Jak Chránit Vodu Před Znečištěním Ovzduší

Voda je základním předpokladem pro život lidí, zvířat a rostlin. Mnohdy nemůže být voda, jako zdroj pro hospodářství, ničím nahrazena a vodní doprava je v mnoha zemích také důležitou součástí dopravního systému.

Rostoucí nedostatek vody (vodní stres) a jejího znečištění je také často důsledkem těžby zdrojů a zpracování materiálů, paliv a potravin.

EU bude za účelem větší ochrany obyvatel a ekosystémů usilovat o zajištění životního prostředí bez toxických látek, v rámci kterého je ochrana vod jednou z priorit. To je zvláště důležité pro města, kde průmyslové a ekonomické procesy vyvíjejí na vodu největší tlak.

Zaměřovat se bude zejména na lepší monitoring, reporting, prevenci a nápravu znečištění ovzduší, vod, půdy a spotřebních výrobků. Proto je nezbytné, aby EU a členské státy systematičěji přezkoumaly veškeré politiky a právní předpisy.

Komise bude tyto vzájemně související problémy v roce 2021 řešit přijetím akčního plánu pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy, a to prostřednictvím přijetí akčního plánu pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy v roce 2021.

Čtěte také: O kráse přírody

Je plánována obnova přirozených funkcí podzemních a povrchových vod. To je zásadní pro zachování a obnovu biologické rozmanitosti v jezerech, řekách, mokřadech a ústí řek a pro prevenci a omezení škod způsobených povodněmi.

Komise dále navrhne opatření k řešení znečištění z povrchového odtoku vod ve městech a znečištění novými nebo obzvláště škodlivými zdroji, jako jsou mikroplasty a chemické látky, včetně léčiv. Rovněž je třeba řešit kombinované účinky různých znečišťujících látek.

Provádění strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ sníží znečištění způsobené přebytkem živin.

Akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy (k přijetí v 2. 3. Určitě jste už někdy zaslechli slova jako emise, imise, skleníkové plyny, ozonová díra nebo smog. Víte však, co znamenají?

Nejprve si vysvětlíme, co to vlastně je ovzduší? Ovzduším nazýváme plynný obal naší planety, můžete ho také znát pod pojmem atmosféra. Teď si možná i vzpomenete, co jste si říkali ve škole, tedy že atmosféru tvoří z 21 % kyslík, ze 78 % dusík a 1 % zbývá na vzácné plyny.

Čtěte také: Životní prostředí a půda

Známým příkladem znečištění ovzduší jsou látky vznikající spalováním nejrůznějších paliv. Největšími znečišťovateli jsou velké továrny, například železárny nebo rafi nerie (továrny, které zpracovávají ropu).

K nim se přidávají uhelné elektrárny a nezanedbatelnou roli má ve znečištění atmosféry i doprava, ať už automobilová, letecká nebo třeba lodní (velké přepravní lodi spalují obrovské množství paliva).

Abychom však všechnu vinu neházeli jen na lidskou činnost, měli bychom jmenovat i přírodní druhy znečištění. Nejčastěji to bývá prach rozptýlený ve vzduchu, obzvlášť v suchých obdobích, nebo když hodně fouká (z nedávné doby známe například saharský prach, který k nám vítr donesl až z Afriky).

Můžete si také pamatovat velký požár v Českosaském Švýcarsku, který na několik dní ovlivnil znečištění ovzduší i ve velkých vzdálenostech od místa požáru. A možná vám to bude připadat legrační, ale i prdící krávy ovlivňují atmosféru, protože při jejich trávení a dýchání vzniká poměrně velké množství metanu.

Tento plyn se sice v atmosféře vyskytuje přirozeně, ale lidskou činností, k níž patří i chov velkého množství skotu, jeho objem zvyšujeme.

Čtěte také: Klíčová role biodiverzity

K tomu, abychom mohli po delší čas sledovat vývoj atmosférického znečištění, jsou stanoveny limity pro koncentraci znečišťujících látek. Tyto limity se však neustále zpřísňují a také se vyvíjí nové technologie, díky nimž průmysl, ale i dopravní prostředky, tak velké znečištění snižují.

I v dnešní době tedy můžete slyšet, že byly někde překročeny imisní limity, je však nutné si uvědomit, že ty jsou dnes daleko přísnější než před lety, a celkově se tedy dá říct, že v České republice se od 80.

Za období s největším znečištěním ovzduší jsou považována 80. léta 20. století, a to hlavně na Ostravsku a v severních Čechách. Situace tehdy došla až tak daleko, že byly vědecky prokázány účinky znečištění (nemoci dýchacího ústrojí, nemoci srdce, vrozené vady u novorozených dětí i jejich nízká porodní váha).

A i když to nebylo v tehdejší době v komunistickém Československu obvyklé, lidé se vydali do ulic protestovat. Pokud si myslíte, že za čistým vzduchem můžete odjet z města na venkov, nejspíš budete překvapeni. Platí to jen mimo topnou sezónu.

Jakmile klesne teplota a v domácnostech se začne topit, tak se i na venkově významně zvýší množství spalin v ovzduší. Zatímco v městských bytových domech se obvykle používá centrální vytápění, kam teplo přichází z tepláren, tak na vesnicích si každý řeší topení samostatně a z každého komínu vylétává spousta znečišťujících látek.

Moderní typy kotlů už sice dokáží palivo spalovat mnohem lépe a jsou tedy ekologičtější, ale výměna starých kotlů nebo náhrada za jiné zdroje (např.

Lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, mají různé nemoci a dožívají se kratšího věku. Trpí však i příroda. Plyny, které produkují továrny a uhelné elektrárny, reagují s vodou v atmosféře a vznikají takzvané kyselé deště, které ubližují vegetaci.

Kyselé deště narušují povrch listů a jehličí a stromy jsou pak náchylné na poškození mrazem, nemocemi i škůdci. Poškozeny jsou i kořeny a strom pak nemůže přijímat tolik živin, kolik potřebuje, a chřadne.

Stále je na čem pracovat. Zejména při získávání energií a vytápění musíme hledat nové zdroje a technologie a nespoléhat už se na spalování tzv. tuhých paliv jako jsou uhlí nebo dřevo.

Pomoci ke zlepšení ovzduší můžeme i jako jednotlivci. Když budeme používat hromadnou dopravu, připadne na jednu naši cestu mnohem méně spalin, než kdybychom jeli autem. Pokud budeme dobře třídit, nebude tolik směsného odpadu ve spalovnách.

Lidé by také měli přemýšlet při výběru nových spotřebičů a kupovat ty s menší spotřebou elektrické energie, výrazně přispívá i zateplení budov, ve kterých se nemusí tolik topit.

V listopadu se konalo 10. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou. Podtitulek konference tentokrát zněl Modro-zelená infrastruktura a kvalita vody.

O aktualitách v hospodaření s dešťovou vodou v ČR informoval David Stránský, vedoucí Katedry vodního hospodářství obcí Fakulty stavební ČVUT v Praze a předseda Asociace pro vodu ČR (CzWA). Pro oblast vody jsou aktuálně důležité dva nové legislativní předpisy.

Prvním z nich je právě schválená revize evropské směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD), která se kromě nových limitů pro čištění odpadních vod zabývá také dešťovými vodami, a je prvním předpisem výrazněji regulujícím funkci odlehčovacích komor.

Nástrojem této regulace jsou Integrované plány, které budou muset být vypracovány pro aglomerace nad 10 000 EO a zahrnují celý řetězec činností: monitoring - modelování - identifikace plnění cílů - návrh opatření. Preferovaným opatřením je modro-zelená infrastruktura (MZI).

Druhým novým významným legislativním předpisem je stavební zákon a jeho prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. V této vyhlášce je kladen důraz na propojení srážkového odtoku s vegetací a na plnění požadavků na hospodaření se srážkovými vodami a zachycení znečištění srážkových vod v souladu s ČSN 75 9010 Hospodaření se srážkovými vodami.

Tato norma je aktuálně ve zpracování a kombinuje stávající TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami a ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod.

Dále David Stránský zmínil i posun v oblasti zpevněných propustných povrchů, pro něž byla vytvořena Metodická příručka MŽP. Nejprve ukázala na příkladu pilotního povodí, jak značně znečištěný může být srážkový odtok v urbanizovaných povodích.

Ve srážkovém odtoku z ulic byly naměřeny vyšší koncentrace těžkých kovů, PAU, CHSK a nerozpuštěných látek než na odtoku z ČOV. Prvním aspektem ochrany kvality vod pomocí HDV je tedy předčištění srážkového odtoku pomocí vhodně zvolených objektů HDV, a tím snížení jeho znečištění před odtokem do podzemních nebo povrchových vod.

Znečištění odtoku není v praxi možné monitorovat, ale typické znečištění z různých typů povrchů, a tudíž kvalita odtoku, je orientačně známa. A jsou i známy způsoby, jak jednotlivé druhy znečištění odstraňovat.

Nejúčinnějším způsobem předčištění je průsak půdním filtrem s vegetací, kdy díky filtraci, adsorpci a biologickým procesům jsou odstraňovány prakticky všechny znečišťující látky.

Kabelková upozornila také na problematiku solí ze zimní údržby komunikací, kdy chloridy jsou inertní a nelze je odstranit běžnými způsoby. Proto pro ochranu podzemních vod je v zimě v určitých lokalitách buď zakázáno solit, nebo vsak je možný jen mimo zimní období, jako např. ve Vídni, kdy nátoková mřížka do houbového kamene se otevírá až při teplotě vyšší než 8 °C.

Důležité je vyjádření hydrogeologa a kontrola dlouhodobé funkčnosti objektů. Dále hovořila o revizi Směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD), která se nově zaměřuje nejen na zlepšování čištění odpadních vod, ale také na další zdroje znečištění povrchových vod, jako jsou odlehčovací komory na jednotné kanalizaci.

Na bilanci zdrojů znečištění ukázala, že odlehčovací komory v pilotním povodí jsou významným zdrojem řady těžkých kovů, většiny PAU, nerozpuštěných látek, fosforu a CHSK.

Směrnice uvádí i preferenci opatření pro splnění cíle, kdy na prvním místě jsou preventivní opatření pro snížení vtoku neznečištěných srážkových vod do kanalizace založená na HDV s co největším zapojením MZI, což je tedy druhý aspekt ochrany kvality vod pomocí HDV.

Na druhém místě pak je optimalizace stávající infrastruktury, zejména retence a řízení odtoku. V pilotním povodí činily přepady z odlehčovacích komor 4-8 % bezdeštného přítoku na ČOV v závislosti na ukazateli.

Nástrojem pro dosažení cíle UWWTD jsou Integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami, které jsou do určité míry totožné s generely odvodnění, který má u nás řada aglomerací nad 10 000 EO zpracován.

Bývalý hlavní architekt města Barcelona v letech 2019-23 Xavier Matilla Ayala představil projekt Zelená osa Barcelony: nová environmentální a sociální infrastruktura. Tento projekt je založen na komplexním koncepčním přístupu zavádění modro-zelené infrastruktury v rámci územního plánování za účelem adaptace města na změnu klimatu.

Barcelona je velmi hustě zastavěná, s pouze 20 % propustného povrchu, a má velkou hustotu obyvatelstva. Roční srážkový úhrn je 600 mm (což je srovnatelné s Londýnem), avšak prší jen několik dní v roce, a to velmi silně. Se změnou klimatu tyto jevy budou stále extrémnější.

Proto město začalo přijímat strategie, jak tyto deště řešit a chránit město před záplavami. Tyto strategie zahrnují vybudování 15 retenčních nádrží (zejména pod parky), podporu udržitelného HDV (vsakování, retence, výpar…), rozšíření počtu a velikosti zelených ploch a přípravu generelu odvodnění města a přírodního plánu Barcelony s prvky MZI.

MZI je podporováno i co se týče architektury - bylo uskutečněno několik projektů transformace plochých střech pro využití jejich retence a projekty přestavby a ozelenění nádvoří ve školách. Před několika lety začaly být zaváděny udržitelné způsoby HDV, které jsou požadovány u nové zástavby.

V roce 2020 byla vypracována Strategie pro zelenou infrastrukturu, jejímž cílem je rozšířit zeleň nad rámec parků a velkých ulic. Její součástí je strategie tzv. superbloků.

Jedná se o víceúrovňovou strategii zahrnující zeleň, řešení udržitelné mobility a městské infrastruktury, jejímž cílem je narušit kompaktní nepropustné oblasti a vytvořit zelené osy. Superbloky mění původní model mobility s auty, veřejnou dopravou, pěší dopravou a cyklistikou v témže prostoru na model, v němž je automobilová doprava snížena, a jednotlivé druhy mobility jsou propojeny.

Byly stanoveny páteřní linky sítě autobusů a tím určeny prioritní komunikace pro dopravu. Ostatní komunikace jsou pro dopravu méně důležité.

Model mobility byl doplněn zelenými osami - lokálními ulicemi určenými především pro pěší. V tomto modelu nejsou vytlačena auta z jedné ulice do jiné, ale je podporováno, aby lidé měnili své návyky a používali je méně.

V roce 2019 bylo vybráno prioritní území v centru města, kde bylo identifikováno 21 ulic, které se mohou stát zelenými osami, a 21 přilehlých náměstí o celkové ploše 3,9 ha s cílem vytvořit zde nové podmínky tak, aby každý obyvatel měl nejbližší zeleň v dosahu max.

tags: #jak #chránit #vodu #před #znečištěním #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj pražského letiště
• O časopisu Věstník
• Partnerské focení v přírodě a ve městě
• Co vědět o odpadu ve Fryštáku
• Likvidace aut Nové Město na Moravě