Jak účtovat za likvidaci odpadu


30.11.2025

Odpadové hospodářství je založeno na hierarchii, kde prioritou je předcházení vzniku odpadu. Pokud vzniku odpadu nelze předejít, pak v následujícím pořadí je důležitá jeho příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (včetně energetického) a nakonec odstranění. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.

Jako původce odpadu je chápán každý, při jehož činnosti vzniká odpad, a právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadu. Nakládání s odpadem zahrnuje soustřeďování, shromažďování, skladování, sběr, úpravu, využití, odstranění, obchodování a přepravu odpadu. Sběrem odpadu se rozumí soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou od jiných osob pro účely předání do zařízení ke zpracování odpadu, pokud uložení odpadu v zařízení ke sběru odpadů nepřesáhne dobu 9 měsíců.

Komunálním odpadem se rozumí směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Poplatky za komunální odpad

Poplatky za komunální odpad jsou většinou splatné v prvním pololetí daného kalendářního roku, v některých obcích se platí ve dvou splátkách za každé pololetí zvlášť. Přesný termín splatnosti je - stejně jako částka - uveden ve vyhlášce obce.

Od placení tohoto poplatku může osvobozovat zákon nebo obecně závazná vyhláška obce. Ze zákona nemusí poplatek za obecní systém odpadového hospodářství platit např. osoby, které už platí poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci v jiné obci a v této jiné obci skutečně také žijí.

Čtěte také: Jak účtovat poplatek za skládku

Osvobození se obvykle vztahuje např. na vlastníky nemovitosti (byt, rodinný dům nebo rodinný rekreační objekt), ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území obce. Výše poplatku činí maximálně 1 200 Kč za kalendářní rok. Každý poplatník přitom platí stejnou částku bez ohledu na věk, zda v obci skutečně žije, kolik odpadu vyprodukuje nebo jak často nemovitost v dané obci využívá.

Kdo platí poplatek?

Poplatníkem je fyzická osoba, která má v dané nemovitosti bydliště, nebo - pokud v ní žádná fyzická osoba bydliště nemá - vlastník této nemovitosti. Obci však poplatek neodvádí poplatníci, ale plátce. Poplatek se odvíjí od sazby, kterou si každá obec stanovuje individuálně, a volby způsobu, podle kterého bude částku počítat:

  • podle počtu osob s trvalým pobytem v dané nemovitosti
  • hmotnosti nebo objemu odpadu odloženého z nemovitosti (tj. nebo podle kapacity soustřeďovacích prostředků - popelnic, pytlů apod. odpadu vyváženého u každé jednotlivé nemovitosti. Dále obec určí sazbu za 1 kg nebo 1 litr odpadu.

Pokud se platí podle kapacity sběrných nádob, termín je stanoven v obecní vyhlášce, přičemž obvykle se platí během prvního pololetí daného roku. Pokud se poplatek odvíjí od skutečně vyprodukovaného odpadu v kg nebo litrech, platí se do 30 dnů od doručení platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu.

Poplatek není nutné platit, pokud má osoba v obci hlášený pobyt, ale nezdržuje se zde (žije jinde), pokud vůbec nevytváří odpad nebo pokud určitá nemovitost není dlouhodobě využívána.

Odpad z hlediska DPH

Soustřeďování odpadu, shromažďování odpadu, skladování odpadu, sběr odpadu, úprava odpadu, využití odpadu, odstranění odpadu, obchodování s odpadem nebo přeprava odpadu jako činnosti prováděné podle zákona o odpadech jsou zdanitelným plněním, pokud je provádí za úplatu osoba povinná k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku. Znamená to tedy, že u většiny činností poskytovaných podle zákona o odpadech se uplatní základní sazba, pouze u konkrétních činností uvedených v příloze č. V rámci novelizovaného znění zákona o DPH byla nově zařazena do přílohy č. 2 položka CZ-CPA 38.3 - Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny, přičemž za předpokladu naplnění zákonných podmínek se při poskytnutí této služby od 1. 1. 2021 uplatní první snížená sazba daně (15 %), jak je uvedeno výše.

Čtěte také: Specifické účetní případy: Odvoz odpadu

V případě dodání druhotných surovin tedy nedošlo od 1. 1. 2021 k žádné změně v uplatňování sazby daně.

Komunálním odpadem se z hlediska eurokonformního výkladu tak myslí právě a jen domovní odpad, který vyprodukuje domácnost běžnou nepodnikatelskou činností. Novou definici komunálního odpadu obsaženou v novém zákoně o odpadech od 1. 1. 2021 není možné použít při výkladu pojmu komunální odpad pro účely zákona o DPH.

Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. 1. 2021 nedošlo ke změně, tedy ani k rozšíření aplikace první snížené sazby DPH z důvodu nové definice pojmu komunální odpad v novém zákoně o odpadech. První sníženou sazbu DPH (15 %) lze tedy, stejně jako do 31. 12. 2020, uplatnit pouze u vybraných služeb souvisejících s odpadem vyprodukovaným domácnostmi (komunální odpad pro účely zákona o DPH).

Služby poskytované obcemi autorizovaným obalovým společnostem a provozovatelům kolektivních systémů jsou předmětem daně a v případě obcí, které jsou plátcem daně, podléhají DPH. V případě obcí, které nejsou dosud plátci daně, se tyto služby započítávají do výše obratu pro povinnou registraci, jedná se o zdanitelné plnění. Pro úplnost doplňme, že v souladu s přílohou č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů podléhají tyto služby první snížené sazbě.

Změnu výkladu přinesl příspěvek č. 591/23.03.22 Uplatnění DPH na služby poskytované obcemi autorizovaným obalovým společnostem a provozovatelům kolektivních systémů, jehož předkladatelem je Ing. Str.

Čtěte také: Jak správně likvidovat odpad? Vzorový metodický pokyn

Je vhodné podotknout, že při nakládání s odpady může podnikatel vystupovat ve dvou pozicích. Zaprvé může být podnikatel v postavení původce odpadu a za druhé v postavení oprávněné osoby, která podniká v oblasti odpadového hospodářství. Zákon o odpadech zařazuje mezi původce odpadů mj. Jednu ze základních povinností původců odpadů představuje zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. jiné využití odpadů, např.

Jak vyplývá z výše uvedeného, podnikatel je vždy povinen vzniku odpadů předcházet. Pokud odpady vznikly a nelze je připravit k opětovnému použití, musí právnická osoba či fyzická osoba oprávněná k podnikání zajistit recyklaci těchto odpadů. Na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady je zařazeno jejich energetické, popř. jiné využití. Došlo-li tedy při činnosti podnikatele ke vzniku odpadů, má takový podnikatel povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. I v rámci využívání odpadů existuje jistá posloupnost, kdy přednost má materiálové využití odpadů před využitím jiným, např.

Některé výzkumy ukazují, že v určitých situacích je pouhé prodloužení životnosti výrobku, tedy jeho opětovné použití, méně efektivní než zvýšení účinnosti recyklace. Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů.

Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly zabaleny v souladu se zvláštními právními předpisy a označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se původce domnívá, že se nejedná o nebezpečný odpad, může podat žádost o vydání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce.

Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních. Z ostatních odpadů lze poté vytřídit papír, sklo nebo plast. Zákon o odpadech rozlišuje odpad, jehož původci jsou nepodnikající fyzické osoby, tedy odpad komunální, a ten, který produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání. Podle Katalogu odpadů je komunálním odpadem odpad z domácnosti a podobné živnostenské, průmyslové odpady, ale také odpady z úřadů.

Z toho důvodu, že odpad pocházející z činnosti podnikatelů je odpadem podobným komunálnímu, nelze tento odpad bez dalšího odkládat do popelnic, popř. Převedení odpadu do vlastnictví této osoby lze provést buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby. Původce odpadu uzavře se společností zajišťující odvoz a likvidaci odpadu smlouvu o odběru odpadů vznikajících při podnikatelské činnosti původce, jejímž předmětem bude odběr odpadu produkovaného původcem odpadu, jeho převedení do vlastnictví společnosti a zajištění jeho dalšího využití, příp.

Lze jen doporučit, aby ve smlouvě bylo sjednáno, že součástí ceny za odběr jednotlivých druhů odpadů, které budou zneškodňovány skládkováním, jsou i příslušné poplatky za ukládání na skládky. V takovém případě je pro právnickou osobu či fyzickou osobu oprávněnou k podnikání výhodné uzavřít smlouvu se samotným vlastníkem budovy, na základě které bude moci osoba, která v této budově podniká, odkládat odpad do sběrných nádob, jež patří vlastníkovi domu. Zákon o odpadech však dává podnikatelům ještě druhou variantu, jak s odpadem podobným komunálnímu naložit.

Problém může nastat tehdy, pokud podnikající fyzická osoba v jedné budově bydlí a zároveň zde i podniká. Při činnosti právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání může dojít ke vzniku i jiného odpadu než podobného komunálnímu. Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Původce odpadů je povinen vést evidenci za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Průběžná evidence musí obsahovat datum a číslo zápisu evidence a jméno a příjmení osoby, jež je za vedení evidence odpovědná.

Pro vedení průběžné evidence není předepsána jednotná forma, a proto ji lze vést např. zápisy do sešitu, tabulkou v počítači či jiným vhodným způsobem. Jelikož je ale průběžná evidence podkladem pro sestavení ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady, je vhodné pro její vedení použít formulář uvedený v příloze č. 20 vyhlášky č. Další povinností původců odpadů je zaslání hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle přílohy č. 20 vyhlášky č. Toto hlášení je podnikatel povinen zasílat každoročně vždy do 15.

Zákon o odpadech stanoví pro původce odpadu, který v posledních dvou letech nakládal s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok, povinnost zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby, tedy odpadového hospodáře. Funkci odpadového hospodáře nemůže vykonávat kdokoli, může jím být pouze fyzická osoba s dokončeným vysokoškolským vzděláním, která má v posledních 10 letech minimálně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství.

Zvláštní povinnost je stanovena i pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které výrobky uvádí na trh. Tato povinnost se týká právnických osob a fyzických osob oprávněných podnikání, jež uvádí na trh v České republice výrobky uvedené v zákoně o odpadech. Při prodeji výrobků, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, je jejich poslední prodejce povinen písemně informovat konečného uživatele prostřednictvím komunikace na dálku o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. Na požádání je provozovatel místa zpětného odběru povinen vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku, přičemž místa zpětného odběru musí být pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na něž se povinnost zpětného odběru vztahuje. Osoba uvádějící na trh tyto výrobky je dále povinna zajistit využití či odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími předpisy do konce kalendářního roku následujícím po roce, v němž byly odebrány. O plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok tato osoba zpracuje zprávu, jež do 31.

Dotaz z poradny BusinessInfo.cz

Do Poradny jsme dostali dotaz týkající se žádosti svozové firmy na přefakturování finančních prostředků získaných od podnikatelů zapojených do obecního systému odpadového hospodářství. Má svozová společnost na tyto peníze nárok?

Otázka: Město loni v obecně závazné vyhlášce zavedlo možnost zapojení živnostníků a podnikatelů do obecního systému. To znamená, že mohou uzavřít s městem smlouvu na likvidaci komunálního odpadu. Má to pro ně řadu výhod. Problém je v tom, že svozová firma po městu chce, aby finanční prostředky získané z těchto smluv ji byly přefakturovány. Město se naopak domnívá, že podnikatel po uzavření smlouvy s městem se zapojil do tzv. obecního systému a je "na úrovni občana" (poplatek za likvidaci odpadu je pochopitelně nižší, než platí podnikatel městu). Má město v tomto pravdu?

Odpovídá Julie Balážová, Frank Bold Advokáti: V daném případě se musíme přiklonit k názoru města. Svozová společnost nemá právo požadovat po městu, aby na ní úhrady vybrané od právnických osob a podnikajících fyzických osob převedlo.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (zjednodušeně podnikatelské subjekty) mají více možností, jak zabezpečit splnění své povinnosti k odstraňování komunálního odpadu, který vzniká při jejich činnosti. Tou první je uzavření smlouvy přímo s osobou, která je oprávněna k převzetí odpadu (nejčastěji svozová společnost). V takovém případě samozřejmě přísluší svozové společnosti i sjednaná úhrada za převzetí odpadu.

V obcích, ve kterých to příslušné obecní vyhlášky umožňují, je pak druhou možností zapojit se do obecního systému odpadového hospodářství. Pokud obec na svém území vyhláškou zavede obecní systém odpadového hospodářství, může se rozhodnout, že v rámci něj umožní likvidaci komunálního odpadu i podnikatelským subjektům. Aby se podnikatelské subjekty mohly do systému řádně zapojit, musí s obcí uzavřít písemnou smlouvu. V obecně závazné vyhlášce by obec zároveň měla i stanovit způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob výběru. Tuto úhradu platí podnikatelský subjekt přímo obci a ta následně zajišťuje likvidaci odpadu. Typicky tak, že sama má uzavřenou smlouvu se svozovou společností a za likvidaci odpadu platí dohodnutou cenu. Smlouva obce se svozovou společností zahrnuje veškerý převzatý odpad, tedy jak odpad převzatý od nepodnikatelských subjektů, tak subjektů podnikatelských. Svozová společnost se proto nemůže domáhat převedení úhrad vybraných obcí od podnikatelských subjektů.

DPH při zničení, ztrátě či odcizení zboží a zásob a podmínky likvidace zboží a zásob

V běžné praxi se stává, že dojde ke zničení, ztrátě či odcizení obchodního majetku plátce a plátce by měl tyto okolnosti pro účely ZDPH prokázat. Důvodem je, že při pořízení obchodního majetku, jako jsou zásoby či materiál, si plátce uplatnil nárok na odpočet daně a bude muset posuzovat, zda nenastává situace, kdy by měl vyrovnat původně uplatněný odpočet daně ve vazbě na ustanovení § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH.

Podrobně se touto problematikou zabývá Informace GFŘ k uplatňování ZDPH při vyrovnání odpočtu daně podle § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH a úpravě odpočtu podle § 78e ZDPH. V informaci je i řada praktických příkladů. Vyrovnání odpočtu daně se provádí podle § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH u obchodního majetku s výjimkou dlouhodobého majetku plátce, který v okamžiku jeho ztráty, zničení či odcizení ještě nebyl použit.

Úprava odpočtu daně se provádí u dlouhodobého majetku podle § 78e ZDPH. V praxi půjde nejčastěji o materiál (náhradní díly, obaly, palivo, mazadla, čisticí prostředky, další hmotné movité věci jako drobný hmotný majetek), zboží, polotovary. Korekční mechanismus se uplatní v tříleté lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně. V nedoložených případech nevzniká daňová povinnost na výstupu, ale vznikne povinnost vyrovnat původně uplatněný odpočet daně na vstupu. Vyrovnání odpočtu se uvede jednorázově na ř. 45 daňového přiznání a neuvádí se do kontrolního hlášení.

K tomuto vyrovnání nebo úpravě odpočtu dochází pouze jednorázově. Cílem zákonodárce bylo, aby plátce vyrovnal, nebo upravil dříve uplatněný nárok na odpočet daně při nedoložených případech zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku. Povinnost provést vyrovnání odpočtu daně podle § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH se vztahuje na situace, kdy plátce nemůže důkazními prostředky řádně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení obchodního majetku jiného než dlouhodobého majetku. V podstatě je plátce v situaci, kdy mu není znám osud obchodního majetku.

Jak doložit skutečnosti o zničení, ztrátě nebo odcizení obchodního majetku

Důkazní prostředky se budou odvíjet od toho, jakým způsobem došlo ke zničení, ztracení či odcizení obchodního majetku. V každém případě by měl mít plátce k dispozici soupis majetku, který by měl obsahovat pořizovací cenu bez daně, základ daně, sazbu daně a výši daně, též datum pořízení obchodního majetku a zdaňovací období, kdy byl odpočet uplatněn a v jaké výši, zda byl uplatněn plný odpočet nebo krácený odpočet daně.

Zničení, ztráty nebo odcizení majetku lze prokázat zejména posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, případně jinými důkazními prostředky specifikovanými podle způsobu vzniku manka a škody na majetku. Zničení majetku živelnými událostmi povodeň, požár, nebo vichřice. Zničení obchodního majetku také nastává likvidací obchodního majetku, příp. také zničením majetku třetí osobou, vytopením skladovacích prostor závadou na vodovodním řadu/instalaci, špatným skladováním obchodního majetku, neodborným zacházením s majetkem atd.

Výše uvedený výčet zničení obchodního majetku není konečný, jelikož mohou nastávat nepřeberné situace, kdy ke zničení obchodního majetku může dojít.

  • Povodeň Pro řádné prokázání zničení obchodního majetku při povodni je nutné doložit zejména potvrzení povodňové komise (zejména obecního úřadu, městského úřadu, městského úřadu městské části), ve kterém podepsaný zástupce příslušného úřadu deklaruje, že určité místo bylo zasaženo povodní.
  • Požár Pro řádné prokázání zničení obchodního majetku při požáru je nutné doložit zejména zprávou státního požárního dozoru, resp. vyšetřovatele požáru.
  • Vichřice - a tedy i tornádo Pro řádné prokázání zničení obchodního majetku při vichřici je nutné doložit zejména informacemi o vichřici, které může poskytnout Český hydrometeorologický ústav. Samozřejmě na tento důkaz navazuje zjištění skutečného stavu poškození obchodního majetku pracovníkem pojišťovny.

Likvidace

Likvidace obchodního majetku ve vlastní režii plátce Likvidací obchodního majetku by se z obchodního majetku měla stát zpravidla odpadová surovina. Odpadovou surovinu je dále možné v zásadě využít např. k recyklaci, ke spálení ve spalovně, event. k uložení na skládku odpadů. Při fyzické likvidaci obchodního majetku ve vlastní režii plátce by měl být vyhotoven likvidační protokol.

Obsah likvidačního protokolu: důvody likvidace, způsob likvidace, čas likvidace, místo provedení likvidace, specifikace předmětů likvidace (název vyřazovaného majetku, pořizovací cena, množství majetku), způsob naložení se zlikvidovanými předměty, jména pracovníků zodpovědných za provedení likvidace (jméno osoby vystavující likvidační protokol, osoby, která likvidaci majetku schválila, osoby odpovědné za provedení likvidace majetku), nebo jiné další relevantní údaje, kterými je např. fotodokumentace likvidovaného obchodního majetku (tj. jeho stavu před provedením likvidace).

Pokud likvidační protokol nebude obsahovat veškeré výše uvedené náležitosti, je na plátci, aby jinými důkazními prostředky prokázal, že došlo k reálné likvidaci obchodního majetku. Takovými jinými důkazními prostředky mohou být např. dokumenty o likvidaci majetku v souladu s interními předpisy/vnitropodnikovými směrnicemi plátce, ze kterých je patrné, jaký majetek byl zničen, jeho množství a cena, včetně data, kdy byl majetek zlikvidován.

Likvidace nebezpečného odpadu, ekologická likvidace třetí osobou Likvidaci obchodního majetku ve vlastní režii zpravidla plátce nebude provádět při likvidaci autovraků, obalů, elektrických a elektronických zařízení, zářivek a výbojek, baterií a akumulátorů nebo pneumatik. Bude-li se jednat o likvidaci autovraku, je nezbytné doložit doklad o ekologické likvidaci vozidla, resp. tzv. "Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků". Tento doklad musí být vystaven autorizovanou společností, která je evidována Ministerstvem životního prostředí v seznamu společností ke sběru nebo zpracování autovraků.

Likvidace jiného majetku, zejména obalů, elektrických a elektronických zařízení, zářivek a výbojek, baterií a akumulátorů, pneumatik musí být provedena v souladu s relevantními právními předpisy (např. zákon o odpadech nebo zákon o obalech a navazující prováděcí právní předpisy). Pokud je realizátorem likvidace jiná osoba než plátce, bude povinna pro plátce vystavit potvrzení o likvidaci, které by mělo obsahovat zejména: evidenční číslo potvrzení, údaje o plátci, který provádí likvidaci, datum vystavení potvrzení, název likvidovaného majetku, popis majetku předaného k likvidaci včetně technického stavu, datum provedení likvidace, osobu vystavující potvrzení, osobu odpovědnou za provedení likvidace majetku, nebo jiné další relevantní údaje, kterými jsou zejména fotodokumentace stavu majetku při předání majetku k likvidaci.

Pokud likvidační protokol nebude obsahovat veškeré výše uvedené náležitosti, je na plátci, aby jinými důkazními prostředky prokázal, že došlo k reálné likvidaci obchodního majetku. Likvidaci zásob podléhajících rychlé zkáze lze doložit jinými důkazními prostředky. Takovými jinými důkazními prostředky mohou být např. dokumenty o likvidaci majetku v souladu s interními předpisy/vnitropodnikovými směrnicemi plátce, ze kterých je patrné, jaký majetek byl zničen, jeho množství a cena, včetně data, kdy byl majetek zlikvidován, přičemž plátce doloží i daňový doklad vztahující se k likvidaci obchodního majetku, příp. úhradu za provedenou likvidaci.

Takovýmto likvidovaným majetkem budou např. potraviny, květiny, léky s prošlou lhůtou spotřeby, jež jsou zpravidla umisťovány ve větším množství do vyhrazených nádob/kontejnerů a následně vyvezeny ke spálení do spalovny nebo na skládku odpadů. Pokud takové ztráty odpovídají ztrátám do normy uvedené plátcem ve vnitřním předpisu, pak není povinen provést vyrovnání odpočtu. Vyrovnání, nebo úpravu odpočtu daně není nutné provést u obchodního majetku, kdy plátce přetvoří obchodní majetek na odpadovou surovinu, která je následně dodána jiné osobě. Takovouto situací může být např. dodání/prodej kovových odřezků z výroby (kovový šrot) sběrně odpadů.

Zničení majetku třetí osobou

Zničením majetku třetí osobou bývá například poškození cizí věci. Pro řádné prokázání zničení majetku třetí osobou je nezbytné doložit zejména usnesení o odložení věci vydané Policií ČR, usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo usnesení o zastavení trestního stíhání.

Vytopení skladovacích prostor, špatné skladování obchodního majetku, neodborné zacházení s majetkem

Zničení majetku, ke kterému dochází např. vytopením skladovacích prostor závadou na vodovodním řadu/instalaci, špatným skladováním obchodního majetku, neodborným zacházením s majetkem, je nutné doložit zejména dokumenty o zničení majetku v souladu s interními předpisy plátce, ze kterých je patrné, jaký majetek byl zničen, jeho množství a pořizovací cena, včetně data, kdy byl majetek zničen.

Řádné doložení ztráty obchodního majetku

Základem doložení "osudu" ztraceného majetku je provedení řádné inventarizace obchodního majetku. Ke ztrátě majetku dochází zpravidla vlastním zaviněním či nedopatřením plátce.

tags: #jak #účtovat #za #likvidaci #odpadu

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]