Klimatické pásmo Řecka a jeho charakteristika

Řecká republika leží v jihovýchodní Evropě na jihu Balkánského poloostrova a její celková rozloha činí 132 tis. km². Na pevnině sousedí s Albánií, Severní Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Kromě pevninské části jsou součástí Řecka tisíce ostrovů v Egejském, Středozemním a Jónském moři, jen 223 z nich je však obydlených. Největšími jsou Kréta, Euboia (Evia), Rhodos a Korfu.

Z polohy Řecka vyplývá, že jeho zahraniční politika je multidimenzionální. Pilířem řecké zahraniční politiky je spolupráce v rámci Evropská unie, jejímž členem je od roku 1981, od roku 2000 je začleněno do Schengenského prostoru a od roku 2001 je členem eurozóny. Mezi jeho nejbližší partnery v EU patří Kyperská republika a Francie. Orientuje se rovněž na spolupráci s balkánskými sousedy a dlouhodobě podporuje západní Balkán na cestě do EU. Dalšími prioritními regiony jsou pro Řecko Středomoří a Blízký východ.

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Řecko jednoznačně postavilo za Ukrajinu, včetně podpory sankcí proti Rusku. Řecko patří mezi stabilní podporovatele posilování evropského obranného pilíře. Od roku 1952 je Řecko členem NATO. Euroatlantická vazba je pro něj velmi důležitá.

Podle oficiálních výsledků posledního sčítání obyvatel v roce 2021 má Řecko 10,48 mil. obyvatel a hustota zalidnění činí zhruba 80 osob/km². Počet obyvatel dlouhodobě klesá díky stárnutí populace a nízké porodnosti. Při sčítání obyvatel v roce 2021 žilo v Řecku trvale 92,7 % osob s řeckou státní příslušností, 7,3 % občanů jiných zemí (1,1 % občanů ostatních ČS EU, z nichž více než polovina z Bulharska a Rumunska, dále z Polska, Kypru, Německa atd., a 6,2 % legalizovaných občanů 3. zemí, zejm. Albánie, Pákistánu, Gruzie, Bangladéše, Ukrajiny, Afghánistánu, Velké Británie, Ruska atd.) a 0,07 % osob bez udání příslušnosti.

Řecko nemá národnostní menšiny. Jedinou oficiálně uznávanou menšinou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové. Většina obyvatel Řecka se hlásí k řecké pravoslavné církev (94,5 %), podíl aktivních věřících je však podstatně nižší.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Ekonomika Řecka

Hybnou silou řecké ekonomiky jsou služby, které se na tvorbě HDP podílejí ze 78 %. Hlavní roli hraje cestovní ruch, který generuje čtvrtinu HDP. V roce 2024 navštívil Řecko rekordní počet zahraničních turistů (téměř 36 mil., +10 %), kteří zde utratili 21 mld. EUR. Řecko je také transportním a logistickým gigantem.

Řecko nemá silnou průmyslovou základnu. Průmysl, energetika a stavebnictví tvoří zhruba 18 % HDP. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou průmysl petrochemický a těžební (35,3 %, zejm. rafinace ropy, azbest, bauxit, magnezit, mramor), potravinářský (19,2 %), metalurgický (10,9 %, zejm. hliníkárny) a chemický (8,3 %). Zemědělství se podílí na tvorbě HDP jen ze 4 %.

Ekonomický vývoj Řecka poznamenala fiskální, dluhová a hospodářská krize v letech 2010-18. Objem HDP klesl o čtvrtinu. Návrat ekonomiky na růstovou trajektorii, započatý v roce 2019, přerušila pandemie a karanténní opatření těžce dopadla na ekonomiku závislou na službách. Od roku 2021 je řecká ekonomika stabilizovaná, HDP roste rychleji než průměr eurozóny a Řecko obstálo i v obtížné mezinárodní situaci a energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.

Řecká vláda pokračuje v nastoupeném programu ekonomických reforem zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí, odstraňování byrokratických překážek, digitalizaci, zvyšování zaměstnanosti a garantovaného příjmu, snižování daňové zátěže a potírání daňového úniku. Návrat státních dluhopisů do investičního ratingového pásma zvýšil přitažlivost Řecka pro investory. HDP v roce 2024 vzrostl meziročně o 2,3 %, čemuž napomohl zejména cestovní ruch. K hlavním problémům patřil růst cen. Důležitým prorůstovým nástrojem je unijní Fond obnovy, z něhož má Řecko na léta 2021-26 alokováno 31,16 mld. EUR (16,7 % HDP), z toho 18,4 mld. formou dotací a 12,7 mld. půjček. Dalších 5 mld. EUR půjček získá z finančního nástroje REPowerEU.

Plnění státního rozpočtu bylo v roce 2024 lepší, než stanovil rozpočtový plán. Podle předběžných údajů odpovídal schodek rozpočtové bilance 0,7 % HDP (oproti -1,7 % HDP v roce 2023). Primární rozpočtový výsledek byl pozitivní s přebytkem 2,5 % HDP. Cíle státního rozpočtu i Programu stability pro rok 2025 potvrzují odhodlání řecké vlády nepolevit ve fiskální disciplíně. Předpokládaný schodek rozpočtové bilance by měl činit 0,6 % HDP, primární přebytek setrvat na 2,4 % HDP a veřejný dluh klesnout na 147,5 % HDP. Úvěrové potřeby státu v roce 2025 se plánují na 14 mld. EUR, z toho 11 mld. si Řecko vypůjčí na finančních trzích a 3 mld.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Platební bilance je dlouhodobě vysoce pasivní a patří k rizikovým faktorům řecké ekonomiky. V roce 2024 byl její schodek 15 mld. EUR (6,4 % HDP) oproti 13,9 mld. v roce 2023. Schodek obchodní bilance, který vystoupil na 35,6 mld. EUR (33 mld. EUR v roce 2023), odráží převahu dovozů nad vývozy, zatímco vysoký přebytek bilance služeb ve výši 22,7 mld. EUR (21,8 mld. v roce 2023) odráží masivní příjmy z cestovního ruchu a z dopravních služeb. Kapitálový účet byl v roce 2024 téměř vyrovnaný. Finanční účet byl pasivní se schodkem 13 mld. EUR (-9 mld.

Základem řeckého daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně, daně z příjmu fyzických a právnických osob a z nemovitostí. V průběhu hospodářské krize bylo zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž se stala vysokou a daňový systém nepřehledným. Bez pomoci daňového poradce se v Řecku neobejdete.

Bilance vzájemného obchodu s Českem je pro Řecko dlouhodobě negativní. Obrat vzájemného obchodu po přechodném poklesu v pandemickém roce 2020 roste a jak na straně importu tak exportu dosahuje rekordních výsledků. V roce 2024 vzrostl obrat vzájemného obchodu meziročně na 28,76 mld.

Klimatické podmínky Řecka

Klima v Řecku zasahuje do tří pásem - mírného, horského a přímořského. Řecké má středomořské podnebí s určitými regionálními odlišnostmi a dá rozdělit do několika oblastí. Severní Makedonie a severní Épeiros má podnebí podobné Balkánu, mrazivé zimy a horká, vlhká léta. Jižní část, poloostrov Attika a Peloponés mají podnebí typicky středomořské, což znamená mírnou zimu a horské, suché léto. Stejné počasí mají jižní ostrovy jako Kréta, Kyklady a Dódekanésos. Teploty v létě dosahují až 40°C.

Zejména v nižších polohách je dlouhé, horké a suché léto. Červenec a srpen jsou dobou přicházejí horké suché větry z Afriky zvané meltemi. Mořské větry sice ochlazují pobřeží, ale horké suché proudění meltemi zvyšuje teplotu na východním pobřeží a jižních ostrovech v Egejském moři, zvláště na Kykladách a Krétě. Tyto větry jsou vyvolávány rozdílným tlakem vzduch mezi severní Afrikou a pevninou na Balkáně. Severní Egejské ostrovy a poloostrovy Chalkidiki a Pilio mají něco mezi balkánským a středomořským podnebím.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Lesbos je jednou z nejvíce slunečných oblastí Řecka - celkem statistiky udávají přes 3000 hodin slunce ročně. A celoroční průměrná teplota je přes 18 stupňů. Zároveň je však proti například Kykladám nebo Dedanésám relativně deštivý - se srážkami se můžete setkat například i v červenci či srpnu.

Od března do června jsou teploty mezi 15 - 25 stupni, avšak deště nejsou výjimkou. V červnu se začíná podstatně oteplovat na průměrných 28 stupňů a průměrné teploty okolo 30ti zůstávají až do konce srpna. Vzhledem k tomu, že to jsou teploty průměrné, nejsou vzácností teploty až ke 40ti stupňům. Díky Meltemi je však toto období snesitelné a nepůsobí žádné potíže. V říjnu se počasí začíná přibližovat jaru. Tepoloty jsou zhruba stejné, ale je méně srážek. Ty začínají v listopadu a pokračují až do března. Teploty se pohybují okolo 10 stupňů, avšak srážkové úhrny jsou až 150 mm. Stále je však zachovám vysoký podíl sluníčka.

Historie Řecka

Dějiny Řecka sahají až do 4. tisíciletí př. n. l., kdy Řecko osídlily kmeny Achajců, a byla vytvořena mykénská kultura. Mezi známé kmeny z této doby patří Ionové, Dórové a Makedonci. Od 8. do 6. století př. n. l. začaly hrát prim řecké městské státy - konkrétněji Sparta a Athény. Tyto státy se rozšiřovaly o své kolonie v celém Středomoří. Řecko bylo čím dál více vojensky slabé a v roce 168 př. n. l. připadlo pod Římskou říši. Od 4. století až do 15. století bylo součástí Byzantské říše. V 15. a 16. století byl stát pod nadvládou Osmanské říše. Roku 1829 vzniklo Řecké království, které nebylo závislé na Osmanské říši.

V roce 1949 bylo v Řecku organizováno povstání, ve kterém lidé odmítli komunisty, a země se orientovala na západní demokracie. I přes sympatie s demokratickými režimy zažil stát v období 1967-1974 vojenskou diktaturu, která omezovala politické svobody. Referendum a demokratické volby ukončily jednoznačně režim vojenské diktatury v roce 1974 a země se stala parlamentní demokracií.

Turistické zajímavosti

Řecko je legendární země s krásnou přírodou, bohatým kulturním dědictvím a památkami nevyčíslitelné hodnoty. Ročně zemi navštíví přes 10 mil. návštěvníků, kteří utratí téměř 4 mld. USD (hodnotu třetiny řeckého vývozu). Zájem návštěvníků se soustřeďuje především na architektonické a další památky z doby antického Řecka, nadvlády Říma, ale i kultur starších (krétské, mykénské). Výčet památek by byl dlouhý - největší koncentrace turistů je na tzv. Attické riviéře (mezi Athénami a Sunionem), ve vyhlášených antických městech a na četných ostrovech.

Akropolis, velkolepý chrám a archeologické muzeum je dominantou Atén, která je vidět snad ze všech koutů tohoto města. Je to nejlepší místo, kde se dozvíte celou historii Athén i kulturu Řecka jako takového. Dominantou celého naleziště je Parthenón, hlavní chrám města.

Největší ostrov v Egejském moři, Kréta, má v Řeckou dlouhou historii a nabízí pohled do tradice minojské civilizace. Hlavní památky najdete v centru ostrova - městu Knóssos. Ostrov nabízí také řadu nádherných pláží, které patří mezi nejoblíbenější v Řecku.

V Řecku určitě nezapomeňte na historii a místní kulturu, kterou nejlépe poznáte při návštěvě důležitých historických památek. Mezi ty nejnavštěvovanější patří kláštery zvané Meteora, konkrétně Megálou Meteórou , Ayíou Nikoláou , Varlaám a Roussánou. Jedná se o kláštery, které byly postaveny v divoké přírodě pro potřeby mnichů.

Řecko je dnes moderní evropskou zemí kypící životem. Využijte všechny jeho vymoženosti, abyste přičichli k jeho kořenům, jeho historii.

tags: #klimatické #pásmo #Řecka #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Česká inspekce životního prostředí - Středočeský kraj
• Co je ekologie?
• Skryté klenoty Anglie
• Inspirace pro studentská symposia
• Vzácné druhy zvířat