořte odpovídající stěny.
Už víme, jak kompostér vypadá, jak ho postavit a co v něm lze zpracovávat, nyní je otázkou, jak správně kompostovat. Důležité je pořadí vrstev - nejlépe je začít tou spíše volnější. K tomu jsou vhodné silné větve, aby se ke kompostu dostával vzduch ze všech stran. Dalším krokem by měla být vrstva okyselené rašeliny, na kterou již lze odpad uložit. Je důležité je nakrájet, takže slupky zeleniny nebo ovoce by měly být nakrájeny nadrobno. Díky tomu rychleji zkvasí a přemění se na hnojivo.
Do hotového kompostéru je dobré přidat část již hotového kompostu od sousedů, aby se proces urychlil. Plastový kompostér na balkoně nebo terase musí být vybaven obyvateli, tj. žížalami, které urychlí přeměnu odpadu na kompost. Občasné promíchání hnoje jistě také pomůže, protože díky čerstvému vzduchu se procesy urychlí. Naopak na zimu se vyplatí zahradní kompostér přikrýt vrstvou listí a větví.
Kompostovat se však dá i v bytě - bez pozemku a zahrady. Proces se sice trošku liší, ale ani touto změnou nepřijdete o žádnou z kvalit zahradního kompostování. Mezi hlavní rozdíly patří materiál, kterým kompostujeme. Váš domácí odpad bude tvořený odpadem ze zbytků a slupek ovoce a zeleniny, bytových květin, suchých listů, kávy či kartonu. Protože se kompostér nachází v domácnosti a ne v přírodě, určité přírodní mechanismy jsou v tomto případě omezené.
Čtěte také: Hnojení luk bio postupy
Vermikompostér vytváří kompost za pomoci vašich nových domácích mazlíčků. Jsou jimi Kalifornské žížaly - nenároční malí kámoši, kteří vám dají opravdu hodně.
A teď jsme při samotném finálním produktu - kompostu. O jeho zralosti se přesvědčíte testem klíčivosti. Do vzorku kompostu nasaďte semínka řeřichy. Pokud jich do týdne většina vyklíčí, kompost je zralý a je vhodný pro další použití. Vermikompostér produkuje kromě typického pevného kompostu i takzvaný „žížalí čaj“. V jeho spodní části se za nějaký čas nahromadí kapalina, kterou můžete po zředění použít jako vynikající tekuté hnojivo.
Kompost v domácnosti bez zahrady slouží hlavně k zredukování odpadu, který nemusí skončit na skládce. Jestliže ho nemáte kde použít nebo ho máte víc, než potřebujete, můžete ho darovat. Přátelé, kteří ho mají jak využít, to jistě ocení. Vždyť i za méně kvalitní hnojivo zaplatíme v obchodě nemalou částku. Kompost z vermikompostéru v bytě využijete hlavně pro potřeby bytových rostlin. Jde o výměnu zeminy v květináči a tím pádem o zúrodnění půdy. Kromě toho se váš biologický odpad kompostováním zredukuje - můžeme teď mluvit o zmenšování jeho obsahu, který i tak využijeme. To je v dnešním světě, kdy se stále snažíme o snižování odpadu, skvělý krok k postupné redukci odpadu.
Jestliže máte zahradu, kompost má pro vás ještě více benefitů. Můžete ho použít pro rekultivaci okolních ploch okolo domu, k celkovému zúrodňování půdy na zahradě, zakládání a pěstování trávníků či výměně zeminy ve sklenících a květináčích.
Běžný kompost má pH 6,5 až 8,5.
Čtěte také: Hnojení půdy pro bohatou úrodu
Ze zralého kompostu si můžete připravit i výživný výluh, například v podobě postřiku, který zásobuje rostliny živinami. Pravidelný postřik taktéž chrání rostliny proti různým škůdcům. Výluh si připravíme smícháním 1 kg zralého prosátého kompostu s 10 l vody.
Kompostový čaj si můžeme představit jako „rychle se uvolňující“ formu kompostu plnou mikroorganismů, bakterií a hub, které se běžně v kvalitním kompostu vyskytují. Pozor! Nepleťte si ho s žížalím čajem. Oba dva vznikají jako vedlejší produkt kompostování, ale liší se výrobním procesem i složením.
Kompostový čaj lze koupit. Obvykle se prodává v práškové formě, a vy si ho doděláváte. Nákup se ale může docela prodražit. Výroba z domácích surovin je snadná, rychlá, a hlavně nic nestojí. Navíc může být pro zahradu přínosnější, protože kompostový čaj funguje nejlépe, když je čerstvý.
Vzniká máčením organického kompostu ve vodě, takže jde v podstatě o výluh. Jednotlivé receptury se mohou lišit, ale výsledný produkt je vždy bohatý na živiny, které rostliny potřebují k růstu. Navíc je plný neviditelného půdního života. Přítomné mikroorganismy rozkládají v půdě organickou hmotu a přeměňují ji na živiny. Zpřístupňují je tak rostlinám a zlepšují strukturu půdy. Dělá tedy přesně to, co kompost smíchaný s běžnou zahradní zeminou.
Navíc kompostový čaj pomáhá rostlinám přirozeně odolávat škůdcům i chorobám a zvýšit sklizeň. Pravidelným používáním tohoto hnojiva můžete omezit nebo zcela odstranit používání pesticidů a dalších hnojiv na zahradě.
Je vhodný pro všechny zahradní rostliny. Můžete jím podpořit zelené listy a bohatou násadu květů u trvalek i okrasných dřevin. Stejně tak jím podpoříte plodnost paprik, rajčat, okurek a další zeleniny.
Můžete ho aplikovat formou zálivky nebo postřikem na list:
Existují dvě základní metody jeho výroby:
Budete potřebovat:
Jak na to:
Budete potřebovat:
Jak na to:
Co do kompostu nepatří: kořeny košťálovin, plesnivé seno a potraviny, citrusové plody, tráva od frekventovaných silnic, kvetoucí plevele nebo jejich vytrvalé oddenky, části nemocných rostlin, zbytky masa a kostí.
Co do kompostu patří: drcená sláma, drcená kůra a větvičky stromů, popel ze dřeva, listí ovocných stromů, chlévský hnůj, zahradní zemina, rašelina, mleté pálené vápno, slupky ze zeleniny.
Zelený odpad, který dáváme do kompostu, bychom měli prosypávat mletým páleným vápnem nebo mletým vápencem, abychom předešli následnému nepříjemnému zápachu (kysání kompostu). Prosypávání provádíme v poměru asi 3 kg na 100 kg hmoty.
Kompostování je skvělý způsob, jak využít bioodpad a vyrobit si vlastní hnojivo. Ať už máte zahradu nebo bydlíte v bytě, existuje způsob, jak kompostovat a těžit z výhod, které kompost přináší.
tags: #hnojeni #vyluh #z #kompostu #navod