Na konci minulého roku byl schválen nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. a začala tak platit nová pravidla pro nakládání s odpady, včetně těch, které vznikají při stavební činnosti nebo při odstraňování stavebních objektů (demolic).
Aktuálně zodpovídáme časté dotazy k SDO související právě s novou legislativou, které nám pokládají uživatelé našich softwarových produktů z řad stavebních firem nebo účastníci našich on-line školení a prezenčních seminářů.
Kdo je původce stavebních odpadů?
Původcem stavebního odpadu je primárně ten, jehož činností tento odpad vzniká. To znamená, že se zpravidla jedná o stavební firmu. Podle nového zákona však může zadavatel stavby a stavební firma smluvně dohodnout, kdo je původcem a komu ve vlastnictví odpad zůstává.
Může být stavební odpad vedlejším produktem?
Ano, i podle nového zákona lze využít institutu vedlejšího produktu. Platí zde však jasná pravidla, kdy věc, která vzniká při provádění stavby, není odpadem, ale vedlejším produktem. Nesmí se jednat o odstraňování stavby (demolici), protože to není výrobní činnost.
Naopak při stavbě základových pasů domu, nebo při výkopových pracích souvisejících se stavbou potrubí, silnic, mostů atd. vzniká např. zemina nebo kamení a může se tak jednat o vedlejší produkt, pokud splňuje všechny zákonné podmínky a stanovená kritéria v prováděcích předpisech.
Čtěte také: Legislativa elektroodpadu v ČR
Podle nového zákona dále platí, že se k vedlejším produktům, u kterých jsou vyhláškou stanovená kritéria, musí vypracovat průvodní dokumentace. Každý držitel vedlejšího produktu, pro který byla zpracována průvodní dokumentace, je povinen tuto dokumentaci předat další osobě společně s vedlejším produktem.
Pokud vybourám ze stavby trám, traverzu nebo cihlu, je to odpad?
Přímo z definice odpadu a smyslu nového zákona lze jednoznačně odpovědět, že jestliže stavební prvek může sloužit k původnímu účelu, tzn. opět jako stavební materiál se stejnými vlastnostmi, pak je žádoucí, aby jako odpad neskončil. Podle nového zákona dokonce mezi primární povinnosti patří, že při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby je nutné dodržet postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace.
Patří odpad ze stavby do komunálních odpadů, když je původcem občan?
Ne. Stavební odpady nepatří do komunálních odpadů, ani když je produkuje občan. SDO se zařazují dle Katalogu odpadů do skupiny 17. Stavební odpady by tedy nikdy neměly končit v popelnicích.
Nový zákon navíc pravidla pro nakládání s SDO původcům oproti předchozí právní úpravě výrazně zpřísnil, a to i pro nepodnikající fyzické osoby. Nově platí, že původce SDO musí mít ještě před samotným vznikem SDO uzavřenou písemnou smlouvu s oprávněnou osobou zajišťující převzetí těchto odpadů a to v odpovídajícím množství.
Mohu odpad ze stavby převážet na jinou stavbu či svou provozovnu?
Protože se jedná o odpady, je nutné nejprve vysvětlit určité pojmy podle nového zákona. Myslím tím soustřeďování resp. shromažďování odpadů. Platí, že odpady můžete shromažďovat tj. soustřeďovat v místě vzniku maximálně po dobu jednoho roku.
Čtěte také: Strategie pro snižování emisí
Obecně lze konstatovat, že by se odpady neměly nikde povalovat nebo převážet na různá místa, ale že by se měly co nejdříve odvézt a předat oprávněným osobám k jejich zpracování. U nebezpečných odpadů se musí jejich přeprava dopředu ohlašovat v systému evidence přepravy nebezpečných odpadů (SEPNO). Nakládání s nebezpečnými odpady a jejich přeprava je tak přísně hlídána.
V případě ostatních odpadů lze využít nové zákonné možnosti a to dle § 11 odst. 3 písm. b). Ze stavby nebo jiného konkrétního jednoho místa vzniku mimo provozovnu můžete ostatní odpady neprodleně po jejich vzniku v maximálním množství do 20 tun převézt do své vhodné provozovny. Při evidenci odpadů se takový vznik vykazuje jako produkce dané provozovny, do které byl odpad z místa vzniku přivezen. K tomu není nutný žádný souhlas příslušných úřadů.
Dále nově platí, že pokud budete chtít převážet ostatní odpady z jedné provozovny do druhé, pak v druhé provozovně se již neprovádí shromažďování takových odpadů, ale jejich skladování. V takovém případě musíte mít v druhé provozovně sklad odpadů, ten musí být řádně zkolaudován, ohlášen krajskému úřadu a musí mu být přiděleno Identifikační číslo zařízení skladu.
Jak mám vést průběžnou evidenci odpadů podle nového zákona o odpadech?
Odpověď na tuto otázku lze nalézt v metodickém pokynu MŽP ze dne 23.12.2020 (MŽP povinnosti původců a provozovatelů). Rovněž ještě není v době psaní tohoto článku schválená prováděcí vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady podle nového zákona. Proto v roce 2021 se průběžná evidence odpadů vede stejně a ve stejném rozsahu jako v předchozích letech.
Jak připravujete software na novou průběžnou evidenci odpadů?
Již dlouho jsme počítali s příchodem nové legislativy v odpadovém hospodářství. To byl také hlavní důvod, proč jsme se před několika lety rozhodli vyvíjet zcela nový program pro plnění evidenčních a ohlašovacích povinností. Nový systém jsme nazvali ENVITA. Vytváříme ho ve zcela novém a moderním vývojovém prostředí a pro databázový systém MS SQL.
Čtěte také: Klíčové aspekty analýzy odpadu ve firmě
ENVITA postupně nahradí program EVI 8 a v budoucnu bude nástupcem i programu SKLAD Odpadů 8. Systém ENVITA lze vlastně chápat jako nové moderní prostředí, do kterého bude možné prostřednictvím registrace implementovat různé vzájemně propojené i nepropojené moduly. Každý si tak bude moci nakonfigurovat program přesně podle svých potřeb. Uživatel EVI 8 se nemusí obávat, že přijde o své oblíbené funkce. Navíc ENVITA bude umožňovat import všech potřebných dat, jako jsou číselníky nebo adresář subjektů a kontaktů.
Nové povinnosti původců odpadů v roce 2025
Koncem roku 2024 uplynulo definitivně stanovené přechodné období dané v § 80 odst. 4 vyhlášky č. 273/2021 Sb. ohledně vedení průběžné evidence a podávání hlášení podle původní staré již neplatné legislativy (zákon č. 185/2001 Sb. a vyhláška č. 383/2001 Sb. ve znění přede dnem 1. ledna 2021).
V letech 2021 až 2024 se průběžná evidence vede a roční hlášení za tento rok se podává podle požadavků vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.
Za rok 2025 musí být průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést, poprvé vedena podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. Současně bude muset být roční hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (za rok 2025) poprvé v roce 2026 ohlašováno podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Vedení průběžné evidence
Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci. Průběžná evidence se vede samostatně za každý druh odpadu, za každé zařízení určené pro nakládání s odpady, za každého obchodníka s odpady a za každou provozovnu, kde odpad vzniká.
Součástí průběžné evidence jsou alespoň údaje o osobě, zařízení nebo provozovně, za které je průběžná evidence vedena, druhu a kategorii odpadu, údaje o množství odpadu, způsobech nakládání s odpady, původcích odpadu, zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, od kterých je odpad přebírán, a zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, kterým je odpad předáván.
Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.
Integrovaný registr znečišťování (IRZ)
Problematiku IRZ řeší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006. Toto nařízení doplňuje zákon č. 25/2008 Sb. a nařízení vlády č. 145/2008 Sb.
Kdo je povinným provozovatelem?
- provozovatel (provozovatel E-PRTR činností) uvedený v nařízení EP č. 166/2006 (tj. provozovatel každé provozovny, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nařízení nad příslušné prahové hodnoty pro kapacitu stanovené v uvedené příloze), nebo
- provozovatel (provozovatel činností z přílohy zákona 25/2008 Sb.), kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba provozující provozovnu, kterou tvoří jedna nebo více stacionárních technických jednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna činnost se stanovenou prahovou hodnotou pro kapacitu uvedená v příloze k zákonu.
Co se ohlašuje?
- Úniky a přenosy znečišťujících látek podle nařízení EP č. 166/2006, tj.
- úniky jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II nařízení do ovzduší, vody a půdy, u které byla překročena příslušná prahová hodnota,
- přenosy nebezpečných odpadů překračující 2 tuny za rok nebo ostatních odpadů překračující 2000 tun za rok mimo lokalitu,
- přenosy jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II nařízení a obsažené v odpadních vodách určených k čištění mimo lokalitu, u které byla překročena prahová hodnota stanovená v příloze II nařízení, sloupci 1b.
Provozovatel ohlašuje požadované údaje vždy do 31. března běžného roku za předchozí kalendářní rok. Hlášení do integrovaného registru znečišťování se podává v elektronické podobě prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí - přes systém ISPOP (www.ispop.cz).
Podnikatel a odpad
Článek se zabývá povinnostmi, které vznikají podnikatelům při nakládání s odpady, a proto považujeme za vhodné nejdříve objasnit, kdo je podnikatelem. Definici můžeme nalézt např. v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se za podnikatele považuje ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku a dále osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku.
Systém „door to door“ (D2D či DtD)
Systém „door to door“ (D2D či DtD) zavádíme v částech města s rodinnými domy. Tím se zjednoduší třídění odpadu a zvýší pohodlí. Osazování nádobami door to door zahájí Technické služby Děčín začátkem roku 2025 a bude probíhat do dubna.
K nádobě na směsný komunální odpad (a případně BIO odpad) dostanou občané ještě nádobu na plasty a papír a odpady z těchto nádob budou vyváženy stejným způsobem jako odpady z nádob na směsný komunální odpad (a případně BIO odpad). Nový systém se naplno spustí 7. 4. 2025.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhlášku ze dne 12. ze dne 12.
(1) Obsah provozního řádu a provozního deníku skládek musí odpovídat technické normě TNO 83 8039 Skládkování odpadů - Provozní řád skládek. Požadavky na obsah provozního řádu ostatních zařízení jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a požadavky na obsah provozního deníku jsou vymezeny v příloze č.
(2) Vlivy zařízení určeného pro nakládání s odpady a jejich dopady na životní prostředí a pracovní prostředí musí být identifikovány a omezeny na nejnižší možnou míru v souladu se stávajícími technickými poznatky.
Odpady mohou být soustřeďovány mimo soustřeďovací prostředky, pokud plocha, na které jsou soustředěny, zajišťuje v nejvyšší míře splnění požadavků odstavce 1 písm. a) a b) a d) až f).
Využívání odpadů k zasypávání
U sedimentů využívaných k zasypávání rozdílně od odstavce 3 nesmí obsah škodlivin překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.4 přílohy č. 5 k této vyhlášce s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů; v takovém případě však nesmí výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č.
Skládkování odpadů
(1) Před uložením odpadů na skládku musí být zvolen takový způsob úpravy, případně kombinace způsobů úpravy, který zajistí nejnižší možný dopad uložených odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Za účelem splnění tohoto požadavku musí být úprava odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. V případě nebezpečných odpadů musí být odstraněny jejich nebezpečné vlastnosti, je-li to technicky možné.
(5) Odpady se na skládky ukládají s ohledem na jejich vzájemnou mísitelnost podle přílohy č.
Zákaz ukládání odpadů na skládku
(1) Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože mohou mít při uložení na skládku negativní dopad na životní prostředí nebo zdraví lidí, jsou vymezeny v bodě A přílohy č.
(2) Nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky, jsou vymezeny v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, které spadají do druhu odpadu vymezeného v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce, ale s ohledem na jejich vlastnosti je není možné přijmout do zařízení podle věty první.
(1) Odpady, které je zakázáno ukládat od roku 2030 na skládku, protože je možné je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku účelně recyklovat, jsou vymezeny v tabulce v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, jejichž zpracování jiným způsobem není s ohledem na jejich vlastnosti v souladu s právními předpisy.
Přeprava odpadů
Motorová vozidla a jízdní soupravy přepravující odpad po veřejně přístupných pozemních komunikacích musí být označeny dvěma pravoúhlými reflexními bílými výstražnými tabulkami o šířce 40 cm a výšce minimálně 30 cm s černým nápisem „A“ o výšce písmene 20 cm a tloušťce 2 cm.
Přeshraniční přeprava odpadů
Při přepravě odpadů do České republiky ze třetí země se z části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů vyžaduje dokumentace a informace podle § 19 nebo 20 podle toho, zda je přeprava prováděna k předběžnému využití s následným jiným než předběžným využitím nebo nikoliv, a dále údaje a dokumenty potřebné k výpočtu finanční záruky podle čl. 6 odst. 1 a odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů, alespoň vzdálenost mezi zařízením v České republice a zařízením v zemi odeslání, do kterého by se odpad vracel v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů, a navrhovaný součet hmotností živých zásilek pro kalkulaci finanční záruky, tedy hodnota „M“ podle bodu 2.5.b) přílohy č.
tags: #kdo #se #ve #firme #stara #o
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]