Jak stabilizovat změny klimatu: Opatření a strategie

Klimatická změna označuje změny v dlouhodobém stavu atmosféry. Klima se za dobu existence Země v různých geologických dobách přirozeně měnilo. V současné době se však mění nebývalou rychlostí, a to zejména vlivem činnosti člověka. Dochází ke stoupání koncentrace skleníkových plynů, což má za následek pozvolné zvyšování průměrné teploty.

Klimatická změna: Základy

Klima je dlouhodobý stav atmosféry. V průběhu historie Země se klima přirozeně měnilo. Zhruba od konce 19. století se začala průměrná teplota zvyšovat nebývalou rychlostí. Na existenci klimatické změny panuje vědecká shoda, velká rychlost změn (průměrné teploty i koncentrace skleníkových plynů) v průběhu zhruba posledních 150 let je doložena daty.

Skleníkové plyny a skleníkový efekt

Skleníkové plyny mají schopnost pohlcovat infračervené záření (teplo). Teplo, které by jinak uniklo zpět do vesmíru, se v přítomnosti skleníkových plynů hromadí v atmosféře Země. To se označuje jako skleníkový efekt. Skleníkový efekt spočívá v tom, že některé plyny jsou schopné zabraňovat úniku tepla (infračerveného záření) z (povrchu) planety zpět do vesmíru. Tyto plyny se označují jako skleníkové.

Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří:

• oxid uhličitý (\(\mathrm{CO_2}\)) - Vzniká při spalování uhlíkatých látek (typicky fosilních paliv či biomasy). Také se uvolňuje při rozkladu organických látek či sopečné činnosti. Z atmosféry je naopak odstraňován fotosyntézou, jeho množství tedy může být ovlivněno např. odlesňováním. Před průmyslovou revolucí ve vzduchu bylo dlouhodobě kolem 0,028 % \(\mathrm{CO_2}\).
• methan (\(\mathrm{CH_4}\)) - Tvoří se při rozkladu organické hmoty za nepřístupu vzduchu (mj. v mokřadech či žaludcích zvířat). Také se uvolňuje při těžbě.
• oxid dusný (\(\mathrm{N_2O}\)) - Vzniká např. při používání dusíkatých hnojiv.
• voda (\(\mathrm{H_2O}\)) - V atmosféře přirozeně v proměnlivém množství.

Skleníkové plyny jsou zodpovědné za skleníkový efekt. Brání úniku infračerveného záření (tepla) z atmosféry (Země) do vesmíru. Spalováním fosilních paliv se uvolňuje uhlík, který byl v zemské kůře uložen po miliony let. S oteplováním planety se zvětšuje míra tání permafrostu (trvale zmrzlé půdy), z něj se uvolňuje methan a \(\mathrm{CO_2}\). Jde se o tzv. zpětnou vazbu, která klimatickou změnu dále zesiluje.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Důsledky změn klimatu

V rámci klimatické změny v současnosti dochází k nerovnoměrnému zvyšování teploty na Zemi. Klimatická změna způsobuje tání ledovců, což výhledově povede ke zvyšování hladiny oceánů. Vlivem klimatické změny dochází k proměnám ekosystémů.

Mezi konkrétní důsledky patří:

• tání ledovců a pevninského ledu - Vede k postupnému zvyšování hladiny moří. Tání ledovců či kratší/mírnější zimy s menším množstvím sněhu ovlivňují např. zimní turistiku.
• extrémy počasí - Vlny veder, povodně (mohou přímo ohrožovat zdraví lidí).
• narušení/proměna ekosystémů - Při překročení určité míry ovlivnění dochází ke ztrátě rozmanitosti života (biodiverzity). Dochází k migraci organismů (a tedy např. šíření invazních druhů).
• okyselování oceánů - Změna pH ovlivňuje např. korály.

Mitigační opatření

Opatření s cílem snížení emisí skleníkových plynů (či zmenšení je čijich množství v atmosféře) se označují jako mitigace. Mitigace se tedy zaměřuje na příčiny klimatické změny. Klíčovým faktorem pro postupné vyrovnávání se s klimatickou změnou mohou být např. následující opatření:

• energetika - Přechod na obnovitelné zdroje energie (solární, větrné či vodní elektrárny), které při produkci elektřiny víceméně neprodukují skleníkové plyny. Využívání jaderné energie a technologický vývoj řízené termonukleární fúze.
• doprava - Zejména rozvoj hromadné dopravy. Omezování spalovacích motorů na fosilní paliva, vývoj v oblasti elektromobility a využívání alternativních paliv (např. vodíku - \(\mathrm{H_2}\)).
• zemědělství a využívání půdy - Omezení emisí se živočišné výroby či menší využívání dusíkatých hnojiv.
• průmysl a ekonomická opatření - Zvyšování efektivity výrobních procesů. Uhlíková daň a/nebo prodej emisních povolenek vedoucí k rozvoji čistších technologií.

Dlouhodobé zmenšení množství skleníkových plynů v atmosféře přirozenými či průmyslovými procesy se nazývá sekvestrace. Přirozené zásobníky uhlíku představují lesy, oceány a půda. Průmyslová varianta, zachycování a ukládání uhlíku (CCS, carbon capture and storage), má za cíl zachytit \(\mathrm{CO_2}\) přímo u zdroje emisí (elektráren, cementáren) a uložit jej do zemské kůry.

Výroba elektřiny a tepla patří celosvětově k největším zdrojům emisí. Skleníkové plyny přímo vytvářejí hlavně tepelné elektrárny spalující uhlí či zemní plyn. V EU tvoří největší podíl emisí v dopravě osobní automobilová doprava. Co se týká zemědělství, živočišná produkce (maso, mléko…) produkuje daleko větší emise skleníkových plynů než produkce rostlinná.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Adaptační opatření

Přizpůsobení se probíhajícím (či předpokládaným) změnám klimatu se označuje jako adaptace. Na rozdíl od mitigace neodstraňuje příčiny, ale omezuje následky. Patří sem např. protipovodňová opatření a včasné varování před extrémním počasím, zlepšování hospodaření s vodou nebo šlechtění odolnějších odrůd plodin. Součástí adaptace může být i vhodné městské plánování (např. budování parků ve městech).

Jednání o změnách klimatu a výzkum

Mezinárodní koordinaci klimatické politiky zajišťuje hlavně UNFCCC (United Nations Framework Convention on Climate Change - Rámcová úmluva OSN o změně klimatu) přijatá v roce 1992.

• Kjótský protokol (1997) - První závazná mezinárodní smlouva ukládající průmyslovým zemím konkrétní cíle snižování emisí.
• Pařížská dohoda (2015, COP21) - Přijata 196 státy, jejichž cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, optimální limit je 1,5 °C. Současně nastavená opatření s největší pravděpodobností nepovedou k naplnění cílů Pařížské dohody.

Základním rámcem mezinárodní klimatické politiky je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC, 1992), k níž se připojilo téměř 200 států. V roce 2015 byla sjednána Pařížská dohoda mající za cíl udržet dlouhodobé zvýšení teploty (ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí) pod 2 °C, ideálně pod 1,5 °C. Přijalo ji 193 států světa (včetně těch s největšími emisemi). Plnění dohody však nelze právně vymáhat.

S informacemi se pracuje v kontextu fyzikálních skutečností (např. termodynamiky) a chemie (např. chování uhlíku v různých sloučeninách). IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change = Mezivládní panel pro změnu klimatu) je mezivládní orgán OSN. Předkládá vědecké posouzení klimatické změny a navrhuje adaptační či mitigační opatření. IPCC neprovádí vlastní výzkum, ale systematicky shrnuje publikované vědecké práce.

Adaptace na změnu klimatu v Liberci a Olomouci

Zvyšující se teploty, sucho a prudké deště zasahují také Liberec. změny klimatu jsou stále výraznější a je potřeba se jim přizpůsobit. Hlavním cílem adaptační strategie je přizpůsobit město Liberec novým přírodním podmínkám vyplývajícím z měnícího se klimatu.Adaptační strategie je zpracována pro všechna katastrální území statutárního města Liberce a časovým horizontem je rok 2040.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

opatření budou pomáhat k dosažení následujících strategických cílů města:

1. ZELEŇ A PŘÍRODA - Dostatek zeleně pomáhá stabilizovat městské mikroklima a společně s vodními prvky a vysokou biodiverzitou zajišťuje příjemné prostředí pro život místních obyvatel i udržitelný turismus.
2. VODNÍ REŽIM - Město Liberec je spolehlivě zásobované pitnou vodou, efektivně hospodaří se srážkovými a odpadními vodami, chrání území před povodněmi, přívalovými srážkami, suchem a erozí a systematicky řeší retenci vody v území.
3. ENERGIE, DOPRAVA, ODPADY A MAJETEK - Město Liberec snižuje emise skleníkových plynů, zvyšuje energetickou soběstačnost, rozvíjí ekologicky šetrnou dopravu, udržitelně hospodaří se zdroji s cílem dosažení klimatické neutrality do roku 2030 a adaptuje svůj majetek na změnu klimatu.
4. SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ, OSVĚTA A ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ - Město Liberec podporuje spolupráci všech aktérů v ochraně klimatu, jedná udržitelně a obyvatelé města jsou vzdělaní a informovaní v oblasti ochrany klimatu a přizpůsobení se klimatickým změnám.

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 2a (2019) [akt. Návrh - rok 2030 - Klíčová je podpora rozvoje dostupnosti a atraktivity městské hromadné dopravy, infrastruktury pro cyklistickou dopravu a infrastruktury pro pěší - např. navýšení počtu spojů, zkrácení intervalů mezi spoji, rozšíření počtu zastávek, výhodnější jízdné, rozvoj cyklostezek, krytých a monitorovaných stojanů na kola, rozvoj pěších zón apod.

tags: #jak #stabilizovat #změny #klimatu #opatření

Oblíbené příspěvky:

• Prevence eroze v ČR
• Chov skotu na ekologických farmách
• Dopady znečištění plasty
• Tipy na výlety Krabi
• Využití emise záření