IPCC: Šestá klimatická zpráva a její klíčové závěry

Vždy jednou za několik let vychází tzv. Hodnotící zpráva IPCC, zásadní dokument v oblasti dosavadního výzkumu klimatické změny. Skládá se z několika částí, které jsou zveřejňovány postupně. Ve stručnosti lze říct, že Hodnotící zpráva IPCC (Assessment Report, AR) je podrobný výtah a posouzení přezkoumané a publikované vědecké literatury, která se zabývá změnami klimatu.

Zprávu sestavuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), založený v roce 1988, u jehož kolébky stály dvě významné mezinárodní instituce: Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Přestože název může vzbuzovat dojem, že se jedná o politický orgán, ve skutečnosti je IPCC panelem složeným z vědců a expertů ze 195 zemí světa.

Struktura a vznik zprávy IPCC

Jak už bylo zmíněno výše, Hodnotící zpráva pouze shrnuje a vyhodnocuje dosavadní publikovaný výzkum. Metaforicky řečeno je to podobné, jako když se vyrábí destilát: sesbíráme ovoce, z něj vybereme to nejlepší, které splňuje všechna stanovená kritéria, a poté destilujeme. IPCC tedy nepřináší žádné nové ingredience (neplodí ovoce) - pouze destiluje esenci z toho, co je momentálně k dispozici.

Přípravě Hodnotící zprávy vždy předchází vědecký výzkum zaměřený na oblast klimatické změny, který probíhá v mnoha zemích světa. Zároveň s tím dochází také k jeho přezkoumávání a ověřování. Osnovu připraví experti delegovaní členskými státy (panel IPCC). Po schválení osnovy následuje proces výběru autorů, kteří budou zprávu psát - jména autorů předkládá oficiální zástupce každé země (při přípravě nejnovější zprávy byli za ČR nominováni tři experti z českých výzkumných institucí). Vzniká finální znění zprávy a spolu s ním Shrnutí pro politické představitele.

Jednotlivé členské země mají v panelu své odborné zástupce (každá jednoho, bez ohledu na svou velikost), za ČR je to v současné době RNDr. Koho která země nominuje (v ČR o tom rozhoduje ministr životního prostředí jako zástupce vlády - IPCC je mezivládní panel), záleží čistě na jejím rozhodnutí. Z jednotlivých zástupců je vždy jednou za čtyři roky zvoleno vedení, což jsou jediné volby v rámci fungování IPCC. Na přípravě každého oddílu hodnotící zprávy se podílí velké množství autorů a probíhá velice důkladné připomínkové řízení. Například Fyzikální základy jsou dílem celkem 234 autorů, kteří se museli vypořádat s téměř 80 000 komentáři.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Šestá hodnotící zpráva (Assessment Report, AR6) se skládá ze tří částí, které vypracovaly jednotlivé Pracovní skupiny (Working Groups, WG): WG I (fyzikální základy), WG II (dopady, adaptace a zranitelnost) a WG III (zmírňování (mitigace)). V srpnu 2021 vyšel první oddíl AR6 (Fyzikální základy), další dva oddíly byly publikovány na jaře 2022, Souhrnná zpráva pak na podzim 2022.

Části šesté hodnotící zprávy IPCC

• WG I (Fyzikální základy): Zpráva pracovní skupiny I (WGI) IPCC (fyzikální základy) přináší nejnovější fyzikální poznatky o klimatickém systému a klimatické změně. Shrnuje aktuální výzkum klimatické vědy od paleoklimatologie přes měření v terénu k výsledkům klimatických simulací regionálního i globálního rozsahu. Ukazuje, jak a proč se klima mění, a předkládá nové poznatky o vlivu lidské činnosti na vývoj klimatu včetně extrémních projevů počasí.
• WG II (Dopady, adaptace a zranitelnost): Druhý oddíl AR6 (Dopady, adaptace a zranitelnost) se zaměřuje na zranitelnost přírodních i socio-ekonomických systémů, pozitivní a negativní důsledky klimatických změn a možnosti adaptace na tyto změny.
• WG III (Zmírňování): se věnuje mitigacím, neboli snižování negativního vlivu člověka na klima.

Klíčové závěry a doporučení zprávy IPCC

Vědci mají nyní více jak 95 procentní jistotu, že za většinu probíhající klimatické změny mohou lidé. Spíše než zásadní objevy či změny přinesla první část AR6 zpřesnění dosavadních poznatků a odhadů budoucího vývoje. Dopady klimatické krize jsou v novém výstupu IPCC hodnoceny ještě pesimističtěji než v poslední zprávě IPCC na stejné téma z roku 2014.

V případě neodkladného a razantního snížení emisí máme stále možnost udržet globální oteplení pod 2 stupni Celsia, uvedl ve své nejnovější zprávě Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). První desetiletí 21. století bylo nejteplejším od roku 1850, a to i přesto, že se rychlost oteplování ovzduší v poslední době mírně zpomalila, zato se více oteplovaly hlubiny oceánů a zrychlovalo se ubývání ledu v Grónsku a Antarktidě.

Šestá hodnotící zpráva IPCC mimo jiné uvádí, že pokud chce lidstvo těmto závažným klimatickým změnám předejít, musí:

• do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu,
• nejpozději v 50. letech tohoto století dosáhnout uhlíkové neutrality.

Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, sníží se pravděpodobnost překročení oteplení o 1,5 °C na poloviční. V opačném případě bude riziko výrazné klimatické změny nadpoloviční.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Změna negativního trendu je však podle autorů hodnotící zprávy stále možná. Bude vyžadovat miliardy dolarů, intenzivní mezinárodní spolupráci a hlubší proměnu naší ekonomiky i společnosti.

Zveřejněná hodnotící zpráva nepřináší jen negativní a varovná sdělení. Nachází se v ní i řada výroků a doporučení, na kterých lze stavět naději, že zmíněné negativní trendy je možné zvrátit, a uvádí také, co k tomu můžeme využít.

Jde například o následující teze:

• Lidstvo již má k dispozici účinná a proveditelná řešení vedoucí k redukci skleníkových plynů a k adaptaci na klimatickou změnu.
• Mainstreaming efektivních a spravedlivých klimatických opatření provedených v současnosti sníží ztráty a škody pro přírodu i lidstvo v budoucnu.
• Řešení, která máme, přinesou benefity i do dalších oblastí lidského života.
• Celosvětově máme dostatek financí, abychom rapidně snížili emise skleníkových plynů.

Možnosti řešení klimatické krize

IPCC ale zmiňuje, že potenciál má i masová změna stravovacích návyků nebo menší plýtvání potravinami. Některé emise skleníkových plynů můžeme do značné míry ovlivnit svým životním stylem, návyky a vlastní poptávkou.

Poslední zpráva vidí naději hlavně v dramatickém poklesu cen obnovitelné energie. Jenom v letech 2010-⁠2019 zlevnila podle vědců energie ze slunce o 85 %, energie větru o 55 % a lithium-iontové baterie o 85 %.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Příroda je při řešení klimatické krize naším cenným spojencem. V první řadě je třeba zastavit ničení cenných přírodních ekosystémů, hlavně odlesňování v tropických oblastech. Velký potenciál má i správná zemědělská praxe, která by umožnila ukládání uhlíku v zemědělské půdě. Zajímavé jsou v tomto směru třeba regenerativní zemědělství, využití biouhlu nebo agrivoltaika.

tags: #IPCC #klimatická #zpráva

Oblíbené příspěvky:

• Člověk a příroda - recenze
• Oxidace organických polutantů
• Kondenzační kotle a životní prostředí
• Životní prostředí Jihomoravského kraje
• Definice veteranizace stromů