Problémy se skládkami odpadu v Japonsku a inovativní řešení

Japonsko, podobně jako další rozvinuté země, čelí vážnému problému s narůstajícím množstvím odpadu. Země vycházejícího slunce čelí problému, jak naložit s ohromným množstvím jednorázového plastového odpadu, kterého se ročně v zemi vyprodukuje kolem 9,4 milionů tun. Na každého Japonce v roce 2019 průměrně připadlo 37 kilogramů plastového odpadu, který se navíc nerecykluje přímo v Japonsku. Osm procent odpadu míří na skládky, 12 procent se vyváží a 67 procent se spaluje. Každoročně se tak uvolní do atmosféry kolem 13 milionů tun CO2.

Je to něco, co vytvořil člověk a příroda s tím jen horko těžko bojuje - odpad. Je nutné, aby ho vznikalo tolik? A když už vznikne, jak s ním naložit, aby přírodě ublížil co nejméně? U každého nákupu bysme si měli dobře rozmyslet, jestli daný výrobek potřebujeme a opravdu ho využijeme. A také: jestli než ho vyhodíme, nemůžeme ho, nebo alespoň jeho část, ještě na něco použít (například znovu využít skleničku po vyhořelé svíčce či např. marmeládě). Nevyužité oblečení a boty je možné dát do sběrného koše na textil, u kterého je napsáno, že jeho obsah poputuje např. do Klokánků či Charitě. Z Česka odtamtud oblečení nejčastěji míří do Maďarska, Itálie, Polska nebo Belgie. Ve zmíněných zemích pak specializované firmy oblečení posílají ve velkých balících například do již zmíněné Afriky.

Inovativní řešení: Výroba vodíku z plastového odpadu

Skupina japonských firem plánuje využívat plastový odpad jako zdroj čistého vodíku. Automobilka Toyota, producent průmyslových plynů Iwatani a konstrukční skupina JGC Holdings budou při výrobě vodíku používat plast pocházející z domácností i průmyslu. Využití plastového odpadu k výrobě čistého vodíku by tak pomohlo vyřešit hned dva velké problémy. Podle společnosti Ways2H je výroba čistého vodíku pomocí odpadu levnější než využívání obnovitelných zdrojů. Zmíněný recyklační projekt je významným posunem v japonské strategii zaměřené na dekarbonizaci ekonomiky. Japonsko nedisponuje volnou půdou k výstavbě fotovoltaických nebo větrných elektráren, ani zásobami fosilních paliv.

Ten se v celém procesu výroby vodíku nejprve rozmělní a následně spaluje za nízkých i vysokých teplot ve zplynovacích pecích. Plastový odpad se v celém procesu výroby nejdřív rozemele a následně spaluje za nízkých i vysokých teplot ve zplynovacích pecích. Dochází tak k přeměně na syntetický plyn, který obsahuje oxid uhelnatý a vodík. Následně se přidávají vodní páry, aby se zvýšila koncentrace H2. Na závěr se páry pomocí absorpčního činidla odstraní.

Produkce vodíku na principu přeměny odpadu v energii je novým oborem, který zaznamenává rychlý růst. Zabývají se jím start-upy po celém světě, zejména v regionech s omezenými zdroji.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Vodíkové technologie a automobilový průmysl

Vodíkové technologie nabízí v porovnání s jinými zdroji vysokou spolehlivost, modulární rozšiřitelnost a veškeré výhody obnovitelné energie bez závislosti na klasickém energetickém trhu. Průkopníkem v této oblasti na silnicích je japonská Toyota se svým modelem Mirai, který je na trhu už ve své druhé generaci. Sériový vůz na vodík nabízí také Huyndai pod názve Nexo. Toyota Mirai druhé generace ujede přes 600 km, přičemž tankování zabere necelé tři minuty. To je obrovská výhoda v porovnání se současnými klasickými elektromobily, které na dobití energie musí čekat výrazně déle a dojezd přitom mají kratší. Obě auta jsou poháněna jen vodíkem, který se v palivovém článku proměňuje na elektrickou energii pro elektromotor.

Globální pohled na produkci odpadu a recyklaci

Každý rok lidstvo vyprodukuje víc než dvě miliardy tun odpadu a velká část z uvedeného množství končí v oceánu či na skládkách. Logicky vzniká nejvíce odpadu tam, kde je vysoká hustota obyvatelstva nebo třeba kde je vysoký rozvoj průmyslu. Spojené státy americké: USA jsou jedním z největších producentů odpadu na světě. Je tomu tak zejména kvůli vysokému standardu života, velké spotřebě a rozsáhlému průmyslu. S rychlým rozvojem, urbanizací a obrovským počtem obyvatel generuje také Čína a Japonsko značné množství odpadu.

Evropská unie si přitom uvědomuje relativně nedostatečné zpracování odpadu na starém kontinentě a do roku 2030 hodlá podniknout kroky k tomu, aby členské země recyklovaly alespoň ze 70 %. Pro mnohé státy bude podobný požadavek velkou výzvou, jiné jej však plní už dnes, a některé s jeho řešením dokonce pomáhají ostatním. Nejzářnější příklad nabízí Švédsko, jež dovede odpad zpracovávat natolik efektivně, že jej leckdy musí dovážet ze zahraničí.

Aktuálně se proto severská země může pochlubit až 99% recyklací. Z novin vzniká tzv. papírová hmota, láhve se taví a znovu využívají, z plastů se po přetavení stávají nové produkty, biologický odpad se kompostuje nebo hraje důležitou roli při výrobě bioplynu. Švédsko se navíc nebojí spalování (jež je pro mnohé státy kontroverzní), neboť si uvědomilo jeho energetický potenciál. Přibližně polovina smetí proto putuje do speciálních spaloven a mění se tam na elektřinu či teplo, které se následně rozvádějí do domácností.

Pokud bychom však pominuli spalování, nakládá s odpadem nejlépe na světě Německo: Z roční produkce asi 50 milionů tun se mu daří vracet do oběhu až 87 %. Vynikajícího výsledku země docílila masivní vzdělávací kampaní, jež lidem vysvětlovala, jak poctivě a důsledně třídit. V závěsu za Německem se drží Jižní Korea, která jednoduše musela se sílící ekonomikou a rostoucí populací zavést přísná recyklační opatření, protože neměla místo k budování skládek.

Čtěte také: Životní prostředí a skládky

Podobně jako Jižní Korea ani Japonsko nemá místa nazbyt - přitom ročně vyprodukuje přes 45 milionů tun odpadu. V ostrovním státě proto platí řada přísných recyklačních opatření, jež si však některá města berou k srdci až příliš: Například obec Kamikacu má pověst místa, kde vládne „recyklační fašismus“, protože nutí obyvatele třídit odpad do neuvěřitelných 44 kategorií.

S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.

Čtěte také: Život odpadu na skládce

tags: #skládky #odpadu #Japonsko #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Recenze skládaných ručníků
• Likvidace aut v Mariánských Lázních
• Uhlíková stopa lokálně
• Více o příčinách ohrožení leknínu
• Svoz odpadu Mnichovo Hradiště - podrobný rozpis