Kdy zapravovat kompost na podzim

V dnešní době je již téměř pro každého přirozené třídit odpad. Co ale s biologicky rozložitelným odpadem z kuchyně a ze zahrady? Končívá v komunálním odpadu (a tvoří ho až polovinu!), je vyvezen na skládky, kde hnije a tvoří zapáchající plyny, především metan.

Kompostování je totiž přirozený proces rozpadu biologického materiálu. Působí na něj půdní organismy a vzniká humus, tmavě hnědá, drobivá hmota, která skvěle rostlinkám poslouží jako zásobárna živin a minerálních látek. Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník.

Důležité je založit kompost na holé zemi, aby měl kontakt s půdními organismy. Kompostéru vyberte místo nejlépe v částečně zastíněném rohu vaší zahrady. Na dno kompostéru je nejlépe umístit hrubší, a tím pádem vzdušný materiál, jakým je například dřevní štěpka. Různorodost bioodpadu vám zaručí rovnoměrné a bezproblémové kompostování.

Vlhké prostředí je nezbytnou podmínkou pro dobře odvedenou práci půdních mikroorganismů. Správně založený kompost se začne po pár dnech zahřívat a teplota uvnitř se bude pohybovat kolem 50 ºC. Důležité je hromadu po prvním měsíci promíchat. Vyzrálý kompost můžete do půdy zapravit hráběmi (stačí 1-2 cm silná vrstva ročně).

Díky kompostování nejenže snížíte objem produkovaného odpadu, ale ještě jej dokážete plně a beze zbytku využít. Kompost je velmi kvalitní bio hnojivo, které má své nedocenitelné uplatnění při pěstování vlastní zeleniny, květin, trávníků, ale i při údržbě či rekultivaci parků a veřejné zeleně. Používá se pro zúrodňování půdy a je přínosem pro každou zahradu, i tu sebemenší.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Organický materiál z našich domácností tvoří například odpad z kuchyně, ale i ze zahrady. Vyzrálý kompost se zapravuje hráběmi mělce do půdy, jedná se zhruba o jeden až dva centimetry silnou vrstvu za rok. Nevyzrálý kompost můžeme nechat na povrchu záhonů a jen jej přihrnout k rostlinám, pomůže potlačit růst plevelů.

Kompostu bude jistým přínosem například kávová sedlina nebo vyluhovaný čaj, obojí je totiž oblíbenou potravou pro žížaly. Dále můžete použít i zbytky vlasů a vousů, ty obsahují hodně dusíku, dále popel ze dřeva, ten obsahuje dusík a vápník, opět důležité prvky pro kvalitu kompostu.

Na trhu je v současné době velké množství zahradních i domácích kompostérů a někdy se mezi nimi obtížně vybírá. I do bytu si totiž můžete jednoduše pořídit kompostér. Prospějete tak životnímu prostředí a zároveň získáte kvalitní hnojivo pro růst vašich rostlin. Právě k tomu je určený vermikompostér - multifunkční zařízení ke kompostování zbytků potravin v domácnosti.

Humus? Zdravá půda obsahuje humus, který vzniká rozkládáním zbytků těl rostlin, hub a organismů a také z trusu živočichů. Přítomnost humusu v uzavřeném pěstování, jako jsou záhony, skleníky a pařeniště, je třeba podpořit.

Hnojiva se rozdělují na organická a minerální. V ideálním případě se organická hnojiva používají pro obohacení půdy a zlepšení jejích vlastností a minerální hnojiva pouze pro doplnění minerálních látek. Proto se nedoporučuje dlouhodobě využívat jen minerální hnojiva. Půda se po čase stává "hladovou", naruší se hospodaření s vodou a mikroorganismy odumírají "hlady".

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Kompost lze využívat během celého roku, je proto cenným produktem, který si může vytvořit každý, a to bez ohledu na to, zda vlastní zahradu či nikoliv. Kompostováním lze navíc zužitkovat většinu zbytků z domácnosti a omezit tak množství komunálního odpadu.

Výhodou chlévského hnoje je jeho vysoký obsah živin a výhřevnost. Hnůj musí takzvaně "uzrát" a využívá se při zakládaní záhonů na podzim nebo se přimíchává do zrajícího kompostu. Pokud nemáte přístup k čerstvému hnoji, lze koupit granulovaný hnůj v pytlích. Granule můžete přimíchat do půdy, substrátu, kompostu nebo je nasypat kolem již vysazených rostlin.

Zelené hnojení je druh organického hnojiva, kdy se do půdy zapravuje biomasa z rostlin, které jsou pro tento druh hnojení určeny. Díky tomu se zvyšuje výživnost a úrodnost půdy. Ten pokrok! Probiotika představují jednu z nejzásadnějších technologií pro 21. století, která může přispět k udržení zdraví lidí, zvířat, rostlin i půdy.

Základem hnojení je vždy vpravení pomalu působícího organického hnojiva do půdy na podzim. Pokud jsme ale zapomněli, nebo jsme to nestihli, je možné pohnojit i na jaře. Použijeme ale rychle působící organické hnojivo.

Podzimní hnojení je základNa podzim hnojíme především organickými pomalu působícími hnojivy (např. chlévský hnůj a zelené hnojení, případně i kompost). Chlévský (hovězí) hnůj (mrva) je ideální pro všechny typy půd. Do půdy však vpravujeme jen hnůj vyzrálý, ten nevyzrálý zapravíme do kompostu, nebo prostě necháme dál zrát. Chlévský hnůj je dokonce považován za nejhodnotnější hnojivo!

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Na podzim též hnojíme hnojivy vápenatými - na těžké půdy použijeme vápno a na lehké půdy mletý vápenec. Přitom i v případě průmyslových hnojiv používáme na podzim pomalu působící a na jaře rychle působící hnojiva, stejně jako je tomu u hnojiv organických.

Hnojení půdy souvisí na jaře s její celkovou přípravou na výsev a sadbu. Záhony určené k pěstování zeleniny se zryjí společně s hnojivem již na podzim a přes zimu se nechají hrubé hroudy. Pokud jsme na podzim půdu pohnojili a zryli, přidáme na jaře potřebný podíl kompostu (alespoň cca 4 kg na 1 m2), minerální hnojivo (rychleji rozpustné) a povrch záhonů urovnáme kovovými hráběmi.

Pro jarní hnojení jsou z organických hnojiv ideální hnůj koňský, ovčí, králičí, ale i drůbeží a především pak kompost. Vepřovým hnojem nikdy nehnojíme přímo, ovšem právě jako přísada do kompostu je výborný. To samé platí pro drůbeží trus, ten však můžeme též ředit vodou a použít přímo v podobě zálivky.

Pro přímé jarní hnojení do půdy je ideální koňský a ovčí hnůj. Kompost je v zahradě stejně důležitý jako chlévský (hovězí) hnůj. Každý m2 záhonů vyžaduje ročně alespoň cca 4 kg kompostu. Kompostem přitom můžeme hnojit celoročně.

Kompost si na zahradě připravíme sami z odpadu, který bychom jinak nevyužili. Kompost umístíme na stinné místo - pod vysoké stromy či ke zdi. Zralý je, když se vše, co obsahuje, přemění na sypkou prsť, kdy nelze rozlišit jednotlivé kompostované složky. Přesto ale kompost prokátrujeme (prosejeme) a hrubší části použijeme k založení kompostu nového - ještě se budou rozkládat. Na zimu je dobré nahrnout na kompost listí a zatížit zeminou. Zakonzervovaný jej necháme do konce února a obrátíme.

Pouze kompost vystačí místo jakýchkoli jiných hnojiv téměř veškeré zelenině. Pokud je zelenina náročná na dusík, pomůže chlévská mrva zapravená do půdy na podzim, nebo aplikace jiného organického hnojiva na jaře spolu s kompostem.

Velmi praktickým způsobem doplnění dusíku je dusíkaté vápno, které zároveň potlačuje výskyt některých chorob a škůdců v půdě. Prospěšné mykorhizní houbyV půdě jsou prospěšné mikroorganismy a houby běžně přítomné, pokud však chceme půdě pomoci, můžeme do ní vpravit prospěšné mykorhizní houby spolu s průmyslově vyráběnými organickými hnojivy, jejichž jsou součástí.

Hnojivo s mykorhizními houbami je dobré zapravit do půdy 2x za vegetační období. Zahradě svědčí nejlépe, jeho používání má ale svá pravidla. Podzim je ideálním obdobím pro použití organických hnojiv, která zlepšují strukturu půdy a dodávají jí živiny na delší období. Na rozdíl od minerálních hnojiv působí pozvolna a mají příznivý vliv na půdní mikroorganismy.

Kravský hnůj je tradiční organické hnojivo s vysokým obsahem živin. Na podzim se zapravuje do půdy, kde přes zimu zetlí a na jaře je k dispozici pro rostliny. Slepičí hnůj má vysoký obsah fosforu a draslíku, proto je vhodný právě na podzim.

Rohovina je přírodní hnojivo s vysokým obsahem dusíku v organické formě, který se uvolňuje velmi pomalu. Na podzim se používá jako doplněk, zejména při přípravě půdy. Organická hnojiva zlepšují strukturu půdy, zvyšují obsah humusu a podporují mikrobiální život.

Po odstranění rostlinných zbytků je čas půdu upravit: pročistit, uvolnit a zapravit organickou hmotu nebo hnojiva. Zapracování hnojiv a organické hmotyKultivátor není jenom o kypření - je to nástroj pro efektivní začlenění hnoje, kompostu, chlévské mrvy nebo granulovaných hnojiv do půdy. Rovnoměrné zapracování organické hmoty zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje její schopnost zadržovat vodu a živiny a urychluje rozklad materiálu.

Z praktického hlediska: nejprve rozprostřete hnojivo či kompost na povrch, poté několika průjezdy kultivátorem zapracujte do horních 10-20 cm půdy - hloubka závisí na typu použitého stroje a na stavu půdy. Dusíkaté vápno (calcium cyanamide) na podzim - účinky a opatrnostJedním z podzimních přípravků, které zahrádkáři někdy používají, je tzv. „dusíkaté vápno“ (calcium cyanamide). Aplikace na podzim: nejčastěji se dusíkaté vápno zapravuje do půdy v suchém počasí a následně se půda zavlaží, aby proběhla hydrolytická přeměna. Praktické shrnutíNa podzim očistěte záhon od rostlinných zbytků, zdravé zbytky kompostujte, podezřelé nebo nemocné rostliny odvezte do kompostárny nebo zlikvidujte podle místních pravidel.

Prokypřete půdu - nejrychleji a nejefektivněji to udělá kultivátor (elektrický, akumulátorový nebo benzínový podle velikosti pozemku), který zároveň umožní důkladné zapracování hnojiva či kompostu. Běžné kompostování je tzv. studené. Horké kompostování je mnohem náročnější na přípravu materiálu, který necháte zkompostovat až najednou. Nejenže výsledné hnojivo získáte dříve, ale především horká fáze, kdy teplota stoupne až na 65 °C, spolehlivě zničí zárodky chorob rostlin a semena i oddenky plevelů.

Při kompostování tradičním způsobem dochází ke ztrátě uhlíku, dusíku a mikrobiální rozmanitosti, chybí symbiotické baktérie a mykorhízní houby, které jsou prvky pro zdravý růst rostlin. Pro kompost je důležitá hlavně různorodost, vlhkost a dostatek vzduchu. Míchejte tedy vlhký materiál se suchým, zelený s hnědým a větve před uložením na kompost rozdrťte ve štěpkovači, může tam přidat i ztrouchnivělé dřevo.

V blízkosti kompostéru by měl být černý bez, protože jeho kořeny vylučují látky, které podporují zrání kompostu. Hotový kompost poznáte podle konzistence. V teplé fázi (teplota nad 45°C) se kompost tzv. hygienizuje (likvidují se choroby, plísně, brání se klíčivosti semen atd.), negativním důsledkem je, že současně se likviduje i půdní mikrobiom a houbová vlákna.

Rozprostřeme je po nějaké ploše, kde nemůže dojít k jejich zakořenění (na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod.). Jakmile důsledně zaschnou i jejich podzemní rozmnožující orgány, můžeme je bez obav uložit do kompostu. Sláma nabízí mnoho výhod. Navíc je 100 % přírodní a v průběhu času kompostuje, což rostliny vyživuje.

Jak horké kompostování probíhá?Poté, co připravené materiály smícháte dohromady a vložíte do kompostéru nebo kompostovací ohrady (hromada by měla být 1 m vysoká a 1,5 m široká, min. 1m3), bude až tři týdny probíhat horká fáze, při níž díky rozkladu teplota vystoupá na 50-65 °C. Poté teplota klesne na 20 °C a do kompostu se mohou nastěhovat žížaly, stínky, svinky a další pomocníci. Za měsíc či dva vznikne za jejich pomoci surový humus - skvělé hnojivo zúrodňující půdu, které se hodí i k mulčování, například na záhony obhospodařované bez rytí.

Do půl roku pak vznikne plně vyzrálý kompost tmavé barvy, jemné struktury a lesní vůně. Můžeme ho využít jako skvělý pěstební substrát a hnojivo. Místo překopávání, které je nejen pracné, ale vede i k velkým ztrátám tepla, materiál jednoduše promísíme a provzdušníme otočením kompostéru.

Pro celou zahradu tedy rozhodně nestačí, a před vámi leží rozhodování, čím kompost doplnit. Hnůj, tedy odpad trávení užitkových zvířat, představuje druhý typ organického hnojiva. Dalším zdrojem organických látek se může stát i podestýlka, typicky sláma nebo třeba listí či piliny. Žádný hnůj se nepoužívá okamžitě, nejprve musí zůstat na skládce (čtvrt až půl roku), kde se částečně fermentuje a vyprchají z něj plynné složky, které by mohly rostliny popálit.

Pokud získáte větší množství živočišného hnoje, měli byste ho správně uložit, aby uzrál. Podložení nepropustnou plachtou zajistí, aby vytékající močůvka neznečistila okolí, případně podzemní vodu. Následné zakrytí zařídí, ať se materiál rychle zahřeje a nastartuje rozklad, v druhé řadě potom zamezí vyplavování živin za deště.

Tabulka s obsahem živin v různých typech hnoje:

Bydlíte-li poblíž zoo, klidně můžete sloní hnůj využívat - potrava slonů mívá ryze „bio“ složení, což slibuje kvalitní odpad, a pro vás jistotu, že nic špatného do půdy nedáváte. Hlavně v okolí měst ho koupíte snadno, na koňské výběhy a pastviny narazíte na procházkách daleko častěji než na kravíny. Vyhovuje třeba póru a celeru. Proměny ale můžete docílit i kvašením, které živiny uvolní do té správné formy.

Bohužel zde obvykle narazíte na limit v podobě malého objemu: pro zahradu byste potřebovali chov o desítkách kusů, jediný mazlíček vás „nevytrhne“. Oba druhy radíme vždy nechat uzrát nebo kompostovat - rychle se totiž rozkládají a snadno jimi rostliny přehnojíte, nebo dokonce i spálíte.

Sezóna sklizní se pomalu uzavírá a na záhonech zůstávají poslední plody i rostlinné zbytky. Po odstranění rostlinných zbytků je čas půdu upravit: pročistit, uvolnit a zapravit organickou hmotu nebo hnojiva. Kultivátor šetří čas i energii: rozrušení půdy, smíchání hnojiva a zapravení zbytků a stimulace mikrobiální aktivity proběhnou rychleji a s rovnoměrnějším výsledkem.

Uvolněná půda dává kořenům rostlin lepší přístup k vodě a vzduchu, což je klíčové pro úspěšné jarní výsadby. Praktické shrnutíNa podzim očistěte záhon od rostlinných zbytků, zdravé zbytky kompostujte, podezřelé nebo nemocné rostliny odvezte do kompostárny nebo zlikvidujte podle místních pravidel. Dusíkaté vápno může pomoci jako podzimní desinfekce a zdroj dusíku, ale používejte ho obezřetně a podle návodu; zvažte také alternativy jako zelené hnojení nebo profesionální kompostárnu.

Půda humózní, přikrytá dřevitým mulčem a plná různých podhoubí, chutná našim kulturním rostlinám, ale nechutná tolik divokému plevelu! Jejich půda je totiž kyprá a dobrá, je jako stvořená pro jarní předpěstovávání. V kompostu by měly ze tří čtvrtin převládat materiály bohaté na uhlík, (suché listí, sláma, štěpka, seno - hnědé složky) nad materiály bohatými na dusík (zelená tráva, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus - zelené složky). Jinak převládnou nežádoucí hnilobné procesy.

Pokud kompost obsahuje mnoho dusíkatých látek, bude hnít a páchnout, bude mít málo vzduchu a převládnou nežádoucí procesy. Voda jen ukápne, ale neteče. Dusík je v kompostu nutný jako palivo pro tlení, ale je-li ho příliš, nastává hnití. A jak poznat, že je v kompostu dusíku příliš? Začne zapáchat.

Pomůže vám přeházení kompostu (přístup vzduchu), vody a případně přidat zelené složky. Jakmile důsledně zaschnou i jejich podzemní rozmnožující orgány, můžeme je bez obav uložit do kompostu. Musíte přidat dusík, uhlík, vzduch a vodu. Tyto položky společně krmí mikroorganismy, které tvoří rychlý proces rozpadu. Poté to celé zalijte vodou, aby byl kompost vlhký.

Kmen se pomocí kůry, papíru atd. ochrání před přímým působením kompostované zeminy, po rozložení tak v důsledku d... Hnojiva v nejrůznější podobě jsou na zahradách široce využívaná. Hnojení je důležité pro zdravý růst všeho zeleného v zahradě. Ta je rozhodně tou nejhorší událostí, která v zahradě může nastat.

Při ní dojde k postupnému snižování výnosu, špatnému zadržování vláhy a dojde to tak daleko, že z půdy se stává nevábná písčitá hmota bez života, na které nic neroste. Proto je zapotřebí dodávat do půdy živiny pravidelně, a to nejlépe na jaře, před zahájením pěstební sezóny a pak na podzim, když chystáme zahrádku k zimnímu odpočinku.

Druhy a použití hnojiv v zahradě Nejčastěji používaným a vysoce kvalitním hnojivem je kompost. Velmi efektivní je hnojení chlévskými hnoji. Problém je ale v tom, že řada zemědělců přešla na výrobu kejdy a tento typ je tak málo dostupný. Slepičince se používají tam, kde je požadavek na velké množství živin u náročnějších rostlin, jako jsou například rajčata nebo okurky.

tags: #kdy #se #zapravuje #kompost #na #podzim

Oblíbené příspěvky:

• Návod na instalaci odpadu umyvadla
• Třídění odpadu v obcích
• Environmentální výchova – podrobnosti
• Typy stojících klozetů
• Ochrana přírody a environmentalistika v kostce