Účelem klasifikace podnebí je stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Třídění probíhá podle mnoha kvalitativních a kvantitativních hledisek jako jsou teplota vzduchu a půdy, atmosférické srážky, výpar aj. Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je Köppenova klasifikace podnebí, která spadá do konvenčních klasifikací. V rámci České republiky je nejvíce používanou klasifikací pro hodnocení klimatu (podnebí) s největší pravděpodobností Quittova klasifikace (1971, 2000).
Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější v ČR a SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální. Evžen Quitt vycházel z klimatologických dat, zejména z Atlasu podnebí ČSR, na jejichž základě vybral 14 klimatologických charakteristik. Co se týče teplotních poměrů, jednalo se o průměrnou teplotu vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu, průměrný počet letních dnů (s nejvyšší teplotou ≥ 25 °C), mrazových (s nejnižší teplotou ≤ -0,1 °C) a ledových (s maximální teplotou ≤ 0,1 °C) dnů a počet dnů s průměrnou teplotou minimálně 10 °C.
Pro srážkové poměry byly vybrány srážkové úhrny ve vegetačním období (od dubna do září) a v chladnější polovině roku (od října do března), počet dnů se srážkami minimálně 1 mm a počet dnů se sněhovou pokrývkou. Z ostatních klimatických charakteristik Quitt zvolil počet jasných dnů (oblačnost zabírá méně než 20 % oblohy) a zamračených dnů (více než 80 %). Těchto 14 charakteristik podává dobré informace o klimatických poměrech z hlediska technických, rekreačních a zemědělských účelů (Quitt, 1971).
Původně bylo podnebí klasifikováno podle přiřazení 14 vybraných charakteristik podnebí každému čtverci o velikosti strany 3 km. Celé zkoumané území (oblast ČSSR) bylo rozděleno na tyto čtverce, ke kterým byly vztaženy hodnoty vyjadřující počet změn klimatických charakteristik mezi jedním a sousedním čtvercem. Hranice vydělených jednotek podnebí byly vedeny místy, kde docházelo k největším změnám. V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4. Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé dlouhé a suché, podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima je krátká, suchá až velmi suchá. Jaro je velmi krátké a teplé, léto je velmi dlouhé, velmi suché a velmi teplé, podzim je velmi krátký a teplý, zima je velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá.
Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11. Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Podnebí Beskyd ovlivňuje jejich poloha - střetávají se zde vlivy oceánického a kontinentálního klimatu. Oceánické vzdušné masy přinášejí počasí s mírnou zimou, chladnějším létem, velkou oblačností a velkým množstvím srážek. Kontinentální vzduch je charakteristický denními i ročními výkyvy teplot, menším množstvím srážek a oblačnosti. V podhůří Beskyd se průměrné roční teploty pohybují okolo 6-7ºC, s rostoucí nadmořskou výškou teploty rychle klesají, nejchladnější jsou vrcholy Beskyd s teplotami pod 4ºC. Na Lysé hoře je průměrná roční teplota pouhých 2,5ºC. Vůbec nejchladnější měsíc v roce je na Lysé hoře leden s průměrnou teplotou -6,5ºC.
Nadmořskou výškou jsou silně ovlivňovány i roční úhrny srážek. Celkově je však celá oblast Beskyd na srážky poměrně bohatá, protože většina dešťových a sněhových srážek v průběhu roku přichází od západu a Beskydy jsou tak na návětrné straně.
Podhorská obec Ostravice se rozkládá v údolí stejnojmenné horské řeky Ostravice, která zde vytváří dlouhé, do krajiny široce rozevřené údolí, které se ve své horní části prudce zvedá k vrcholům Lysé hory a Smrku. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (63,8 %). Po lesní půdě následuje půda zemědělská (cca 26 %), která je z téměř 6 % tvořena ornou půdou a z přibližně 17 % trvalými travními porosty.
Reliéf Janovic je v závislosti na geomorfologické příslušnosti velice členitý, se stoupající nadmořskou výškou směrem od severu k jihu až k úpatí Lysohorské hornatiny. Nadmořská výška se pohybuje od cca. 340 m n. m. (hranice s k. ú Baška) po 510 m n. m. (Janovice-Bystré). Střední nadmořská výška je 364 m n. m. Základním půdním typem je hnědá půda (kambizem). Využití území: z celkových 13 km2 je 9 km2 zemědělské půdy, 2.5 km2 lesní půdy.
Klimatická charakteristika je ovlivňována blízkými hřbety Beskyd (pouze 9 km vzdušnou čarou od nejvyššího vrcholu -Lysé hory, 1323 m n. m.). Průměrná teplota vzduchu v lednu činí -3 až -4 st. C. Směrem k městu Ostrava teplota roste, k vyšším polohám Beskyd pak klesá, a to až na hodnotu -7 st. C v centrální části Moravskosl. Beskyd. Průměrná teplota vzduchu Janovic v červnu je 16,5 až 17,5 st. C, v Ostravě dosahuje prům . teplota 19-20 st. C, horské oblasti 12-15 st. C. Průměrná roční teplota v obci se pohybuje kolem 6,5-7,5 st. Průměrné roční srážky činí 900 mm, v jižní části obce (Bystré) mohou dosahovat až 1000 mm (Lysá hora udává roční prům. srážky kolem 1500 mm).
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Město Rožnov pod Radhoštěm se nachází v údolí řeky Rožnovská Bečva ve Zlínském kraji, v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm. Území města leží v CHKO Beskydy. Celková rozloha řešeného území činí 3 948,2 ha. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území lesní půda (1 937,6 ha). Zemědělská půda (1 417,7 ha) je tvořena ornou půdou (435,9 ha), trvalými travními porosty (748,6 ha), zahradami a ovocnými sady (233,1 ha).
Obec Střítež je typickou horskou vesnicí, která leží na území CHKO Moravskoslezské Beskydy v SO ORP Třinec. Celková rozloha řešeného území činí 1 006 ha. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a mírným přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500 - 600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8 - 9 °C.
Město Zubří leží v podhůří západní části Moravskoslezských Beskyd na jižních svazích Veřovických vrchů. Celková rozloha řešeného území činí 2 838,5 ha. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (1 444,2 ha). Zemědělská půda (1 114,0 ha) je tvořena ornou půdou (489,7 ha), trvalými travními porosty (487,5 ha), zahradami a ovocnými sady (136,8 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (199,8 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (42,7 ha).
Níže uvedené tabulky uvádějí klimatické charakteristiky pro různé oblasti dle Quittovy klasifikace.
| Charakteristika | Hodnota |
|---|---|
| Počet dní s prům. teplotou ≥ 10 °C | [Hodnota] |
| Prům. teplota v lednu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v červenci (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v dubnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v říjnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. počet letních dnů | [Hodnota] |
| Charakteristika | Hodnota |
|---|---|
| Počet dní s prům. teplotou ≥ 10 °C | [Hodnota] |
| Prům. teplota v lednu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v červenci (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v dubnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v říjnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. počet letních dnů | [Hodnota] |
| Charakteristika | Hodnota |
|---|---|
| Počet dní s prům. teplotou ≥ 10 °C | [Hodnota] |
| Prům. teplota v lednu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v červenci (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v dubnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v říjnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. počet letních dnů | [Hodnota] |
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimatické #podmínky #Beskydy #charakteristika