Klimatické podmínky Brodce nad Jizerou a charakteristika hnojení v zranitelných oblastech

Vláda nařizuje podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími2), jejichž seznam je uveden v příloze č.

Omezení používání dusíkatých hnojiv

Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na orné půdě a trvalých travních porostech zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č.

Tabulka č. 1: Období zákazu používání dusíkatých hnojiv

*) Klimatický region dle přílohy č. I.
**) Pro hnojení pozemků v I. a II. zóně ochrany vodních zdrojů platí období zákazu od 1. listopadu do 31. ledna.
***) Platí i pro upravené kaly; pokud nedojde k následnému pěstování hlavních plodin nebo meziplodin v tomtéž kalendářním roce, je zakázáno hnojení také v období od 1. června do 31. července.

Výjimka ze zákazu hnojení podle odstavce 1 je možná u hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem na zemědělských pozemcích s průměrnou sklonitostí nepřevyšující 5 stupňů, a to v období nejdéle 14 dní od začátku období zákazu a ve dnech, kdy průměrná denní teplota vzduchu je vyšší než 5 °C.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Jestliže dojde v obchodním závodě k havarijní situaci, postupuje se podle vyhlášky č.

Způsob užití dusíkatých hnojivých látek

Způsob užití dusíkatých hnojivých látek určí zemědělský podnikatel podle potřeb jednotlivých plodin a kultur na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek.

Pro přívod dusíku jsou stanoveny limity v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tyto limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích.

Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám uvedené v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří výnosových hladin uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených podle vyhlášky č.

Na zemědělském pozemku lze hnojit podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu, než do jaké je pozemek zařazen podle odstavce 2, pokud zemědělský podnikatel na základě jím vedené evidence pro účely kontroly doloží Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému údaje o maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku nejméně za posledních 5 kalendářních let.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Plodiny a kultury neuvedené v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení nemají stanovený limit přívodu dusíku a hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek.

Další ustanovení pro určení přívodu dusíku:

• Do přívodu dusíku se započítá dusík využitelný v prvním roce plodinou následující po plodině vázající vzdušný dusík podle přílohy č. 1.
• Pro určení přívodu dusíku do půdy se použijí hodnoty získané vlastním rozborem, který není starší než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo upraveného kalu, případně údaje stanovené v příloze č. 3 k vyhlášce č.
• Obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem podle písmene a) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 6 v příloze č.
• Dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce vypočtený podle odstavce 5 písm.

Omezení dávek dusíku na orné půdě

Omezení dávek dusíku na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny, které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č.

• Se vztahuje k období od 15.
• Závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem podle rizika vyplavení dusičnanů z půdního profilu vymezených v tabulkách č. 2 až 5 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených vyhláškou č.

Za hnojení na podporu rozkladu slámy se považuje přímé nebo následné hnojení do začátku období zákazu hnojení uvedeného v § 6 na zemědělském pozemku s ponechanou veškerou slámou. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm nebo rostlinné zbytky po sklizni trav na semeno se považují za slámu. Za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý na zelené hnojení.

Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých výnosových hladin, aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení.

Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 769), pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Bilance dusíku

Zemědělský podnikatel zpracuje do konce února bilanci dusíku, a to za předchozí kalendářní rok z hlediska sklizní rostlinných produktů (dále jen „sklizňový rok“). Do bilance dusíku se započítávají vstupy dusíku hnojením v období od 1. července kalendářního roku předcházejícího sklizňovému roku do 30. června sklizňového roku (dále jen „hospodářský rok“). Způsob výpočtu bilance dusíku je uveden v příloze č.

Do bilance dusíku se započítávají výkaly a moč hospodářských zvířat podle § 7 odst.

Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha se provádí na základě údajů o přívodu celkového dusíku v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech včetně produkce dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělském pozemku.

Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci obchodního závodu, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy je nutno dokladovat.

Ukládání tuhých statkových hnojiv

Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat, kompost a separát digestátu lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí.

Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku.

Složiště musí být vzdáleno minimálně 100 m od hranice ochranného pásma vodních zdrojů I. stupně.

Složiště nesmí být lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou v bodech 1 a 2 v tabulce č. 4 v příloze č. 4.

Složiště nesmí být ornou půdou vymezenou v bodech 11 a 12 v tabulce č. 4 v příloze č.

Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu, prasat a drůbeže mohou být uložena na zemědělském pozemku až po jejich tříměsíčním skladování ve skladech nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela nejméně 3 týdny.

Ochrana půdy a vod

Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při pěstování meziplodin, pokud nenásleduje ozimá plodina, se ponechá porost na zemědělském pozemku alespoň do 31. října.

Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po 31. červenci.

Kukuřici ve třetím aplikačním pásmu vymezeném v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení nelze pěstovat více než 2 roky po sobě. Tato povinnost se vztahuje i na zemědělské pozemky bez ohledu na jejich zařazení do aplikačního pásma, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od hranice ochranného pásma vodního zdroje I.

Za pěstování kukuřice po sobě podle odstavce 3 se nepovažuje, je-li sled pěstování kukuřice přerušen výsevem meziplodiny nejpozději do 30. září.

Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat kukuřice, brambory, řepa cukrová, řepa krmná, bob polní, sója, slunečnice nebo čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod nebo od hranice ochranného pásma vodního zdroje I.

Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 10 stupňů a na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití a přívodu dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.

Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha.

Při hnojení je nutné:

• Zachovat ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst.
• U zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů se zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou tuhých hnojiv; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst.

Související nařízení vlády

• Nařízení vlády č.
• Nařízení vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
• Nařízení vlády č. 108/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2012, s výjimkou § 9 odst. 2 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1.

tags: #klimatické #podmínky #Brodce #nad #Jizerou #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace odpadu ze žumpy
• Jak správně vybrat odpadkový koš Blanco Select Flexon 60/3
• Jak vybrat ekologickou lazuru na dřevo?
• Místa, kam se nedostanete
• Data o recyklaci skla