Zálohování kelímků a recyklace v Brně: Aktuální stav a výhledy

Boj o PET trvá již dlouho a jeho zatím posledním projevem je spor o zálohování PET lahví a plechovek. Za oběma tábory stojí velké firmy, takže bitva o PET bude ještě tvrdá.

Oznámení České asociace odpadových společností je zatím poslední ze zpráv, proč zálohovací systém není potřeba. Podporovatelé pod vedením výrobců nápojů tvrdí, že zálohování zvýší efektivitu třídění a recyklace, což umožní Česku splnit cíle Evropské unie.

Zároveň si slibují, že z ulic a z přírody zmizí část odpadků, takzvaný littering.

Současná situace v třídění odpadu v ČR

Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty. Dobrých výsledků dosahujeme v tom unijním srovnání v třídění obalů z plastů, papíru nebo skla. Rezervy máme v třídění kovových obalů.

To je ale dáno jednak tím, že tyto obaly se v ČR začaly v obcích povinně sbírat až v roce 2015, a také tím, že kovové obaly se začaly v širším měřítku na tuzemském trhu pro balení používat až v posledních zhruba třech letech, zejména k balení nápojů.

Čtěte také: Jak opravit Cafissimo, když káva teče do odpadu

Co se týče domácích statistik, nejvíce lidé třídí papír - v roce 2020 ho vytřídil každý obyvatel ČR v průměru 21,4 kg. Druhé místo patří s více než 16 kg na osobu a rok plastům, za nimi následují sklo a kovy.

V České republice se každoročně daří vytřídit a předat k dalšímu využití dlouhodobě přes 70 procent obalů uvedených na trh. V roce 2020 to bylo 76 procent, což je velmi dobré číslo.

Rozšíření sítě kontejnerů

Zejména v posledních 3 letech se velmi dynamicky rozrůstá síť sběrných nádob, kam je možné třídit kovové odpady. Nyní je jich po celé ČR již přes 100 tisíc, ale v roce 2018 to bylo jen něco málo přes 10 tisíc, v roce 2019 necelých 25 tisíc.

Kovové obaly se ve stále větším měřítku sbírají dohromady i s jinými vhodnými komoditami, jako jsou plasty nebo nápojové kartony.

Multikomoditní sběr

Možnost sbírat společně kovové a plastové komunální odpady umožňuje zákon o odpadech od jeho schválení v roce 2020. To, co lidé mohou házet do žluté popelnice, je na jednotlivých obcích, jak bylo již zmíněno.

Čtěte také: Udržitelnost kávových kapslí

V každé obci to proto může fungovat jinak. Někde do ní patří jen plasty, jinde i tetrapaky a v další třeba kovy.

Systém vhazování kovových obalů či tetrapaků do žlutých kontejnerů zavedli také v Brně či Ostravě. Jsou to zároveň města, která mají jako jediná v Česku moderní třídicí linku. To, zda je linka schopna jednotlivé materiály roztřídit, je přitom rozhodující.

V Česku funguje zhruba 140 třídicích linek, ale většina z nich je takzvaně manuálních.

„Každému, kdo trochu rozumí, jak v České republice funguje odpadové hospodářství, je jasné, že není možné lusknutím prstu zavést multikomoditní sběr, aniž by se před tím připravily navazující technologie třídění takto sebraného odpadu,“ je přesvědčen Novotný z INCIEN.

Zálohování PET lahví a plechovek

Návrh zákon je v tuto chvíli na programu poslanecké schůze začínající 17. Ten má do České republiky zavést zálohování PET lahví a plechovek. Ministerstvo životního prostředí i autorizovaná obalová společnost Eko-kom uvádějí, že bez zálohování plechovek není schopno splnit cíle Evropské unie.

Čtěte také: Vše o zelené kávě zrnkové

Jedním z nich je, že do roku 2029 by Česko mělo zajistit sbírání 90 procent PET lahví a plechovek uváděných na trh. V případě PET se vybere 73 až 75 procent, u plechovek 26 procent (jde o poslední známý údaj Eko-komu za rok 2022, pozn.

V případě PET se vybere 73 až 75 procent, u plechovek 26 procent. Ještě horší je situace, pokud jde o recyklaci těchto obalových materiálů. Podle Iniciativy pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů a opírá se o čísla INCIEN, jde pouze 58 procent PET lahví na recyklaci, včetně zpracování na paliva například pro cementárny.

Hliníkových plechovek končí ve spalovně nebo na skládce téměř tři čtvrtiny. Míra sběru přes obecní systémy přitom podle Novotného tvoří jen 9,5 procenta z plechovek udaných na trh.

ČAOH používá jako argumenty jiná data a tvrdí, že v Česku recyklujeme 67 procent kovových obalů.

Eko-kom, který za společnosti uvádějící obaly na trh zajišťuje jejich sběr a je odpovědný za plnění cílů na třídění a recyklaci, ovšem uvádí něco jiného. V legislativní analýze Eko-komu z letošního září se píše, že podle směrnice o obalech má Česko v roce 2025 dosáhnout 35procentní recyklace hliníku.

Cíl Evropské unie je 50 procent, ale Česko si vyjednalo výjimku.

Alternativy k jednorázovým kelímkům

Příkladem změny k horšímu může být třeba obyčejný kelímek na kávu. Plastový je pro lidi dobře identifikovatelný, mohou ho třídit do žlutého kontejneru a je recyklovatelný. Pokud ho nahradíme kelímkem, který je na první pohled z papíru, avšak obsahuje vnitřní plastový nástřik, aby se hned nerozmočil, není to vhodná alternativa.

Takové kelímky nabraly druhý dech. Nejlepší je nosit s sebou svoji nádobku na nápoje.

Třídění kovových obalů v Brně

V Brně lze již řadu let v ulicích třídit v podstatě veškerý plastový odpad. Všechny kovové obaly z domácností patří nově (od září 2022) do všech žlutých kontejnerů, rozmístěných po městě.

Obaly mohou být železné i hliníkové. Do žlutých kontejnerů tak patří např. nápojové plechovky různých objemů, obaly od konzerv, plechovky od kávy, čaje, obaly od trvanlivých potravin, obaly od krmiv pro zvířata, víčka od jogurtů, tvarohů, alobal, potravinové tácky, víčka od sterilovaných potravin, drobné kovové obaly.

Surovina je poté roztříděna na dotřiďovací lince.

Kovový odpad odložený do nádob na zbytkový komunální odpad snižuje výhřevnost spalovaného odpadu.

Na území Brna funguje skoro 40 sběrných středisek odpadů, zvaných též sběrné dvory, či ekodvory.

Patří do nich: Vše, co se dává do kontejnerů na tříděný odpad, ale je toho větší množství či se nevejde do popelnic. Dále objemný odpad, bioodpad ze zahrad, nebezpečný odpad, stavební odpad a pneumatiky, vysloužilá elektronika.

Sběr použitelných věcí

Sběr použitelného šatstva zajišťuje Diecézní charita Brno, která provozuje humanitární šatník na ulici Rosická 1 (bývalá administrativní budova u železniční stanice Brno Dolní nádraží, za autobusovým nádražím Zvonařka).

Pěkné oblečení, které může využít někdo další, lze věnovat Nadaci Veronica do obchůdku. Kromě textilu můžete přinést i módní doplňky, pěkné knihy, bižuterii nebo obrazy.

Finance získané prodejem jsou použity na projekty, které pečují o přírodu a chrání životní prostředí ve městě Brně.

Budoucnost odpadového hospodářství

V roce 2030 by měl začít platit zákaz skládkování recyklovatelných a znovuvyužitelných odpadů. To by mělo vést k většímu tlaku na předcházení vzniku odpadů, k lepšímu primárnímu třídění odpadů u zdroje a lepšímu využívání odpadů, které lze dále recyklovat nebo jiným způsobem využít.

Dá se předpokládat, že odpady budou za 20 let již zcela běžnou součástí surovinových zdrojů pro výrobu, druhotné suroviny budou stále žádanější a recyklované výrobky budou naprostým standardem.

V recyklačním průmyslu budou hrát prim hi-tec technologie, odhaduji, že za těch 20 let již nebudeme muset přemýšlet o tom, kam který materiál třídit, ale sám obal si například prostřednictvím QR kódu řekne, jak s ním máme naložit.

Bude to tedy nejspíš o propojení QR kódů a čteček na sběrných nádobách, v chytrých hodinkách nebo mobilních telefonech.

Tabulka: Třídění odpadu v domácnosti

tags: #kava #zalohovane #kelimky #brno #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Zápach z odpadu? Vyzkoušejte tyto eliminátory!
• Více o přírodě a jejím vlivu
• Kresba pro děti: Odpad v mořích
• Průměrné emise CO2 v ČR
• Proces recyklace chladiva