Škůdci jahodníku v květu a ekologická likvidace

Těšili jste se na bohatou úrodu jahod, ale při pohledu na váš záhonek jste se málem dali do pláče? Listy jahodníků byly flekaté a jahody zplesnivělé? K tomu si na nich pochutnávali slimáci a všemožní brouci? Naštěstí existují způsoby, jak onemocnění jahodníku úplně předejít a škůdcům jejich hody přerušit.

Jahody patří mezi nejoblíbenější ovoce na světě. Mimo to, že mají vynikající chuť, jsou také velmi zdravé. Mají dobrý vliv na zažívání, jelikož zabraňují překyselení žaludku a pomáhají při zácpě. Jahody mají vysoký obsah železa, a jsou proto doporučovány při chudokrevnosti nebo nejrůznějších vyrážkách a ekzémech. Jsou taky známé svými antioxidačními účinky, posilováním srdce, nervů, mozku a celkově imunity. Navíc se jedná o rostlinu, která vám vyroste téměř kdekoliv, a vy tak máte bohatou úrodu prakticky jistou. Pokud si však vaše jahody nevyhlídnou škůdci nebo nepodlehnou některé z chorob, které jsou pro jahody typické. Ani to však není žádná katastrofa. Dá se jich totiž snadno zbavit.

Nejčastější škůdci jahodníku

Kdo by nemiloval sladké jahody, které si navíc můžeme sami utrhnout přímo z rostliny? Pokud nás tedy nepředběhnou někteří škůdci jahodníku, nesklidí úrodu za nás a navíc ještě stihnou poškodit celé rostliny. Proto si na škůdce jahodníku posvítíme pěkně zblízka a zjistíme, kdo nám chodí na jahody. Jahody jsou milovány možná všemi lidmi na světě. Osobně neznám člověka, který by řekl, že jahody nesnáší nebo mu nechutnají. Bohužel nejsme zdaleka sami, komu jahody chutnají. A to nejen sladké, červené plody, ale i listy, květy, poupata a kořínky. Ano, řeč je o škůdcích jahodníku, kteří nemají vůbec žádné zábrany a k našim vymazleným rostlinkám se chovají silně majetnicky a barbarsky. Někteří škůdci jahodníku si jen zobnou, ale jsou i takoví nenasytové, kteří s bravurností sobě vlastní očešou záhony, než bys řekl švec.

Slimáci a hlemýždi

Slimáci a hlemýždi jahody přímo milují. Okusují nejen nadzemní, ale často také podzemní části rostliny. Důkazem jejich přítomnosti je mimo jiné také zaschlý stříbrný sliz. Listy jahod okusují kolem krajů nebo uprostřed. Nemusíte si však nechat „spást“ celou úrodu. Existují způsoby, jak se těchto plžů zbavit.

Ekologická likvidace slimáků

• Můžete použít například pilinový mulč, kdy rozprostřete piliny mezi jednotlivé keříky.
• Lze zasadit také některé rostliny, které slimáky odpuzují. Těmi je například řeřicha, zvonky, levandule a podobně.
• Doporučuje se také káva nebo suchá hořčice, kterou umístíte do záhonku.
• Mimo to se samozřejmě můžete pustit do ručního sběru nebo kladení různých bariér.
• Pomáhají také měděné pásy, kterými ohraničíme okraje záhonů. Měď slimákům vadí.
• Přírodní překážky v podobě mulče, vaječných skořápek nebo pilin jsou jen krátkodobou alternativou a mnoho slimáků si dokáže najít cestu, jak tuto zábranu překonat.
• Také se osvědčily nástrahové pasti či do země zakopané nádobky se zvětralým pivem, které slimákům voní a naštěstí i chutná.

Květopas jahodníkový

Že má tento škůdce políčeno právě na jahody, napovídá už jeho název. Jedná se o černého brouka, který je dlouhý 2-4 mm. I přes své malé rozměry však dokáže zničit 80 % úrody. Beznohé larvy jsou bílé a mají hnědou hlavičku. Dospělec je typický svým dlouhým noscem a zalomenými tykadly. Samičky kladou vajíčka do květních poupat. Jsou však tak malá, že jdou pouhým okem těžko zahlédnout. Květopas nakusuje květní stopky, načež tyto stopky vadnou a poté opadají. Plody tak ani nevzniknou. Pomůže uvadlá a popadaná poupata posbírat a vyhodit.

Čtěte také: Staré jahody

Květopas jahodníkový, latinsky Anthonomus rubi, je významným škůdcem jahodníku, ale i maliníku a ostružiníku. Likviduje květní pupeny a plody tak vůbec nevzniknou. Tmavý brouk s šedými chloupky na těle měří pouhé 2 až 4 mm, ale může zničit až 80 % úrody. Květopas patří do čeledi nosatcovitých, podobně jako například lalokonosec. Typickým znakem květopasa je dlouhý nosec a na něm zalomená tykadla.

Dospělý květopas přezimuje v uschlém listí a pod živými ploty nebo v podrostu, v těsné blízkosti jahodníků. Za slunných dní na přelomu dubna a května brouci vylézají za potravou. K páření dochází v květnu. Jakmile teploty překročí 18 °C, samičky začínají klást vajíčka do uzavřených květních pupenů jahodníků. Do každého poupěte nakladou jedno nebo i více průhledných vajíček, velikých asi půl milimetru. Po nakladení vajíčka samička květopasa několika vpichy naruší stonek těsně pod květním pupenem, takže květ uvadne. Buď spadne na zem, nebo zůstane viset na částečně odříznutých stoncích. V některých případech kladou samičky vajíčka do otevřených květů.

Za dva týdny je larva vyživená a zakuklí se, většinou přímo v pupenu. Za další dva týdny se vylíhne dospělý brouk. Několik týdnů se živí pylem a nektarem na okvětních lístcích a mladých listech jahodníku, což má za následek malé nepravidelné kulaté otvory. Brouci, kteří v předchozí sezóně přezimovali, se po odkvětení jahodníků přesouvají na další rostliny, jako jsou maliníky, ostružiníky, černý rybíz nebo plané růže a tam opět kladou vajíčka. Květopas jahodníkový se roznožuje o jednu generaci ročně.

Larvy dospívají v květních pupenech. Můžete je najít, když se podíváte do odumřelých květních pupenů. Tělo je asi 3 mm dlouhé a mléčně bílé s hnědou hlavou, prohnuté do rohlíčku, vroubkované.

Ekologická likvidace květopasa

• Květopas miluje zejména odrůdu jahod zvanou Karmen. Je proto možné vysadit pár jejich keřů na kraj záhonu jako návnadu a po napadení je zlikvidovat.
• Jako ochrana před květopasem jahodníkovým poslouží i netkaná textilie, kterou se jahody zakryjí. Důležité je však pod textilií větrat, aby se nerozmohly plísně.
• Protože larvy jsou ukryté v poupatech, sběr uvadlých a spadených poupat určitě má smysl. Zabrání se tak vývinu další generace květopasů.
• Dospělci jsou mezi listím špatně vidět. Nejdříve zkontrolujte okraje záhonů. Při uvadajících poupatech je již pozdě. Rukou lze rostlinky pročesat a zklepat brouky z rostlin.
• Určitou šanci na záchranu jahodníků představuje výsadba česneku přímo mezi sazenice jahod.

Mšice

Mezi další trapiče patří mšice. Tím, že sají mízu z rostlin, dochází k oslabení stonků i listů, rostliny nekvetou a netvoří se plody. Navíc pokud je mšic větší množství, přilákají mravence, a pokud jsou na rostlinách už zralé plody, mravenci je okusují.

Čtěte také: Přírodní hnojivo pro bohatou úrodu jahod

Ekologická likvidace mšic

• Velmi dobře si es mšicemi poradí také dravé vosičky, larvy zlatooček nebo parazitičtí roztoči. Můžeme se pomocí hmyzích hotelů pokusit tyto pomocníky do zahrady přilákat.
• Mnohdy pomůže vysázení aromatických rostlin, které mšicím „nevoní“, jako je levandule či molice/rýmovník (Plektrantus).
• Vyzkoušet lze i domácí postřik připravený ze dvou lžiček tekutého mýdla a jednoho litru vody, kterým za pomoci rozprašovače rostlinu postříkáte. Z přírodních prostředků pak lze volit také ty, které obsahují neemový olej.
• Vhodné je taktéž přihnojovat napadené rostliny výluhem z přesličky, který zpevňuje rostlinná pletiva.

Lalokonosec rýhovaný

Jak poznat lalokonosce? Lalokonosec rýhovaný je pro jahodník významným škůdcem, který mu škodí ve dvou stádiích svého vývoje. Dospělí brouci v noci vykusují nepravidelné okraje listů, při silném napadení mohou tito škůdci jahodníku oslabit celou rostlinu. Larvy žijí v půdě a ožírají kořeny a kořenový krček jahodníku. Toto je mnohem závažnější poškození, které u rostliny narušuje příjem vody a živin. Larvy se mohou zavrtávat i do zkrácených lodyh pod srdíčky.

Lalokonosec je hnědý až šedý brouk, velký asi 1 cm. Nápadný na něm je jeho dlouhý "rypáček" s dvěma zahnutými tykadly. Pokud společně s broukem objevíte mezi jahodami tlusté bílé larvy s oranžovohnědou hlavou (bývají stočeny do tvaru písmene C), máte problém. Brouky lze ručně sesbírat. Ideální je vyrazit za tmy "na lov" a hledat pod listy a v blízkém okolí jahodníků. Larvy přežívají nejčastěji pod kořeny.

Ekologická likvidace lalokonosce

Aby se zcela eliminovala populace lalokonosce u jahodníků, je potřeba hubit právě larvy. Lze to přírodní cestou za pomoci parazitických hlístic, které nijak nenaruší chutné plody a díky nim nemusíme používat chemické insekticidy.

Další škůdci jahodníku

• Černopáska bavlníková: Housenky je možné sesbírat mechanicky, to lze především při malém rozšíření.
• Mandelinka bramborová: Naštěstí ji lze poměrně jednoduše a rychle vystopovat a mechanickým sběrem larev i dospělců její choutky na jahodníky překazit.
• Spodoptera litura: Zejména larvy této můry hospodaří na listech jahodníků velmi ničivě, a napadají i mnoho dalších hospodářských plodin.

Nejčastější choroby jahodníku

Zachránili jsme jahodníky před škůdci, přesto ještě není problémům konec. Rostlinky zničí i některé zákeřné choroby.

Plíseň šedá

Především je to plíseň šedá. Tato houbová choroba napadá hlavně plody. Ty velmi rychle měknou, začnou hnědnout a nakonec na nich vyraší typické plísňové chmýří s bílošedým povlakem. Proti plísni je důležité bojovat preventivně postřikem a připravit jahodníkům suché "peřinky" například ze slámy, kterou rozsypeme okolo rostlinek. Tím se plody neocitají při dozrávání na vlhké zemi, odkud plíseň do plodů prostupuje, a jsou chráněny. Další prevencí je výběr slunného stanoviště. Zde je jistota, že deštěm smočené rostliny brzy oschnou a nebude se u nich houbové onemocnění rozvíjet.

Čtěte také: Kde pěstovat měsíční jahody?

Šedá plíseň na jahodách je vážným problémem, který může vést k významným ztrátám úrody. Tato plíseň napadá především plody, ale může infikovat i květy a listy. Nezralé plody hnědnou, zralé plody tmavnou, měknou a hnijí.

Prevence proti plísni šedé

• Důležité je jahody nepřehnojovat, dopřát jim dostatečné větrání a využít folii nebo mulčování, které zajistí oddělení plodů od vlhké půdy.
• Zalévejte jahody u země, abyste minimalizovali vlhkost na listech a plodech, což snižuje riziko infekce.
• Vysaďte jahody s dostatečnými rozestupy, aby byl zajištěn dobrý průtok vzduchu, což napomáhá rychlému vysychání rostlin po dešti nebo zalévání.

Skvrnitost listů jahodníku

Skvrnitost listů jahodníku najdeme především u starších listů, někdy však může napadat i řapíky nebo stopky. Po napadení se začnou tvořit fialové skvrny, které mají bělavý střed. Počet těchto skvrn se na listu stále zvyšuje, až dojde k jejich spojování. Pokud chcete zabránit šíření skvrnitosti, je třeba jednat preventivně. Především je třeba zvolit optimální hustotu porostu a zajistit jeho včasnou obměnu.

Na listech se vyskytují drobnější skvrny o velikosti do 3-4 mm lemované červenofialovou barvou a se světlým pletivem uvnitř. Počet skvrn se postupně zvětšuje, skvrny se spojují a listy zasychají. Choroba oslabuje rostliny a snižuje výnosy plodů v následujícím roce.

Padlí jahodníkové

Jedná se o houbovou chorobu, která napadá zejména jahodníky. Může se vyskytovat na listech, stopkách květů, květech i plodech a tvoří bílé nebo narůžovělé povlaky podhoubí. Pokud dojde k napadení nezralých plodů, přestanou růst. Na zralých se vytvoří povlak a plody zapáchají.

Prevence proti padlí jahodníkovému

• Jako prevence slouží volba nenáchylných odrůd jahodníku, dostatečná vzdálenost mezi rostlinami a dobrá cirkulace vzduchu.
• Mezi babské rady proti této chorobě patří mýdlový postřik, kdy rozmícháte dvě lžíce tekutého mýdla v pěti litrech vody.

Prevence a obecné rady pro pěstitele jahod

• Pokud se jahody pěstují poblíž bramborových záhonů a polí, je vcelku reálná šance, že nám rostlinky přiletí zkontrolovat i mandelinka bramborová, ačkoliv se to zdá téměř neuvěřitelné.
• Péče o jahodníky v červnu se tak bude soustřeďovat nejen na zálivku, hnojení a zbavování záhonů plevelů, ale i na boj se škůdci a kontrolu násady plodů po odkvětu.
• Pěstování jahod je radost, ale vyžaduje také pozornost a péči.
• Pravidelná kontrola rostlin, důsledná hygiena při výsadbě a vhodné preventivní opatření pomohou minimalizovat výskyt škůdců.
• Pokud se škůdci přece jen objeví, je důležité zasáhnout včas - ať už mechanickým sběrem, biologickou ochranou nebo šetrnými postřiky.
• Tip: Používejte organická hnojiva a rostliny udržujte v dobré kondici, aby byly silné a lépe odolaly nejrůznějším škůdcům.
• Na své zahradě se také snažte udržet pavouky, slunéčka, lumčíky a jiné přirozené nepřátele a rozhodně nenechte ladem uvadlá a spadaná poupata, ve kterých se skrývá další generace květopasů.
• Jahody udržujte v dobré kondici a vybírejte odrůdy, které jsou vůči květopasu odolné. Například Elsanta, Honeoye, Marmolada nebo odrůdy Pandora a Polka.
• Nakupovat by se měla pouze uznaná sadba, nejlépe přímo u renomovaného pěstitele.
• Při počátečním ohniskovém napadení je nutné rychle odstranit rostliny s příznaky výskytu obou škůdců a preventivně i okolní dosud bezpříznakové rostliny.
• Ze všech ovocných druhů se s prodejem sazenic nejasného původu setkáváme nejčastěji u jahodníku, respektive původem ze zahrádky některého jiného malopěstitele.

Tabulka: Přehled škůdců a chorob jahodníku

tags: #jahody #škůdci #v #květu #ekologická #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Metodika environmentální gramotnosti
• Statistika ohrožení chudobou
• Kódy Kovových Odpadů v ČR
• Ochrana ovzduší v krajích ČR
• 50 Druhů Ptáků z Expedice Příroda