Karel Weinfurter: Tajné síly přírody a člověka – Obsah a význam

Kniha Tajné síly přírody a člověka od Karla Weinfurtera zavádí čtenáře do světa okultních nauk, které jsou často opomíjené a tabuizované. Tato kniha není jen čtením - je to cesta za hranice běžného vnímání, kde se setkáte s otázkami, které mohou změnit váš pohled na svět a lidskou existenci. Autor zde přehledně představuje fenomény, o kterých se věda mluví jen velmi opatrně a které se mnohdy dostávají na index.

Obsah knihy Tajné síly přírody a člověka

Kniha se skládá z následujících kapitol:

1. Předmluva
2. Úvod
3. Jasnozření
4. Telepatie
5. Psychometrie
6. Věštění
7. Spiritismus
8. Strašidelné domy
9. Posedlost
10. Magické léčení
11. Čarodějství
12. Vlkodlaci a upíři
13. Mesmerismus a hypnotismus
14. Magie
15. Astrologie
16. Nová myšlenka
17. Alchymie
18. Mystika
19. Okultní společnosti, řády a bratrstva

Autor v knize podává čtenářům pojednání o věcech a předmětech, jež jsou dosud skro všechny na indexu. To jest, věda o nich mluví jen velmi vzdáleně a nerada, a také je většinou potírá a sice zdůvodu, že se to vše příčí lidskému rozumu. Mým úkolem je totiž ukázati okultní nauky celkově přehledně.

Okultní hnutí se dnes šíří s obrovskou silou a ovlivňuje společnost i myšlení lidí. Tato kniha nabízí komplexní pohled na jeho význam v současném světě a vyzývá čtenáře, aby se na tyto věci podívali bez předsudků a sami si vytvořili názor.

Karel Weinfurter - život a dílo

Karel Weinfurter (27. května 1867, Jičín - 14. března 1942, Praha) byl významný český překladatel, spisovatel a zakladatel novodobé české křesťanské mystiky. Jako badatel v oblasti okultismu dosáhl světového renomé především svým dílem Ohnivý keř čili odhalená cesta mystická (I. vyd. 1923).

Čtěte také: Český mystik Karel Weinfurter

Vedl mystický spolek Psyché, vydával mystice a okultismu věnovanou revue Psyche a byl členem společnosti českých hermetiků Universalia. Spolu s Gustavem Meyrinkem byli prvními, kdo v Čechách začali koncem 19. století prakticky provozovat jógu.

Životní cesta Karla Weinfurtera

Narodil se v rodině vojáka c. k. armády. Po jistou dobu působil i jako úředník kanceláře a pomocný učitel na c. k. České univerzitě Karlo-Ferdinandově v Celetné ulici, pracoval jako redaktor u vydavatele J. R. Vilímka, pro něhož začal překládat beletrii z angličtiny a němčiny. Překladatelství se Weinfurterovi stalo hlavním zdrojem obživy více méně až do konce života.

V době práce u Vilímka poznal na kurzech angličtiny svou životní partnerku a o 25 let mladší pomocnici Boženu Kalivodovou, s níž roku 1914 uzavřel manželství. Vedle všech těchto aktivit se Weinfurter stačil zájmově zabývat i např. V polovině roku 1921 u něj začal redigovat Okultní a spiritualistickou revue, první český časopis, který se zabýval syntézou ezoteriky různých náboženských a filozofických systémů, a v němž na vydavatelovu žádost poprvé zveřejnil článek o mystice s popisem mystických cvičení.

Nečekaný ohlas článku si vyžádal několik pokračování. Na výzvu Zmatlíka začal pracovat na obsáhlejším spisu o mystice. Když kniha s názvem Ohnivý keř čili odhalená cesta mystická poprvé vyšla na Velikonoce roku 1923, šestapadesátiletý Weinfurter netušil, že v jeho životě nastává zlom.

Kniha byla velice rychle vyprodána a vzedmula nečekanou vlnu zájmu o mystiku. Weinfurterovu práci uznávali i někteří katoličtí kněží; podle Ohnivého keře cvičili mniši v některých řádech a v církvi vyvolal zájem o mystiku, který se projevil překlady děl několika dosud opomíjených světců do češtiny. Za pomoci mecenáše začal Weinfurter roku 1924 vydávat revui Psyche věnovanou mystice.

Čtěte také: Aktuální vývoj kauzy

Kolem něj se vytvořil kruh zájemců, který se stal základem pozvolna vznikajícího spolku s podobným názvem Psyché. Domácí řád spolku velel všem členům praktikovat mystická cvičení podle Ohnivého keře - jiné praktiky byly výslovně zakázány.

Roku 1937 na pozvání spolku přicestoval do Prahy britský novinář a badatel Paul Brunton, jehož nejdůležitější knihy Weinfurter rovněž přeložil a vydal, a díky němuž se čeští mystici dozvěděli o Mahárišim. Osoba tohoto indického mudrce se stala pro další rozvoj české mystiky rovněž zásadně důležitou.

Toto období rozvoje mystiky bylo násilně přerušeno až válečným obdobím.

Weinfurterovo dílo

Weinfurterovým jménem je podepsáno na osm desítek titulů. V mnoha případech jde však jen o brožurky, jejichž obsah je výtahem z jiných obsáhlejších děl. Většina zájemců o mystiku zná zmíněný Ohnivý keř. Po prvém vydání jej Weinfurter podstatně rozšířil především o kapitolu věnovanou mystice křesťanské do definitivní podoby, jež vyšla ve druhém vydání roku 1930. Stejného roku vyšly v zahraničí dva překlady - německý a anglický.

Často vydávaný je i dvoudílný Mystický slabikář, jehož obsah vystihuje podtitul Výklad mystických snů, symbolů a značek tajných charakterů rosikruciánských, jichž užívá Duch svatý, mluvě k člověku. Původně pro užší kruh členů spolku zamýšlená publikace se brzy dočkala dotisku a posléze druhého vydání, po roce 1989 vyšla opět dvakrát a stejně tak i v překladu německém.

Čtěte také: Životní prostředí za vlády Karla Velikého

Weinfurter sám za své zásadní dílo považoval jedenáctidílný cyklus Bible ve světle mystiky, obsahující výklady a komentáře některých knih Nového Zákona a několika apokryfů z hlediska mystiky.

Stejně významné jako knihy Weinfurterovy byly pro mystiku i některé z jeho překladů. Různé materiály uvádějí, že přeložil na tři sta knih; z nich odhadem dvě třetiny tvoří nikterak kvalitní beletrie - různé romantické romány, literatura dobrodružná, dětská aj.

Z titulů literatury duchovní - tehdy ovšem namnoze označované za okultní - byly důležité první české překlady spisů indického světce Ramana Mahárišiho, dvousvazková kázání a podobenství od Mistra Eckharta, de Molinosův Duchovní vůdce, do češtiny také dosud nikým jiným nepřeložený, některé spisy Vivékánandovy, Blavatské Hlas ticha a její vůbec poslední dílo, beletristické Příšerné povídky, první české překlady nejdůležitějších knih P. Bruntona, spisy Kerningovy, ale také různě po jiných knihách nebo v revue Psyche roztroušené úryvky ze spisů J. Böhmeho, J. Leadové, J. Pordageho a jiných.

Weinfurter dále napsal i osm sbírek pohádek a povídky, z nichž většina vycházela v různých dobových periodikách a některé vyšly i samostatně.

Paměti okultisty se staly hojně citovaným dokumentem nejen počátků alternativních duchovědních bádání u nás, ale i epizod z osudů rozmanitých osobností, jako byli Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický, Gustav Meyrink a celá řada dalších.

Weinfurterova mystická nauka

Ve svém učení navazoval jak na mystiky západní resp. křesťanské včetně heretiků, jako byli Jakub Böhme, Mistr Eckhart a jeho následovníci Jindřich Suso, Jan Tauler a Jan van Ruysbroeck, Tomáš Kempenský, kvietisté Miguel de Molinos, John Pordage, Jane Leadová a madam Guyonová, ale i autoři spisů o mystice Karl von Eckhartshausen či zednář Johann Baptist Kerning; stejně tak navazoval na mystiky resp. jogíny indické, počítaje v to Rámakrišnu a jeho žáky či svého současníka Rámana Mahárišiho, prakticky všechny, kdo pokračovali v tradici původní indické védanty.

Mystika a jóga byly pro Weinfurtera synonymy mystické cesty v detailech se lišící, ale shodné v tom zásadním - v tiché koncentraci na duchovní resp. božskou podstatu člověka. Jógu a celou indickou nauku považoval za filozoficky daleko propracovanější, budovanou po tisíciletí a nezatíženou západním materialismem a civilizačními zvraty.

Dle Weinfurtera „v mystice neběží o názory, nýbrž o fakta“. Proces mystického zrání má totiž své průkazné znaky, a to ať jde o mystiku západní či východní. Mystika sama o sobě také není cílem, nýbrž pouze prostředkem k poznání, ať už ho lze chápat jako dosažení, kontemplaci či splynutí s Bohem, realizaci, uskutečnění, nirvánu, absolutno atd.

Mystika je ve Weinfurterově systému cestou k porozumění mezi náboženstvím Východu a Západu, jejichž syntézu ve své nauce obhajoval. Není popřením náboženství, spíše je zbavuje dogmat a stává se jejich nadstavbou, ve které mystik Východu i Západu snadno najdou společnou řeč. Tohoto porozumění však mohou dosáhnout jen skutečně praktikující mystikové, a to ještě na jisté úrovni svého vývoje.

Weinfurterovská mystika se tak stala alternativou pro duchovně hledající, které církve neuspokojily nebo přímo zklamaly. Z jeho díla a překladů čerpaly buď přímo nebo zprostředkovaně prakticky všechny osobnosti, které v Československu v oblasti alternativní (necírkevní) mystiky působily, ať to byl František Drtikol, Květoslav Minařík, Jiří Scheufler, J. Kočí, B. Hejhal, P. A. Toušek-Klíma, K.

Zásadní díla Karla Weinfurtera

• Astrologie všeobecná (1931, 1999, 2000)
• Astrologie specielní (1931, 2000)
• Bible ve světle mystiky (11 dílů) (1929-1930)
• Cesta královská (Zlatá brána k mystice) (1936, 1991; německy 1976, 1986, 1989)
• Divy a kouzla indických fakirů (1913, 1923, 1947)
• Léčba nervů přírodními silami (1931, 1997, 2000)
• Mistr Ramakrišna Jeho učení a mystické zkušenosti (2 díly) (1933)
• Mystický slabikář to jest klíč pro žáky D. S. (1930, 1936,1994, 2000; německy 1954, 1981)
• Druhý mystický slabikář to jest klíč pro žáky D. S. (1932, 1994, 2000; německy 1959, 1981)
• Odhalená magie (1922)
• Ohnivý keř Odhalená cesta mystická (1923, 1930, 1947, 1948, 1992, 1998, 2000; anglicky 1930, 1992, 1997; německy 1930, 1949, 1953, 1957, 1962, 1976, 1986)
• J. B. Kerning: Testament + K. Weinfurter: Praktická mystika - II. díl Ohnivého keře (1925, 1933, 1994)
• Ohnivý keř - Praktická mystika, díl III. (1930)
• Paměti okultisty (1933, 1999)
• Tajná tradice a učení Bratrů Rosikrucianů (1934, 1993)
• Tajné síly přírody a člověka (1924-25, 1948)
• Tajné společnosti okultní, mystické a náboženské (1933)
• Učebnice magického myšlení (1935, 1995; německy 1965, 2004)
• Životní magnetismus (1927, 1991)

Vybrané Weinfurterovy překlady

• Bhagavad-Gita (překlad a komentáře K. W.) (1926, 1935)
• H. P. Blavatská: Hlas ticha (1920, 1921, 1995), Příšerné povídky (1924)
• P. Brunton: Tajnosti indické (1937), Tajnosti egyptské (1937), Tajná stezka (1938)
• Bo Yin Ra: Kniha o živém Bohu (1921, 1922)
• E. Bulwer-Lytton: Zanoni (1919, 1931, 1993, dotisky b.d.)
• M. Collinsová: Světlo na cestu a Karma (1922)
• Mistr Eckhart: Mystická nauka Mistra Eckeharta z Hochheimu (1934)
• Mistr Eckhart: Mystické učení Mistra Eckeharta z Hochheimu (1935)
• J. B. Kerning: Cesta k nesmrtelnosti (1924), Příliv a odliv (1935), Student (1936), Zednář (1936)
• J. Leadová: O královském úřadu kněžském (Nauka bílé lóže IV.) (1932, 1998)
• R. Maháriši: Spisy Sri Ramana Maharišiho (1940)
• M. de Molinos: Duchovní vůdce, který odpoutává duši (1928, 1992)
• Abbé N. de Montfaucon de Villars: Hrabě de Gabalis (1932)
• P. Mulford: Dar Ducha (8 dílů) (1919-22, 1992-95, 1995-96)
• Svami Svatmaram: Lampa k Hatha-Jógu (1936)
• Swami Vivékánanda: Budoucnost duchovního člověka (1919, 1921), Karma Yoga (1920, 1921, 1991), Radža Joga čili ovládnutí vnitřní podstaty (1924), Radža Joga, díl II. - *Patandžaliho výroky o Jogu (1925)
• Tomáš z Kempenu: Čtyry knihy o následování Krista (překlad a komentáře K.

tags: #karel #weinfurter #tajne #sily #prirody #obsah

Oblíbené příspěvky:

• Zdobenec zelenavý - ohrožený druh
• Proč je veganství šetrné k životnímu prostředí?
• Svoz odpadu Nehvizdy
• Příroda Tehulky Třebíč
• Studie o emisích CO2