Kde najít pulce v přírodě

Příroda nás neustále inspiruje svými proměnami, pestrostí a tajemnými obyvateli. Proto se zaměříme na to, kde v přírodě můžeme nalézt pulce a jak se o ně starat.

Pulci a jejich prostředí

Pulci, larvy žab, jsou důležitou součástí ekosystémů. Pro svůj vývoj potřebují kvalitní, chemicky neznečištěnou vodu. Pokud jsou v rybníčku pulci, znamená to, že je tam poměrně kvalitní voda.

Málokterý živočišný druh je suchem postižený víc, než kdysi všudypřítomné žáby. Dnešní zimy s minimem sněhu nevytváří dostatek přirozených zásobáren vody, jakožto míst k rozmnožování obojživelníků.

Mnohem vhodnější jsou stálé vodní plochy přístupné obojživelníkům, mezi něž patří zejména požární nádrže či koupaliště. Obava, že nějak negativně ovlivní kvalitu vody, je zcela lichá, naopak, spásáním sotva viditelných řas a komářích larev vodu čistí.

Je povzbuzující, že v posledních letech obce i různé organizace budují umělé tůně. Máte-li tedy i vy chuť pomoci žábám, čolkům či mlokům, vytvářejte tůně dále od zástavby a zejména frekventovaných komunikací, které se v čase jarního tahu stávají smrtící pastí pro v noci aktivující tvory.

Čtěte také: Jak získat sůl z přírody?

Přirozené tůně bývají zarostlé vegetací či s popadanými větvemi, kde žáby a pulci nacházejí úkryt.

Kde hledat pulce

• Mělké kaluže na loukách a polích
• Okraje lesů
• Louže na cestách a zaplavovaná místa
• Mělčiny rybníků a jezer
• Různé typy tůní

Jak pomoci žábám a pulcům

Kuňky ohnivé vyžadují pro svůj výskyt dostatek vhodných vodních ploch, a to nejen větších nádrží pro rozmnožování, ale i drobných tůní a kaluží. Ke svému rozmnožování spíše využívá větší vodní plochy s rozsáhlou vodní vegetací. Zásadní je pro ni vždy dostatečný rozsah mělčin s hloubkou vody do 40 cm, dostatek oslunění vodní hladiny, dostatek kvalitních litorálních porostů, dostatek potravy a menší rybí obsádka. Rozmnožuje se nejčastěji v mělčinách rybníků a jezer a v různých typech tůní.

Možnosti ochrany kuňky ohnivé jsou zejména ve vhodné péči o její biotopy. Je třeba extenzivně pečovat o všechny mokřadní louky (pastva, prořezávky, kosení). Snažit se více prosazovat extenzivní pastvu luk na úkor často nevhodného intenzivního kosení. Je třeba do krajiny vnést (vybudovat) více menších vodních prvků, a to od kaluží po větší tůně. Snažit se zajistit vhodné podmínky pro rozmnožování kuněk na rybnících - ideálně aby na nich byla trvale snížena rybí obsádka (do 400 kg ryb/ha), nebo aby byla snížena nebo vyloučena alespoň jednou za 2-3 roky. Pro kuňku ohnivou jsou velmi vhodné plůdkové rybníky a ty by tedy v naší krajině měly být podporovány.

Vhodné parametry nově budovaných nádrží (tůní) pro rozmnožování kuňky ohnivé jsou: velikost 100 až 5000 m2, maximální hloubka 1-1,5 m, průměrná hloubka do 50 cm, alespoň na třetině plochy tůně by měly být mělčiny do 40 cm hloubky, umožňující zárůst měkkou vodní vegetací. Tůně by měly být vždy neprůtočné, budované přednostně na místech s vysokou hladinou spodní vody nebo s předpokladem dobrého plnění srážkovou vodou během sezóny. Místo pro tůně, které mají sloužit k rozmnožování kuněk ohnivých, by nemělo být zastíněné dřevinami, optimální jsou místa zcela osluněná. Vhodné je vždy na lokalitě budovat více tůní rozdílných parametrů, s rozdílnou mírou oslunění, ale s převahou zcela osluněných tůní. Tůně nesmí být využívány k chovu ryb ani do nich ryby nesmějí být nasazovány.

Co dělat, když najdete pulce

Pokud najdete pulce v místě, které rychle vysychá, můžete ho vzít domů a pokusit se ho odchovat. Je však důležité získat dostatek informací o chovu a zajistit mu vhodné podmínky. Po metamorfóze je nutné žábu vypustit zpět do přírody.

Čtěte také: Rekonstrukce koupelen Liberec

Pokud najdete pulce, je důležité:

• Zjistit, o jaký druh se jedná
• Zajistit mu vhodné prostředí (čistou vodu, vodní rostliny)
• Krmit ho vhodnou potravou (řasy, drobní živočichové)
• Po metamorfóze ho vypustit zpět do přírody

Důležité upozornění: Všichni naši obojživelníci jsou chráněni zákonem. Zásadní je dostatečný rozsah mělčin s hloubkou vody do 40 cm, dostatek oslunění vodní hladiny, dostatek kvalitních litorálních porostů, dostatek potravy a menší rybí obsádka.

Kuňka ohnivá

Kuňka ohnivá se vyskytuje převážně v nížinách pod 250 m nad mořem, ale v České republice se sní můžeme setkat až v 730 m n.m. Jedná se o druh preferující otevřená, slunná stanoviště, a to zejména v období rozmnožování. Mimo období rozmnožování se s ní můžeme setkat zejména na mokřadech, loukách, pastvinách a jiné zemědělské půdě. Často se vyskytuje v mělkých kalužích na loukách, polích, okrajích lesů, loužích na cestách a v zaplavovaných místech.

Jídelníček kuňky ohnivé je tvořen z 56 % z komárů a jejich larev, z 18 % z brouků, z 18 % z pavouků a ze 3 % ze stonožek. Všichni ostatní bezobratlí představují méně než 1%. Pulci konzumují hlavně řasy a vyšší rostliny, často pak také drobné bezobratlé živočichy. Čerstvě metamorfované žabky se živí převážně hmyzem (brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí.

Popis larev kuňky ohnivé:

Pulci s dýchacím otvorem na břiše, s vysokými ploutevními lemy s výraznou mřížkovitou strukturou, která přechází i na trup. Při pohledu shora mají pulci oči umístěny blíže ke středu trupu a mají průhledný okraj trupu s dobře viditelným zaškrcením ve střední části. Pulci mají dvojité (dvojřádkové) řady retních zoubků. Ústní disk při zavřených ústech má přibližně trojúhelníkovitý tvar. Zubní vzorec 4/6 (resp. 2/3 dvojité). Zbarvení trupu je v různých odstínech hnědé, od světle hnědé až po černohnědou. Ploutevní lemy jsou obvykle průhledné a neskvrnité nebo jen s několika málo většími skvrnami. Mladší stadia pulců mají dva výrazné světlé podélné pruhy na trupu, což vyniká zejména při pohledu shora. Starší stadia pulců mají při pohledu shora často pruhovaný „čenich“ (přední část trupu mezi ústním diskem a očima).

Čtěte také: Naleziště obsidiánu

tags: #kde #najít #v #přírodě #pulce

Oblíbené příspěvky:

• Turistika v Nízkých Tatrách
• Ekologické aspekty mobility
• Infografika o Ekologické Kuchyni
• Výzvy v oblasti zpracování odpadu na Slovensku
• Legislativa pro nebezpečný odpad v ČR