Co dělat, když je recyklace jen jedna lahev?

Dvě třetiny Čechů odpad třídí. Nepovažují to za nijak složitou věc - do zelených kontejnerů patří sklo, do modrých papír a do žlutých plast. Jenže není papír jako papír a není plast jako plast.

Konkrétní informace o třídění odpadu, co kam patří a nepatří, jsou na popiskách přímo na jednotlivých barevných sběrných kontejnerech. O systému sběru tříděného odpadu totiž rozhoduje každá obec sama, a proto se všude třídí jiným způsobem. Záleží na dohodě mezi obcí a svozovou firmou a technickém vybavení třídících linek v okolí.

V některých obcích se spolu s plastem do žlutých nebo s papírem do modrých nádob vhazují i nápojové kartony. Někde se z plastových obalů sbírají jen PET lahve, jinde plastová všehochuť. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.

Do kontejnerů na směs plastů je možné kromě PET láhví vhazovat často také fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od CD disků a mnoho dalších výrobků z plastů. Včetně obalů od potravin, pokud v nich nejsou zbytky jídla. Častým omylem je, že tyto plastové odpady musí být dokonale čisté. Drobné znečištění plastových obalů nevadí.

Je však dobré mít na paměti, že mastnota a zbytky obsahu omezují recyklaci vytříděných obalů. Problém ale je mastnota. Plastovou lahev od rostlinného oleje je potřeba pořádně vymýt. „Do plastů patří tento obal až po pečlivém vymytí teplou vodou a přípravkem na mytí nádobí. Pokud někdo nechce lahev od oleje vymývat, ať ji raději dá do směsného odpadu,“ doporučuje Lucie Paseková, zastupující odpadovou společnost REMA Systém.

Čtěte také: Uhlí a elektromobilita: Paradox?

Proto je lepší před vhozením do žlutého kontejneru vymýt nebo alespoň pořádně vyškrábat i plastový kelímek od jogurtu. Naopak se není třeba bát do tříděného odpadu vyhodit prázdné obaly od mýdel nebo šamponů a dalšího běžného drogistického zboží. Obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek do žlutého kontejneru nepatří vůbec.

Ať už jde o termoobaly, do kterých vám v restauraci zabalí jídlo, nebo o výplně krabic pro spotřební elektroniku, patří tam. Pozor ale na polystyren, který byl použit jako stavební izolace. Pokud je na něm omítka, pak do plastů nepatří a měl by se vyhodit jako stavební odpad.

Co nepatří do modrého kontejneru na papír

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpadu. Nebo ještě lépe zkompostovat. V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití.

Podobné je to s roličkami od toaletního papíru. Papír lze totiž recyklovat pouze sedmkrát. Poté už je jeho vlákno příliš krátké a nelze z něj papír opět vyrobit. V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití.

Papírové kapesníčky jsou sice z kvalitního papíru, po jejich použití ale do do kontejneru na papír z hygienických důvodů nepatří. Recyklaci papíru navíc ztěžuje jakékoli znečištění, a proto není vhodné do modrého kontejneru obecně vhazovat mastné nebo jinak zašpiněné papírové obaly. Nepatří do něj ani laminovaný a voskovaný papír.

Čtěte také: Vyhněte se sankcím při emisi dluhopisů

Papírové pleny většinou kromě papíru obsahují také plast. Proto do kontejneru na papír nepatří ani ty nepoužité. Naopak, sběru papíru nijak nevadí obálky s fóliovými okénky ani papír s kancelářskými sponkami, během dalšího zpracování vytříděného papíru dojde k jejich oddělení. Akorát z bublinkové obálky je dobré odstranit plastový vnitřek.

Co nepatří do žádného kontejneru

Pokud je na obalu nebo výrobku symbol přeškrtnuté popelnice, obal nepatří do žádného kontejneru, ani do toho na směsný odpad. Jedná se totiž o nebezpečný odpad, jeho konkrétní nebezpečné vlastnosti popisují další grafické symboly v oranžovém poli, například lebka nebo symbol ohně.

„Ty prozradí, zda je konkrétní věc či látka toxická, žíravá, hořlavá, dráždivá, výbušná či jinak škodlivá. K takovým a v domácnostech běžně se vyskytujícím nebezpečným odpadům patří třeba elektroodpad nebo nedobrané či prošlé léky všeho druhu. Pokud skončí v koši nebo v záchodové míse, mohou kontaminovat vodu či půdu. Ani čistírny odpadních vod si totiž s kontaminovanou vodou nemusejí stoprocentně poradit.

Léky je nejsnazší odnést zpátky do lékárny, v některých od vás převezmou i použitý zdravotnický materiál. Nebezpečným odpadem jsou také zbytky syntetických barev, ředidel, lepidel, laků, nátěrů a mořidel i jejich obaly. Často mají hned několik nebezpečných vlastností. Dráždivé či jedovaté látky obsahují i některé čisticí a úklidové prostředky.

Nejčastějším doporučením je odložení na místo sběru nebezpečného odpadu. Tím jsou především sběrné dvory. Nebezpečné odpady ale můžete odevzdat i v rámci mobilního sběru, pokud je ve vaší obci organizován.

Čtěte také: ISIN a emise akcií: Podrobný přehled

Co patří do zeleného kontejneru na sklo

Poznat, jaký obal je ze skla, asi nedělá problém nikomu. Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří. Autosklo už do něj ale nepatří. Ani zlacená a pokovená skla, a tedy ani zrcadla. Pokovení dělá při tavení skla problémy. Také s keramikou a porcelánem si při recyklaci ve sklárnách neporadí. Takže rozbitou keramickou mísu a slepé zrcadlo vyhoďte do směsného odpadu.

PET lahve a co s nimi

PET lahve jsou každodenní součástí našich životů. Jen se sami zamyslete, kolik jich týdně použijete a vyhodíte. Co když vám ale řekneme, že kromě recyklace můžete dát PET lahvi druhý život také jiným způsobem? Z obyčejného plastu se dá vytvořit spousta praktických, originálních i designových věcí, které dávají PET lahvi další význam. Život PET lahve nemusí skončit poté, co její obsah vypijete. Dají se z ní vytvořit velmi jednoduše a rychle další užitečné věci, které můžete použít na zahradě, ale i v domácnosti.

PET neboli polyethylentereftalát je lehký, pružný a odolný materiál, který je praktický pro výrobu mnohých věcí, které denně používáme. Bohužel se ale v přírodě rozkládá i 100 let. Právě to z něj dělá velký ekologický problém, protože se tento plastový odpad hromadí a často se dostává do vod a oceánů.

Z PET lahve můžete vyrobit nejrůznější organizéry, boxy nebo kelímky na kosmetiku, make-up, nářadí nebo dekorace do domácnosti. Základem je čistá, suchá lahev. Stačí odříznout spodní část a vznikne malá miska na kancelářské potřeby, šroubky, make-up nebo hygienické potřeby. Je potřeba opracovat odřízlý a ostrý okraj. Plast můžete také přetřít balakrylem, polepit barevnými páskami, oblepit kamínky nebo třpytky.

PET lahve jsou skvělé a často používané při předpěstování sazenic. Stačí naplnit dno lahve substrátem, udělat do něj menší dírky na odvodnění. PET lahve se dají skvěle využít k zavlažování. Známé je třeba zavlažování rajčat pomocí PET lahve. Naplňte lahev vodou, udělejte malé dírky do víčka a zapíchněte ji hrdlem dolů do půdy. Zavlažování z PET lahve vyrobíte jednoduše tím, že uděláte do víčka několik dírek. Do PET lahve poté nalijete vodu, zavřete tímto víčkem a hrdlem směrem dolů vložíte do substrátu. Můžete také zkusit z lahví vytvořit závěsný vertikální záhon. Stačí pár provázků, pár lahví a trochu trpělivosti.

Pokud hledáte jednoduchou tvořící zábavu pro děti, proč nevyužít právě PET lahve? Tady se opět otevírají dveře vaší kreativitě. Z menších 0,5l lahví můžete hravě vyrobit rakety, lodě, autíčka, ale i zvířátka. Starší děti určitě ocení, že se z PET lahví dají vyrobit stylové světelné dekorace nebo vázičky. Kouzelný lampion z PET lahve budete mít připravený během chvilky. Stačí odříznout hrdlo PET lahve, aby vám zbylo pouze válcovité tělo. To můžete nazdobit třpytkami nebo různě pomalovat. Dovnitř válce poté umístěte LED světýlka nebo celý malý světelný řetěz.

Každá PET lahev, které dáme druhý život a neskončí jen tak bez přemýšlení na skládce, je krokem k šetrnějšími přístupu k naší přírodě. V ideálním případě se pokuste tvorbu a hromadění odpadu podpořit tím, že omezíte nakupování věcí v PET lahvích. Z PET lahví se dá vyrobit hned několik užitečných věcí, které dají lahvím druhý smysl.

Zálohování PET lahví v České republice

V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Narozdíl od vratných skleněných lahví však nejde o jejich vymývání a znovuplnění, ale o recyklaci plastového nebo hliníkového materiálu a použití recyklátu k výrobě nových lahví. Zálohování PET lahví a plechovek funguje jinak než systém vratných lahví především od piva, který je v českých obchodech běžný. Vratné skleněné lahve jsou opakovaně plnitelné, a proto se vrací výrobci, který je vymyje a následně znovu použije.

Na celém zálohovém systému je důležité, že z lahve nebo plechovky vzniká opět nápojový obal. Jde o uzavření materiálové smyčky tzv. bottle-to-bottle (česky z lahve do lahve), což je kýžený princip cirkulární ekonomiky. Dostanou-li se PET lahve do žlutého kontejneru, může z nich také vzniknout nový nápojový obal. Do tříděného odpadu se vyhazují různé plastové obaly. Skupiny materiálů se následně zpracují - u PET lahví to znamená drcení na jemné vločky tzv. PET flakes, které se opakovaně čistí a vysouší a poté regranulují. Jen ten nejkvalitnější recyklát může být použitý pro výrobu potravinářských obalů.

Lidé v Česku jsou zvyklí obaly třídit - patří v rámci Evropy na přední příčky. Do žlutých popelnic vrátí 70 % plastových obalů uvedených na trh. A podstatnou část tvoří právě PET lahve - hovoří se až o 80 %. Daří se jich však recyklovat (a to do různých aplikací) zhruba 57 %. Po zavedení zálohového systému by toto číslo mohlo překročit až 90 %. Tak to funguje např. v Německu, Švédsku či Chorvatsku.

„I když v Česku dokážeme PET sbírat, tak tříděním a recyklací se dostává spíše do oděvů, pásek, koberečků v automobilovém průmyslu, do pneumatik apod. Ale nedostáváme ho tam, kde máme nastavená pravidla pro cirkulární ekonomiku, tzn. recyklace z lahve do lahve. Situace je podle něj ještě složitější pro firmy, které vyrábí a využívají recyklovaný PET pro přímý styk s potravinami.

Proč nejsou tyto argumenty dostatečnými pro zavedení zálohování v Česku? Ministerstvo životního prostředí je vidí především v ohrožení stávajícího systému třídění odpadů, které stojí většinou právě na PET lahvích. Mohla by tak klesnout vůle třídit jiné plasty a s existenčními problémy by se potýkali jejich zpracovatelé. Plasty, jako jsou polypropylenové nebo polyetylenové lahve od kosmetiky nebo potravin, různé kelímky a vaničky na mlékárenské zboží apod. přitom tvoří nezanedbatelnou část plastových obalů.

Mezi další předpokládané komplikace zálohování patří nakládání s nesešlápnutými PET lahvemi s víčkem, jak doma u spotřebitelů, tak v menších obchodech. V současnosti je v Česku zálohování PET lahví možné na dobrovolné bázi. Touto cestou se vydala třeba společnost Košík.cz s Mattoni 1873.

Podle mluvčí výrobce minerálních vod, který patří mezi zakládající členy Iniciativy pro zálohování, je ale nutná celoplošná úprava. „V současnosti totiž platíme také autorizované obalové společnosti, protože nám legislativa jinou možnost nedává. Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je podle iniciativy přitom nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí.

Plnění cílů sběru a recyklace v ČR

Česká republika, stejně jako ostatní členské státy Evropské unie, čelí zásadní výzvě v podobě plnění nových recyklačních cílů vyplývajících z unijního balíčku k oběhovému hospodářství (CEP) a směrnice o omezení jednorázových plastů (SUP). „Pokud se ptáte na plnění směrnic CEP a SUP, pak Česká republika byla v hodnotící zprávě Evropské komise v červnu 2023 vyhodnocena jako jedna z nejlepších 9 zemí ve vztahu k reálnému splnění cílů vytyčených k roku 2025.

„Co se týká konkrétně míry sběru PET lahví, tam samo MŽP již v roce 2019 prezentovalo oficiální míru sběru 82 procent. Za ministra Hladíka se nyní prezentuje k roku 2023 míra sběru 76 procent,“ podotýká Havelka a dodává, že samo MŽP uznalo, že cíle pro rok 2025, či 26 ke sběru PET lahví je zcela reálné splnit stávajícím systémem.

„Stejně tak je reálné splnit cíle pro rok 2029. Belgie již to třídícím systémem dokázala. Co se týká hliníkových obalů, tam si Česká republika vyjednala za pana ministra Brabce výjimku,“ připomíná ředitel ČAOH. Dle směrnice si každý stát mohl vyjednat výjimku pro jednu komoditu. Výjimku po posouzení relevance schválila Evropská komise a je zavedena v platné národní legislativě.

„Argumentem České republiky je postupný vývoj efektivního komplexního třídícího systému. Ten řeší všechny kovové obaly, nejen jednu minoritní frakci, jako třeba hliníkové obaly, a to je cenné. Aktuálně recyklujeme 67 procent všech kovových obalů,“ zdůrazňuje Petr Havelka a konstatuje, že u ocelových obalů recyklujeme dokonce již přes 85 procent. A podstatné je také to, že ve stávajícím systému se dle oficiálních dat celkem 99 procent vytříděných kovových obalů recykluje.

Zdá se, že diskuze o zavedení zálohování PET lahví se týkají pouze lahví od vody, piva či limonád. Řeší směrnice také ostatní lahve? „Platná legislativa hovoří o jednorázových plastových nápojových obalech. Odpověď na váš dotaz tedy zní, ano platná legislativa požaduje efektivní sběr a třídění také PET lahví od mléka, dalších mléčných výrobků apod.

„Náš systém je velmi efektivní z hlediska komplexního oběhového hospodářství. Cíle pro kovové nápojové obaly byly stanoveny výrazně později (vlastně ještě ani neplatí), ale to vůbec nevadí. Jde podle něj o separátory kovů na třídících linkách a o nespálené zbytky po technologii energetického využití. Veškeré takto vytříděné kovové odpady budou směřovány do recyklace.

„Ono také není, co jiného s nimi dělat, než je nasměrovat do recyklace. Jednoznačně tedy budeme v této době plnit cíle i pro nápojové plechovky. Pokud jde o plnění platných závazných cílů, shledává ředitel ČAOH, že náš systém je nastaven tak, že aktuální cíle plní. Splnění budoucích cílů lze podle něj zcela reálně zajistit dalším rozvojem stávajícího systému a jeho intenzifikací.

Případně, pokud by byly definovány jakékoli další budoucí cíle pro materiály jako třeba tetrapaky apod., pak lze doplnit stávající systém o doplňkovou motivaci k třídění, a to například s využitím QR kódů. Tato cesta se někdy nazývá také digitální zálohování. Reálně ji zvažuje a připravuje například Belgie, ale i jiné státy.

„Někdy je sdělováno, že budeme mít problém u nápojových plechovek, ale myslím, že to je jen nepochopení efektivity stávajícího systému a jeho plánovaného rozvoje. Systém v ČR zajistí plné oběhové hospodářství pro všechny kovové obaly.

„Stávající systém je tržní a konkurenční. To, co si kdo z druhotné suroviny bude chtít recyklací vyrobit, to si z ní může vyrobit, pokud si surovinu koupí. Ať už je to textilní průmysl, nápojáři, nebo třeba automotiv,“ myslí si Petr Havelka. Již nyní se podle něj dělají zcela standardně v ČR z odpadních PETek nové PETky, a to po mnoho let.

„A náš recyklovaný hliník v ČR lze samozřejmě kdykoli použít na výrobu nových nápojových plechovek,“ pokračuje a upřesňuje, že legislativa počítá s tím, že postupně většina materiálů dostane povinné recyklované obsahy tak, jak to mají nyní nápojáři. „Vždyť to není žádný problém. Mají povinnost přidávat 25 procent rPET do nových PET lahví. Na trhu v ČR je nyní vysbíráno cca 80 procent odpadního PET,“ domnívá se.

Nápojáři si tedy podle něj evidentně mohou z tohoto množství kdykoli na trhu koupit pro sebe 25 procent nebo klidně i 30 procent a splnit tak svou povinnost. Stejně jako to udělají jiné průmysly pro své výrobky. „Určitě to ale neznamená, že by nápojáři, nebo kdokoli jiný měl mít jakkoli preferovaný a netržní přístup ke kterýmkoli odpadním komoditám. Pozor, ty odpadní PET lahve nejsou jejich,“ upozorňuje ředitel ČAOH a dodává: „Oni je přeci prodali spolu s obsahem a dostali za ten materiál odpovídající hodnotu v penězích. Nemohou najednou být zase jejich, aniž by si je zaplatili za tržní cenu.“ To bychom podle něj zcela popřeli tržní prostředí a konkurenci. Čímž bychom průmysl obecně odsoudili k jistému krachu.

„Najdete to v každé učebnici ekonomie. Komodity nemůže nikdo dostávat ze zákona nebo jakkoli zvýhodněně.

Co dělat, když si nejste jisti, kam odpad patří?

Někdy se může při třídění odpadu objevit nějaký ten třídičský hlavolam, který znejistí i zkušeného třídiče. V takových případech je dobré se řídit následujícími radami:

• Skleněná láhev od sektu: Patří do zeleného kontejneru na barevné sklo. Kovové zavírání je fajn vyhodit do kontejneru na kovy. Korkový špunt je třeba vytřídit do směsného odpadu, plastový uzávěr patří do kontejneru na plasty.
• Prázdná konzerva od jídla pro domácí mazlíčky: Většinou se jedná o hliníkové obaly s označením 41 ALU. Ideální je tyto obaly důkladně vyškrábat nebo vymýt a šup s nimi do kontejneru na kovy. Podobně je tomu u konzerv od zvířecího krmení, které jsou vyrobeny ze železa (označeny materiálovou značkou 40 FE): takové obaly patří do kontejneru na kovy.
• Obal od bonboniéry: Bonboniéra totiž může být skutečný oříšek (nejen v čokoládě!). Bonbony mohou být zabaleny hned v několika vrstvách, a to ještě navíc z různých materiálů. a takové ty vaničky, ve kterých bonbonky leží, bývají nejčastěji plastové, ale někdy mohou být papírové - podle toho, z jakého materiálu jsou vyrobeny, patří do příslušného kontejneru.
• Krabička od protlaku: Materiálová značka 84 C/PAP napovídá, že se jedná o kombinovaný obal, konkrétně o nápojový karton. Tyto obaly patří do kontejneru na nápojové kartony. Výjimkou jsou obce, kde se nápojové kartony třídí společně s jiným typem obalů, například s plasty. A proto se vždy musíme řídit nálepkami na barevných kontejnerech.
• Prázdná tuba od tuhého deodorantu: Kam ho vytřídit, nám prozradí materiálové značení uvedené na obalu.

Obaly, které chceme vytřídit, je vhodné zbavit nečistot třeba i proto, že tak při uchovávání odpadů v domácnosti eliminujeme zápach, který v nich může vznikat. Takový malý tip do kuchyně pro ty, kdo to ještě nedělají, je do prázdné krabičky, v tomto případě od protlaku, nalít trochu vody, kterou obal vypláchneme, a zbylý obsah můžeme ještě využít při vaření. Takovým způsobem vlastně „vaříme beze zbytku“ a obaly poputují do barevných kontejnerů pěkně čisté.

tags: #je #to #jen #jedna #lahev #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro spaní v přírodě
• Hipster ubytování v přírodě
• Dopady Změn Klimatu na Lidstvo
• Dopady hluku na zdraví
• Odpadové hospodářství v Úholičkách