Ekologie je věda zabývající se životním prostředím. Jejím cílem je stanovit pravidla, která nám pomohou chránit a zlepšovat životní prostředí. Ekologické uvažování může znamenat šetrné zacházení s přírodními zdroji v každodenním životě, ale i různé ekologické aktivity.
Česká společnost pro ekologii se ke Dni ekologie zveřejněním rozhovoru s prof. J. Frouzem, který v něm hovoří o ekologických principech zemědělství a rybářství. Těmto tématům se totiž věnuje jeho nedávno vydaná kniha Aplikovaná ekologie.
Letos se v tomto týdnu koná řada akcí na aktuální témata, jako diskuze o dopadech ničivých požárů ve Středomoří a jejich souvislosti se změnou klimatu. Česká republika je evropským rekordmanem v produkci skleníkových plynů. Pro výuku o zdrojích emisí skleníkových plynů můžete využít kvalitně zpracované infografiky na faktaoklimatu.cz.
Prof. Frouz říká, že řešení založená na přírodě jsou naše jediná šance, ale musíme porozumět ekologickým principům. Varuje před zdánlivě jednoduchým řešením klimatických změn jako je výsadba jakýchkoli stromů kdekoli. Za zásadní považuje najít společnou řeč se zemědělci a přistupovat odpovědně k nákupu potravin.
Začněte videem, které kromě informací o koloběhu uhlíku a emisích skleníkových plynů přináší žákům také naději a pozitivní příklady. Na výběr máte trailer k filmu Kiss the Ground nebo doprovodná videa vysvětlující koloběh uhlíku a roli půdy a kompostování. Pokud potřebujete vysvětlení role organické složky v půdě v češtině, tak pusťte žákům ukázku z dokumentu Nech půdu žít.
Čtěte také: Nápady pro výuku ekologie venku
Vydejte se ven do polí, vybaveni mapou v mobilu a ideálně i vytištěným nebo staženým starým leteckým snímkem z 50. Pro porovnání si na místě ukažte, kde byly ještě v 50. letech meze a cesty lemované ovocnými stromy. Nechte žáky navrhnout tvar remízků nebo úzkých lučních pruhů tak, aby částečně kopíroval minulost, a přitom byl přijatelný i pro zemědělce, který je musí svým strojem objet.
Vezměte si sebou lopatku a metr, na vytyčeném čtverci na sklizeném poli spočítejte žížaly a další půdní živočichy. Můžete to porovnat s počtem žížal na školní zahradě. Můžete ověřit pokusem, jestli se půda na různých plochách liší obsahem organické složku (tedy sloučenin uhlíku). Na své vycházce odeberte několik vzorků z každého pole, stačí malé množství (např. polévková lžíce) - nezapomeňte sáčky správně označit. Půdu ve škole vysušte (lze i v elektrické troubě) a zvažte s přesností na desetiny gramu (hodí se k tomu laboratorní předvážky). Vysušené vzorky uzavřete do železných (nikoli hliníkových) konzerv s víčkem a žíhejte nad plynem.
Při vycházce polními cestami můžete také pozorovat polní ptáky a zaznamenávat, zda využívají právě remízky nebo aleje. Poznáte skřivana, koroptev, křepelku nebo čejku? Seznámit se třeba s vzácným chřástalem, který právě teď už odlétá do Afriky, se můžou mladší děti formou omalovánky od ČSO.
Pokud s dětmi dojdete k tomu, že problémem našich polí je chybějící organická hmota v půdě, nejspíš je napadne, že je potřeba ji tam dodat. Velkou inspirací může být scéna z filmu Kiss the Ground, kde je ukázáno, že všechny zbytky jídla z celého San Francisca se díky promyšlenému sběrovému systému a kompostování vrací do půdy. Když se teď na podzim vydáte polními cestami, určitě nasbíráte spoustu švestek a padaných jablek. Pokud je i na vaší škole nejoblíbenějším předmětem vaření, můžete je rovnou zužitkovat na koláč nebo štrúdl.
Čtěte také: Lekce od Greenpeace
Čtěte také: Stávka učitelů a klima: souvislosti
tags: #jak #učit #ekologii #na #střední #škole