Klimatické podmínky a vodní zdroje v Českých Budějovicích v roce 2015

Rok 2015 byl v České republice charakteristický prohlubujícím se meteorologickým, hydrologickým i zemědělským suchem. Společně s rokem předchozím se stal nejteplejším rokem od roku 1775, kdy se začaly sledovat průměrné teploty pro ČR. Průměrná teplota dosáhla 9,4 °C, což je o 2,0 °C více než dlouhodobý průměr z let 1961-1990.

Teplotní odchylka v jednotlivých měsících kolísala. Srpen byl teplotně mimořádně nadnormální s odchylkou +5,1 °C a průměrnou teplotou 21,3 °C, což je nejteplejší srpen od roku 1961. Naopak říjen byl teplotně normální s odchylkou −0,1 °C. Jen měsíc říjen byl chladnější než dlouhodobý průměr.

Roční srážkový úhrn dosáhl 531 mm, což je hodnota silně podnormální (21 % pod dlouhodobým průměrem). Nejvíce srážek spadlo v listopadu (76 mm, 153 % dlouhodobého průměru) a nejméně v únoru (12 mm, 32 % dlouhodobého průměru). Měsíce leden, březen, říjen a listopad byly srážkově nadnormální. Pouze měsíc prosinec byl srážkově silně podnormální (42 % dlouhodobého průměru), měsíc únor byl s 32 % podnormální, měsíce duben až září měly úhrn nižší než je dlouhodobý průměr, ale jsou klasifikovány jako měsíce srážkově normální.

Porovnání průměrné roční teploty v roce 2015 se standardním normálem teploty za období 1961-1990 na 89 stanicích ukazuje, že pro 87 stanic byl rok 2015 mimořádně nadnormální, roční teplota o více než 1,5 °C vyšší než hodnota normálu.

Hydrologické sucho

Z hydrologického hlediska byl rok 2015 charakteristický výskytem hydrologického sucha. Ve většině sledovaných profilů průtok klesl pod úroveň Q355, který je považován za limit sucha. V řadě menších profilů došlo k zaznamenání nejmenších průtoků od počátku pozorování, a dokonce i k vyschnutí některých toků, a to i toků s relativně velkou plochou povodí (např. Úterský potok 297,2 km2).

Čtěte také: Klimatické podmínky

Pokud jde o průtok Labe v Děčíně, vyskytl se v roce 2015 nejmenší průtok od vybudování nádrží vltavské kaskády, která minima významně nadlepšovala vypouštěním akumulované vody. Předběžné srovnání sucha s historickými výskyty sucha na území ČR ukazuje, že průtoky ve vodních tocích byly negativně ovlivněny rovněž na sníh relativně chudou zimou a vysokým výparem v důsledku horkých vln v průběhu léta. Proto byla většinou překonána průtoková minima z roku 2003. Historické analogie k hydrologickému suchu 2015 lze tedy spatřovat spíše v letech 1947 nebo 1904.

Kvalita ovzduší

Uvádíme i předběžně hodnocení kvality ovzduší v roce 2015 v návaznosti na rozptylové podmínky v ovzduší. Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a troposférickým ozonem (O3) představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky. Úroveň znečištění závisí nejen na množství emisí, ale i na převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách v daném roce.

Maximální povolený počet překročení (35× za kalendářní rok) hodnoty denního imisního limitu PM10 (50 μg.m-3) byl v roce 2015 překročen na 20 stanicích, přičemž na počtu překročení se hodnoty imisního limitu se nejvíce podílel měsíc listopad. Maximální povolený počet překročení (25× v průměru za tři roky) hodnoty imisního limitu maximální denní 8hodinové koncentrace O3 (120 μg.m-3) byl překročen na 14 stanicích.

V roce 2015 bylo vyhlášeno 35 smogových situací (25 z důvodu vysokých koncentrací O3, 9 z důvodu vysokých koncentrací PM10 a 1 z důvodu vysokých koncentrací SO2).

Extrémní meteorologické jevy v průběhu roku

První dekáda ledna přinesla i do nižších poloh souvislou sněhovou pokrývku. Studené proudění a noční vyjasnění způsobily 7. ledna velmi nízké teploty na Moravě. Nicméně, silné západní proudění 10. ledna přineslo teplý vzduch, s teplotami přesahujícími na mnoha místech 15 °C.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Toto výrazné oteplení způsobilo odtokovou vlnu z oblevy, kdy bylo zaznamenáno četné dosažení 1. a 2. stupňů povodňové aktivity (SPA) na většině toků ČR. Nejvyšší průtoky na úrovni dvou a pětileté vody s krátkodobým mírným překročením 3. SPA byly dosaženy v povodí horní Otavy v profilech Modrava na Vydře a Sušice na Otavě 11. ledna.

Vydatné sněžení přineslo 24. ledna více než 15 cm nového sněhu na východě území. Ve dnech 8. a 9. února na celém území ČR mírně, ale vytrvale sněžilo. Dvoudenní úhrn nového sněhu na mnoha místech překročil 35 cm. Sněžení bylo doprovázeno silným větrem a bylo tak příčinou dopravních problémů.

Nejchladnějším obdobím celého roku byla první dekáda února. 4. února byla na Šumavě na stanici Rokytská slať naměřena nejnižší minimální teplota −29,0 °C, minimální teplota pod −20 °C byla zaznamenána 5. února i na dalších horských stanicích v Krušných a Jizerských horách.

Hydrologicky byl únor charakteristický zejména tvorbou ledových jevů v říčních korytech ve středních a vyšších polohách. Proto musely být u takto vzdutých profilů průtoky odborně odhadovány.

10. února spadla v Krkonoších velká lavina v oblasti Modrého dolu. Lavina patřila k největším v krkonošské historii a lavinový svah byl později v květnu podroben zkoumání lavinovými experty.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Nejteplejším dnem měsíce byl 25. březen (19,8 °C v Bohumíně, okres Karviná). Na konci března odtávání sněhové pokrývky v kombinaci se srážkami (i na horách smíšenými) a silným větrem způsobily výrazné vzestupy hladin toků odvodňujících horské oblasti zejména Krkonoš a Šumavy (Churáňov 31. března 30,8 m.s-1 a 18,1 mm, Kocelovice 32,0 m.s-1 a 9,9 mm, Luční bouda 33,0 m.s-1 a 2,8 mm, Labská bouda 31,1 m.s-1 a 20,3 mm). 30. března zde byly krátkodobě překročeny stupně povodňové aktivity.

2. dubna bylo v Beskydech na Lysé hoře naměřeno 27 cm nového sněhu, v Horní Lomné (okres Frýdek Místek) a na Visalajích 26 cm a mimo hory např. v Šumperku 8 cm. Nejchladnějším dnem měsíce byl 4. duben - Jezerní slať −20,1 °C.

V přílivu velmi teplého vzduchu proudícího na naše území od jihozápadu až západu vystoupila 15. dubna maximální teplota na 20 až 24 °C, ojediněle pak přesáhla hodnotu 25 °C. První letní den v roce (maximální teplota vyšší nebo rovna 25 °C) zaznamenaly stanice Kopisty 25,8 °C, Doksany 25,6 °C a Žatec 25,0 °C. Nejvyšší teplota v měsíci byla zaznamenána o den později, 16. dubna, kdy maximální denní teplota dosáhla v Dyjákovicích 26,9 °C.

21. dubna byly na Ostravsku naměřeny zvýšené koncentrace prašného aerosolu. Jejich zdrojem však tentokrát nebyl průmysl, ale zvířený prach z Polska. Během třetí dubnové dekády bylo na některých stanicích zaznamenáno překročení hodnoty imisního limitu maximální denní 8hodinové koncentrace O3.

Významnější déšť byl zaznamenán koncem dubna, kdy 27. dubna spadlo místy více než 20 mm srážek. Při přechodu zvlněné studené fronty napršelo 28. dubna nejvíce v Beskydech, nejvyšší úhrn měla Bílá, Konečná 52,8 mm, Horní Lomná 49,2 mm a Bílá, Hlavatá 41,9 mm.

23. května napršelo na jihu a východě území nejčastěji 5 až 15 mm, na některých místech bylo naměřeno i více - Staré Hutě 35,5 mm, Hranice 35,2 mm a Byňov (vše v okrese České Budějovice) 32,4 mm.

tags: #klimatické #podmínky #hojná #voda #České #Budějovice

Oblíbené příspěvky:

• Co jí agama vousatá?
• Rozměry košů na tříděný odpad
• Cíle škol v přírodě
• Česká ochrana krajiny
• Ekologická pánská taška