Kdo schvaluje emise CO2 v ČR a jaké jsou cíle snižování?

Evropská unie zavedla v roce 2005 systém obchodu s povolenkami, kdy se mezi členské státy rozdělily emisní kvóty na vypouštění uhlíkových emisí. Po jejich překročení se musí povolenky kupovat. Dražší cena povolenek zvyšuje cenu tzv. silové elektřiny, zatímco nízká cena snižuje motivaci podniků využívat šetrné technologie. Například uhelné elektrárny mají díky levným povolenkám méně nákladný provoz.

Systém obchodování s emisemi v rámci EU umožňuje snížit emise skleníkových plynů z odvětví energetiky a z energeticky náročných provozů s minimálními náklady pro hospodářství. Současná cena je okolo 7 eur. Virtuse Energy odhaduje, že v případě schválení startu Tržní stabilizační rezervy v roce 2019 bude trh schopen dosáhnout vyšší předpokládané hodnoty, pro start v roce 2021 stanovuje Virtuse Energy vrchol o euro níž.

Národní alokační plány a role Evropské komise

Národní alokační plány ukazují, kolik povolenek na emise CO2 plánují členské státy přidělit na období obchodování 2005-2007 a kolik obdrží každý provoz. Úkolem Komise je prověřit plány na základě jedenácti alokačních kritérií. Všechna kritéria kromě druhého, které se týká vývoje emisí, jsou zaměřena na zajištění konzistentnosti s celkovou strategií země dosáhnout kjótského cíle, nediskriminace, respektování pravidel EU pro hospodářskou soutěž a státní podporu a některých odborných aspektů. Komise může přijmout plán částečně nebo vcelku.

Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas prohlásil: „Velice mě těší, že jsme dosáhli dohody s Českou republikou o objemu povolenek, které hodlají české orgány přidělit. Plán je plně konzistentní se směrnicí o obchodování s emisemi.“ Český alokační plán se vztahuje na 436 zařízení a všechna zařízení jsou pro obchodování způsobilá. Na období obchodování 2005-2007 bude přiděleno 292,8 milionů povolenek (týkajících se 292,8 milionů tun CO2).

Snižování emisí a modernizace energetiky v Kolíně

Společnost Veolia Energie Kolín navazuje na bohatou tradici. V rámci výzvy HEAT 1/2021 programu Modernizační fond realizuje společnost Veolia Energie Kolín, a.s. Elektrárna Kolín ukončila v roce 2024 po téměř 100 letech spalování uhlí. Díky investici přesahující čtvrt miliardy korun přešla na čistší paliva, zejména biomasu, což přispělo k lepšímu životnímu prostředí v Kolíně a okolí. Ekologicky šetrným způsobem tak vyrábí a dodává teplo a zabývá se výrobou elektrické energie s vysokým podílem vysokoúčinné výroby v kogeneraci.

Čtěte také: Schvalování produktů pro bio zemědělství v ČR

V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost probíhá rekonstrukce části rozvodů centrálního zásobování teplem (CZT) města Kolín, výměna transformátorů vlastní spotřeby v provozu Veolia Energie Kolín a.s., rekonstrukce výstupního parovodu z turbogenerátoru, rekonstrukce výměníkové stanice, výstavba dvou nových výměníkových stanic (nová připojení) a výstavba nové přípojky jako rekonstrukce stávající. Úměrná míra podpory činí 40 %. Cílem projektu je snížení ztrát a vlastní spotřeby při výrobě a transportu tepla. Díky realizaci projektu dojde k úsporám primární energie o 4 662 GJ/ rok a k snížení emisí skleníkových plynů (279 t/rok).

Kolínská elektrárna je od roku 1997 plně ekologizována. Firma vybudovala dvě čistírny odpadních vod (jednu na splaškové vody, druhá slouží pro vody technologické). Vznikl také uzavřený okruh technologických vod elektrárny, především na splavování škváry a strusky.

Opatření provedená na kotlích také výrazně snížila emise škodlivých plynů CO a NO a přechodem na kvalitní bezsírnaté palivo navíc elektrárna snížila produkci oxidu siřičitého. V roce 2010 společnost realizovala dvě významné investiční akce s pozitivním vlivem na životní prostředí v Kolíně v celkové hodnotě 100 milionů korun - vybudovala nový uzavřený sklad paliva a novou vykládku paliva, které přispěly k eliminaci prašnosti a hluku ze skladování uhlí.

Nová pravidla EU pro fluorované plyny a látky poškozující ozonovou vrstvu

V úterý 16. ledna Evropský parlament podpořil nová pravidla, která mají výrazně snížit emise fluorovaných plynů (F-plynů) a látek poškozujících ozonovou vrstvu. S ohledem na ambice Evropské unie v oblasti klimatických cílů a Evropské zelené dohody bylo schváleno úplné vyřazení fluorovaných uhlovodíků do roku 2050 a přechod na ekologická řešení. Tato opatření, která jsou v souladu s mezinárodními dohodami, zakazují uvádět na trh EU produkty obsahující F-plyny a stanoví konkrétní termíny pro vyřazení F-plynů v odvětvích, kde je možné přejít na alternativy. Zároveň byla schválena dohoda o minimalizaci emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu, která zahrnuje opatření na znovuzískání a recyklaci těchto látek při renovacích a stanovuje přísné výjimky pro jejich specifické použití.

Česká republika a úsilí o úpravu EU ETS II

Premiér Petr Fiala s Petrem Hladíkem, ministrem životního prostředí, oznámili, že ČR bude usilovat o úpravu podmínek a odložení ostrého náběhu druhého systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS II). Systém se má vztahovat na sektor vytápění a sektor silniční dopravy. S jeho ostrým náběhem se dosud počítá od roku 2027, přičemž je dle odsouhlasených podmínek možný odklad o jeden rok za podmínky extrémních cen energií. Monitorovací fáze ke sběru dat o množství emisí v druhém systému začne již v příštím roce.

Čtěte také: Schvalování pesticidů pro bio zemědělství

Dále se ČR bude snažit o úpravu podmínek systému tak, aby došlo dle slov ministra Hladíka ke „zjednodušení, zpřehlednění a zjasnění toho, jakým způsobem se tato emisní povolenka bude obchodovat“ s ohledem na velké rozptyly odhadovaných cen povolenek. Velkým tématem je nepredikovatelnost cen emisních povolenek. U druhého systému, EU ETS II, by bylo možné na trh uvolnit další povolenky, pokud by cena povolenky na trhu dosáhla 45 EUR. To však samo o sobě neznamená, že se poté cena povolenky opětovně nedostane nad tuto hranici.

"Je potřeba revize Green Dealu. Je potřeba, abychom zreálnili naplňování klimatických cílů tak, aby to nepodvazovalo ekonomický růst a nemělo to negativní dopad na občany a firmy, ale abychom naopak dokázali udržet Evropu konkurenceschopnou," uvedl Petr Fiala v tomto týdnu směrem k evropskému systému obchodování s emisními povolenkami.

Princip systémů pro obchodování s emisními povolenkami je nicméně ten, aby se znevýhodnily zdroje spalující fosilní paliva ve prospěch čistších zdrojů. Čím vyšší bude cena povolenky, tím více budou zvýhodňovány čistší zdroje a tím větší bude jejich rozmach. To se ale neobejde bez vynaložení určitých investic, resp. finančního dopadu na občany a firmy.

Postoj ČR ke klimatickým cílům EU do roku 2040

Při hlasování o klimatickém cíli Evropské unie do roku 2040 snížit emise o 90 procent bude Česko na Radě ministrů životního prostředí proti. Novinářům to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Česko podle něj tento cíl dlouhodobě odmítá, pro průmyslovou zemi, jako je Česká republika, je podle Hladíka nerealistický.

Hladík zdůraznil, že zároveň ale Česká republika není zemí, která by v ochraně klimatu zaostávala. Již se nám podařilo prosadit několik důležitých změn - například větší důraz na konkurenceschopnost evropského průmyslu, zachování principu solidarity mezi státy či uznání jádra jako bezemisního zdroje energie," uvedl. Zvláštní pozornost se bude podle Hladíka věnovat i sektorům, jako je zemědělství a lesnictví, které přirozeně pohlcují uhlík.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Globální pohled na emise a závazky států

Když se ale podíváme na to, odkud pocházejí emise skleníkových plynů, které už v atmosféře stovky let jsou a jejichž koncentrace nyní bohužel přesahuje limit, ve kterém si ještě planeta dokáže poradit bez negativního dopadu na lidskou populaci, vyjde nám jako největší znečišťovatel USA spolu s evropskými státy (včetně Velké Británie, která historicky patřila k největším emitentům) a teprve s odstupem za nimi Čína.

Například Čína má od letošního roku platný a závazný “čtrnáctiletý plán”, který stanoví konkrétní kroky pro dosažení uhlíkové neutrality (stavu, kdy ekonomika nevyrobí více emisí CO2, než kolik je schopna odbourat) do roku 2060. Indie oproti tomu sice na diplomatické úrovni přislíbila, že bude do roku 2060 klimaticky neutrální, v domácí legislativě ale takový závazek na pevno napsaný nemá.

USA postupuje cestou jednotlivých závazných strategií a programů na federální úrovni, ke kterým potom schvaluje zákony upravující především finance a detaily provedení. Takto je stanovený pevný cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Evropské státy řeší snižování emisí na dvou úrovních. Pařížskou dohodu totiž podepsala jak samotná EU, tak i jednotlivé členské státy.

tags: #kdo #schvaluje #emise #CO2 #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Postupy pro hodnocení ovzduší
• Likvidace bioodpadu - recenze firem
• Vojtěch Novotný a Papua Nová Guinea
• Klimatická politika EU
• RS Star Line: Škola v přírodě - recenze